Kočkodan Rolowayův (Cercopithecus roloway) je opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu Cercopithecus někdy uváděna jako poddruh kočkodana Dianina (Cercopithecus diana). Vyskytuje se v Ghaně a na Pobřeží slonoviny. Kočkodan Rolowayův patří mezi největší druhy z celého rodu Cercopithecus, ale přesné míry nebyly nikdy určeny, protože u všech měřených jedinců nebylo určeno pohlaví ani stáří. Žije v tlupách obvykle o 15 až 20 zvířatech a živí se hlavně ovocem. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za ohrožený druh nebezpečí představuje lov a ztráta přirozeného prostředí.
Kočkodan Rolowayův patří do čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu kočkodan (Cercopithecus).[2] Je to monotypický taxon tvořící klad společně s kočkodanem Dianiným (Cercopithecus diana) a často byl společně s Cercopithecus diana diana považován jako poddruh kočkodana Dianina, tedy Cercopithecus diana roloway, kterému se podobá například vnitřní barvou stehen a naopak odlišuje jinou délkou vousů, obočí a zbarvením. Osamostatněn na druh byl roku 2005 profesorem biologické antropologie Colinem Grovesem.[3][4]
Kočkodana Rolowayova popsal v roce 1774 německý lékař a přírodovědec Johann Christian Daniel von Schreber.[2] Odborným jménem je Cercopithecus roloway, vědeckými synonymy pro druh jsou Cercopithecus palatinus a Schreberem určená synonyma Cercopithecus diana roloway a Simia roloway, českým synonymem pak kočkodan Dianin Rolowayův.[2][4] Druh má 58 chromozomů.[3]
Kočkodan Rolowayův je zvíře afrotropické (etiopské) oblasti, obývá západní Afriku.[5] Lze jej najít na severu a výhodě Pobřeží slonoviny východně od řeky Sassandra až k řece Pra v Ghaně, neoficiální zprávy (například od lovců) uvádějí vzácný výskyt také severněji, opice možná žije v Burkině Faso či na východ od přehradní nádrže Volta v Togu.[4][6]
Je to stromový druh žijící v lesích, může obývat prvotní i obnovené lesy od nížinných až po říční či galeriové,[4] lze jej najít také v porostech mangrovníků druhů Pandanus candelabrum a Cyrtosperma senegalense, kde opice žijí ve větších skupinách, protože jim tyto oblasti vzdálené od lidské populace poskytují ochranu a potravu včetně vody.[5] Žijí i v lehce degradovaných lesích se zachovaným baldachýnem, obyčejně jsou však na degradaci lesů citlivé.[4] Orientují se z vrcholků stromů.[5]
Kočkodan Rolowayův patří mezi největší druhy z celého rodu Cercopithecus,[5] ale přesné míry nebyly nikdy určeny, protože u všech měřených jedinců nebylo určeno pohlaví ani stáří; u kočkodana Dianina, jemuž se tento druh velmi podobá, činí délka těla samce 52,5 až 61,5 cm a délka těla samice 44 až 45 cm. Kočkodan Rolowayův vykazuje pohlavní dimorfismus, samci jsou větší než samice a mají také mohutnější špičáky a větší lebky.[5][6] Tělo opice působí elegantním dojmem, končetiny a ocas, který je delší než tělo,[5] jsou dlouhé.[3] Palec je protistojný a na všech prstech rostou nehty. Lebka je zploštělá, s nosními dírkami, které jsou od sebe mírně rozestoupeny. Celkový zubní vzorec činí I 2/2 1/1, P 2/2, M 3/3 = 32, druh má lícní sáčky.[5]
Zbarvení je tmavošedé, na konci zad karmínové, břicho a končetiny jsou zabarveny černě, krk a hrudník bílé. Na černém obličeji roste 8 až 10 cm plnovous.[5][3] Mláďata se zbarvením podobají dospělcům.[3]
Kočkodan Rolowayův žije ve skupinách složených ze 6 až 22 zvířat, běžná je tvořena 15 až 20 jedinci. V tlupě je obyčejně jeden samec, zbytek tvoří samice a mláďata. Jedná skupina si zabírá území o rozloze 189 km2, které si značí táhlým voláním. V případě nebezpečí ze strany predátorů, například levharta skvrnitého (Panthera pardus) a možná i orla korunkatého (Stephanoaetus coronatus), vydávají kočkodani varovné volání.[3][5] Druh se živí rozmanitou potravou. Potravu jim poskytuje přes 130 druhů rostlin včetně epifytických, největší část stravy tvoří dužnina ovoce (společně se semeny tvoří hlavní část jídelníčku v období sucha[5]), dále také členovci a listy. Většinu jídla nacházejí na koncích větví stromů. Jejich jídelníček je podobný jako u kočkodana bělonosého (Cercopithecus nictitans), který může tak být konkurenčním druhem.[7] V období dešťů byli také kočkodani pozorováni, jak se krmí v blízkosti guéréz límcových (Colobus vellerosus).[3]
O rozmnožování druhu nebylo zjištěno dostatečné množství informací, nicméně je možné, že je podobně jako kočkodan Dianin polygamní. Rozmnožovat se mohou celoročně,[5] páření kočkodanů Rolowayových byla zaznamenávána především mezi únorem a červencem a mláďata se v Národním parku Bia rodila od konce listopadu do začátku prosince.[3] Mladí jedinci jsou obyčejně neprůbojní, asertivní se stávají až ve vyšším věku. Délka dožití ve volné přírodě není známa, v zajetí se jeden kočkodan Rolowayův dožil 31 let.[5]
Mangabej Rolowayův je jeden ze tří nejvíce ohrožených primátů ve svém areálu výskytu a jeho populace v celém areálu výskytu klesá, v Ghaně již možná vyhynul.[4] V řadě oblastí, včetně národních parků, jako je Národní park Bia, byl vyhuben.[6] Nebezpečí představuje jak ničení přirozeného prostředí, lesy ustupují zemědělským půdám nebo jsou káceny pro těžbu dřeva, v oblasti rovněž vznikají plantáže palm olejných (Elaeis guineensis). Rozvinutý je též lov pro maso (takzvaný bushmeat) a kůže. Kvůli svému hlasitému volání se stávají zranitelné vůči lovcům.[3]
Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za ohrožený druh (EN), zapsán je na první přílohu Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.[4]
Kočkodan Rolowayův (Cercopithecus roloway) je opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu Cercopithecus někdy uváděna jako poddruh kočkodana Dianina (Cercopithecus diana). Vyskytuje se v Ghaně a na Pobřeží slonoviny. Kočkodan Rolowayův patří mezi největší druhy z celého rodu Cercopithecus, ale přesné míry nebyly nikdy určeny, protože u všech měřených jedinců nebylo určeno pohlaví ani stáří. Žije v tlupách obvykle o 15 až 20 zvířatech a živí se hlavně ovocem. Mezinárodní svaz ochrany přírody jej považuje za ohrožený druh nebezpečí představuje lov a ztráta přirozeného prostředí.