Papouškovití (Psittacidae) jsou početnou a společně s kakaduovitými také jedinou obecně uznávanou čeledí řádu papoušci čítající asi 330 druhů. Jsou rozšířenější než jejich blízcí příbuzní kakaduové, vyskytují se v Severní i Jižní Americe, Africe, Asii a Austrálii a přes východ Tichého oceánu jejich areál rozšíření zasahuje až po Polynésii.
Pod čeleď papouškovitých bývají obvykle řazeny dvě podčeledi. První, početnější, Psittacinae zahrnuje papoušky, ary a jiné, druhá, Lorrinae zase papoušky lori, charmoziny a vini. Některé zdroje však tyto podčeledi uznávají za plnohodnotné čeledi a uvádějí je tak pod názvy Psittacidae a Loriidae.
Většina zástupců se živí zejména semeny. U některých druhů jsou v potravě zastoupeny také bobule, ořechy, zelené části rostlin, hmyz či nektar. Obvykle jsou také monogamní (žijí v párech) a hnízdí v dutinách stromů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku True parrots na anglické Wikipedii.
Papouškovití (Psittacidae) jsou početnou a společně s kakaduovitými také jedinou obecně uznávanou čeledí řádu papoušci čítající asi 330 druhů. Jsou rozšířenější než jejich blízcí příbuzní kakaduové, vyskytují se v Severní i Jižní Americe, Africe, Asii a Austrálii a přes východ Tichého oceánu jejich areál rozšíření zasahuje až po Polynésii.
Pod čeleď papouškovitých bývají obvykle řazeny dvě podčeledi. První, početnější, Psittacinae zahrnuje papoušky, ary a jiné, druhá, Lorrinae zase papoušky lori, charmoziny a vini. Některé zdroje však tyto podčeledi uznávají za plnohodnotné čeledi a uvádějí je tak pod názvy Psittacidae a Loriidae.
Většina zástupců se živí zejména semeny. U některých druhů jsou v potravě zastoupeny také bobule, ořechy, zelené části rostlin, hmyz či nektar. Obvykle jsou také monogamní (žijí v párech) a hnízdí v dutinách stromů.
.jpg)
