Cunoniaceae is die Wilde-elsfamilie wat hoort tot die orde Oxalidales. Hierdie familie het 350 spesies wêreldwyd waarvan 2 spesies in Suider-Afrika voorkom en al twee bome is. Wilde-elsbome is oor die algemeen groot.
Die blare is teenoorstaande en óf getrifolioleer óf veervormig saamgestel. Hulle is taamlik groot, tot 150 mm lank. Die pinnas se rande is skerp getand. Daar is groot steunblare wat groot, duidelike littetekens laat wanneer hulle afval. Die groeivorm is normaalweg regop maar leun soms oor oor strome.
Die volgende spesies kom in Suid-Afrika voor:
Cunoniaceae is die Wilde-elsfamilie wat hoort tot die orde Oxalidales. Hierdie familie het 350 spesies wêreldwyd waarvan 2 spesies in Suider-Afrika voorkom en al twee bome is. Wilde-elsbome is oor die algemeen groot.
Les Cunoniaceae ye una familia de 26 xéneros y cerca de 350 especies de planta maderiza na flora Antártica, nativa d'Australia, Nueva Caledonia, Nueva Guinea, Nueva Zelanda, sur de Suramérica, islles Mascareñes y sur d'África. Munchos d'estos xéneros tienen rangos de dixunción (atopaos en más d'un continente, y.g. Cunonia en Sudáfrica y en Nueva Caledonia, y Caldcluvia y Eucryphia n'Australia y en Suramérica. Caldcluvia estender al norte d'Ecuador, y en Filipines, y Geissois a Fixi nel océanu Pacíficu.
Inclúi árboles, parrotales, lianes; munchos son siempreverdes pero hai caducifolios. Les fueyes opuestes o espiralaes, raramente alternes, simples o pinnaes, y con frecuencia con estípules conspicuas. Les flores tienen 4-5 (raru 3 o más de 10) sépalos y pétalos. El frutu ye usualmente una cápsula maderiza con delles granes pequeñes; que tienen un endosperma oleosu.
Les families Baueraceae, Davidsoniaceae, Eucryphiaceae, primeramente vistes como distintes, tán agora incluyíes nes Cunoniaceae.
La familia describióse por Robert Brown y espublizóse en A Voyage to Terra Australis 2: 548. 1814.[2]
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Les Cunoniaceae ye una familia de 26 xéneros y cerca de 350 especies de planta maderiza na flora Antártica, nativa d'Australia, Nueva Caledonia, Nueva Guinea, Nueva Zelanda, sur de Suramérica, islles Mascareñes y sur d'África. Munchos d'estos xéneros tienen rangos de dixunción (atopaos en más d'un continente, y.g. Cunonia en Sudáfrica y en Nueva Caledonia, y Caldcluvia y Eucryphia n'Australia y en Suramérica. Caldcluvia estender al norte d'Ecuador, y en Filipines, y Geissois a Fixi nel océanu Pacíficu.
Cunionàcia (Cunoniaceae) és una família de plantes amb flors amb 26 gèneres i prop de 350 espècies. Són plantes llenyoses de la flora anàrtica i originàries de Nova Guinea, Nova Zelanda, sud de Sud-amèrica, illes mascarenyes i sud d'Àfrica. Molts d'aquests gèneres tenen una distribució disjunta per exemple Cunonia es troba a Sud-àfrica i a Nova Caledònia i Caldcluvia i Eucryphia a Austràlia i a Sud-amèrica.
Hi ha espècies de fulla persistent i altres de caducifòlies. El fruit és comestible en algunes espècies i és en forma de càpsula llenyosa amb diverses llavors amb endosperm oleós.
Les famílies Baueraceae, Davidsoniaceae, Eucryphiaceae, que prèviament s'havien considerat distintes actualment s'inclouen dins les cunionàcies.
Cunionàcia (Cunoniaceae) és una família de plantes amb flors amb 26 gèneres i prop de 350 espècies. Són plantes llenyoses de la flora anàrtica i originàries de Nova Guinea, Nova Zelanda, sud de Sud-amèrica, illes mascarenyes i sud d'Àfrica. Molts d'aquests gèneres tenen una distribució disjunta per exemple Cunonia es troba a Sud-àfrica i a Nova Caledònia i Caldcluvia i Eucryphia a Austràlia i a Sud-amèrica.
Hi ha espècies de fulla persistent i altres de caducifòlies. El fruit és comestible en algunes espècies i és en forma de càpsula llenyosa amb diverses llavors amb endosperm oleós.
Les famílies Baueraceae, Davidsoniaceae, Eucryphiaceae, que prèviament s'havien considerat distintes actualment s'inclouen dins les cunionàcies.
Kunoniovité (Cunoniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu šťavelotvaré (Oxalidales). Jsou to dřeviny se vstřícnými a často zpeřenými, zubatými listy a pravidelnými, většinou drobnými květy. Čeleď zahrnuje asi 300 druhů ve 27 rodech a je rozšířena zejména na jižní polokouli. Nejčastěji rostou ve vlhkých tropických horských lesích. Některé druhy jsou těženy pro dřevo nebo se z nich získávají třísloviny. Eukryfie jsou pěstovány jako okrasné rostliny.
Zástupci kunoniovitých jsou stálezelené keře a stromy, v případě rodu Weimannia někdy i škrtiče nebo hemiepifyty. Jediným opadavým druhem je Eucryphia glutinosa, pocházející z Chile. Některé druhy dosahují horních pater tropického pralesa. Kůra je obvykle šedá nebo světle hnědá, s podélnými prasklinami, větévky s lenticelami. Listy jsou vstřícné (výjimečně střídavé - Gumillea), jednolisté, trojlisté, dlanitě složené nebo lichozpeřené. Palisty jsou přítomny a často nápadně vyvinuty. Lístky jsou obvykle zubaté se zuby zakončenými žlázkou. Žilnatina je zpeřená. Řapíky a střední žilka listu jsou často křídlaté. Chlupy na listech jsou jednoduché. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, drobné a vyrůstají v úžlabních nebo vrcholových květenstvích, nejčastěji v latách, thyrsech či chocholících. Květy jsou stopkaté nebo přisedlé, stopky květů jsou pod polovinou často článkované. Kalich je složen z různého počtu (4-5, příp. 3-10) volných nebo na bázi srostlých lístků. Korunní lístky jsou volné nebo bazálně srostlé, ve stejném počtu jako kališní, u některých zástupců koruna chybí. Květy jsou bílé, smetanové, růžové nebo světle oranžové, méně často jasně červené nebo jasně zelené. Tyčinek je obvykle dvakrát tolik co kališních lístků, nejčastěji 8 nebo 10. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 5 (až 14) plodolistů, u některých zástupců je gyneceum apokarpní. Čnělky jsou volné. Plodem je tobolka se 2 až mnoha semeny, výjimečně měchýřek, oříšek nebo peckovice, případě souplodí pukavých plůdků. Semena jsou lysá nebo chlupatá a obsahují olejnatý endosperm.[1][2][3]
List Callicoma serratifolia
Květy Ceratopetalum gummiferum
Květenství Vesselowskya rubifolia
Weinmannia trichosperma s plody
Plody Davidsonia jerseyana
Čeleď zahrnuje 27 rodů a asi 300 druhů. Největším rodem je Weinmannia (asi 150 druhů). Čeleď má primárně gondwanské rozšíření. Je rozšířena v tropické Americe, v jihovýchodní Asii a australské oblasti od Malajsie po Austrálii a Nový Zéland, v jižní Africe, na Madagaskaru a na ostrovech jižního Pacifiku. V některých oblastech (Jižní Amerika, jižní Afrika, Austrálie a Nový Zéland) je rozšířena mimo tropické oblasti a přesahuje až do mírného pásu. Centrum druhové diverzity je v Australasii (Nová Guinea, východní Austrálie, Nová Kaledonie), největší počet druhů je na Nové Kaledonii. V Malajsii jsou rozšířeny od nížin po nadm. výšky okolo 3500 metrů. Největší počet druhů je v horských lesích v nadm. výškách mezi 1000 a 2500 metry. V Americe se vyskytuje v počtu asi 80 druhů ve 4 rodech a je rozšířena od Mexika po mírné oblasti jihu Jižní Ameriky.[1][3]
Většina druhů kunoniovitých roste ve vlhkých horských lesích. V některých typech horského mlžného lesa na Madagaskaru a v Jižní Americe jsou charakteristickou a převládající složkou.[1] V Austrálii rostou některé druhy jako složka řídké keřové vegetace na písčitých půdách, na Nové Kaledonii na hadcích.[3]
Květy produkují nektar a lákají různý hmyz, ptáky, netopýry a gekony. Květy některých druhů sladce voní, jiné zapáchají nebo jsou bez vůně. Pukavé plody většiny rodů zůstávají po dozrání na větvích, semena opatřená křídlovitými přívěsky nebo dlouhými chlupy z nich vypadávají a jsou šířena větrem. Několik rodů má nepukavé plody, které opadávají vcelku a jsou šířeny vzduchem nebo vodou. Dužnaté peckovice některých druhů (např. rod Schizomeria) jsou šířeny kasuáry či jinými ptáky, netopýry nebo stromovými savci. Nafouklé plody jihoafrického rodu Platylophus jsou šířeny vodou.[1][3]
U australského rodu Davidonia jsou na rostlinách přítomny tuhé žahavé chlupy.[3]
V Cronquistově systému byla čeleď Cunoniaceae řazena do řádu růžotvaré (Rosales). Systém APG sloučil v řádu šťavelotvaré (Oxalidales) několik čeledí řazených do té doby do různých řádů. Rod Aphanopetalum byl přeřazen do samostatné čeledi Aphanopetalaceae v řádu lomikamenotvaré (Saxifragales). Do čeledi Cunoniaceae byly vřazeny rody Eucryphia, Davidsonia a Bauera, zařazované dříve do samostatných čeledí.[4][5]
Dřevo stromovitých zástupců je především v Malajsii a Austrálii využíváno ve stavebnictví. Mnohé druhy mají velký obsah taninů a v minulosti byly jejich populace často vyhledávány a drancovány pro účely koželužství. Na Madagaskaru a Novém Zélandu jsou dřeviny rodu Weinmannia významným zdrojem medu podobně jako eukryfiové lesy na Tasmánii a v Chile.[1] Druhy Spiraeopsis celebica a Weinmannia fraxinea se mohou stát na sekundárních travnatých stanovištích invazivními rostlinami.[3]
Druhy rodu eukryfie (Eucryphia) jsou v klimaticky příhodných oblastech Evropy při atlantském pobřeží využívány jako atraktivní zahradní dřeviny.
Dřevo Cunonia austrocaledonica
Kmen Schizomeria ovata
Eukryfie Eucryphia × nymansensis
Ackama, Acrophyllum, Aistopetalum, Anodopetalum, Bauera, Caldcluvia, Callicoma, Ceratopetalum, Codia, Cunonia, Davidsonia, Eucryphia, Geissois, Gillbeea, Hooglandia, Karrabina, Lamanonia, Opocunonia, Pancheria, Platylophus, Pseudoweinmannia, Pullea, Schizomeria, Spiraeanthemum, Spiraeopsis, Vesselowskya, Weinmannia[7]
Kunoniovité (Cunoniaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu šťavelotvaré (Oxalidales). Jsou to dřeviny se vstřícnými a často zpeřenými, zubatými listy a pravidelnými, většinou drobnými květy. Čeleď zahrnuje asi 300 druhů ve 27 rodech a je rozšířena zejména na jižní polokouli. Nejčastěji rostou ve vlhkých tropických horských lesích. Některé druhy jsou těženy pro dřevo nebo se z nich získávají třísloviny. Eukryfie jsou pěstovány jako okrasné rostliny.
Die Cunoniaceae, selten Cunoniagewächse genannt, sind eine Familie in der Ordnung der Sauerkleeartigen (Oxalidales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen (Magnoliopsida). Die etwa 300 Arten kommen überwiegend auf der Südhalbkugel vor. Der Name rührt von der Gattung Cunonia her und diese wiederum ehrt einen deutschen Juristen und Kaufmann Johann Christian Cuno (1708–?).[1]
Es sind verholzende Pflanzen: Sträucher, Bäume oder oft Lianen. Viele Arten sind immergrün.
Die gegenständig oder quirlständig angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die ledrigen Blattspreiten sind selten einfach oder meist zusammengesetzt, manchmal dreiteilig, aber meist unpaarig gefiedert. Die Blattränder sind meist gezähnt. Nebenblätter (Stipeln) sind immer vorhanden. Bei wirteliger Blattstellung sind die Stipeln benachbarter Blätter zu einem einheitlichen Gebilde verwachsen, in diesem Fall verwendet man den Begriff Interpetiolarstipeln.
Die Blüten stehen einzeln oder ganz unterschiedliche Typen von Blütenständen: Zymen, Rispen oder Köpfen. Beispielsweise Davidsonia jerseyaqna ist kauliflor.
Die meist radiärsymmetrischen Blüten sind zwittrig oder selten eingeschlechtig. Wenn die Blüten eingeschlechtig sind, dann können die Arten diözisch (Spiraeanthemum), androdiözisch, gynodiözisch oder polygamomonözisch (Subdiözie) sein. Die Blütenhüllblätter können in Kelch- und Kronblätter gegliedert sein oder es sind nur kronblattähnliche Kelchblätter vorhanden. Es sind (drei bis) fünf (bis zehn), oder (sechs bis) zehn (bis zwanzig) Kelchblätter vorhanden (frei oder an ihrer Basis verwachsen). Wenn Kronblätter vorhanden sind dann sind es (drei bis) vier oder fünf (bis zehn) (frei oder an ihrer Basis verwachsen). Es sind ein oder zwei Staubblattkreise vorhanden mit jeweils vier oder fünf freien Staubblättern, selten sind es auch 11 bis 40 Staubblätter. Meist zwei, selten drei bis fünf, Fruchtblätter sind zu einem meist oberständigen (bei Spiraeanthemum halbunterständigen) Fruchtknoten verwachsen (synkarp), selten sind die Fruchtblätter frei (apokarp), selten ist der Fruchtknoten auch teilweise unterständig. Je Blüte sind zwei, oder drei bis fünf, freie Griffel vorhanden, entsprechend der Anzahl der Fruchtblätter.
Bei den Arten mit apokarpen Fruchtblättern werden Balgfrüchte gebildet. Bei den anderen Arten sind die Früchte meist (holzige) Kapselfrüchte, manchmal Steinfrüchte oder selten Nussfrüchte. Die kleinen Samen sind geflügelt oder ungeflügelt; sie haben ein öliges Endosperm.
Sie sind beheimatet in Australien, Neukaledonien, Neuguinea, Neuseeland, Südamerika, auf den Maskarenen und im südlichen Afrika (Capensis). Sie haben also eine Verbreitung, die dem Urkontinent Gondwana entspricht. Mehrere Gattungen besitzen ein stark disjunktes Areal auf verschiedenen Kontinenten, beispielsweise Cunonia in Südafrika und Neukaledonien oder Caldcluvia und die Scheinulmen (Eucryphia) sowohl in Australien wie im südlichen Südamerika. Das Areal von Caldcluvia reicht weiter nach Norden bis Ecuador und die Philippinen. Geissois hat Areale auf Fidschi im Pazifischen Ozean. Die Hauptverbreitung liegt in tropischen Gebieten zwischen 13 Grad nördlicher Breite und 35 Grad südlicher Breite.
Die Familie Cunoniaceae wurde 1814 durch Robert Brown in A Voyage to Terra Australis, 2, S. 548 aufgestellt. Typusgattung ist Cunonia L.
Die Arten der früheren Familien Baueraceae Lindl., Davidsoniaceae G.G.J.Bange und Eucryphiaceae Gay sind jetzt in Cunoniaceae enthalten. Weitere Synonyme für Cunoniaceae R.Br. sind Belangeraceae J.Agardh, Callicomaceae J.Agardh und Codiaceae Tiegh.[2]
In der Familie der Cunoniaceae gibt es (16 bis 27) etwa 23 Gattungen[2] mit etwa 280 bis 350 Arten:
Von einigen Arten werden die Früchte roh gegessen. Das Holz einiger Arten wird genutzt.[6]
Kap-Löffelbaum (Cunonia capensis):
Blütenstände
Gefiederte Laubblätter und große löffelförmige Nebenblätter
gefiederte Laubblätter
Traubige Blütenstände
Die Cunoniaceae, selten Cunoniagewächse genannt, sind eine Familie in der Ordnung der Sauerkleeartigen (Oxalidales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen (Magnoliopsida). Die etwa 300 Arten kommen überwiegend auf der Südhalbkugel vor. Der Name rührt von der Gattung Cunonia her und diese wiederum ehrt einen deutschen Juristen und Kaufmann Johann Christian Cuno (1708–?).
Cunoniaceae is a family of 27 genera and about 335 species[3] of woody plants in the order Oxalidales, mostly found in the tropical and wet temperate regions of the Southern Hemisphere. The greatest diversity of genera are in Australia and Tasmania (15 genera), New Guinea (9 genera), and New Caledonia (7 genera). The family is also present in Central America, South America, the Caribbean, Malesia, the islands of the South Pacific, Madagascar and surrounding islands. the family is absent from mainland Asia except from Peninsular Malaysia, and almost absent from mainland Africa apart from two species from Southern Africa (Cunonia capensis, Platylophus trifoliatus). Several of the genera have remarkable disjunct ranges, found on more than one continent, e.g. Cunonia (Southern Africa & New Caledonia), Eucryphia (Australia & South America) Weinmannia (America and the Mascarenes).
The family includes trees and shrubs; most are evergreen but a few are deciduous. The leaves are opposite or whorled (alternate in Davidsonia), and simple or compound (pinnate or palmate), with entire or toothed margin, and often with conspicuous stipules (interpetiolar or intrapetiolar). The flowers have four or five (rarely three or up to ten) sepals and petals. The fruit is usually a woody capsule or a follicle containing several small seeds.
The family has a rich fossil record in Australia[4] and fossil representatives are known in the Northern Hemisphere. Platydiscus peltatus was found in Upper Cretaceous rocks from Sweden and is likely a member of the Cunoniaceae.[5] An earlier possible fossil member is from the Cenomanian. Tropidogyne, found in Burmese amber, has flowers that strongly resemble the extant Ceratopetalum.[6]
The genera of the family have been divided into tribes.[7][3]
Cunoniaceae is a family of 27 genera and about 335 species of woody plants in the order Oxalidales, mostly found in the tropical and wet temperate regions of the Southern Hemisphere. The greatest diversity of genera are in Australia and Tasmania (15 genera), New Guinea (9 genera), and New Caledonia (7 genera). The family is also present in Central America, South America, the Caribbean, Malesia, the islands of the South Pacific, Madagascar and surrounding islands. the family is absent from mainland Asia except from Peninsular Malaysia, and almost absent from mainland Africa apart from two species from Southern Africa (Cunonia capensis, Platylophus trifoliatus). Several of the genera have remarkable disjunct ranges, found on more than one continent, e.g. Cunonia (Southern Africa & New Caledonia), Eucryphia (Australia & South America) Weinmannia (America and the Mascarenes).
The family includes trees and shrubs; most are evergreen but a few are deciduous. The leaves are opposite or whorled (alternate in Davidsonia), and simple or compound (pinnate or palmate), with entire or toothed margin, and often with conspicuous stipules (interpetiolar or intrapetiolar). The flowers have four or five (rarely three or up to ten) sepals and petals. The fruit is usually a woody capsule or a follicle containing several small seeds.
The family has a rich fossil record in Australia and fossil representatives are known in the Northern Hemisphere. Platydiscus peltatus was found in Upper Cretaceous rocks from Sweden and is likely a member of the Cunoniaceae. An earlier possible fossil member is from the Cenomanian. Tropidogyne, found in Burmese amber, has flowers that strongly resemble the extant Ceratopetalum.
Cunoniaceae es una familia de 26 géneros y cerca de 350 especies de plantas leñosas en la flora Antártica, nativa de Australia, Nueva Caledonia, Nueva Guinea, Nueva Zelanda, sur de Sudamérica, islas Mascareñas y sur de África. Muchos de estos géneros tienen rangos de disyunción encontrados en más de un continente, e.g. Cunonia en Sudáfrica y en Nueva Caledonia, y Caldcluvia y Eucryphia en Australia y en Sudamérica. Caldcluvia se extiende al norte de Ecuador, y en Filipinas, y Geissois a Fiyi en el océano Pacífico.
Incluye árboles, arbustos, lianas; muchos son siempreverdes pero los hay caducifolios. Las hojas opuestas o espiraladas, raramente alternas, simples o pinnadas, y con frecuencia con estípulas conspicuas. Las flores tienen 4-5 (raro 3 o más de 10) sépalos y pétalos. El fruto es usualmente una cápsula leñosa con varias semillas pequeñas; que tienen un endosperma oleoso.
Las familias Baueraceae, Davidsoniaceae, Eucryphiaceae, previamente vistas como distintas, están ahora incluidas en las Cunoniaceae.
La familia fue descrita por Robert Brown y publicado en A Voyage to Terra Australis 2: 548. 1814.[2]
Cunoniaceae es una familia de 26 géneros y cerca de 350 especies de plantas leñosas en la flora Antártica, nativa de Australia, Nueva Caledonia, Nueva Guinea, Nueva Zelanda, sur de Sudamérica, islas Mascareñas y sur de África. Muchos de estos géneros tienen rangos de disyunción encontrados en más de un continente, e.g. Cunonia en Sudáfrica y en Nueva Caledonia, y Caldcluvia y Eucryphia en Australia y en Sudamérica. Caldcluvia se extiende al norte de Ecuador, y en Filipinas, y Geissois a Fiyi en el océano Pacífico.
Kunoniakasvit (Cunoniaceae) on enimmäkseen eteläisellä pallonpuoliskolla kasvava kasviheimo koppisiemenisten Oxalidales-lahkossa (mm. käenkaalikasvit). Tunnetuimmat suvut ovat lemmonpaulat (Anodopetalum), kunoniat (Cunonia), eukryfiat (Eucryphia) ja tineot (Weinmannia).[1]
Kunoniakasvit ovat puuvartiskasveja, joiden kasvu on jatkuvaa, ja joihin usein kerääntyy alumiinia. Lehtiasento on vastakkainen, ja lehdet ovat tavallisesti pääteparisia, joskus sormilehdykkäisiä. Lehdyköiden laidat ovat rauhashampaisia ja sivusuonet usein kulkevat hampaisiin saakka. Joskus lehdykät ovat korvakkeellisia. Lehdessä on yksi tavallisesti pyöreä korvake; suvussa Lamanonia korvakkeita on kaksi. Kukat ovat melko pieniä, 4-10-lukuisia ja verhiö ja teriö ovat tavallisesti suunnilleen samankokoisia. Hetiön morfologia vaihtelee, mutta palhot ovat usein terälehtiä pidempiä. Sikiäin on tavallisesti yhdislehtinen, tavallisesti kehänpäällinen, ja sisältää turvonneita istukoita. Vartaloita on usein monta, ja luotit ovat pieniä, pallomaisia tai johteisia. Hedelmä on liiteluomainen kota tai tuppilo, joskus luumarja.[2]
Kunoniakasvit kasvavat enimmäkseen eteläisen pallonpuoliskon trooppisissa osissa. Afrikassa niitä on vähän.[2]
Kunoniakasvit kuuluvat Oxalidales-lahkon evoluutiopuussa haaraan, johon sisältyvien heimojen polveutumisjärjestys voidaan ilmaista kaavalla Cunoniaceae [Elaeocarpaceae (Brunelliaceae + Cephalotaceae)].[2]
Heimossa on 27 sukua ja 280 lajia. Runsaslajisimmat suvut ovat tineot (Weinmannia, 160 lajia) ja Pancheria (26 lajia).[2]
Ruotsin liitukautisista kerrostumista noin 83 miljoonan vuoden takaa tunnetaan kukkafossiileja, jotka ilmeisesti kuuluvat kunoniakasveihin (laji on Platydiscus peltatus). Fossiilien heteet ovat kahtena kiehkurana eivätkä palhot ole terälehtiä pidempiä. Terät ovat soikeita, koveria, kapeatyvisiä ja ulkopinnaltaan karvaisia. Istukat näyttävät hyvin turvonneilta laitaistukoilta; muodoltaan ne ovat nuolenkärjen näköisiä. Burmalaisessa meripihkassa, joka on ajoitettu 110-97 miljoonaa vuotta vanhaksi, esiintyy kukkia, jotka muistuttavat Ceratopetalum-suvun kukkia. Kyseisissä Tropidogyne-suvun kukissa on viisi siirottavaa verholehteä, kymmenen hedettä, kehänalainen sikiäin ja kolme erillistä vartaloa.[2]
Bauera rubioides.
Caldcluvia paniculata.
Davidsonia jerseyana.
Eucryphia cordifolia -eukryfia.
Geissois benthamiana.
Lamanonia cuneata.
Pseudoweinmannia lachnocarpa.
Schizomeria ovata.
Vesselowskya rubifolia.
Weinmannia mauritiana -tineo.
Kunoniakasvit (Cunoniaceae) on enimmäkseen eteläisellä pallonpuoliskolla kasvava kasviheimo koppisiemenisten Oxalidales-lahkossa (mm. käenkaalikasvit). Tunnetuimmat suvut ovat lemmonpaulat (Anodopetalum), kunoniat (Cunonia), eukryfiat (Eucryphia) ja tineot (Weinmannia).
Les Cunoniaceae sont une famille de plantes dicotylédones comprenant presque 300 espèces réparties en une vingtaine de genres.
Ce sont des arbres et des arbustes des régions tempérées à tropicales plutôt originaires de l'hémisphère sud.
Le nom vient du genre type Cunonia nommé en hommage au poète écrivain botaniste et commerçant allemand Johann Christian Cuno (en) (1708–1783). Très lié à la Hollande, il écrivit en 1750 un poème décrivant le jardin exotique qu'il avait planté près d'Amsterdam. Il écrivit aussi une poésie accompagnant la description du genre Wachendorfia (Haemodoraceae), honorant les botanistes néerlandais Evert Jacob van Wachendorff (de) (1703-1758) et Johannes Burman (1707-1780)[1].
La classification phylogénétique APG II (2003) situe cette famille dans l'ordre des Oxalidales. En outre, elle y intègre les genres Bauera et Davidsonia endémiques d'Australie (Respectivement placés dans les Baueraceae et les Davidsoniaceae, en classification classique) et le genre Eucryphia, placé dans la famille des Eucryphiaceae en classification classique.
Le genre Aphanopetalum est, lui, placé à part pour constituer la famille des Aphanopetalaceae.
Selon Angiosperm Phylogeny Website (11 décembre 2016)[2] :
Selon NCBI (11 décembre 2016)[3] :
Selon DELTA Angio (11 décembre 2016)[4] :
Selon ITIS (11 décembre 2016)[5] :
Les Cunoniaceae sont une famille de plantes dicotylédones comprenant presque 300 espèces réparties en une vingtaine de genres.
Ce sont des arbres et des arbustes des régions tempérées à tropicales plutôt originaires de l'hémisphère sud.
Kunonijevke (Cunoniaceae), biljna porodica sa oko 20-tak rodova koja je svoje ime dobila po rodu vazdazelenog grmlja i drveća, kunonija (Cunonia). Kunonijevke pripadaju redu Oxalidales a obuhvaća oko 330 - 340 vrsta u 6 tribusa[1], a raširene su po južnoj polutki, u Australiji, Tasmaniji, Novoj Gvineji, Novoj Kaledoniji, Srednjoj i Južnoj Americi, te na Madagaskaru i jugu Afrike.
Tribus Spiraeanthemeae
Tribus Schizomerieae
Tribus Geissoieae
Tribus Caldcluvieae
Tribus Codieae
Tribus Cunonieae
Nepoznato
Kunonijevke (Cunoniaceae), biljna porodica sa oko 20-tak rodova koja je svoje ime dobila po rodu vazdazelenog grmlja i drveća, kunonija (Cunonia). Kunonijevke pripadaju redu Oxalidales a obuhvaća oko 330 - 340 vrsta u 6 tribusa, a raširene su po južnoj polutki, u Australiji, Tasmaniji, Novoj Gvineji, Novoj Kaledoniji, Srednjoj i Južnoj Americi, te na Madagaskaru i jugu Afrike.
Le Cunionacee (Cunoniaceae R.Br., 1814) sono una famiglia di piante angiosperme tradizionalmente assegnate all'ordine Rosales, che la moderna classificazione APG ha ricollocato tra le Oxalidales.[1][2]
La famiglia comprende specie arboree e arbustive, sia sempreverdi che caducifoglie.[3]
La famiglia è diffusa nell'emisfero australe.[3] La maggiore biodiversità si concentra in Australia e Tasmania (15 generi), nelle isole dell'oceano Pacifico meridionale (11 generi), e in Nuova Guinea.[4] La famiglia è presente anche in America centrale, nei Caraibi e in Sud America; la presenza nel continente africano è limitata all'Africa australe (ove sono presenti due specie: Cunonia capensis e Platylophus trifoliatus), al Madagascar, alle isole Comore e alle isole Mascarene; la famiglia è pressoché assente dall'Asia continentale con l'eccezione della penisola malese; è presente nelle isole della Sonda, nelle Molucche, nelle Filippine, in Nuova Zelanda, e in numerose isole dell'oceano Pacifico meridionale tra cui le isole Solomon, le isole Samoa, Vanuatu e le isole Figi.[5][6][7][8]
Alcuni dei generi hanno una distribuzione disgiunta in continenti differenti: p.es. Cunonia (presente in Africa australe e Nuova Caledonia), Eucryphia (Australia e Sudamerica), Weinmannia sect. Weinmannia (America latina e isole Mascarene).
La famiglia Cunoniaceae comprende i seguenti generi:[2]
Le Cunionacee (Cunoniaceae R.Br., 1814) sono una famiglia di piante angiosperme tradizionalmente assegnate all'ordine Rosales, che la moderna classificazione APG ha ricollocato tra le Oxalidales.
Cunoniaceae is een botanische naam, voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt vrij algemeen erkend door systemen voor plantentaxonomie, en zo ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
Het gaat om een niet al te grote familie van hooguit enkele honderden soorten. De exacte omschrijving van de familie wisselt iets, afhankelijk van het gebruikte systeem.
In het Cronquist systeem (1981) is de plaatsing in de orde Rosales; dit is dezelfde plaatsing als in het Wettstein systeem (1935).
Cunoniaceae is een botanische naam, voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt vrij algemeen erkend door systemen voor plantentaxonomie, en zo ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
Het gaat om een niet al te grote familie van hooguit enkele honderden soorten. De exacte omschrijving van de familie wisselt iets, afhankelijk van het gebruikte systeem.
In het Cronquist systeem (1981) is de plaatsing in de orde Rosales; dit is dezelfde plaatsing als in het Wettstein systeem (1935).
Cunoniaceae er en plantefamilie i ordenen Oxalidales.
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Cunoniaceae er en plantefamilie i ordenen Oxalidales.
Radziliszkowate (Cunoniaceae) – rodzina roślin z rzędu szczawikowców Oxalidales. Obejmuje 24–27 rodzajów z 280 gatunkami występującymi w Ameryce Środkowej i Południowej, w Kraju Przylądkowym i na Madagaskarze, na wyspach Archipelagu Sundajskiego, w Australii i Oceanii[1]. Wiele gatunków używanych jest jako źródło garbników i drewna[3].
Drzewa i krzewy o liściach zwykle pierzasto podzielonych lub palczasto wcinanych, naprzeciwległych. Drobne kwiaty, często pozbawione korony kwiatu zebrane są zwykle w gęste kwiatostany (główki, grona i wiechy). Okwiat jest 4- lub 5-krotny, liczba pręcików jest zwykle podwojona. Pręciki są okazałe, zwykle ich nitki są dłuższe od okwiatu. Owocem jest dwuklapowa torebka, rzadziej mieszek, pestkowiec lub orzeszek[1][3].
Jedna z rodzin rzędu szczawikowców, bazalna dla kladu obejmującego eleokarpowate, cefalotowate i Brunelliaceae[1]. Ze względu na morfologiczne podobieństwa grupa ta była w dawniejszych systemach klasyfikacyjnych uważana za spokrewnioną z skalnicowatymi (Saxifragaceae) i oczarowatymi (Hamamelidaceae)[3]
←bobniowate Connaraceae
szczawikowate Oxalidaceae
radziliszkowate Cunoniaceae
eleokarpowate Elaeocarpaceae
cefalotowate Cephalotaceae
Radziliszkowate (Cunoniaceae) – rodzina roślin z rzędu szczawikowców Oxalidales. Obejmuje 24–27 rodzajów z 280 gatunkami występującymi w Ameryce Środkowej i Południowej, w Kraju Przylądkowym i na Madagaskarze, na wyspach Archipelagu Sundajskiego, w Australii i Oceanii. Wiele gatunków używanych jest jako źródło garbników i drewna.
Cunoniaceae é uma família de plantas com flor, pertencente à ordem Oxalidales, que agrupa 27 géneros e cerca de 300 espécies[4] de plantas lenhosas nativas das regiões tropicais e temperadas húmidas do Hemisfério Sul. A distribuição natural de alguns géneros é fortemente disjunta, como Cunonia que ocorre na Nova Caledónia e na África do Sul, distribuição considerada relíquia da época aquelas massas continentais estiveram unidas no supercontinente Gondwana.
A família Cunoniaceae inclui árvores, arbustos, lianas, maioritariamente plantas perenifólias, mas com muitas espécies caducifólias. As folhas são de filotaxia oposta ou espiralada, raramente alterna (apenas em Davidsonia), simples ou compostas (pinadas ou palmadas), com margem inteira ou dentada, frequentemente com estípulas conspícuas (interpeciolar ou intrapeciolar). As flores apresentam 4-5 (raramente 3 ou mais de 10) sépalas e pétalas. O fruto é usualmente uma cápsula lenhosa ou um folículo, com várias sementes pequenas com endosperma oleoso.
As Cononiaceae são plantas lenhosas: arbustos ou árvores. Muitas espécies são perenifólias (sempre verdes).
As folhas apresentam filotaxia oposta ou espiralada (podendo neste caso ser verticilada). A morfologia da folha caracteriza-se pela existência de pecíolo e lâmina foliar bem diferenciados, com as lâminas coreáceas geralmente compostas, raramente simples, por vezes com três folíolos, na maior parte pinadas não pareadas. As margens das folhas são geralmente serrilhadas. As estípulas foliares estão sempre presentes. Quando as folhas são verticiladas, as estípulas das folhas adjacentes são fundidos numa única entidade, aplicando-se neste caso a designação de «estípula interpeciolar».
As flores ocorrem isoladamente ou em tipos completamente diferentes de inflorescências: simpódios, panículas ou capítulos. A espécie Davidsonia jerseyaqna, entre outras, é cauliflor.
A maior parte das flores são actinomorfa (com simetria radial, hermafroditas, raramente unissexuais. Quando as flores são unissexuais, então as espécies podem ser dióicas (como no género Spiraeanthemum), androdioicas, ginodioicas ou poligamomonoicas (subdioicas). As brácteas florais podem estar divididos em sépalas e pétalas distintas ou apenas existirem tépalas petaloides. Em geral existem (3-)4-5(-10) sépalas presentes, livres ou fundidos na base. Se houver pétalas, existem 3-4, raramente 5-10, livres ou fundidas na base. Existem um ou dois verticilos de estames, com quatro ou cinco estames livres, raramente existem de 11 a 40 estames. Normalmente existem dois, raramente de três a cinco, carpelos, fundidos na maior parte (sincarpia), ligados a um ovário súpero (no género Spiraeanthemum semi-ínfero), embora raramente os carpelos sejam livres (apocarpia), sendo raro o ovário ser também parcialmente ínfero. Existem dois ou três, por vezes até cinco, pistilos livres por flor, correspondentes ao número de carpelos.
Nas espécies com carpelos em apocarpo, o fruto é um folículo. Nas outras espécies, os frutos são principalmente cápsulas lenhosas, às vezes drupas ou raramente nozes. As pequenas sementes são aladas ou sem asas, quase sempre com um endosperma rico em óleos.
A distribuição principal é em áreas tropicais entre 13 graus de latitude norte e 35 graus de latitude sul. A maior diversidade de géneros ocorre na Austrália e Tasmânia (15 géneros), Nova Guiné (9 géneros) e Nova Caledónia (7 géneros). A família também está presente na [América Central], América do Sul, nas Caraíbas, na Malásia, nas ilhas do Pacífico Sul, em Madagáscar e nas ilhas vizinhas do Oceano Índico. A família está ausente da Ásia continental, excepto na Península Malaia, e quase ausente na África continental, com excepção de duas espécies na África Austral (Cunonia capensis e Platylophus trifoliatus). Vários géneros apresentam distribuição disjunta com intervalos notáveis, ocorrendo em mais de um continente, por exemplo Cunonia (que ocorre na África Austral e na Nova Caledónia), Eucryphia (na Austrália e América do Sul) e Weinmannia (Américas e ilhas Mascarenhas).
A distribuição disjunta da família, e de alguns dos seus géneros, é atribuída à fragmentação do supercontinente Gondwana. Em consequência desse fenómeno, vários géneros têm uma forte disjunção na sua área de distribuição natural, ocorrendo em diferentes continentes, por exemplo Cunonia na África do Sul e na Nova Caledónia ou Caldcluvia e Eucryphia na Austrália e no sul da América do Sul. A área de distribuição de Caldcluvia estende-se para norte em ambas as regiões, atingindo num caso o Equador e noutro as Filipinas. O género Geissois está distribuído pelas ilhas Fiji no Oceano Pacífico, mas já teve distribuição mais alargada.
Os frutos de algumas espécies são localmente consumidos frescos. A madeira de algumas espécies é utilizada e comerciada.[5]
A família foi descrita em 1814 por Robert Brown e publicada na obra A Voyage to Terra Australis 2: p. 548. 1814..[6] O género tipo é Cunonia L. O nome genérico Cunonia é uma homenagem ao jurista e mercador alemão Johann Christian Cuno (1708-?).[7]
As espécies das antigas famílias Baueraceae Lindl., Davidsoniaceae G.G.J.Bange e Eucryphiaceae Gay estão presentemente incluídas na família Cunoniaceae. Outros sinónimos taxonómicos para Cunoniaceae são: Belangeraceae J.Agardh, Callicomaceae J.Agardh e Codiaceae Tiegh.[8]
A posição da família Cunoniaceae no contexto da filogenia da ordem Oxalidales, conforme determinada pelo Angiosperm Phylogeny Group, é a seguinte:
Cunoniaceae
A família possui um rico registo fóssil na Austrália e representantes fósseis são conhecidos no Hemisfério Norte.[9] A espécie fóssil Platydiscus peltatus foi encontrada em rochas do Cretáceo Superior da Suécia e é provavelmente um membro da família Cunoniaceae.[10] Um membro fóssil possivelmente mais antigo esta datado do Albiano. O género fóssil Tropidogyne, encontrada em âmbar da Indochina, tem flores que se assemelham fortemente à do género extante Ceratopetalum.[11]
As famílias Baueraceae, Davidsoniaceae, Eucryphiaceae, previamente vistas como distintas, estão agora incluídas nas Cunoniaceae. Na sua presente circunscrição taxonómica, a família Cunoniaceae integra (16 a 27) cerca de 23 géneros[8] com entre 280 e 350 espécies:
A família, na sua presente circunscrição taxonómica, de acordo com o Angiosperm Phylogeny Website, inclui os seguintes géneros:[15]
Os géneros que integram a família Cunoniaceae estão repartidos pelas seguintes tribos:[4][16]
Tribo Spiraeanthemeae
Tribo Schizomerieae
Tribo Geissoieae
Tribo Caldcluvieae
Tribo Codieae
Tribo Cunonieae
Incertae sedis
Cunoniaceae é uma família de plantas com flor, pertencente à ordem Oxalidales, que agrupa 27 géneros e cerca de 300 espécies de plantas lenhosas nativas das regiões tropicais e temperadas húmidas do Hemisfério Sul. A distribuição natural de alguns géneros é fortemente disjunta, como Cunonia que ocorre na Nova Caledónia e na África do Sul, distribuição considerada relíquia da época aquelas massas continentais estiveram unidas no supercontinente Gondwana.
Skedträdsväxter (Cunoniaceae) är en familj tvåhjärtbladiga växter med cirka 27 släkten och 280 arter. De förekommer i huvudsak i tempererade och tropiska områden på södra halvklotet.[1] Skedträdsväxter ingår i ordningen harsyreordningen, klassen tvåhjärtbladiga blomväxter, fylumet kärlväxter och riket växter.[1] Enligt Catalogue of Life omfattar familjen Cunoniaceae 340 arter[1].
Kladogram enligt Catalogue of Life[1]:
harsyreordningen Cunoniaceae
Wikimedia Commons har media som rör Skedträdsväxter.
Wikispecies har information om Cunoniaceae.
Skedträdsväxter (Cunoniaceae) är en familj tvåhjärtbladiga växter med cirka 27 släkten och 280 arter. De förekommer i huvudsak i tempererade och tropiska områden på södra halvklotet. Skedträdsväxter ingår i ordningen harsyreordningen, klassen tvåhjärtbladiga blomväxter, fylumet kärlväxter och riket växter. Enligt Catalogue of Life omfattar familjen Cunoniaceae 340 arter.
Cunoniaceae là danh pháp khoa học của một họ thực vật với khoảng 26-27 chi và 280-350 loài cây thân gỗ thuộc quần thực vật Nam Cực, bản địa của Australia, New Caledonia, New Guinea, New Zealand, miền nam Nam Mỹ, quần đảo Mascarene và miền nam châu Phi. Một vài chi có vùng phân bố rời rạc đáng chú ý, được tìm thấy trên nhiều hơn một châu lục, chẳng hạn Cunonia tại Nam Phi và New Caledonia, còn Caldcluvia và Eucryphia có ở cả Australia và Nam Mỹ. Caldcluvia cũng có khu vực sinh sống vượt qua đường xích đạo tới Philippines còn Geissois tới Fiji trong Thái Bình Dương.
Họ này bao gồm các loài cây gỗ, cây bụi và dây leo; chủ yếu là thường xanh nhưng có một vài loài là sớm rụng lá. Lá của chúng chủ yếu mọc đối hay mọc vòng, ít khi so le, là lá đơn hay kép lông chim với các lá chét có khía răng cưa, thường với cuống lá dễ thấy. Hoa thường nhỏ, có 4 hay 5 (hiếm khi 3 hay nhiều tới 10) lá đài và cánh hoa. Chỉ nhị thường dài hơn cánh hoa. Quả thường là quả nang cắt vách dạng gỗ chứa nhiều hạt nhỏ; các hạt có nội nhũ chứa dầu.
Các hoa hóa thạch của Platydiscus peltatus có niên đại Hậu Phấn trắng tại Thụy Điển khoảng 85 triệu năm trước dường như là liên quan và gán vào họ này là hợp lý (Schönenberger và ctv. 2001).
Các chi đa dạng nhất về loài là Weinmannia (khoảng 160 loài), Pancheria (khoảng 26 loài). Các họ Baueraceae, Davidsoniaceae và Eucryphiaceae, trước đây coi là các họ riêng biệt thì hiện nay đều gộp trong họ Cunoniaceae.
Morgan và Soltis (1993) ban đầu liên kết Baueraceae và Cunoniaceae. Các chi Acsmithia và Spiraeanthemum tạo thành một nhánh có quan hệ chị em với phần còn lại của họ.
Chi Aphanopetalum (bao gồm cả Platyptelea) trước đây đặt trong họ này, nhưng hiện nay coi là chi duy nhất với 2 loài tạo thành họ Aphanopetalaceae của bộ Saxifragales.
Phương tiện liên quan tới Cunoniaceae tại Wikimedia Commons
Cunoniaceae là danh pháp khoa học của một họ thực vật với khoảng 26-27 chi và 280-350 loài cây thân gỗ thuộc quần thực vật Nam Cực, bản địa của Australia, New Caledonia, New Guinea, New Zealand, miền nam Nam Mỹ, quần đảo Mascarene và miền nam châu Phi. Một vài chi có vùng phân bố rời rạc đáng chú ý, được tìm thấy trên nhiều hơn một châu lục, chẳng hạn Cunonia tại Nam Phi và New Caledonia, còn Caldcluvia và Eucryphia có ở cả Australia và Nam Mỹ. Caldcluvia cũng có khu vực sinh sống vượt qua đường xích đạo tới Philippines còn Geissois tới Fiji trong Thái Bình Dương.
Họ này bao gồm các loài cây gỗ, cây bụi và dây leo; chủ yếu là thường xanh nhưng có một vài loài là sớm rụng lá. Lá của chúng chủ yếu mọc đối hay mọc vòng, ít khi so le, là lá đơn hay kép lông chim với các lá chét có khía răng cưa, thường với cuống lá dễ thấy. Hoa thường nhỏ, có 4 hay 5 (hiếm khi 3 hay nhiều tới 10) lá đài và cánh hoa. Chỉ nhị thường dài hơn cánh hoa. Quả thường là quả nang cắt vách dạng gỗ chứa nhiều hạt nhỏ; các hạt có nội nhũ chứa dầu.
Các hoa hóa thạch của Platydiscus peltatus có niên đại Hậu Phấn trắng tại Thụy Điển khoảng 85 triệu năm trước dường như là liên quan và gán vào họ này là hợp lý (Schönenberger và ctv. 2001).
Các chi đa dạng nhất về loài là Weinmannia (khoảng 160 loài), Pancheria (khoảng 26 loài). Các họ Baueraceae, Davidsoniaceae và Eucryphiaceae, trước đây coi là các họ riêng biệt thì hiện nay đều gộp trong họ Cunoniaceae.
Morgan và Soltis (1993) ban đầu liên kết Baueraceae và Cunoniaceae. Các chi Acsmithia và Spiraeanthemum tạo thành một nhánh có quan hệ chị em với phần còn lại của họ.
Cunoniaceae R.Br. (1814), nom. cons.
Синонимы
Кунониевые (лат. Cunoniaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Кисличноцветные, включающее в себя 27 родов и около 350 видов, произрастающих в Южном полушарии.
Кунониевые — кустарники или деревья, высотой до 30 м.
Листья кожистые, простые или сложные (тройчатые или непарноперистые), обычно расположены супротивно, реже мутовчато. Очень характерно для всего семейства присутствие опадающих прилистников различной формы, часто срастающихся попарно с прилистниками противоположного листа. У некоторых родов супротивные тройчатые листья не имеют черешков и их листочки производят впечатление мутовчато расположенных простых листьев.
Цветки очень мелкие, невзрачные, обычно обоеполые, лепестки часто отсутствуют, собраны в кистевидные или метельчатые соцветия, реже образуют густые шаровидные головки. Цветки кунониевых обычно имеют нектарники — придатки блюдцевидного околопестичного диска — и опыляются насекомыми с короткими хоботками, или жвалами.
Тычинок, как и чашелистиков в цветках кунониевых обычно 4—5, или вдвое больше, редко (у родов трибы беланжеровых — Belangereae) их более 20.
Плоды очень различны — многосеменная коробочка, нераскрывающиеся односеменные плоды, ореховидные, костянкообразные.
Род Бауэра сильно отличается от всех остальных родов, у неё супротивные тройчатые листья не имеют черешков, прилистники отсутствуют, относительно крупные цветки расположены по одному в пазухах листьев.
Кунониевые, в основном распространены в Австралии и Южной Америке, немногие виды рода Вейнманния доходят до Филиппин, Южной Мексики и Антильских островов. В Африке произрастает всего два вида — эндемичный монотипный род Платилофус и Кунония капская. На материке Евразия кунониевые полностью отсутствуют.
Экологически большинство видов кунониевых приурочено к нагорным лесам тропиков и субтропиков. Все они влаголюбивы и часто обитают в поясе туманов. В Новой Зеландии и Чили некоторые кустарниковые виды поднимаются в горах за пределы субтропиков и переносят кратковременные заморозки.
Многие кунониевые дают ценную древесину. В Африке за красивый цвет и твердую древесину Куконию капскую называют «красное железное дерево». Цератопеталум безлепестной используется в вагоностроительной промышленности и для производства мебели.
Кора многих кунониевых содержит ценные дубильные вещества.
Кора некоторых видов используется в народной медицине в качестве вяжущего или тонизирующего средства.
Кора Вейнманнии красильной (Weinmarmia tinctoria) дает хорошую краску для кожи.
Часть кунониевых имеют декоративное значение и культивируются в ботанических садах и оранжереях.
Ранее отдельные семейства Baueraceae, Davidsoniaceae и Eucryphiaceae, сейчас включены в это семейство в ранге рода. Кунониевые делятся на 2 подсемейства и 5 триб:
Семейство насчитывает 27 родов:
Это заготовка статьи по ботанике. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Кунониевые (лат. Cunoniaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Кисличноцветные, включающее в себя 27 родов и около 350 видов, произрастающих в Южном полушарии.
锥顶珊瑚属Acrophyllum
Acsmithia
Aistopetalum
Anodopetalum
常绿枝属Bauera
Caldcluvia
Callicoma
Calycomis
车辆木属Ceratopetalum
Codia
火把树属Cunonia
澳楸属Davidsonia
密藏花属Eucryphia
Geissois
Gillbeea
Gumillea
Hooglandia
Lamanonia
Pancheria
Platylophus
Pseudoweinmannia
Pullea
列冠木属Schizomeria
Spiraeanthemum
Vesselowskya
Weinmannia
火把树科包括26属约350余种，都是生长在南半球，主要分布在澳大利亚、新西兰、新几内亚、南美、新喀里多尼亚群岛和南非。有的属如Caldcluvia也向北越过赤道分布到菲律宾和斐济一带。
本科植物有乔木、灌木也有藤本植物，一般都是常绿植物，也有几种是落叶的，单叶对生或轮生，有托叶；花4或5裂，也有花瓣为3瓣甚至是10瓣的；果实为蒴果，种子含油。
1981年的克朗奎斯特分类法将本科分到蔷薇目下，1998年根据基因亲缘关系分类APG 分类法将其分到酢浆草目，并将以前分类法中的常绿枝科 （Baueraceae），澳楸科 （Davidsoniaceae）和船形果科（Eucryphiaceae）和本科合并。
火把树科包括26属约350余种，都是生长在南半球，主要分布在澳大利亚、新西兰、新几内亚、南美、新喀里多尼亚群岛和南非。有的属如Caldcluvia也向北越过赤道分布到菲律宾和斐济一带。
本科植物有乔木、灌木也有藤本植物，一般都是常绿植物，也有几种是落叶的，单叶对生或轮生，有托叶；花4或5裂，也有花瓣为3瓣甚至是10瓣的；果实为蒴果，种子含油。
1981年的克朗奎斯特分类法将本科分到蔷薇目下，1998年根据基因亲缘关系分类APG 分类法将其分到酢浆草目，并将以前分类法中的常绿枝科 （Baueraceae），澳楸科 （Davidsoniaceae）和船形果科（Eucryphiaceae）和本科合并。
쿠노니아과(Cunoniaceae)는 괭이밥목에 속하는 속씨식물 과의 하나이다. 남극권 식물상에 자생하는 26개 속, 350여 종의 목본 식물을 포함하고 있으며, 원산지는 오스트레일리아와 누벨칼레도니, 뉴기니섬, 뉴질랜드, 남아메리카 남부, 마스카렌스섬 그리고 아프리카 남부이다.
몇몇 속은 아주 특별한 지역, 하나 또는 이 그이상의 대륙에서만 발견된다. 예를 들어 쿠노니아속은 남아프리카와 누벨칼레도니에, 칼드쿨루비아속과 에우크리피아속은 오스트레일리아와 남아메리카 양쪽에서 발견된다. 칼드쿨루비아속은 또한 에콰도르의 북쪽 지역에서 필리핀까지 지역에, 그리고 Geissois속은 태평양의 피지에서 발견된다.
이 과는 나무와 관목 그리고 리아나로 이루어져 있으며, 대부분은 상록수지만 일부는 낙엽성 나무이다. 잎은 마주나기 또는 돌려나기를 하지만 드물게 어긋나기를 하며, 홑잎 또는 깃꼴홑잎이고 종종 뚜렷한 턱잎을 나기도 한다. 꽃은 4장 또는 5장(드물게 3장 또는 10장까지)의 꽃받침과 꽃잎이 난다. 열매는 통상적으로 일종의 나무 꼬투리에 싸여 있으며, 몇 개의 작은 씨가 들어 있다. 씨는 일종의 기름 내배유를 지니고 있다.
바우에라과(Baueraceae), 다비드소니아과(Davidsoniaceae), 에우크리피아과(Eucryphiaceae)는 이전에 별도의 과로 간주했으나 현재는 쿠노니아과로 분류하고 있다.
다음은 괭이밥목의 계통 분류이다.[1]
괭이밥목쿠노니아과(Cunoniaceae)는 괭이밥목에 속하는 속씨식물 과의 하나이다. 남극권 식물상에 자생하는 26개 속, 350여 종의 목본 식물을 포함하고 있으며, 원산지는 오스트레일리아와 누벨칼레도니, 뉴기니섬, 뉴질랜드, 남아메리카 남부, 마스카렌스섬 그리고 아프리카 남부이다.
몇몇 속은 아주 특별한 지역, 하나 또는 이 그이상의 대륙에서만 발견된다. 예를 들어 쿠노니아속은 남아프리카와 누벨칼레도니에, 칼드쿨루비아속과 에우크리피아속은 오스트레일리아와 남아메리카 양쪽에서 발견된다. 칼드쿨루비아속은 또한 에콰도르의 북쪽 지역에서 필리핀까지 지역에, 그리고 Geissois속은 태평양의 피지에서 발견된다.
이 과는 나무와 관목 그리고 리아나로 이루어져 있으며, 대부분은 상록수지만 일부는 낙엽성 나무이다. 잎은 마주나기 또는 돌려나기를 하지만 드물게 어긋나기를 하며, 홑잎 또는 깃꼴홑잎이고 종종 뚜렷한 턱잎을 나기도 한다. 꽃은 4장 또는 5장(드물게 3장 또는 10장까지)의 꽃받침과 꽃잎이 난다. 열매는 통상적으로 일종의 나무 꼬투리에 싸여 있으며, 몇 개의 작은 씨가 들어 있다. 씨는 일종의 기름 내배유를 지니고 있다.
바우에라과(Baueraceae), 다비드소니아과(Davidsoniaceae), 에우크리피아과(Eucryphiaceae)는 이전에 별도의 과로 간주했으나 현재는 쿠노니아과로 분류하고 있다.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
