Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum Linné, dříve také Vaccinium occidentale Gray), česky nazývaná též borůvka bažinná, brusnice vlochyně nebo nářeč. raušinka[1] je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice (Vaccinium). Jako ostatní brusnice roste v kyselých, na živiny chudých půdách, zvláště v bažinách a rašeliništích v arktickém a chladných částech mírného pásu severní polokoule, směrem na jih se vyskytuje ve vyšších polohách a horách.
Vlochyně bahenní je keřík, 10 až 75 cm vysoký s hnědým dřevnatým stonkem. Na stonku rostou 3 až 30 mm dlouhé a 2 až 15 mm široké oválné zelené až modrozelené listy. Z bílých až narůžovělých, 4–6 mm dlouhých zvoncovitých květů na krátkých stopkách dozrávají v pozdním létě plody – 5–8 mm veliké, kulovité až soudkovité tmavěmodré bobule s bílou dužninou - šťáva nebarví, které chutnají sladce.
Otázka jedovatosti plodů je velmi diskutována. Podle některých autorů je sice obecně tradována, avšak nebyla spolehlivě prokázána. Sibiřané ji běžně sbírají, pojídají a zpracovávají jako ovoce.[3] Každopádně obecně není nijak silná a může se výrazně lišit v závislosti na stanovišti. Uvádí se také, že zásadní podíl na jedovatosti nemá rostlina samotná, ale parazitická houba Sclerotina megalospora, která ji napadá.[4]
Plody bývaly používány jako halucinogeny.[5] Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „…téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (bobulí, semen) po větším požitém množství se podává aktivní uhlí nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže.“[6]
Jako okrasná rostlina se téměř nepoužívá, nicméně má barevně zajímavé podzimní zbarvení listů.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vaccinium uliginosum na anglické Wikipedii.
Vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum Linné, dříve také Vaccinium occidentale Gray), česky nazývaná též borůvka bažinná, brusnice vlochyně nebo nářeč. raušinka je rostlina z čeledi vřesovcovitých, rodu brusnice (Vaccinium). Jako ostatní brusnice roste v kyselých, na živiny chudých půdách, zvláště v bažinách a rašeliništích v arktickém a chladných částech mírného pásu severní polokoule, směrem na jih se vyskytuje ve vyšších polohách a horách.