Orel volavý (Clanga clanga, do roku 2014 Aquila clanga) je středně velký orel z čeledi jestřábovitých, který je rozšířený především v Asii a východní Evropě. Živí se menšími savci, plazy, žábami a ptáky. IUCN ho vede jako zranitelný druh.[2]
Je to středně velký, kompaktní druh orla. Jeho základní barva je tmavohnědá, dospělí jedinci jsou velmi tmaví, z dálky se jeví téměř černí. Mladí jedinci mají bílé konce letek. Velmi se podobá orlu křiklavému, se kterým bývá často zaměňován, ale je poněkud větší, tmavší a má mohutnější zobák. Může být zaměněn i s orlem stepním, který je však celkově mohutnější, má oválné nozdry a delší žlutý pruh zobáku (orel volavý má kulaté nozdry). Orel volavý má na orla relativně malou hlavu. Rozpětí jeho křídel je mezi 153 a 185 cm. Samice váží od 2150 do 3200 g a samec 1600 až 2000 g. Výška těla se pohybuje od 59 do 75 cm.[3][4][5]
Orel volavý žije v nížinatých lesnatých oblastech, často blízko vodních zdrojů.[2] Hnízdí na různých druzích stromů, výjimečně i na skalách nebo na zemi. Celkově je o jeho životě známo poměrně málo. Samice snáší v polovině května 1-3 vejce, na nichž sedí 42-44 dní. Mláďata se líhnou koncem června, oba rodiče se pak o ně na hnízdě starají až do konce srpna. O vzletná mláďata rodiče dále pečují 20-30 dní.[5][6] Orel volavý se může křížit s orlem křiklavým, smíšené páry jsou poměrně běžné, počet hybridních jedinců může na některých místech dosáhnout více než 50 % (např. Bělorusko) celkové populace orlů volavých. Kříženci jsou dále plodní.[2][7][8]
Kořist je velmi různorodá. Jedná se většinou o drobné savce, především hryzce, dále žáby, plazy, ptáky. Rád loví v koloniích hnízdních ptáků. Občas se přiživuje na mršinách. Krade kořist i jiným dravcům, především luňákovi hnědému.[5][6]
Oblast hnízdění orla volavého se táhne v pásu od východní a severovýchodní Evropy až po východní Asii. Přeletové zóny a zimoviště mohou být v jižní, jihovýchodní a západní Asii, v severní a východní Africe a výjimečně i ve střední Evropě.[2]
Celková populace je odhadována na 5000-13 200 jedinců. Z toho žije 25-49 % v Evropě. Jedná se o velmi přibližná čísla, která je nutno dále zpřesnit.[2]
Hlavní hrozbou pro čistotu druhu je křížení s orlem křiklavým, které místy dosahuje značného podílu na populaci. Zároveň to ale pomáhá celkovému růstu populace, neboť populace orla křiklavého je větší. Neví se přesně jak dlouho a v jakém rozsahu tato hybridizace funguje. Dalšími problémy jsou ničení životního prostředí, vyrušování, pytláctví, travičství a úmrtí v důsledku kontaktu s elektrickým vedením. Ptáci nesnesou dlouhodobý těsnější kontakt s lidmi a jejich hlučnými aktivitami.[2][8]
V ČR se orel volavý vyskytuje extrémně vzácně, jedná se o náhodné nepravidelné zálety jedinců.[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu orel volavý ve Wikimedia Commons
Galerie orel volavý ve Wikimedia Commons
Orlovcovití Sokolovití Orel volavý (Clanga clanga, do roku 2014 Aquila clanga) je středně velký orel z čeledi jestřábovitých, který je rozšířený především v Asii a východní Evropě. Živí se menšími savci, plazy, žábami a ptáky. IUCN ho vede jako zranitelný druh.
10-31-2006_2-50-11_PM.JPG)
