Lněnka alpská (Thesium alpinum) je nízká, vytrvalá, poloparazitická, světle kvetoucí rostlina která je, na rozdíl od svých mnoha příbuzných druhů z rodu lněnka, poměrně chladnomilná.
Rozšířena je hlavně v Alpách a přilehlých oblastech ve Francii, Německu, Rakousku a částečně i na Balkáně. Nespojitě vyrůstá také v Pyrenejích, Apeninách, v Turecku a okolo Kavkazu. Objevuje se také v Karpatech na území Slovenska a Rumunska.
Roztroušeně se vyskytuje na území České republiky hlavně ve submontánních a montánních stupních. Vyrůstá nejčastěji na nespecifických půdních podložích na vysychavých kamenitých stráních a světlých okrajích lesů a křovin. Je považována za diagnostický druh asociací Thesio alpini-Nardetum strictae a Bupleuro-Calamagrostietum. Ve větší počtu lze lněnku alpskou spatřit v hornatých oblastech na severu Čech nebo Moravy.[2][3]
Tato poloparazitická vytrvalá rostlina dorůstá jen do 10 až 30 cm. Této výše dosahují její lodyhy vyrůstající v trsu z vřetenovitého, vícehlavého oddenku. Lodyhy bývají přímé, obvykle nevětvené a porůstají přisedlými čárkovitými, převážně jednožilnými listy s velmi jemnými zoubky po okrajích čepelí modrozelené barvy.
V polovině své délky přechází lodyhy do jednoduchého květenství, jednostranného hroznu sestaveného z květů s krátkými stopkami nebo přisedlými, vyrůstají nejčastěji po jednom na květonosné větvičce s uzkým listenem. Vytrvalé, nerozlišené, zvonkovitě trubkovité okvětí oboupohlavných květů je asi od poloviny rozekláno do čtyř cípů které se později ohrnují špičkami dovnitř. Zevnitř je barvy bílé, zevně nazelenalé nebo načervenalé. V květu jsou čtyři tyčinky s prašníky a jeden pestík s čnělkou a bliznou. Kvetou v květnu až srpnu, opylovány jsou hmyzem. Plod je kulovitý nebo vejčitý, na povrchu je obalen suchým okvětím delším než je sám.[2][3][4]
Lněnka alpská roste jak v chráněných oblastech jako Krkonošském národním parku, přírodní rezervaci Praděd nebo přírodní rezervaci Ralsko kde se ji dostává nejpřísnější ochrany, tak i na běžně nechráněných místech kde není proti znehodnocení svého přirozeného biotopu nijak chráněna. Je proto zařazena mezi ohrožené druhy české flory (C3).[3][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lněnka alpská ve Wikimedia Commons
Lněnka alpská (Thesium alpinum) je nízká, vytrvalá, poloparazitická, světle kvetoucí rostlina která je, na rozdíl od svých mnoha příbuzných druhů z rodu lněnka, poměrně chladnomilná.
Alpenålebæger (Thesium alpinum) er en plante i Sandeltræ-familien.
StubDas Alpen-Leinblatt (Thesium alpinum), auch Alpen-Bergflachs oder Alpen-Vermeinkraut[1] genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Leinblatt (Thesium) innerhalb der Familie der Sandelholzgewächse (Santalaceae).
Das Alpen-Leinblatt ist eine ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 10 bis 20, selten bis 50 Zentimetern erreicht. Am bogig aufsteigenden,[1] kantigen Stängel sind die Laubblätter wechselständig angeordnet. Die Knospe des Seitentriebes scheint auf die Blattfläche hinaus verschoben zu sein, das nennt man Rekauleszenz. Die ungestielten, einnervigen Laubblätter sind bei einer Länge von bis zu 4 Zentimetern schmal linealisch und spitz.
Die Blütezeit reicht von Juni bis Juli. In einem schmalen, einseitswendigen, traubigen Blütenstand sind die Blüten angeordnet. Die Blüten stehen über je drei Hochblättern.[1]
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und meist vierzählig.[1] Das innen weiße, außen grüne Perigon ist meist vierzipflig, es kann aber auch drei- oder fünfzipflig sein. Ein Perigonzipfel wird hierbei zwischen 2 und 4 Millimeter lang. Es ist nur ein Kreis mit vier oder selten fünf Staubblättern vorhanden. Der Fruchtknoten ist unterständig. Die Narbe ist kopfig.
Es werden kleine Nüsse gebildet. Die Blütenhülle ist zur Fruchtzeit nur an der Spitze eingerollt und ist daher mindestens so lang wie die Frucht.[1]
Das Alpen-Leinblatt hat Polytänchromosomen.[2] Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 12.[3]
Das Alpen-Leinblatt ist ein mesomorpher Hemikryptophyt. Es handelt sich um einen Halbschmarotzer.
Neben der Bestäubung durch Insekten spielt wahrscheinlich die Selbstbestäubung eine gleichwertige Rolle, vor allem, wenn zur Blütezeit das Wetter überwiegend schlecht ist.[4]
Die Früchte des Alpen-Leinblatts werden durch Ameisen ausgebreitet.[4]
Örtlich wird das Alpen-Leinblatt – meist mäßig häufig – von dem Rostpilz Puccinia mougeotii befallen, der nur auf dieser Art anzutreffen ist.[4]
Das Alpen-Leinblatt kommt in den Gebirgen Mittel- und Südeuropas vor, sein Verbreitungsgebiet erstreckt sich auch nördlich bis ins südliche Schweden und westliche Russland und östlich bis Kleinasien und zum Kaukasusraum.[5]
Insgesamt ist das Alpen-Leinblatt in Mitteleuropa sehr selten; es kommt dort an ihren Standorten meist in kleinen, lockeren und eher in individuenarmen Beständen vor.[4]
Es besiedelt sowohl Blaugras-Rasen als auch Borstgras-Rasen in Höhenlagen von 1000 bis 2000 Metern; seltener geht es tiefer (z. B. im Alpenvorland im Bereich der Flusstäler, wo es mit Hochwässern herabgeschwemmt wird). Vereinzelt kommt es auch in Mittelgebirgen vor (z. B. im Schwarzwald im Feldberggebiet und am Belchen, sowie im Harz).[4]
Das Alpen-Leinblatt benötigt einigermaßen basenreiche, eher stickstoffarme, humose und lockere, steinige Lehmböden. Es gedeiht in alpinem Klima.[4] Es ist eine Charakterart der Ordnung Seslerietalia, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften der Verbände Calamagrostion, Mesobromion, Erico-Pinion oder der Ordnungen Origanetalia oder Nardetalia vor.[3] In den Allgäuer Alpen steigt es bis zu einer Höhenlage von über 2000 Metern auf.[6]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 3w (mäßig feucht aber mäßig wechselnd), Lichtzahl L = 4 (hell), Reaktionszahl R = 3 (schwach sauer bis neutral), Temperaturzahl T = 2 (subalpin), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 3 (subozeanisch bis subkontinental).[7]
Der wissenschaftliche Name Thesium alpinum wurde 1753 von Carl von Linné in Species Plantarum erstveröffentlicht.[8]
Das Alpen-Leinblatt (Thesium alpinum), auch Alpen-Bergflachs oder Alpen-Vermeinkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Leinblatt (Thesium) innerhalb der Familie der Sandelholzgewächse (Santalaceae).
Ketohämähäkinruoho (Thesium alpinum) on ruohokasvi santelikasvien heimossa. Se kasvaa 10–25 senttimetriä korkeaksi. Lehdet ovat 1,5–2,5 cm pitkät ja yhden millimetrin leveät. Kukka on nelilukuinen, väriltään valkoinen. Hedelmä on kaksimillinen vihreä pähkylä, joita muurahaiset levittävät. [1]
Ketohämähäkinruohoa kasvaa Euroopassa ja Kaukasuksen ympäristössä. Pohjoisimmillaan se esiintyy Etelä-Ruotsissa ja Baltiassa. [2]
Ketohämähäkinruoho (Thesium alpinum) on ruohokasvi santelikasvien heimossa. Se kasvaa 10–25 senttimetriä korkeaksi. Lehdet ovat 1,5–2,5 cm pitkät ja yhden millimetrin leveät. Kukka on nelilukuinen, väriltään valkoinen. Hedelmä on kaksimillinen vihreä pähkylä, joita muurahaiset levittävät.
Ketohämähäkinruohoa kasvaa Euroopassa ja Kaukasuksen ympäristössä. Pohjoisimmillaan se esiintyy Etelä-Ruotsissa ja Baltiassa.
Thesium alpinum, le Thésion des Alpes ou Théson des Alpes, est une petite (10-20 cm) plante herbacée vivace de la famille des Santalaceae. On la trouve dans les pelouses naturelles et les rocailles, voire dans les sous-bois, en moyenne montagne eurasiatique.
La plante est glabre, de couleur vert jaunâtre, présentant une tige étalée en général peu ramifiée. Feuilles : linéaires ou étroites-oblongues, une seule nervure.
Le thésion des Alpes est hermaphrodite (pollinisation entomogame). Il produit de juin à août des grappes de fleurs étroites à quatre (et parfois cinq[2]) pétales et aux bractées 2 ou 3 fois plus longues que la fleur dont le pédicelle est très court et garni de 2 préfeuilles plus courtes que la bractée.
Le fruit est un akène arrondi surmonté d’un périanthe tubulaire blanc à 4 divisions, aussi long que l'akène.
La dissémination des graines est myrmécochore.
Il est assez commun dans le Centre, l'Est et le Midi de la France, mais rare aux basses altitudes.
Thesium alpinum, le Thésion des Alpes ou Théson des Alpes, est une petite (10-20 cm) plante herbacée vivace de la famille des Santalaceae. On la trouve dans les pelouses naturelles et les rocailles, voire dans les sous-bois, en moyenne montagne eurasiatique.
Multimedia w Wikimedia Commons Leniec alpejski (Thesium alpinum L.) – gatunek rośliny należący do rodziny sandałowcowatych (Santalaceae). Występuje na Kaukazie i w górach Europy. W Polsce w Karpatach i Sudetach oraz w południowej części kraju. Półpasożyt pobierający ssawkami wodę z solami mineralnymi od innych roślin. Gatunek rzadki.
Bylina, hemikryptofit. Kwitnie od maja do lipca. Siedlisko: murawy naskalne, piargi, hale. Występuje po piętro alpejskie. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla związku zespołów (All.) Seslerion tatrae i zespołu roślinności (Ass.) Carici sempervirentum-Festucetum[2].
W opracowaniu Czerwona lista roślin i grzybów Polski jest umieszczona w grupie gatunków wymierających, krytycznie zagrożonych (kategoria zagrożenia |E|)[3]. Gatunek objęty ścisłą ochroną.
Leniec alpejski (Thesium alpinum L.) – gatunek rośliny należący do rodziny sandałowcowatych (Santalaceae). Występuje na Kaukazie i w górach Europy. W Polsce w Karpatach i Sudetach oraz w południowej części kraju. Półpasożyt pobierający ssawkami wodę z solami mineralnymi od innych roślin. Gatunek rzadki.
Spindelört (Thesium alpinum) är en växtart i familjen sandelträdsväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Spindelört.
Spindelört (Thesium alpinum) är en växtart i familjen sandelträdsväxter.
Thesium alpinum là một loài thực vật có hoa trong họ Santalaceae. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Bài viết liên quan đến họ Đàn hương này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Thesium alpinum là một loài thực vật có hoa trong họ Santalaceae. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.
