nomes no trilho de navegação
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) je tažný pták z čeledi kormoránovitých. Dorůstá délky 90cm s rozpětím křídel 140cm - 150cm. Typická hmotnost se pohybuje mezi 1500g - 3100g. V jedné snůšce mívá 4 - 5 kusů vajec. Plave na hladině, jeho dlouhý a na konci hákovitý zobák směřuje šikmo vzhůru. Taky se potápí a loví ryby. Plovací blána spojuje všechny čtyři prsty na noze. Hnízdo si staví na stromech v blízkosti vody. Hnízdí v koloniích. Rodiče krmí mláďata menšími rybami. V České republice již není kormorán od 1. dubna 2013[2] zvláště chráněným druhem,[3] avšak je chráněn v rámci tzv. obecné ochrany vztahující se na všechny druhy.
Areál rozšíření kormorána velkého je velmi rozsáhlý, zahrnuje všechny kontinenty mimo Jižní Ameriku a Antarktidu. V Severní Americe je jeho výskyt omezen na severovýchod, ptáci však zimují na jih až po jižní Floridu (USA). Hnízdí také v západním Grónsku. V Evropě obývá většinu atlantského pobřeží, Středomoří a řadu oblastí východní Evropy. V Africe zimuje na severním pobřeží a podél Nilu, hnízdí a celoročně se vyskytuje na severozápadním pobřeží, ve střední a východní Africe a v Jihoafrické republice. V Asii hnízdí od střední Asie na východ po východní Čínu, zimuje v jižní Číně a Indii, zimující ptáci jsou pozorováni i v jihovýchodní Asii. Hnízdí také ve většině Austrálie mimo centrální oblasti, zimuje také na Novém Zélandu.[4]
V České republice se kormoráni pokoušeli neúspěšně zahnízdit již v minulosti, první stálá kolonie vznikla na jižní Moravě až v roce 1982. Od té doby počty hnízdících ptáků nejdříve prudce narůstaly, ale později zpět prudce poklesly, proto je ohroženým druhem. Kormoráni osídlili také další oblasti (jižní a severozápadní Čechy, Poodří). V letech 2001–2003 hnízdilo na našem území 200–232 párů, což je výrazné snížení proti 500–660 párům v letech 1985–1989; pokles byl jistě způsoben regulací početnosti.[5] V roce 2010 u nás v šesti koloniích hnízdilo přibližně 350 párů kormoránů. Během zimního období[kdy?] k nám pak zavítalo 10000–15000 ptáků ze severských zemí.[zdroj?]
V ČR mimo produkční rybníky (tj. na volných vodách) loví kormoráni především plotice, okouny, oukleje a jelce, kteří tvoří přes 75% jejich kořisti (početně).[6][7] Na rybářských revírech jen za zimní období odloví až 80 kg ryb z každého hektaru vodní plochy (např. na Vltavě v Praze).[7] Během zimy loví v průměru až 5krát těžší ryby (průměr 157 gramů) než v letním období (průměr 30 gramů).[6] Obvyklou kořist představují ryby o velikosti 18,5 cm, 95 % ulovených ryb je do velikosti 30 cm.[6][7] Ve velmi výjimečných případech uloví i rybu větší než 50 cm (štika, parma, úhoř).[8] Denní spotřeba potravy průměrného ptáka je cca 400 gramů ryb.[7] Nejnovější výzkumy ukazují, že kolonie zimujících kormoránů nemají zásadní vliv na výsledky a úspěšnost reintrodukčního programu Losos 2000, který probíhá v povodí řek Labe a Ohře.[9] V ČR je potrava kormoránů sledována na nádržích Slapy a Želivka[6], na Vltavě[7], Berounce[10] a na Labi[9].
Evropská populace poddruhu Ph. c. sinensis v polovině 20. století téměř vyhynula. Zavedení ochranářských opatření v různých evropských zemích v letech 1965 až 1981 vedlo k expanzívnímu růstu, místy až o 18% ročně. Hnízdní populace ve Nizozemí, Německu, Dánsku a Švédsku tak v roce 1991 dosáhla 62 250 párů.[11] V současné době čítá evropská populace kormorána velkého více než 310 000 párů, nejvíce jich hnízdí v Dánsku (36 až 41 tisíc párů).[12]
K šíření hnízdišť kormorána velkého k severu přispělo jistě i oteplování moří; v Grónsku nyní hnízdí i na sever od polárního kruhu a velikost místní populace přímo souvisí s kolísáním povrchové teploty moře.[13]
Vývoj evropské subpopulace kormorána velkého Rok Počet párů Poznámka 1960 4 000 párů kontinentální Evropa[14] 1970 6 500 párů celá Evropa (bez ssp. carbo)[15] 1980 49 000 párů celá Evropa[15] 1981 15 000 párů severní a střední Evropa (28 kolonií)[16] 1981 6 500 párů oblast Baltského moře[14] 1985 47 440 párů celá Evropa[15] 1991 51 000 párů oblast Baltského moře[14] 1992 81 000 párů severní a střední Evropa (170 kolonií)[16] 1992 208 000 párů celá Evropa[16] 1995 188 000 párů celá Evropa (mimo Ruska)[15] 2000 310 000 – 370 000 párů celá Evropa[17] 2006 157 000 párů oblast Baltského moře (410 kolonií)[14]
Škody způsobené predačním tlakem kormorána velkého byly v letech 2000 - 2013 (do 1. dubna) produkčním rybářům nahrazovány v souladu se zákonem č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Za toto období dostali produkční rybáři od státu náhrady ve výši téměř 350 milionů Kč, v posledních letech přes 40 milionů Kč každý rok (data MŽP ČR).[8] Sportovní rybáři, jejichž mnohé revíry byly a jsou predačním tlakem kormorána rovněž postiženy, nedostali od státu nikdy nic. K datu 1. dubna 2013 vypadl kormorán velký z vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (byl vyňat z nejnižší kategorie "ohrožený druh"). Na kormorána velkého se tak přestal vztahovat zákon č. 115/2000 Sb. a škody způsobené rybářům tímto rybožravcem přestaly být státem vypláceny.[18] Protože tento stav byl dlouhodobě zcela neudržitelný (zejména opět pro produkční rybáře, kterým úpravou vyhlášky č. 395/1992 Sb. škody na rybách rozhodně nepřestaly vznikat), byl 7. června 2017 přijat zákon č. 197/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb. Podle tohoto zákona se škody způsobené kormoránem velkým budou produkčním rybářům opět vyplácet počínaje 1. lednem 2018 po dobu tří let - v roce 2018 a 2019 v plné výši uznaných škod, v roce 2020 pak už jen 80% výše uznaných škod. V současné době (ačkoli již není jmenovitě zmíněn ve vyhlášce č. 395/1992 Sb.) je kormorán velký v ČR stále pod obecnou ochranou podle § 5 zákona č. 114/1992 Sb., který vychází z evropské legislativy – směrnice 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků, navíc stále není zařazen mezi zvěř obhospodařovanou lovem v zákoně č. 449/2001 Sb. o myslivosti.
Kormorán velký je přes výrazný růst počtu jak hnízdících, tak zimujících ptáků stále zvláště chráněným druhem, což na jednu stranu znemožňuje jeho pravidelnou a plošnou regulaci, na druhou stranu umožňuje rybářům čerpat od státu finanční náhradu prokázaných škod, avšak pouze na chovných rybnících. Rozsáhlé škody způsobované na populaci ryb v řekách, jezerech a ostatních nádržích nejsou propláceny, což je hlavním důvodem kritiky ze strany Českého rybářského svazu. Napjatá situace vedla v evropském měřítku k přijetí Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře (2008/2177(INI)). Toto usnesení mimo jiné vyzývá Evropskou komisi a členské státy ke sledování populace kormorána velkého (které bude podkladem pro každoroční zachycení stavu a vývoje této populace), vypracování vědeckého projektu hodnotícího velikost a strukturu populace, vytvoření příznivých podmínek pro spolupráci na základě spolehlivých údajů, ustavení pracovní skupiny k utřídění postojů a argumentace jednotlivých stran sporu, k vypracování plánu regulace populace, který umožní dlouhodobě kormorány integrovat do kulturní krajiny, ke stanovení definice "závažné škody", k vypracování pokynů týkajících se výjimek ze směrnice o ochraně ptactva, k podpoře udržitelné regulace populace kormorána velkého a hledání řešení těchto problémů.[19]
Rybářská organizace v Liberci kvůli likvidaci ryb hejny kormoránů na rybnících a v řekách požádala na Ministerstvu životního prostředí a u Krajského úřadu v Liberci na jaře 2010 o možnost časově i místně omezeného[20] odstřelu a plašení velkých kormoránů. Odstřely se týkají revíru Lužická Nisa, řeky Jizery (na 4 roky), Holanských a Mimoňských rybníků (do roku 2011), kde podle tvrzení rybářů kormoráni způsobili škodu přes 100 tisíc korun. S jejich požadavkem nesouhlasí ochránci přírody z Jizersko-ještědského spolku a spor není uzavřen.[21]
Povolený odstřel kormoránů zamýšlí umožnit i vyhláška MŽP ČR v oblasti Benešova.[22]
Rybářské svazy v České republice odměňují odstřel kormoránů myslivci částkou až 150 Kč za zabitý kus.[23]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kormorán velký ve Wikimedia Commons
Galerie kormorán velký ve Wikimedia CommonsKormorán velký (Phalacrocorax carbo) je tažný pták z čeledi kormoránovitých. Dorůstá délky 90cm s rozpětím křídel 140cm - 150cm. Typická hmotnost se pohybuje mezi 1500g - 3100g. V jedné snůšce mívá 4 - 5 kusů vajec. Plave na hladině, jeho dlouhý a na konci hákovitý zobák směřuje šikmo vzhůru. Taky se potápí a loví ryby. Plovací blána spojuje všechny čtyři prsty na noze. Hnízdo si staví na stromech v blízkosti vody. Hnízdí v koloniích. Rodiče krmí mláďata menšími rybami. V České republice již není kormorán od 1. dubna 2013 zvláště chráněným druhem, avšak je chráněn v rámci tzv. obecné ochrany vztahující se na všechny druhy.
_-_Phalacrocorax_carbo_(088b).jpg)
