Veronica scutellata (lat. Veronica scutellata) - bağayarpağıkimilər fəsiləsinin bulaqotu cinsinə aid bitki növü.
Veronica scutellata (lat. Veronica scutellata) - bağayarpağıkimilər fəsiləsinin bulaqotu cinsinə aid bitki növü.
Rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) je nenápadná bylina, vlhkomilný druh z rodu rozrazil, kvetoucí drobnými modrými kvítky sestavenými do řídkých hroznů.
Vyskytuje je se v souvislém pásu od západu Evropy až po střední Sibiř, nezasahuje pouze nejjižnější evropské oblasti; původním druhem je také v Severní Americe. Novodobě byl rozšířen do Jižní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland.
V České republice roste roztroušeně až vzácně, nejčastěji v mokřadních biotopech až do podhůří, v termofytiku ale téměř zcela chybí. Vybírá si místa se stabilně vysokou hladinou spodní vody, snese i časté zaplavování stanoviště. Vyrůstá na březích stojatých vod, v rákosinách, na vlhkých slatinných i rašelinných loukách, na půdách nevápnitých a mírně kyselých, v příkopech okolo cest nebo na březích vodních kanálů. Rostlina ke zdárnému růstu potřebuje dostatek slunce, preferuje chladné a vlhké prostředí. Aby lodyha prorazila cestou za sluncem hustou spleť sousedních rostlin jsou s počátku listy na vrcholu k lodyze přitisklé, teprve později se rozvinou vodorovně a upevňují tak její vzpřímenou polohu.[3][4]
Podle "Florabase.cz" se rozrazil štítkovitý v ČR vyskytuje: rozrazil štítkovitý na Florabase.cz.
Vytrvalá, lysá rostlina dorůstající do výše 15 až 50 cm. Má poměrně chabou jednoduchou nebo jen zřídka rozvětvenou čtyřhrannou lodyhu která bývá u báze poléhavá a výše vystoupavá, v dolních uzlinách může zakořenit. Její listy jsou vstřícné, křižmostojné, přisedlé a nejčastěji lysé. Listové čepele bývají podlouhle kopinaté až čárkovité, na okrajích podvinuté, jsou celokrajné nebo řídce nazpět pilovité, někdy s červeným nádechem.
Z paždí lodyžních listů vyrůstají postranní hroznovitá květenství s 5 až 20 řídce rozmístěnými květy na dlouhých stopkách a někdy převyšují lodyhu. Krátké listeny se tvarem podobají listům. Oboupohlavné bílé až světle fialové čtyřčetné květy měří do 5 mm v průměru. Zelené vejčité kališní lístky jsou zašpičatělé. Světle fialové až bílé korunní lístky s načervenalými žilkami jsou široce vejčité, na koncích tupé; korunní trubka je krátká. Obě tyčinky se žlutými prašníky jsou kratší než koruna. Rostliny kvetou od června do srpna, jednotlivé květy nevykvétají současně. Opylovány jsou okřídleným hmyzem.
Plody jsou zploštělé dvoupouzdré tobolky a na vrcholu srdčité zakončené. Tobolky po dozrání semen prasknou ale otvírají se až za vydatného deště, který semena odplaví do prohlubní kde je předpoklad, že budou mít dostatek vláhy k vyklíčení a růstů.[3][4][5][6]
V Seznamu cévnatých rostlin České republiky je rozrazil štítkovitý z důvodů klesajících počtů exemplářů zařazen jako vzácnější druh vyžadující další pozornost do kategorie (C4a).[7]
Rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata) je nenápadná bylina, vlhkomilný druh z rodu rozrazil, kvetoucí drobnými modrými kvítky sestavenými do řídkých hroznů.
Smalbladet ærenpris (Veronica scutellata) er en flerårig, 30-60 centimeter høj plante i vejbred-familien. Den er oftest glat med linje- til lancetformede, helrandede eller fjernt takkede blade. Bladene er mindre end 1 cm brede og mindst 3 gange så lange som brede. Blomsterne er hvide med mørkere striber og sidder i sidestillede, spredte klaser, der oftest har færre end 15 blomster. Frugtstilken er udstående og meget længere end støttebladet.
I Danmark er arten almindelig eller findes hist og her ved vandhuller, søer og i hedemoser. Den blomstrer i maj til juli.[1]
Smalbladet ærenpris (Veronica scutellata) er en flerårig, 30-60 centimeter høj plante i vejbred-familien. Den er oftest glat med linje- til lancetformede, helrandede eller fjernt takkede blade. Bladene er mindre end 1 cm brede og mindst 3 gange så lange som brede. Blomsterne er hvide med mørkere striber og sidder i sidestillede, spredte klaser, der oftest har færre end 15 blomster. Frugtstilken er udstående og meget længere end støttebladet.
I Danmark er arten almindelig eller findes hist og her ved vandhuller, søer og i hedemoser. Den blomstrer i maj til juli.
Der Schild-Ehrenpreis (Veronica scutellata)[1][2] ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ehrenpreis (Veronica) in der Familie der Wegerichgewächse (Plantaginaceae).
Der Schild-Ehrenpreis ist eine immergrüne ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 15 bis 50 Zentimetern erreicht. Der aufsteigende bis aufrechte Stängel ist verzweigt und wurzelt gelegentlich an seinen Knoten. Der manchmal braun überlaufene Stängel ist oft hin und her gebogen, fast immer kahl und mehr oder weniger schlaff wirkend.
Die Laubblätter sind sitzend. Die einfachen Blattspreiten sind bei einer Länge von etwa 6 Zentimetern sowie einer Breite von 3 bis 10 Millimetern schmal-lanzettlich, ganzrandig bis undeutlich gesägt, kahl und glänzend.
Die Blütezeit ist vorwiegend in den Monaten Juni bis September. 5 bis 15 Blüten stehen in einem lockeren, traubigen Blütenstand zusammen. Die Blütenstiele sind drei- bis fünfmal so lang wie die Deckblätter und sind nach der Anthese abwärts gerichtet.
Die zwittrigen Blüten besitzen einen Durchmesser von 5 bis 6 Millimetern und sind leicht zygomorph mit doppelter Blütenhülle. Die Krone ist weiß gefärbt und bläulich oder rötlich geadert.
Die herzförmige, stark flach abgeflachte Kapselfrucht ist mindestens 5 Millimeter breit, oft doppelt so lang wie der Kelch und im oberen sowie im unteren Teil tief ausgerandet.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 18.[3]
Der Schild-Ehrenpreis ist auf der Nordhalbkugel in weiten Teilen Europas, in Nordasien und in Nordamerika weitverbreitet. Er kommt auch in Algerien vor.[4] In Deutschland kommt der Schild-Ehrenpreis verbreitet bis zerstreut vor, in Österreich und der Schweiz zerstreut bis selten. In Österreich gilt diese Art als gefährdet.
Der Schild-Ehrenpreis ist eine kennzeichnende Pflanzenart in mäßig nährstoffreichen Zwischenmooren und wechselnassen Uferzonen. Er wächst in Braunseggen-Sümpfen, in Großseggenrieden, in Strandlings-Gesellschaften, in Verlandungszonen von Gewässern und in Gräben. Er kommt in Mitteleuropa in Gesellschaften der Verbände Caricion fuscae, Caricion lasiocarpae, Magnocaricion vor, aber auch der Ordnung Littorelletalia. Er bevorzugt nasse, teils überschwemmte, mäßig saure und mäßig nährstoffreiche, humose, kalkarme Standorte auf torfigen oder sandig-kiesigen Böden.[3]
Die Erstveröffentlichung von Veronica scutellata erfolgte 1753 durch Carl von Linné.[5][6]
Der Schild-Ehrenpreis (Veronica scutellata) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Ehrenpreis (Veronica) in der Familie der Wegerichgewächse (Plantaginaceae).
Veronica scutellata is a species of flowering plant in the plantain family known by the common names marsh speedwell,[1] skullcap speedwell,[2] and grassleaf speedwell. It is native to temperate Asia, Europe, northern Africa, and northern North America, including most of Canada and the northern half of the United States.[3] It occurs in moist and wet habitats, such as ponds, marshes and other wetlands. It is a rhizomatous herbaceous perennial producing a decumbent or upright stem 40–60 cm (16–24 in) in maximum height. It is mostly hairless in texture. The purple-green or reddish leaves are oppositely arranged in pairs about the stem, the blades lance-shaped and smooth-edged. The inflorescence is an open array of several flowers on thin, straight pedicels. The flower is up to 1 cm (0.39 in) wide with four lobes, the upper lobe being largest. It is white, blue, or purplish with purple veining. It yields a flat, notched capsule a few millimeters wide.
Veronica scutellata is a species of flowering plant in the plantain family known by the common names marsh speedwell, skullcap speedwell, and grassleaf speedwell. It is native to temperate Asia, Europe, northern Africa, and northern North America, including most of Canada and the northern half of the United States. It occurs in moist and wet habitats, such as ponds, marshes and other wetlands. It is a rhizomatous herbaceous perennial producing a decumbent or upright stem 40–60 cm (16–24 in) in maximum height. It is mostly hairless in texture. The purple-green or reddish leaves are oppositely arranged in pairs about the stem, the blades lance-shaped and smooth-edged. The inflorescence is an open array of several flowers on thin, straight pedicels. The flower is up to 1 cm (0.39 in) wide with four lobes, the upper lobe being largest. It is white, blue, or purplish with purple veining. It yields a flat, notched capsule a few millimeters wide.
Kännasmailane (Veronica scutellata) on teeleheliste sugukonda mailase perekonda kuuluv mitmeaastane rohttaim.
Taim kasvab 10–40 cm kõrguseks. Kasvab niiskel pinnasel.
Õitseb juunist septembrini.
Eestis kasvab ta paiguti.
Kännasmailane (Veronica scutellata) on teeleheliste sugukonda mailase perekonda kuuluv mitmeaastane rohttaim.
Taim kasvab 10–40 cm kõrguseks. Kasvab niiskel pinnasel.
Õitseb juunist septembrini.
Eestis kasvab ta paiguti.
Veronica scutellata, la Véronique en écus, est une espèce végétale de la famille des Scrophulariaceae.
Marais et prés tourbeux.
Lachman en 1951 l'a signalé en plusieurs points de la forêt de Nieppe dans le département du Nord, notamment aux abords des trous de bombes de la Seconde Guerre mondiale[1].
Dans presque toute la France; absente de la région méditerranéenne.
Veronica scutellata, la Véronique en écus, est une espèce végétale de la famille des Scrophulariaceae.
Bahnowy rozraz (Veronica scutellata) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
W někotrych žórłach je swójbje trudownikowych rostlinow (Scrophulariaceae) přirjadowany.
Bahnowy rozraz (Veronica scutellata) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
W někotrych žórłach je swójbje trudownikowych rostlinow (Scrophulariaceae) přirjadowany.
Skriðdepla (fræðiheiti: Veronica scutellata) er vatnajurt af græðisúruætt sem vex í votlendi og súrum jarðvegi[1]. Hæðst hefur hún fundist í 450m hæð fyrir utan við Hveravelli, þar hefur hún sést í 600m hæð við jarðhiti[2].
Skriðdepla (fræðiheiti: Veronica scutellata) er vatnajurt af græðisúruætt sem vex í votlendi og súrum jarðvegi. Hæðst hefur hún fundist í 450m hæð fyrir utan við Hveravelli, þar hefur hún sést í 600m hæð við jarðhiti.
La Veronica delle paludi (Veronica scutellata L. 1753) è una pianta erbacea perenne appartenente alla famiglia delle Plantaginaceae.
È diffusa nelle zone umide in Europa, in Nord America e in Asia, dove il suo areale si estende dal Medio Oriente e dal Kazakistan alla Kamčatka[1].
La corolla è pentamera ma apparentemente si presenta a 4 lobi in quanto i due petali superiori sono fusi insieme; gli stami sono 2 saldati alla corolla. Il frutto è una capsula è compressa lateralmente e contiene da 2 a 50 semi.
La Veronica delle paludi (Veronica scutellata L. 1753) è una pianta erbacea perenne appartenente alla famiglia delle Plantaginaceae.
De schildereprijs (Veronica scutellata) is een lage, vaste plantuit de weegbreefamilie. In Nederland is de plant afhankelijk van de streek vrij zeldzaam tot zeer zeldzaam. In België staat schildereprijs op de Belgische Rode lijst van planten als zeldzaam tot vrij zeldzaam.
De plant wordt 10-30 cm hoog en heeft lijn- tot lancetvormige, zittende bladeren. Schildereprijs bloeit van mei tot september met sneeuwwitte, fijn, rood of blauw geaderde, tweeslachtige bloemen, die door vliegen bestoven worden. De vrucht is een vlak samengedrukte doosvrucht, die aan de top is ingesneden en aan de voet afgerond.
Schildereprijs komt voor op natte, voedselarme venen, hoogveenmoerassen, duinpannen en in en aan sloten.
De schildereprijs (Veronica scutellata) is een lage, vaste plantuit de weegbreefamilie. In Nederland is de plant afhankelijk van de streek vrij zeldzaam tot zeer zeldzaam. In België staat schildereprijs op de Belgische Rode lijst van planten als zeldzaam tot vrij zeldzaam.
De plant wordt 10-30 cm hoog en heeft lijn- tot lancetvormige, zittende bladeren. Schildereprijs bloeit van mei tot september met sneeuwwitte, fijn, rood of blauw geaderde, tweeslachtige bloemen, die door vliegen bestoven worden. De vrucht is een vlak samengedrukte doosvrucht, die aan de top is ingesneden en aan de voet afgerond.
Schildereprijs komt voor op natte, voedselarme venen, hoogveenmoerassen, duinpannen en in en aan sloten.
Przetacznik błotny, przetacznik bagienny (Veronica scutellata L.) – gatunek rośliny należący do rodziny babkowatych (Plantaginaceae).
Przetacznik błotny, przetacznik bagienny (Veronica scutellata L.) – gatunek rośliny należący do rodziny babkowatych (Plantaginaceae).
Veronica scutellata é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 12. 1753.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Veronica scutellata é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 1: 12. 1753.
Dyveronika (Veronica scutellata) är en växtart i familjen grobladsväxter.
Dyveronika (Veronica scutellata) är en växtart i familjen grobladsväxter.
Багаторічні трав'янисті рослини з повзучими кореневищами заввишки 10–50 см. Стебла від висхідних до прямостійних, голі або іноді волохаті. Листки супротивні; пластини від вузько еліптичних до лінійних, з цілими краями або дрібнозубчасті, часто коричнюваті або червонуваті особливо внизу. Суцвіття — слабкі китиці. Квіти: віночки від блідо-синіх до фіалкових, іноді білі, з прожилками, 5–6 мм шириною, 4-лопатеві, у формі колеса, короткотрубкові; чашечки 4-лопатеві, лопаті можуть мати або не мати залозисті волоски; тичинок 2. Плоди — серцеподібні капсули, плоскі, довжиною 4 мм, довші за чашечку, можуть мати або не мати залозисті волоски.
Північна Африка (Алжир); Азія (Вірменія, Азербайджан, Росія, Казахстан, Туреччина); Європа (Білорусь, Естонія, Латвія, Литва, Молдова, Україна, Австрія, Бельгія, Чехія, Німеччина, Угорщина, Нідерланди, Польща, Словаччина, Швейцарія, Данія, Фінляндія, Ісландія, Ірландія, Норвегія, Швеція, Велика Британія, Албанія, Болгарія, Хорватія, Греція, Румунія, Сербія, Словенія, Франція, Португалія, Іспанія); Північна Америка (Канада, США). Населяє грязьові й глиняні береги, схильні до затоплення гідротехнічні луки, калюжі, ставки, канави, вологі місця розкопок, поля, парові поля.
В Україні зростає на сирих луках, краях боліт і озер, заболочених берегах річок — у більшій частині України, але в степу рідко; в гірському Криму (Караголь, озеро на горі Кастель під Чатир-Дагом) дуже рідко[2].
Veronica scutellata là một loài thực vật có hoa trong họ Mã đề. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Veronica scutellata là một loài thực vật có hoa trong họ Mã đề. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.
Veronica scutellata L.
Веро́ника щитко́вая, или Вероника щиткови́дная (лат. Verónica scutelláta) — многолетнее травянистое растение, вид рода Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae).
Западная Европа: все страны, но в Средиземноморье редко, отсутствует на Азорских островах и многих островах Средиземного моря; Северная Америка: Аляска, Канада, США, на юг до Южной Каролины, Вайоминга, Индианы и Калифорнии. На территории бывшего СССР в европейской части почти повсеместно, но в степной полосе значительно реже, чем в лесной, отсутствует в низовьях Урала и Волги, на Кавказе редко, в Калмыцкой АССР, Осетии, Сомхетии, на Ставропольской возвышенности, в северо-западной части Армении, Азербайджана; в Сибири к югу от 59° северной широты, на востоке заходит за Енисей, в степной полосе азиатской части бывшего СССР также встречается реже, чем в лесной, на юге достигает Казахского мелкосопочника, изолированные популяции в Якутии и Приморье, есть указания для Сахалина и Курильских островов.
Произрастает на влажных лугах, болотах, на отмелях, в лесных, лесостепных и степных районах, в злаково-осоковых группировках по берегам водоёмов, поднимается в горы до 1800 м над уровнем моря.
Корневище тонкое, длинное. Стебли голые или иногда опушённые, высотой 8—50 см, тонкие, восходящие, при основании со стелющимися и укореняющимися побегами, слабые, большей частью ветвящиеся.
Листья супротивные, длиной 2—5 см, шириной 3—7 мм, узколанцетные или линейные, сидячие, острые, расставленно и мелко зубчатые, с зубцами, обращенными назад, иногда цельнокрайние.
Кисти пазушные, по одной в пазухе одного из супротивных листьев, многоцветковые, редкие; цветки на очень тонких цветоножках, в несколько раз превышающих чашечку, при плодах, иногда отогнутых назад. Прицветники ланцетовидные. Чашечка с четырьмя ланцетными или продолговатыми долями, в два-три раза короче венчика и коробочки; венчик диаметром 2,5—5 мм, бледно-голубой или беловатый, с розовыми или тёмно-синими полосками, две доли округлые (верхняя и нижняя) и две яйцевидные (боковые).
Формула цветка: ↑ K ( 4 ) C ( 5 ) A 2 G ( 2 ) _ {displaystyle uparrow K_{(4)};C_{(5)};A_{2};G_{underline {(2)}}}
Коробочка сплюснутая, яйцевидная или почковидная, с шириной (4—5 мм), превышающей длину, двулопастные, глубоко и узковыемчатые на одну треть длины, у основания округлая. Семена плоские, щитовидные, в очертании округлые или овальные, диаметром 1—1,8 мм.
Вид Вероника щитковая входит в род Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae) порядка Ясноткоцветные (Lamiales).
Веро́ника щитко́вая, или Вероника щиткови́дная (лат. Verónica scutelláta) — многолетнее травянистое растение, вид рода Вероника (Veronica) семейства Подорожниковые (Plantaginaceae).