Šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) je středně vysoká, vytrvalá, bujně rostoucí plevelná bylina s velkou konkurenční schopností. Je v české přírodě původním druhem z rodu šťovík a je řazen mezi nejrozšířenější plevele světa.
Hlavním areálem původního výskytu druhu je evropské mírné pásmo, Malá Asie a oblasti okolo Kavkazu a přiléhajícího Alborzu. Zavlečen byl do převážné části Ameriky, severovýchodní Asie, jižní Afriky, Austrálie, na Nový Zéland i na ostrovy Oceánie. V České republice je od nížin po podhůří velice hojný, ve výškách nad 1100 m se objevuje řídce.
Nejčastěji se vyskytuje na stanovišti bohatém na dusík a draslík a s vysokou hladinou spodní vody. Tehdy vyroste v mohutnou rostlinu, která silně utlačuje jedince jiných druhů. Vyskytuje se na rumištích, úhorech, polích, loukách, pastvinách, v zahradách, po okrajích cest i na okrajích vodních toků a nádrží. Vzhledem k vysoké rozmnožovací schopnosti v takovém prostoru brzy zcela převládne.
Vytrvalá rostlina s lodyhou vysokou 50 až 100 cm, která vyrůstá ze silného, úporně v půdě setrvávajícího, jednoduchého či větveného kůlovitého kořene pronikajícího hluboko do podorničních vrstev. Z listové růžice časně na jaře vyroste až šest přímých, tuhých, rýhovaných lodyh, které bývají ve spodní části červeně naběhlé a v horní části od poloviny délky rozvětvené. Přízemní listy a spodní listy lodyžní jsou dlouze řapíkaté, jejich čepele jsou velké 15 až 30 cm a široké 8 až 15 cm, eliptické až vejčité, na bázi plytce srdčité, po obvodě celokrajné a nezvlněné a na vrcholu tupě špičaté. Směrem vzhůru se listy i řapíky zmenšují a přecházejí v kratší listeny.
Drobné, převážně oboupohlavné (někdy jednopohlavné) květy skládají lichopřesleny v prodloužených úžlabních či koncových květenstvích. Okvětí tvoří šest plátků sestavených po třech do dvou kruhů. Vnější brzy opadají, větší vnitřní jsou ozubené a vytvářejí krovky obalující plod, zašpičatělou, trojbokou, světle hnědou nažku asi 3 mm dlouhou. V květu je šest tyčinek, semeník vytvořen třemi plodolisty a tři čnělky s bliznami. Kvetou od června do srpna a opylovány jsou nejčastěji větrem.
Krovky s charakteristickými zoubky po obvodě a s jedním až třemi mozolky jsou u tohoto druhu tvarově velmi polymorfní a zakládají podnět pro různá detailnější třídění druhu.
Šťovík tupolistý se rozmnožuje hlavně generativním způsobem, na jedné rostlině uzrává přes pět tisíc semen. Nejspolehlivěji klíčí mělce uložená pod povrchem a životnost si podržují po několik let. Semena v křídlatých krovkách bývají na nová místa odvátá větrem nebo za pomoci mozolků naplněných vzduchem odplavena vodou. Mohou také být šířena se semeny víceletých plodin, hlavně pícnin. Jsou roznášena také statkovými hnojivy, komposty, půdou i nářadím či lidmi.
Druhou možností je rozmnožování vegetativně, kdy jsou po polích troušeny kousky kořenů, např. při orbě. Tehdy staré kořeny, které zůstaly na místě, obrůstají a odlámané kousky na nových stanovištích obvykle spolehlivě zakoření.
Listy šťovíků jsou důležitou potravou pro brouky a larvy mandelinky ředkvičkové (Gastrophysa viridula).
Druh je považován za velmi nebezpečný, silně rostoucí plevel vyskytující se hlavně na dusíkem dobře zásobených a podmáčených půdách. Nejrozšířenější je na loukách a pastvinách, kde zapleveluje především víceleté pícniny, jeho příměs snižuje jejích krmnou hodnotu. Pro schopnost setrvávat po mnoho let v půdě vyrůstá také v jednoletých plodinách, zejména v obilovinách.
Šťovík tupolistý je morfologicky variabilním druhem, hlavně co se týče vzhledů krovek. Rostliny vyrůstající v české přírodě bývají děleny do čtyř variet:
Zralé květenství s krovkami
Nezralé květenství
Přízemní listy
Krovky s mozolky
Nažky
Mandelinka ředkvičková
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rumex obtusifolius ve Wikimedia Commons
Šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) je středně vysoká, vytrvalá, bujně rostoucí plevelná bylina s velkou konkurenční schopností. Je v české přírodě původním druhem z rodu šťovík a je řazen mezi nejrozšířenější plevele světa.
.jpg)
