Vandélie obecná (také kandiru nebo šulinokaz cizopasný, Vandellia cirrhosa; Valenciennes, 1846) je drobná sladkovodní ryba z čeledi kandirovitých, která dorůstá maximální délky 6 cm a šířka 5 mm. Je to poloprůsvitný sumec úhořovitého tvaru těla. Žije v tropických sladkých vodách Jižní Ameriky, v povodí Amazonky a Orinoka, kde je domorodci považován za jedno z největších známých nebezpečí číhajících ve vodě. Kandiru je zde mnohonásobně obávanější než známější piraňa.
Strach domorodců je dán způsobem obživy vandélií, kterým se lidově přezdívá rybí upíři. Jde o parazity cizopasící v žaberní dutině velkých druhů ryb. Zde prokousnou velké žaberní artérie a pijí krev vystřikovanou pod tlakem z tepny (nemusí ji sát, jak by napovídal v angličtině používaný termín „blood sucker“). Žaberní dutinu vyhledávají podle proudu vody vycházejícího ze skřelí. Instinktivně však mohou proniknout i do jiných dutin, ze kterých proudí tekutina, například do lidské močové trubice (mužské i ženské).[1] Tam se ryba vzpříčí tvrdými ploutevními paprsky a často zahyne, což způsobí těžký zánět a v případě nedostupnosti včasného chirurgického zákroku otravu krve a smrt. Indiáni se proto v nebezpečných oblastech vybavují před vstupem do vody ochrannými prostředky – kokosovou skořápkou na genitáliích nebo pevným podvázáním předkožky.[2]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vandélie obecná ve Wikimedia Commons
Vandélie obecná (také kandiru nebo šulinokaz cizopasný, Vandellia cirrhosa; Valenciennes, 1846) je drobná sladkovodní ryba z čeledi kandirovitých, která dorůstá maximální délky 6 cm a šířka 5 mm. Je to poloprůsvitný sumec úhořovitého tvaru těla. Žije v tropických sladkých vodách Jižní Ameriky, v povodí Amazonky a Orinoka, kde je domorodci považován za jedno z největších známých nebezpečí číhajících ve vodě. Kandiru je zde mnohonásobně obávanější než známější piraňa.
Strach domorodců je dán způsobem obživy vandélií, kterým se lidově přezdívá rybí upíři. Jde o parazity cizopasící v žaberní dutině velkých druhů ryb. Zde prokousnou velké žaberní artérie a pijí krev vystřikovanou pod tlakem z tepny (nemusí ji sát, jak by napovídal v angličtině používaný termín „blood sucker“). Žaberní dutinu vyhledávají podle proudu vody vycházejícího ze skřelí. Instinktivně však mohou proniknout i do jiných dutin, ze kterých proudí tekutina, například do lidské močové trubice (mužské i ženské). Tam se ryba vzpříčí tvrdými ploutevními paprsky a často zahyne, což způsobí těžký zánět a v případě nedostupnosti včasného chirurgického zákroku otravu krve a smrt. Indiáni se proto v nebezpečných oblastech vybavují před vstupem do vody ochrannými prostředky – kokosovou skořápkou na genitáliích nebo pevným podvázáním předkožky.
