Vlha pestrá (Merops apiaster) je středně velký, pestře zbarvený pták z čeledi vlhovitých.
Monotypický druh.[2]
Velikosti kosa černého, s délkou těla 25–29 cm a rozpětím křídel 36–40 cm.[3] Hmotnost se pohybuje mezi 46-60 g.[2] Vlha pestrá je nezaměnitelný štíhlý pták s dlouhým, dolů zahnutým zobákem, dlouhými zašpičatělými křídly a dlouhým ocasem se dvěma prodlouženými středními pery. Zbarvení dospělých ptáků je velmi výrazné- modravá spodina těla, zářivě žluté hrdlo, žlutavě bílé ramenní skvrny a červenohnědé temeno, hřbet a svrchní strana křídla. Obě pohlaví se zbarvením neliší, mladí ptáci jsou shora matnější a zelenavější.[3] Zobák je ve všech šatech černý, nohy tmavohnědé.[2]
Často se ozývá výrazným, měkkým „prryt“, při vzrušení u hnízda také krátkým, hvízdavým „vit“.[3]
Hnízdí v severozápadní Africe, jihozápadní Evropě a západní Asii. Izolovaná populace žije také v jižní Africe.[4] Severní hranice areálu kolísá a zvláště za teplých jar se posouvá daleko na sever, až po Island, Faerské ostrovy, Norsko nebo Švédsko. Někdy zde vlhy i zahnízdí.[2] Tažný druh; evropští ptáci na zimu migrují do tropické a jižní Afriky, asijští ptáci zimují zčásti také na území Indie. Evropská populace vykazuje po mírném poklesu v 70. až 90. letech 20. století opět stoupající tendenci[5] a její velikost je odhadována na 480 000-1 000 000 párů.[6]
V České republice bylo hnízdění poprvé prokázáno v roce 1954 u Lednice na jižní Moravě. Od poloviny 80. let hnízdí na jižní a jihovýchodní Moravě pravidelně, jinde je hnízdění zcela ojedinělé. V posledních letech dochází k výraznému nárůstu počtu hnízdících ptáků; v letech 1985-89 byla celková početnost odhadnuta do 10 párů, v letech 2001-03 na 33-90 párů a v roce 2005 již na 180 párů.[7]
Přílet na české území probíhá především v druhé polovině května, odlet od konce srpna do poloviny září.[2]
K hnízdění vyhledává otevřenou členitou krajinu s pastvinami, křovinami, skupinami stromů nebo lesíky, často v blízkosti vody, běžně také v pískovnách.[3]
Hnízdí většinou v koloniích, čítajících obvykle 10-20 párů, řidčeji i jednotlivě. Páry jsou monogamní a často spolu setrvávají po několik let, značně vysoká je také jejich věrnost k hnízdišti. Hnízdo je na konci nory, kterou sama buduje v písčitých nebo hlinitých stěnách a jejíž délka se pohybuje mezi 98–207 cm. Noru využívá obvykle jen jednou a po jejím opuštění ji mnohdy obsazují jiné druhy ptáků, nejčastěji vrabec polní. Ročně mívá 1 snůšku po 5-7 (4-8) bílých, zřídka jemně žlutavých vejcích o rozměrech 26,5 x 21,5 mm. Na jejich inkubaci, která trvá 20-22 dnů, se podílejí oba rodiče, větší mírou však samice. Mláďata jsou krmena oběma rodiči a hnízdo opouštějí ve věku 20 dnů, dalších asi 12 dnů jsou pak krmena mimo něj (v některých případech též třetím dospělým ptákem, tzv. pomocníkem). Pohlavně dospívají ve 2. kalendářním roce.[2]
Živí se výhradně hmyzem, který loví za letu, často ve velkých výškách. Stylem letu přitom připomíná jiřičku, s rychlým máváním křídel, klouzáním a rychlými výpady za kořistí.[2][3] V potravě převažují blanokřídlí (včely, vosy, sršně), dvoukřídlí, motýli, rovnokřídlí, vážky a brouci. Kutikul a nebezpečných žihadel vos, včel a sršní se zbavuje neobvyklým způsobem: hmyzem tak dlouho tluče o nějaký tvrdý předmět, dokud kutikulu nerozbije nebo žihadlo neodstraní.[2] V době krmení mláďat může takovýmto způsobem denně ulovit až 250 hmyzích jedinců.
Hlinitá stěna s několika norami vlhy pestré
Dvojice vlh
Letící vlha
Vlha pestrá (dospělý pták)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Bee-eater na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu vlha pestrá ve Wikimedia Commons
Galerie vlha pestrá ve Wikimedia Commons
-8.jpg)
.jpg)
