Nile Valley North of Nubia (Delta), Nile Valley North of Nubia, Nubia, Mareotic sector and North Sinai.
Annual.
Torilis arvensis ye una especie de planta yerbácea perteneciente a la familia de les apiacees. Ye orixinariu d'Eurasia y del norte d'África.
Ye una planta yerbácea terófita con tarmu erecto. Les fueyes atópense repetidamente estremaes en segmentos estrechos. La inflorescencia ye una umbela con flores blanques, arrodiada de bráctees estremaes en lacinies lliniares.
Les granes tán cubiertes de espinetes o aguiyones en forma de gabitu, lo que fai que puedan ser esvalixaes con facilidá coyíes de los pelos de los animales, la ropa o los gordones de zapatos de la xente.
De cutiu alcuéntrase nos campos de cultivu de ceberes, siendo especialmente común nos campos de trigu abandonaos. Tamién la atopa en baldíos y ambientes ruderales.
La planta montesa ye delgada y ensin valor como alimentu. Sicasí esta ye importante ecológicamente pos ye una de les plantes preferíes poles gates de munches camparines, como la Papilio machaon.
Torilis arvensis describióse por (Huds.) Link y espublizóse en Enumeratio Plantarum Horti Regii Berolinensis Alteria 1: 265. 1821. [1]
Númberu de cromosomes de Torilis arvensis (Fam. Umbelliferae) y táxones infraespecíficos = Torilis arvensis (Huds.) Link subsp. arvensis (Huds.) Link
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Torilis arvensis ye una especie de planta yerbácea perteneciente a la familia de les apiacees. Ye orixinariu d'Eurasia y del norte d'África.
El julivert bord (Torilis arvensis) és una planta pertanyent a la família de les apiàcies.
És una planta herbàcia teròfita amb tija erecta. Les fulles es troben repetidament dividides en segments estrets. La inflorescència és una umbel·la amb flors blanques, voltada de bràctees dividides en lacínies linears.
Les llavors del julivert bord són cobertes d'espinetes o agullons en forma de ganxo, cosa que fa que puguin ser dispersades amb facilitat agafades als pèls dels animals o a la roba o als cordons de sabates de la gent.
Sovint és una planta segetal, que es troba als camps de conreu de cereals, essent especialment comuna als camps de cereals abandonats. També hom la troba en erms i ambients ruderals.
Malgrat el nom que duu la planta, a causa de la semblança morfològica de les seves fulles dividides amb les del julivert, però sense que tinguin cap aroma especial i sense valor com a aliment. Tot i així aquesta planta és important ecològicament car és una de les plantes preferides per les erugues de moltes papallones, com la papallona rei.
El julivert bord (Torilis arvensis) és una planta pertanyent a la família de les apiàcies.
Planhigyn blodeuol ydy Troed-y-cyw ymdaenol sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Apiaceae (sef persli). Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Torilis arvensis a'r enw Saesneg yw Spreading hedge-parsley. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Eilunberllys.
Mae'n frodorol o Ewrop ond fe'i cyflwynwyd i Ogledd America ble caiff ei ystyried yn chwynyn.
Llysieuyn blynyddol ydyw ac mae'n cynhyrchu bonyn talsyth, canghennog tua metr o uchder. Lleolir y dail bob yn ail, gyda phob un wedi'u rhannu'n barau ar ffurf cleddyfau danheddog tua 6 cm o hyd. Mae'r blodau'n glystyrau hir gwyn neu binc, gyda 5 petal ar bob un.
Planhigyn blodeuol ydy Troed-y-cyw ymdaenol sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Apiaceae (sef persli). Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Torilis arvensis a'r enw Saesneg yw Spreading hedge-parsley. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Eilunberllys.
Mae'n frodorol o Ewrop ond fe'i cyflwynwyd i Ogledd America ble caiff ei ystyried yn chwynyn.
Llysieuyn blynyddol ydyw ac mae'n cynhyrchu bonyn talsyth, canghennog tua metr o uchder. Lleolir y dail bob yn ail, gyda phob un wedi'u rhannu'n barau ar ffurf cleddyfau danheddog tua 6 cm o hyd. Mae'r blodau'n glystyrau hir gwyn neu binc, gyda 5 petal ar bob un.
Tořice rolní (Torilis arvensis) je jednoletá, planě rostoucí bylina teplých luk a polí, která v letním období kvete okolíky drobných, bělavých květů. Tento druh z nevelkého rodu tořice je v české přírodě archeofyt, dříve byl považován za málo významný plevel a dnes je chráněnou rostlinou.[1][2]
Vyskytuje se hlavně v jižní a střední Evropě, severní hranice rozšíření probíhá přes Britské ostrovy, Německo a Polsko. Na východě areál původního výskytu sahá po severním pobřeží Černého moře až na Kavkaz a dále do Střední Asie, jižním směrem do Makaronézie a na sever Afriky do Maroka a Alžírska, stejně jako do horských poloh v tropické Africe. Druhotně byla zavlečen do Spojených států amerických, Austrálie a na Nový Zéland i Havajské ostrovy.
V České republice je tořice rolní známa v poslední době jen z nejteplejších oblastí Čech a hlavně z jižní Moravy. Je podobná mnohem rozšířenější tořici japonské, za kterou bývá zaměňována.[2][3][4]
Rostlina je světlomilná a poměrně teplomilná, roste na sušších, těžších i písčitých, minerálně dobře zásobených půdách, nejčastěji na vápencovém podloží. Vyskytuje se v planárním a sporadičtějí i kolinním stupni na světlých okrajích lesů, v příkopech podél polních cest a po obvodě vinic a polí, stejně jako na ruderálních stanovištích. Kvete obvykle v červnu a červenci. Ploidie druhu je 2n = 12.[2][3]
Jednoletá, od báze hojně rozvětvená bylina vysoká 20 až 100 cm. Lodyha vyrůstá z tenkého, vřetenovitého kořene, je dutá, jemně rýhovaná, často červenavě naběhlá a hustě porostlá štětinatými chlupy. Střídavě vyrůstající listy s pochvovitě rozšířenými řapíky jsou v obryse trojúhelníkovité, šedozelené, čepele mají jednou až dvakrát zpeřené s úkrojky ostře pilovitými a dlouze špičatými. U spodu lodyhy bývají listy dlouhé až 15 cm, široké 10 cm a směrem vzhůru se zmenšují.
Koncový okolík je složený ze 4 až 12 okolíčků obsahujících průměrně po 8 bělavých květech, obal často zcela chybí a obalíčky tvoří větší počet šídlovitých listenů. Obsahují květy oboupohlavné a někdy i menší počet květů samčích. Pět drobných kališních lístků je trojúhelníkovitých, stejný počet korunních lístků je obsrdčitých, 1,5 mm dlouhých a na vrcholu dělených do dvou laloků, barvu mají bílou nebo jsou slabě načervenalé. V květu je pět volných tyčinek se žlutými prašníky. Spodní, dvoupouzdrý semeník nese dvě čnělky 2 - 3krát delší než stylopodium. Květy jsou opylovány drobným létajícím hmyzem nacházejícím v květech nektar.
Plody jsou eliptické dvounažky obsahující podlouhle okrouhlá merikarpia asi 4 mm dlouhá, zelenavá a v plné zralosti hnědočerná. Mají několik řad žeber a 1 mm dlouhých kotvičkovitých ostnů. Semena poměrně rychle dozrávají a opadávají, přichycují se přitom do srsti zvířat která je rozšiřují; suché lodyhy zůstávají ještě dlouho vztyčené.[1][2][3][5][6][7]
Frekvence výskytu tořice rolní v Česku je trvale klesající a je proto uvedená v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" jako druh silně ohrožený (C2).[3][8]
List
Lodyha
Okolík před rozkvětem
Kvetoucí okolík
Obrázky, zvuky či videa k tématu tořice rolní ve Wikimedia Commons
Tořice rolní (Torilis arvensis) je jednoletá, planě rostoucí bylina teplých luk a polí, která v letním období kvete okolíky drobných, bělavých květů. Tento druh z nevelkého rodu tořice je v české přírodě archeofyt, dříve byl považován za málo významný plevel a dnes je chráněnou rostlinou.
Der Acker-Klettenkerbel (Torilis arvensis), auch Feld-Klettenkerbel[1] oder Acker-Borstendolde[2] genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Borstendolden (Torilis) innerhalb der Familie der Doldenblütler (Apiaceae). Sie ist mit mehreren Unterarten in Eurasien und Afrika weitverbreitet.[3]
Der Acker-Klettenkerbel ist eine einjährige krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 30 bis 100 Zentimetern erreicht. Die oberirdischen Pflanzenteile erscheinen durch stärkere Behaarung matt grau-grün. Er bildet eine dünne, spindelförmige Wurzel.
Die Blüten stehen in einem doppeldoldigen Blütenstand zusammen. Es ist kein oder nur ein Hüllblatt vorhanden.
Die 3 bis 5 Millimeter langen Doppelachänen weisen Fruchtstacheln auf, die an der Spitze mit einer Lupe erkennbare Widerhäkchen besitzen.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 12.[4]
Die Blütezeit reicht in Mitteleuropa von Juli bis August.[2]
Beim Acker-Klettenkerbel handelt es sich um einen Therophyten.[1]
Diasporen sind seine Klettfrüchte, die über Tiere durch Anhaften an Fell oder Federn ausgebreitet werden (Epichorie).
Das Verbreitungsgebiet des Acker-Klettenkerbel liegt in Europa und Vorderasien. Er ist in Mitteleuropa ein Archäophyt.
In Österreich tritt der Acker-Klettenkerbel, der sich in letzter Zeit in Ausbreitung zu befinden scheint, im pannonischen Gebiet zerstreut bis selten, sonst sehr selten in brachliegenden Weingärten, trockenen Ruderalstellen und Trockenrasen auf. Die Vorkommen beschränken sich auf die colline und teilweise submontane Höhenstufe der Bundesländer Wien, Niederösterreich und das Burgenland. Torilis arvensis gilt in Österreich als stark gefährdet.[2]
Der Acker-Klettenkerbel tritt selten und unbeständig ruderal oder in Getreidefeldern auf. Er gedeiht am besten auf basenreichen, kalkreichen, trockenen, sommerwarmen Lehm- oder Tonböden, der Stickstoff nur in mäßigen Mengen enthält. Nach Ellenberg ist es eine Halblichtpflanze, ein Wärmezeiger, ein Basen- und Kalkzeiger. Es ist eine Ordnungscharakterart der Getreideunkrautgesellschaften (Secalietalia), nach Oberdorfer Charakterart des Verbands Caucalidion.[5]
Die Erstveröffentlichung erfolgte 1762 durch William Hudson unter dem Basionym Caucalis arvensis.[6] Die Neukombination zu Torilis arvensis wurde 1821 durch Heinrich Friedrich Link veröffentlicht.[7]
Bei manche Autoren gibt es Mitteleuropa beispielsweise drei Unterarten, deren taxonomischer Status als unzureichend erforscht gilt:[2][8]
Nicht mehr zu Torilis arvensis gehören:[10][11][8]
Der Acker-Klettenkerbel (Torilis arvensis), auch Feld-Klettenkerbel oder Acker-Borstendolde genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Borstendolden (Torilis) innerhalb der Familie der Doldenblütler (Apiaceae). Sie ist mit mehreren Unterarten in Eurasien und Afrika weitverbreitet.
Torilis arvensis is a species of flowering plant in the family Apiaceae known by the common names spreading hedgeparsley,[1] tall sock-destroyer[2] and common hedge parsley.[3] It is native to parts of Europe and it is known elsewhere, such as North America, as an introduced species and a common weed. It grows in many types of habitat, especially disturbed areas. It is an annual herb producing a slender, branching, rough-haired stem up to a meter in maximum height. The alternately arranged leaves are each divided into several pairs of lance-shaped leaflets up to 6 centimeters long each. The leaflet is divided or deeply cut into segments or teeth. The inflorescence is a wide open compound umbel of flower clusters on long, slender rays. Each flower has five petals which are unequal in size and are white with a pinkish or reddish tinge. Each greenish or pinkish fruit is 3 to 5 millimeters long and is coated in straight or curving prickles.
Torilis arvensis is a species of flowering plant in the family Apiaceae known by the common names spreading hedgeparsley, tall sock-destroyer and common hedge parsley. It is native to parts of Europe and it is known elsewhere, such as North America, as an introduced species and a common weed. It grows in many types of habitat, especially disturbed areas. It is an annual herb producing a slender, branching, rough-haired stem up to a meter in maximum height. The alternately arranged leaves are each divided into several pairs of lance-shaped leaflets up to 6 centimeters long each. The leaflet is divided or deeply cut into segments or teeth. The inflorescence is a wide open compound umbel of flower clusters on long, slender rays. Each flower has five petals which are unequal in size and are white with a pinkish or reddish tinge. Each greenish or pinkish fruit is 3 to 5 millimeters long and is coated in straight or curving prickles.
Torilis arvensis (esperante kamptoriliso) estas specio de apiacoj.
Ĝi altas 20-60 cm. Ĝiaj epiginaj (t.e. kun suba ovolujo) blankaj floroj formas duoblan umbelon. Rektaj dornetoj estas sur la frukto. La radiko estas dika.
Ĝi estas terofita. Bestoj divastigis ĝiajn semojn kiuj kroĉas plumojn aŭ harojn. Ĝi estas rubema kaj ankaŭ kelkfoje trudherba.
Ĝi venas en Eŭropo de okcidenta Azio kun homoj antaŭ Kristoforo Kolumbo do oni diras ĝi estas arkeofita.
Torilis arvensis es una especie de planta herbácea perteneciente a la familia de las apiáceas. Es originario de Eurasia y del norte de África.
Es una planta herbácea terófita con tallo erecto. Las hojas se encuentran repetidamente divididas en segmentos estrechos. La inflorescencia es una umbela con flores blancas, rodeada de brácteas divididas en lacinias lineares.
Las semillas están cubiertas de espinetas o aguijones en forma de gancho, lo que hace que puedan ser dispersadas con facilidad cogidas de los pelos de los animales, la ropa o los cordones de zapatos de la gente.
A menudo se encuentra en los campos de cultivo de cereales, siendo especialmente común en los campos de trigo abandonados. También se la encuentra en baldíos y ambientes ruderales.
La planta silvestre es delgada y sin valor como alimento. Sin embargo esta es importante ecológicamente pues es una de las plantas preferidas por las orugas de muchas mariposas, como la mariposa rey.
Torilis arvensis fue descrita por (Huds.) Link y publicado en Enumeratio Plantarum Horti Regii Berolinensis Altera 1: 265. 1821.[1]
Número de cromosomas de Torilis arvensis (Fam. Umbelliferae) y taxones infraespecíficos = Torilis arvensis (Huds.) Link subsp. arvensis (Huds.) Link:[5] 2n=12.[6]
Torilis arvensis es una especie de planta herbácea perteneciente a la familia de las apiáceas. Es originario de Eurasia y del norte de África.
Le Torilis des champs (Torilis arvensis) est une plante annuelle herbacée de la famille des Apiacées.
Plante annuelle de 30 à 100 cm de hauteur, tige dressée, non renflée sous les noeuds, très rameuse, d'un vert sombre (grisâtre à reflets bordeaux), pas de poils sous les gaines foliaires (à l'inverse de la carotte sauvage) ni de bractées sous l'inflorescence (à l'inverse du Torilis japonica). Les feuilles deux à trois fois divisées, ont un segment terminal plus long.
Bords des cultures, friches sèches, talus. Sols calcaires.
De mai à septembre. L'inflorescence est composée de fleurs à 5 pétales blancs longuement pédonculés.
Selon NCBI (8 février 2015)[2] :
Selon The Plant List (8 février 2015)[1] :
Selon Tropicos (8 février 2015)[3] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Le Torilis des champs (Torilis arvensis) est une plante annuelle herbacée de la famille des Apiacées.
Akkerdoornzaad (Torilis arvensis) is een eenjarige plant, die behoort tot de schermbloemenfamilie (Apiaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als zeer zeldzaam en sterk in aantal afgenomen. Deze plant is wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming. De plant komt van nature voor in het Middellandse Zeegebied en is van daaruit verder over Europa verspreid.
De plant wordt 30-90 cm hoog, heeft een behaarde, geribde stengel en is wijdvertakt. De bladeren zijn enkel- tot dubbelgeveerd met lancetvormige, veerspletige deelblaadjes.
Akkerdoornzaad bloeit in juli en augustus met witte of roodachtige bloemen, die in samengestelde schermen zitten met drie tot vijf kleinere schermpjes. De bloempjes hebben vijf kroonbladen. Er is geen of slechts één omwindselblad.
De cilindrische vrucht is een 3-6 mm lange splitvrucht. Aan de punt van de deelvruchtjes zitten stekels met weerhaakjes, waarmee de vrucht zich vasthecht aan de vacht van dieren of veren van vogels.
De plant komt voor op kalkhoudende grond in graanvelden en ook op dijken.
Akkerdoornzaad (Torilis arvensis) is een eenjarige plant, die behoort tot de schermbloemenfamilie (Apiaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode Lijst van planten als zeer zeldzaam en sterk in aantal afgenomen. Deze plant is wettelijk beschermd sinds 1 januari 2017 door de Wet Natuurbescherming. De plant komt van nature voor in het Middellandse Zeegebied en is van daaruit verder over Europa verspreid.
De plant wordt 30-90 cm hoog, heeft een behaarde, geribde stengel en is wijdvertakt. De bladeren zijn enkel- tot dubbelgeveerd met lancetvormige, veerspletige deelblaadjes.
Akkerdoornzaad bloeit in juli en augustus met witte of roodachtige bloemen, die in samengestelde schermen zitten met drie tot vijf kleinere schermpjes. De bloempjes hebben vijf kroonbladen. Er is geen of slechts één omwindselblad.
De cilindrische vrucht is een 3-6 mm lange splitvrucht. Aan de punt van de deelvruchtjes zitten stekels met weerhaakjes, waarmee de vrucht zich vasthecht aan de vacht van dieren of veren van vogels.
De plant komt voor op kalkhoudende grond in graanvelden en ook op dijken.
Torilis arvensis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Apiaceae.
A autoridade científica da espécie é (Huds.) Link, tendo sido publicada em Enumeratio Plantarum Horti Regii Berolinensis Altera 1: 265. 1821.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Torilis arvensis é uma espécie de planta com flor pertencente à família Apiaceae.
A autoridade científica da espécie é (Huds.) Link, tendo sido publicada em Enumeratio Plantarum Horti Regii Berolinensis Altera 1: 265. 1821.
Однорічна трав'яниста рослина, що сягає заввишки 30—100 сантиметрів. Корінь тонкий, веретеноподібний. Надземні частини тьмяні, сіро-зелені, опушені. Листки чергові, пірчасті, складаються з кількох пар ланцетних листочків кожен завдовжки до 6 сантиметрів. Суцвіття — складний зонтик з білими квітами. Плід — сім'янка 3—5 мм завдовжки.
Африка: Алжир; Єгипет; Лівія; Марокко; Туніс; Ефіопія; Сомалі; Судан; Кенія; Танзанія; Уганда; Камерун; Руанда; Ангола; Малаві; Мозамбік; Зімбабве; ПАР — Капська провінція. Азія: Афганістан; Кіпр; Єгипет — Синай; Іран; Ірак; Ізраїль; Йорданія; Ліван; Туреччина; Киргизстан; Таджикистан; Туркменістан; Узбекистан; Пакистан [зх.]. Кавказ: Вірменія; Азербайджан; Грузія; Росія — Передкавказзя, Дагестан, Європейська частина. Європа: Австрія; Бельгія; Чеська Республіка; Німеччина; Угорщина; Нідерланди; Польща; Словаччина; Швейцарія; Молдова; Україна [вкл. Крим]; Албанія; Боснія і Герцеговина; Болгарія; Хорватія; Греція [вкл. Крит]; Італія [вкл. Сардинія, Сицилія]; Македонія; Чорногорія; Румунія; Сербія; Словенія; Франція [вкл. Корсика]; Португалія [вкл. Мадейра]; Гібралтар; Іспанія [вкл. Балеарські острови, Канарські]. Натуралізований в деяких інших країнах. Росте на узбіччях доріг і полів; 0-1600 м.
Torilis arvensis là một loài thực vật có hoa trong họ Hoa tán. Loài này được (Huds.) Link miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.[1]
Bài viết chủ đề phân họ Cần này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Torilis arvensis là một loài thực vật có hoa trong họ Hoa tán. Loài này được (Huds.) Link miêu tả khoa học đầu tiên năm 1821.
.JPG)
