Pelyněk (Artemisia) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých, kde přísluší do podčeledi Asteroideae. Rostliny tohoto rozsáhlého rodu, čítajícího asi 550 druhů, se vyskytují hlavně v mírném a subtropickém pásu na severní polokouli, rostou hlavně ve stepních až polopouštních oblastech. Jednotlivé druhy se nacházejí také v Jižní Americe, jižní Africe, Austrálii i Tichomoří. V přírodě České republiky se vyskytuje 17 druhů.[1][2]
Rostliny rodu pelyněk jsou jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé byliny, polokeře a vzácně i keře. Bývají nejčastěji aromatické, jsou jemně chlupaté nebo lysé a mohou dorůst do výšky až přes 300 cm. Lodyhy nebo větve porůstají střídavými listy, které jsou častěji členěné než celistvé. Přízemní a spodní listy mívají řapíky, horní jsou obvykle přisedlé, čepele mívají nitkovité, lineární, kopinaté, vejčité nebo podlouhlé a obvykle jsou zpeřené nebo laločnaté.
Drobné květní úbory bývají početné, vyrůstají v klasech nebo hroznech a společně vytvářejí mnohočetná latovitá květenství. Vejcovité nebo kulovité úbory jsou vztyčené nebo převislé. Obsahují květy s pěticípou korunou žluté nebo načervenalé barvy. Květy ve středu terče mají trubkovitou nebo nálevkovitou korunu a jsou oboupohlavné nebo funkčně jen samčí. Po obvodu jsou květy s úzkou, niťovitě trubkovitou korunou a bývají jen samičí. Dvou- až pětiřadé zvonkovité, kulovité nebo vejčité zákrovy mají střechovitě uspořádané vejčité až kopinaté listeny, které často bývají po okrajích suchomázdřité. Květy jsou opylovány větrem, popřípadě i hmyzem.[3]
Plody jsou válcovité nebo obvejčité nažky posazené v bezplevném lůžku. Nejčastěji jsou hladké, jemně rýhované nebo mají dvě vystouplá žebra. Rozšiřují se větrem, nemají však chmýr.[1][4][5]
Těžištěm rozšíření rodu jsou stepní až polopouštní oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pelyňky vyhledávají převážně stanoviště s plným osluněním, na lehčích, spíše vysychavých půdách s obsahem vápníku, rostou též na rumištích, navážkách a dalších ruderalizovaných místech, podél cest, na železničních náspech a nádražích, jako polní plevele apod. Vzhledem k vysokému obsahu silic a hořčin uvolňovaných z rostlin a absorbovaných do půdy mohou některé druhy působit alelopaticky na okolní vegetaci.[3]
Rostliny rodu pelyněk jsou většinou bohaté na hořčiny, hlavně artemisin, artemisinin, artabsin a dimerní absinthin. V olejových žlázkách listů, lodyh i květů bývají monoterpenické nebo seskviterpenické silice jako thujon, thujylalkohol, kafr, 1,8-cineol a dále jsou přítomny třísloviny, organické kyseliny, flavonoidy luteolin a apigenin a kumariny. V minulosti měly některé rostliny pelyňku velký význam jako léčivky nebo koření, případně se jejich výtažků používalo k dochucení vín a likérů (vermut, absint). V současnosti je používání těchto dráždivých látek v potravinářství omezeno. Jejich obsah je u jednotlivých druhů pelyňku rozdílný a závisí také na půdě ve které rostou i na ročním období.
Některé druhy se pro své hořčiny dosud používají v lidovém léčitelství, hlavně při nemocech trávicího ústrojí; v poslední době byl prokázán antimalarický účinek hořčiny artemisininu. Vybrané druhy tohoto bohatého rodu se také používají pro stabilizaci dun na okrajích pouštních oblastí nebo slouží jako krmivo pro domácí zvířata. Pelyněk bílý, pelyněk Ludvíkův, pelyněk pontický, pelyněk protnicovitý nebo pelyněk mléčný (Artemisia lactiflora), pelyněk stromovitý (Artemisia arborescens) i pelyněk stříbřitý (Artemisia stelleriana) se používají v okrasném zahradnictví. Naopak pelyněk černobýl je mnohde považován za nepříjemný plevel. Pyl některých druhů pelyňku také způsobuje silnou pylovou alergii.[1][6]
V České republice vyrůstá 5–7 původních nebo zdomácnělých archeofytů, dalších cca 10 jsou neofyty rozšířené lidským přičiněním a přechodně nebo trvale zde zplaňují. Řada dalších se pěstuje v kultuře.
Z výše uvedených druhů jsou v ČR za kriticky ohrožené považovány:
a za zranitelný:
Obrázky, zvuky či videa k tématu pelyněk ve Wikimedia Commons
Pelyněk (Artemisia) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých, kde přísluší do podčeledi Asteroideae. Rostliny tohoto rozsáhlého rodu, čítajícího asi 550 druhů, se vyskytují hlavně v mírném a subtropickém pásu na severní polokouli, rostou hlavně ve stepních až polopouštních oblastech. Jednotlivé druhy se nacházejí také v Jižní Americe, jižní Africe, Austrálii i Tichomoří. V přírodě České republiky se vyskytuje 17 druhů.
.jpg)
