Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum (Pers.) Quél.) je vzácná jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi čirůvkovitých (Tricholomataceae), vyznačující se šedočerným, šupinatým kloboukem; od srpna do listopadu. Jde o kriticky ohrožený druh vápenitých půd.
Plodnice je kloboukatá, dosti masitá.
Její klobouk je okrouhlý, v průměrů měřící 5-12 cm[1], vzhůru oble vypouklý, v mládí až polokulovitý. Svrchu je povrch klobouku špinavě až ocelově šedý až šedčerný, kruhovitě rozpraskaný v nepravidelné šupiny, mezi nimiž je podklad bílý.
Na spodní straně klobouku se nalézá hymenofor, jenž je tvořen bělavými lupeny.
Třeň je dlouhý 4-10 cm[2], silný, na bázi často ztlustlý a otlačením nahnědlý, jinak zbarvený bělavě.
Dužnina je bílá, masitá, moučné vůně i chuti.
Výtrusy, nesené na bazidích, jsou eliptické, velké 8-10 × 6-7 μm.[1]
Čirůvka tygrovaná roste velice vzácně v listnatých či jehličnatých lesích, zejména pod bukem nebo jedlí, majíc těchto dřevin za mykorrhisní symbionty, a to v teplých vápencových oblastech. Je zařazena jako kriticky ohrožený druh (CR) do Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky.[3]
Čirůvka tygrovaná je prudce jedovatá houba, působící po požití silné zvracení a další potíže zažívacícho ústrojí. Otrava může výjimečně skončit i smrtí postiženého.[4]
Čirůvka tygrovaná (Tricholoma pardinum (Pers.) Quél.) je vzácná jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi čirůvkovitých (Tricholomataceae), vyznačující se šedočerným, šupinatým kloboukem; od srpna do listopadu. Jde o kriticky ohrožený druh vápenitých půd.