Dvojkřídláčovité (Dipterocarpaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to vesměs mohutné stromy se střídavými jednoduchými listy a pětičetnými pravidelnými květy. Plody jsou většinou charakteristicky křídlaté. Čeleď zahrnuje asi 680 druhů v 17 rodech. Je rozšířena zejména v tropické Asii, vyskytuje se však i v Africe, na Madagaskaru a v Jižní Americe. V některých oblastech tropické Asie hlavní složku monzunových lesů. Dvojkřídláčovité jsou důležitým zdrojem kvalitního dřeva a získávají se z nich pryskyřice.
Dvojkřídláčovité jsou stromy, výjimečně keře se střídavými jednoduchými celokrajnými listy s palisty. Ve dřevě i v kůře jsou pryskyřičné kanálky. Chlupy v odění jsou často žlaznaté nebo štítnaté. Listy jsou často dvojřadě uspořádané, se zpeřenou žilnatinou a nezřídka s domatii na spodní straně.
Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, pětičetné, ve vrcholových nebo úžlabních hroznech, latách nebo řidčeji okolících. Kališní lístky jsou volné nebo na bázi srostlé, často křídlaté. Korunní lístky jsou volné nebo krátce srostlé. Tyčinek je 5 až mnoho a jsou obvykle volné, někdy na sloupkovitém androgynoforu. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 3 až 5 plodolistů, s nevelkou čnělkou na vrcholu. V každém plodolistu jsou 1 až 4 vajíčka. Plodem je oříšek nebo řidčeji tobolka, plod je většinou doprovázený různě dlouhými křídly tvořenými vytrvalým kalichem.[1][2]
Čeleď dvojkřídláčovité zahrnuje asi 680 druhů v 17 rodech. Největší rody jsou Shorea (asi 360 druhů) a Hopea (105 druhů).[3] Dvojkřídláčovité jsou významnou složkou lesů v tropické Asii od Indie po ostrovy jihovýchodní Asie, vyskytují se i v tropické Africe a na Madagaskaru. Po dlouhý čas byly dvojkřídláčovité považovány za ryze paleotropickou čeleď, v roce 1977 však byl popsán nový druh (Pakaraimaea dipterocarpacea) z Guayanské vysočiny a v roce 1995 další (Pseudomonotes tropenbosii) z Kolumbie. Dvojkřídláčovité se tak staly v podstatě pantropickou čeledí.[3][4] Zástupci čeledi se vyskytují v tropickém deštném lese, v monzunových lesích i na savanách.[2] V tropické Asii a Indočíně místy tvoří hlavní složku monzunových lesů.[1]
Na Borneu byl nalezen exemplář rodu shorea, u nějž byla naměřena výška 94,1 metru a šířka koruny 40,3 metru. Je považován za nejvyšší objevený tropický strom.[5]
Dahlgren a Tachtadžjan řadili čeleď dvojkřídláčovité do řádu slézotvaré (Malvales), zatímco v Cronquistově systému je v řádu čajovníkotvaré (Theales). Tachtadžjan řadil část rodů do samostatné čeledi Monotaceae. V současné systematice je čeleď dvojkřídláčovité dělena na 3 podčeledi, které jsou na základě analýzy rbcL sekvencí chloroplastové DNA považovány za monofyletické[2]:
Nejblíže příbuznou skupinou je podle kladogramů APG madagaskarská čeleď Sarcolaenaceae.[3]
Dvojkřídláčovité jsou opylovány rozličným hmyzem, zejména včelami, motýli, můrami, brouky a třásněnkami.[2] Semena mají sice křídla, díky své váze ale většinou dopadají blízko mateřské rostliny.[1]
Stromy čeledi dvojkřídláčovité, zejména z rodů Shorea, Dipterocarpus, Hopea a Vatica jsou v Asii podstatným zdrojem kvalitního tvrdého dřeva. Ze semen Shorea se vyrábí tuk používaný jako náhrada kakaového másla.[2] Z navrtaných kmenů Dipterocarpus, Shorea a Vateria indica se v Indii získává vonná pryskyřice, používaná zejména k výrobě laků a barev a v parfumerii.[7]
Anisoptera, Cotylelobium, Dipterocarpus, Dryobalanops, Hopea, Marquesia, Monotes, Neobalanocarpus, Pakaraimaea, Parashorea, Pseudomonotes, Shorea, Stemonoporus, Upuna, Vateria, Vateriopsis, Vatica[8]
Dvojkřídláčovité (Dipterocarpaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu slézotvaré (Malvales). Jsou to vesměs mohutné stromy se střídavými jednoduchými listy a pětičetnými pravidelnými květy. Plody jsou většinou charakteristicky křídlaté. Čeleď zahrnuje asi 680 druhů v 17 rodech. Je rozšířena zejména v tropické Asii, vyskytuje se však i v Africe, na Madagaskaru a v Jižní Americe. V některých oblastech tropické Asie hlavní složku monzunových lesů. Dvojkřídláčovité jsou důležitým zdrojem kvalitního dřeva a získávají se z nich pryskyřice.
Kmen Hopea beccariana s kořenovými náběhy