Žebratka (Hottonia) je rod rostlin z čeledi prvosenkovité. Jsou to vodní byliny kořenící ve dně. Listy jsou ponořené, členěné v čárkovité úkrojky. Květy jsou pětičetné, v květenství složeném z přeslenů květů. Rod zahrnuje pouze 2 druhy a je rozšířen v Evropě, západní Asii a Severní Americe. Žebratka bahenní se vzácně vyskytuje i v České republice.
Žebratky jsou jednoleté nebo vytrvalé vodní byliny. Lodyha je z velké části ponořená, přímá nebo vystoupavá. Žebratka nadmutá má lodyhu nápadně nafouklou. Listy jsou ponořené až plovoucí, střídavé, vstřícné nebo přeslenité, 1x až 2x zpeřeně členěné v nitkovité nebo čárkovité úkrojky, řapíkaté. Květenství je několikapatrové, skládající se z několika přeslenů květů, interpretovaných jako přisedlé okolíky. Květy jsou pětičetné, pravidelné. Kalich je zelený, s laloky delšími než kališní trubka. Koruna je bílá, žlutá nebo fialová, trubkovitá až nálevkovitá. Tyčinky mají krátké nitky a nevyčnívají z květů. Semeník je srostlý z 5 plodolistů a nese nitkovitou čnělku. Plodem je kulovitá tobolka pukající 5 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen.[1][2]
Listy žebratky bahenní
Žebratka nadmutá
Lodyha žebratky nadmuté
Květy žebratky bahenní
Rod obsahuje pouze 2 druhy. Žebratka bahenní (Hottonia palustris) roste téměř v celé Evropě od Francie a Skotska po východní Evropu a zasahuje i na západní Sibiř a Malé Asie. Žebratka nadmutá (H. inflata) roste ve východní polovině Severní Ameriky od Texasu po Maine a také na kanadském Ostrově prince Edwarda.[2][3][4]
Žebratka bahenní se v České republice vzácně vyskytuje v nižších polohách.[2] Tento druh je zařazen na seznamu chráněných rostlin České republiky v kategorii C3 (ohrožené druhy).[5]
Oba druhy jsou občas pěstovány jako akvarijní rostliny nebo v paludáriích.[6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu žebratka ve Wikimedia Commons
Žebratka (Hottonia) je rod rostlin z čeledi prvosenkovité. Jsou to vodní byliny kořenící ve dně. Listy jsou ponořené, členěné v čárkovité úkrojky. Květy jsou pětičetné, v květenství složeném z přeslenů květů. Rod zahrnuje pouze 2 druhy a je rozšířen v Evropě, západní Asii a Severní Americe. Žebratka bahenní se vzácně vyskytuje i v České republice.
Vandrøllike (Hottonia) er en slægt af vandlevende blomsterplanter i kodriverfamilien. Den indeholder to arter:[1]
De to arter adskiller sig markant ved størrelsen af deres blomster, som er markante i den europæiske Almindelig Vandrøllike, men meget mindre i den nordamerikanske Hottonia inflata, og ved tykkelsen af stænglen som er oppustet i Hottonia inflata, men ikke i Almindelig Vandrøllike.[1] De to arter adskiller sig også ved deres formeringsytem: Almindelig Vandrøllike har heterostyli (dvs. forskellige længder grifler på blomsterne på forskellige invidier, hvilket hjælper til at forhindre selvbestøvning), hvilket Hottonia inflata ikke har.[2]
Slægten blev navngivet af Carl von Linné i hans værk Species Plantarum (1753).[1] Den er opkaldt efter botanikeren Peter Hotton.[3]
Vandrøllike (Hottonia) er en slægt af vandlevende blomsterplanter i kodriverfamilien. Den indeholder to arter:
Vandrøllike (Hottonia palustris) – vokser i Europa og vestlige Asien Hottonia inflata – vokser i NordamerikaDe to arter adskiller sig markant ved størrelsen af deres blomster, som er markante i den europæiske Almindelig Vandrøllike, men meget mindre i den nordamerikanske Hottonia inflata, og ved tykkelsen af stænglen som er oppustet i Hottonia inflata, men ikke i Almindelig Vandrøllike. De to arter adskiller sig også ved deres formeringsytem: Almindelig Vandrøllike har heterostyli (dvs. forskellige længder grifler på blomsterne på forskellige invidier, hvilket hjælper til at forhindre selvbestøvning), hvilket Hottonia inflata ikke har.
Slægten blev navngivet af Carl von Linné i hans værk Species Plantarum (1753). Den er opkaldt efter botanikeren Peter Hotton.
Blomsterstande af de to vandrøllike-arter:
Die Wasserfedern (Hottonia) sind eine Pflanzengattung aus der Familie der Primelgewächse (Primulaceae), innerhalb der sie die einzigen Wasserpflanzen sind. Von den nur zwei Arten ist die eine in Nordamerika und die andere in Eurasien verbreitet.
Wasserfeder-Arten sind ausdauernde, krautige Wasserpflanzen. Die untergetauchten, kahlen Blätter sind gefiedert, stehen wechselständig oder wirtelig, die einzelnen Lappen sind linealisch, junge Blätter sind an den Rändern nach unten eingerollt.
Der doldige Blütenstand steht an einem über die Wasseroberfläche ragenden Blütenstandsschaft, die Blüten stehen dabei in mehreren Wirteln, die einander überlagern. Die zwittrigen Blüten sind heterostyl mit doppelter Blütenhülle. Die Krone ist weiß bis rosafarben und kann sowohl länger als auch kürzer als der Kelch sein. Die Kronlappen sind ausgebreitet und eingekerbt. Die Staubblätter sind an der Kronröhre angewachsen. Die Narbe ist kopfig.
Die Kapselfrucht öffnet sich seitlich, sie enthält nur wenige Samen mit netzförmigem Relief.
Als Chromosomenzahl kommt 2n = 20 bzw. 22 vor.
Der wissenschaftliche Gattungsname Hottonia wurde von Hermann Boerhaave zum Andenken an Peter Hotton vergeben[1] und später von Carl von Linné übernommen[2][3].
Von den nur zwei Arten ist die eine in Nordamerika und die andere in Eurasien verbreitet:
Die Informationen dieses Artikels entstammen zum größten Teil den unter Nachweise angegebenen Quellen, darüber hinaus werden folgende Quellen zitiert:
Die Wasserfedern (Hottonia) sind eine Pflanzengattung aus der Familie der Primelgewächse (Primulaceae), innerhalb der sie die einzigen Wasserpflanzen sind. Von den nur zwei Arten ist die eine in Nordamerika und die andere in Eurasien verbreitet.
Hottonia is a genus of aquatic flowering plant in the family Primulaceae. It comprises two species, both of which are known by the common name featherfoil:[1]
The two species differ markedly in the size of the flowers, which are showy in the Eurasian H. palustris but much smaller in the North American H. inflata, and in the thickness of the stem, which is swollen in H. inflata but not in H. palustris.[1] The two species also differ in their breeding system: H. palustris is heterostylous, whereas H. inflata is not.[2]
Carl Linnaeus named the genus in his 1753 book Species Plantarum,[1] commemorating the botanist Peter Hotton.[3]
Hottonia is a genus of aquatic flowering plant in the family Primulaceae. It comprises two species, both of which are known by the common name featherfoil:
Inflorescences of the two Hottonia species
H. palustris
H. inflata Hottonia palustris, or water violet, native to Europe and western Asia Hottonia inflata, or American featherfoil, native to North America The two species differ markedly in the size of the flowers, which are showy in the Eurasian H. palustris but much smaller in the North American H. inflata, and in the thickness of the stem, which is swollen in H. inflata but not in H. palustris. The two species also differ in their breeding system: H. palustris is heterostylous, whereas H. inflata is not.
Carl Linnaeus named the genus in his 1753 book Species Plantarum, commemorating the botanist Peter Hotton.
Hottonia es un género con siete especies[1] de plantas perteneciente a la familia de las primuláceas.[2]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 145. 1753.[3] La especie tipo es: Hottonia palustris L. también conocida como violeta de agua y que habita aguas estancadas y ácidas.
Hottonia es un género con siete especies de plantas perteneciente a la familia de las primuláceas.
Vesisulat (Hottonia) on esikkokasvien heimoon kuuluva kasvisuku. Siihen kuuluu kaksi lajia, vesisulka (Hottonia palustris) ja Hottonia inflata. Nämä lajit ovat kosteikkokasveja. Vesisulkaa tavataan luonnonvaraisena Euraasian mantereella ja lajia H. inflata Yhdysvalloissa. Nämä kaksi lajia eroavat siten, että vesisulka on pidempi, sillä on paksummat lehdet ja purppuran väriset kukat, kun taas lajin H. inflata kukat ovat valkoiset.
Vesisulkia käytetään kosteikkopuutarhojen vesialtaissa. Ne ovat melko vaativia kasvuolosuhteiden suhteen. Veden pitää olla viileää sekä riittävän fosfori- ja typpipitoista.[1] Kasvisuku on saanut tieteellisen nimensä hollantilaisen kasvitieteilijän Petrus Hottonin (1648-1709) mukaan.
Vesisulat (Hottonia) on esikkokasvien heimoon kuuluva kasvisuku. Siihen kuuluu kaksi lajia, vesisulka (Hottonia palustris) ja Hottonia inflata. Nämä lajit ovat kosteikkokasveja. Vesisulkaa tavataan luonnonvaraisena Euraasian mantereella ja lajia H. inflata Yhdysvalloissa. Nämä kaksi lajia eroavat siten, että vesisulka on pidempi, sillä on paksummat lehdet ja purppuran väriset kukat, kun taas lajin H. inflata kukat ovat valkoiset.
Vesisulkia käytetään kosteikkopuutarhojen vesialtaissa. Ne ovat melko vaativia kasvuolosuhteiden suhteen. Veden pitää olla viileää sekä riittävän fosfori- ja typpipitoista. Kasvisuku on saanut tieteellisen nimensä hollantilaisen kasvitieteilijän Petrus Hottonin (1648-1709) mukaan.
Hottonie
Hottonia (les Hottonies) est l'un de la vingtaine de genres de plantes de la famille des Primulacées, comprenant deux espèces, l'une en Eurasie tempérée, l'autre en Amérique du Nord.
Ce sont des plantes herbacées palustres (des milieux humides), semi-aquatiques.
À noter que la définition (les contours de cette famille) de l'ordre des Ericales sont encore en discussion.
Hottonie
Hottonia (les Hottonies) est l'un de la vingtaine de genres de plantes de la famille des Primulacées, comprenant deux espèces, l'une en Eurasie tempérée, l'autre en Amérique du Nord.
Vodeno pero (rebratica, lat. Hottonia), maleni biljni rod iz porodice jaglačevki kojemu pripada dvije priznate vrste vodenih trajnica, jedna u Euroaziji (H. palustris ) i dreuga u Sjevernoj Americi Hottonia inflata.[1]
Vodeno pero (rebratica, lat. Hottonia), maleni biljni rod iz porodice jaglačevki kojemu pripada dvije priznate vrste vodenih trajnica, jedna u Euroaziji (H. palustris ) i dreuga u Sjevernoj Americi Hottonia inflata.
Jabrica (Hottonia) je ród ze swójby kropačkowych rostlinow (Primulaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Hottonia è un genere di piante compreso fra le Primulacee.
Vi appartengono le seguenti specie:
Si tratta di piante erbacee palustri e semi-acquatiche. Sono distribuite nelle regioni a clima temperato dell'emisfero boreale e, per quanto riguarda l'H. inflata, in America Centrale.
Griovenė (lot. Hottonia, vok. Wasserfeder) – raktažolinių (Primulaceae) šeimos augalų gentis. Gentis pavadinta Leideno universiteto botanikos profesoriaus Petrus Hotton (1648-1709) garbei. Daugiamečiai žoliniai vandens augalai su šukiškai plunksniškais lapais ir stačiais, iš vandens kyšančiais viršūniniais žiedynais. Žiedynas kekė, kurioje žiedai išsidėstę menturiais. Žiedai balti rečiau rausvi, violetiniai.
Gentyje 2 rūšys, viena auga Europoje ir mažojoje Azijoje, kita – Šiaurės Amerikoje. Lietuvoje auga plunksnalapė griovenė (Hottonia palustris, pav.). Augalas 20-60 cm aukščio, iki žiedyno pasinėręs vandenyje. Auga balose, pelkėse, grioviuose, stovinčiame vandenyje. Žydi birželio mėn. Nedažnas.
Hottonia is een geslacht met twee soorten overblijvende kruiden uit de sleutelbloemfamilie (Primulaceae). Het zijn de enige waterplanten uit deze familie. Ze komen voor in zoet water in Eurazië en Noord-Amerika.
De waterviolier (Hottonia palustris) komt ook voor in België en Nederland.
De botanische naam Hottonia is een eerbetoon door de Nederlandse botanicus Herman Boerhaave aan zijn collega Peter Hotton.
Hottonias zijn overblijvende, kruidachtige zoetwaterplanten. De onderwaterbladeren zijn onbehaard, verspreid of in kransen geplaatst en kamvormig veerdelig met lijnvormige bladlobjes.
De bloemen staan in opeenvolgende kransen tot een ijle tros verenigd, op een lange, rechtopstaande en boven het water uitstekende bloeistengel. De bloeistengel is bovenaan klierachtig behaard. De bloemen zijn tweeslachtig, met vijf witte, roze of bleeklila kroonblaadjes met een gele keel. De kroonblaadjes zijn onderaan tot een buis gefuseerd, bovenaan losstaand en ingekerfd. De kroon kan langer of korter zijn dan de kelk.
De meeldraden zijn ingeplant op de voet van de kroonblaadjes.
De vrucht is een doosvrucht die opent aan de zijkant, ze bevat slechts enkele zaden met een netvormig reliëf.
Het geslacht Hottonia komt voor in Eurazië en Noord-Amerika. Beide soorten zijn zoetwaterplanten.
Het geslacht telt 2 soorten. De typesoort is Hottonia palustris.
... · Anagallis (Guichelheil) · Androsace (Mansschild) · Ardisia · Centunculus · Coris · Cortusa · Cyclamen (Cyclaam) · Dionysia · Glaux · Hottonia · Lysimachia (Wederik) · Myrsine · Primula (Sleutelbloem) · Samolus · Soldanella (Kwastjesbloem) · Trientalis · Vitalania · ...
Hottonia is een geslacht met twee soorten overblijvende kruiden uit de sleutelbloemfamilie (Primulaceae). Het zijn de enige waterplanten uit deze familie. Ze komen voor in zoet water in Eurazië en Noord-Amerika.
De waterviolier (Hottonia palustris) komt ook voor in België en Nederland.
Okrężnica (Hottonia L.) – rodzaj roślin wodnych z rodziny pierwiosnkowatych. Obejmuje dwa gatunki – okrężnicę bagienną H. palustris i H. inflata. Pierwszy występuje w Europie, w tym także w Polsce[3], a drugi w centralnej i wschodniej części Ameryki Północnej. Naukowa nazwa rodzajowa upamiętnia holenderskiego botanika – Petrusa Hottona (1648-1709)[4].
Rodzaj należy do podrodziny Primuloideae w obrębie rodziny pierwiosnkowatych Primulaceae[5]. W obrębie podrodziny rodzaj ten tworzy monofiletyczny klad wspólnie z rodzajami: urdzik Soldanella, Bryocarpum i Omphalogramma[6][7].
Okrężnica (Hottonia L.) – rodzaj roślin wodnych z rodziny pierwiosnkowatych. Obejmuje dwa gatunki – okrężnicę bagienną H. palustris i H. inflata. Pierwszy występuje w Europie, w tym także w Polsce, a drugi w centralnej i wschodniej części Ameryki Północnej. Naukowa nazwa rodzajowa upamiętnia holenderskiego botanika – Petrusa Hottona (1648-1709).
Hottonia L. é um género botânico pertencente à família Primulaceae.[1]Também conhecida como Folha de Pena.
Hottonia L. é um género botânico pertencente à família Primulaceae.Também conhecida como Folha de Pena.
Vattenblinkssläktet (Hottonia) är ett släkte i familjen viveväxter med 2 arter. Vattenblink förekommer naturligt från Europa till västra Asien, samt i USA. De odlas i Sverige som vattenväxter utomhus, eller som akvarieväxter. Vattenblink liknar på flera sätt en Primula, genom sina upprepade kransar av blommor, sina bladlösa stjälkar, sin heterostyli och sin kapselform. Den tydligaste skillnaden är att vattenblink har mycket finflikiga blad som är anpassade till att växa under vatten (gälblad). Bladrosetterna sitter fast på botten och de blommande stjälkarna är över ytan. Amerikansk vattenblink har uppblåst stjälk.
Vattenblinkssläktet (Hottonia) är ett släkte i familjen viveväxter med 2 arter. Vattenblink förekommer naturligt från Europa till västra Asien, samt i USA. De odlas i Sverige som vattenväxter utomhus, eller som akvarieväxter. Vattenblink liknar på flera sätt en Primula, genom sina upprepade kransar av blommor, sina bladlösa stjälkar, sin heterostyli och sin kapselform. Den tydligaste skillnaden är att vattenblink har mycket finflikiga blad som är anpassade till att växa under vatten (gälblad). Bladrosetterna sitter fast på botten och de blommande stjälkarna är över ytan. Amerikansk vattenblink har uppblåst stjälk.
Турча́ (лат. Hottónia) — олиготипный род водных травянистых многолетних растений семейства Первоцветные (Primulaceae).
Турча является травянистым растением, свободно плавающим в воде. Стебель у него — ветвистый, покрытый гребенчато-перистыми листьями; стебель и листья погружены в воду; из воды выставляется лишь безлистная цветочная стрелка до 30 сантиметров высотой, несущая розоватые цветки, расположенные мутовчато; цветок сидит на длинной ножке в пазухе линейного кроющего листа; цветок правильный, обоеполый, чашечка глубокопятираздельная, с узкими лопастями; венчик тарельчатый о пяти продолговатых тупых лопастях, зев венчика несколько утолщен и жёлтого цвета; тычинок пять, прикрепленных к трубочке венчика; пестик один с верхней, одногнёздой многосемянной завязью и с длинным столбиком. Плод — многосемянная шаровидная коробочка, вскрывающаяся пятью створками; семена мелкие, овальные. Корни отсутствуют. Кроме семян, растение это размножается ещё почками, появляющимися под осень на верхушке ветвей, где листья недоразвиваются, оставаясь скученными; почка перезимовывает и весной прорастает в новое растение.
Число хромосом равно 2n (20 или 22).
Известно два вида, из которых один, турча вздутая (Hottonia inflata) (получила название по вздутым междоузлиям), встречается в Северной Америке, а другой, турча болотная (Hottonia palustris), растет в европейской части России и в Малой Азии по прудам, в медленно текущих речках, канавах и схожих водоёмах.
Турча́ (лат. Hottónia) — олиготипный род водных травянистых многолетних растений семейства Первоцветные (Primulaceae).
_(19751862941).jpg)
