Sedum villosum és una espècie de planta crassulàcia.
Sedum villosum és una planta perenne herbàcia suculenta de 5-10 cm d'alt, de fulles rosades o liles. Tija erecta; fulles alternades, oblongolinears de 6-12 mm. Flors d'aproximadament 6 mm de diàmetre, en una inflorescncia laxa. Pètals ovats punxaguts, extensos; sèpals lanceolats. Floreix a la primavera i l'estiu.
prop de rierols, llocs humits de les muntanyes.
Oest i centre d'Europa.
Sedum villosum va ser descrita per Linnaeus i publicada a Species Plantarum 1: 432. 1753.[1]
villosum: epítet específic llatí que significa "pilòs".[2]
Rozchodník huňatý (Sedum villosum) je drobná, světle fialově kvetoucí rostlinka, vyhynutím ohrožený druh náležející do rodu rozchodník. Na rozdíl od svých příbuzných, které nalezneme obvykle na suchých stanovištích, dává přednost vlhkým biotopům.
Vyrůstá ve střední, severní a západní Evropě a dále na východě Severní Ameriky. Východní hranice jeho fragmentovaného areálu prochází Moravou a Polskem. Roste v nadmořské výšce od 250 do 1000 m n. m.
V České republice byl, tento původní druh české květeny, na počátku 20. století rostlinou rostoucí roztroušeně až poměrně hojně. Je známo asi 300 lokalit na kterých se tehdy vyskytoval, do současnosti se jejich počet snížil na méně než 10. Obdobně jeho stavy poklesly i v Polsku, Německu a Rakousku; Slovensko leží již mimo areál výskytu.
Světlomilný a vlhkomilný druh vázaný na prameniště a rašelinné louky s nízkostébelnou nebo mechovobylinnou vegetací. Nejlépe se mu daří na místech s částečně narušeným bylinným pokryvem půdy, což zaručuje menší konkurenci od okolních rostlin. Roste také v mělkých odvodňovacích kanálcích, v nehlubokých potůčcích s líně tekoucí vodou neb v kolejích rozježděných polních cest. Potřebuje mírně kyselé půdy (okolo 5 pH) dobře zásobené minerály.
Dvouletá nebo krátce vytrvalá monokarpická rostlina s načervenalou, 5 až 20 cm dlouhou lodyhou která vyrůstá z jednoduchých niťovitých kořenů. Lodyha s bazální listovou růžici je poléhavá nebo vystoupavá, jednoduchá neb již od báze silně rozvětvená a celá kratičce žláznatá. Je porostlá střídavými, dužnatými, přímo odstálými, na průřezu okrouhlými listy které jsou čárkovité neb obkopinaté, dlouhé až 10 mm a široké 2 mm které jsou koncích zaoblené.
Na vrcholech lodyh v hustém hroznu nebo latě rostou na krátkých žláznatých stopkách drobné květy. Květenství se skládá ze tří až patnácti květů, velkých 6 až 10 mm, které jsou pětičetné a oboupohlavné. Jejich dužnaté, na bázi srostlé chlupaté kališní lístky jsou zelené. Volné, vejčité či kopinaté, bledě růžovofialové korunní lístky s tmavšími žilkami jsou 3 až 4 mm dlouhé, dvakrát delší než kališní. V květu je ve dvou kruzích deset tyčinek nesoucí prašníky a semeník s pěti pestíky s bliznami.
Rostliny vykvétají v červnu a červenci a květy nabízející nektar jsou opylovány hmyzem nebo autogamně. Po dozrání semen rostliny počátkem září usychají. Plod rozchodníku je složen ze souplodí pěti měchýřků asi 5 mm velkých které obsahují množství drobných semen. Ta dozrávají v srpnu a po vysypání z měchýřků bývají po okolí rozšiřována vodou nebo hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 30.
Za nepříznivých klimatických nebo hydrologických podmínek, stejně jako při zastínění, rostliny nekvetou a mohou ve vegetativní fázi zůstat i po několik let, vyrostlé lodyhy s listy jsou mrazuvzdorné. Rostliny tohoto druhu jsou, co se týče velikosti a hustoty ochlupení, velice variabilní.
Rozchodník huňatý se může rozmnožovat vegetativně nebo pohlavně. K vegetativnímu šíření jsou uzpůsobeny jeho křehké odbočky z lodyh které se snadno odlamují a při styku s odkrytou vlhkou půdou snadno koření ze spících pupenů v paždí listů; vytvářejí se tak nové rostliny identické s mateřskými.
K pohlavnímu rozšiřování dochází pomoci drobných béžově hnědých až žlutých semen hruškovitého tvaru dlouhých asi 1 mm. Hmotnost tisíce semen je okolo 25 mg. Semena mohou vyklíčit již na podzim nebo až na jaře, ke klíčení je zapotřebí stála vlhkost půdy a pro mladé rostlinky je důležité plné oslunění.
Mnoho lokalit na kterých se rozchodník huňatý vyskytoval zaniklo destrukci původních stanovišť masivním odvodňováním a rozoráváním zamokřených luk nebo jejich přetvářením na extenzivní, kdy byly vyhnojeny a osety travinami. I když se mnohdy časem zjistilo, že k předpokládanému způsobu využívání nejsou tyto pozemky vhodné, vznik zapojené vegetace a postupné hromadění biomasy způsobily definitivní zánik lokality s rozchodníkem huňatým.
Pro zachování alespoň stávajícího stavu a pro naději na posílení jeho populací je rozchodník huňatý v „Seznamu zvláště chráněných druhů rostlin dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.“ a v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání“ prohlášen za druh kriticky ohrožený (§1 a C1t).[1][2][3][4][5][6]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rozchodník huňatý ve Wikimedia Commons
Rozchodník huňatý (Sedum villosum) je drobná, světle fialově kvetoucí rostlinka, vyhynutím ohrožený druh náležející do rodu rozchodník. Na rozdíl od svých příbuzných, které nalezneme obvykle na suchých stanovištích, dává přednost vlhkým biotopům.
Die Sumpf-Fetthenne oder Behaarte Fetthenne (Sedum villosum) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Fetthennen (Sedum) in der Familie der Dickblattgewächse (Crassulaceae). Sie ist in Deutschland vom Aussterben bedroht.
Die Sumpf-Fetthenne ist ein meist einzeln wachsender, immergrüner, rosettenloser, meist zweijähriger, selten auch einjähriger oder ausdauernder, Hemikryptophyt, der Wuchshöhen von 5 bis 20 Zentimeter erreicht. Sie ist stark drüsig behaart und bildet oft kurze, sterile Seitentriebe aus. Die Blätter sind pfriemlich, halbstielrund, an der Spitze abgestumpft und 4 bis 7 Millimeter lang. Es sind 5 rosa Kronblätter vorhanden. Diese sind doppelt so lang wie die Kelchblätter, elliptisch, oft kurz bespitzt und rosa mit dunklerem Mittelnerv. Es sind (5 bis) 10 Staubblätter vorhanden.
Blütezeit ist von Juni bis Juli. Die Bestäubung der Blüten erfolgt durch Insekten. Die Verbreitung der Samen erfolgt durch Insekten oder über Wasserausbreitung.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 30.[1]
Die Sumpf-Fetthenne kommt in sickernassen Quellfluren, Flachmooren, Grabenrändern, sowie nährstoffarmen Mooren und Moorwäldern vor. Sie meidet Kalk. Sie gedeiht auf offenen, sickernassen oder grundnassen, mäßig sauren, sandigen oder reinen Sumpfhumusböden oder Torfböden, auch auf nassem humosem Sand oder Stein. Sie ist eine Pionierpflanze. Sie kommt vor in Gesellschaften des Verbands Cardamino-Montion oder in lückigen Gesellschaften der Klasse Scheuchzerio-Caricetea fuscae.[1]
Das Verbreitungsgebiet umfasst die meridionale/submeridionale bis arktische Zone in Europa, Grönland und einem Teil des östlichen Nordamerika. Die Art ist in Deutschland selten in den Alpen, im Alpenvorland, bei Kirchroth/Donau, im Süd-Schwarzwald, am Hohen Meißner, am Vogelsberg, in der Rhön und im Harzgrund bei Suhl zu finden. In Niedersachsen, Nordrhein-Westfalen, Rheinland-Pfalz, Brandenburg und Sachsen gilt sie als ausgestorben. Sie ist in zahlreichen Gebieten in Mitteleuropa stark zurückgegangen oder ganz verschwunden[2].
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 4w+ (sehr feucht aber stark wechselnd), Lichtzahl L = 4 (hell), Reaktionszahl R = 3 (schwach sauer bis neutral), Temperaturzahl T = 2 (subalpin), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 2 (subozeanisch).[3]
Die als Pionierpflanze geltende Art kann durch extensive Mahd oder Beweidung in Verbindung mit Bodenverwundungen gefördert werden. Dies wird seit Jahrzehnten beispielsweise am einzig bekannten Standort in Thüringen praktiziert.
Die Sumpf-Fetthenne oder Behaarte Fetthenne (Sedum villosum) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Fetthennen (Sedum) in der Familie der Dickblattgewächse (Crassulaceae). Sie ist in Deutschland vom Aussterben bedroht.
Sedum villosum, known as the hairy stonecrop[2] or purple stonecrop,[3] is a biennial to perennial flowering plant. Its leaves, which are 3–8 mm (0.1–0.3 in) long and may be reddish in colour, are generally covered with hairs, although S. villosum var. glabratum may have hairless leaves. Individual flowers have five pink petals, each up to 5 mm (0.2 in) long.[4]
It is native to Greenland, Iceland and northern and central Europe, east to Lithuania and Poland. It has also been recorded from islands in south-eastern Canada.[5] Within Britain, it is found as far south as mid-Yorkshire.[4] Compared to other species in the genus Sedum, it is unusual in preferring damp habitats.[5]
Sedum villosum, known as the hairy stonecrop or purple stonecrop, is a biennial to perennial flowering plant. Its leaves, which are 3–8 mm (0.1–0.3 in) long and may be reddish in colour, are generally covered with hairs, although S. villosum var. glabratum may have hairless leaves. Individual flowers have five pink petals, each up to 5 mm (0.2 in) long.
It is native to Greenland, Iceland and northern and central Europe, east to Lithuania and Poland. It has also been recorded from islands in south-eastern Canada. Within Britain, it is found as far south as mid-Yorkshire. Compared to other species in the genus Sedum, it is unusual in preferring damp habitats.
Sedum villosum es una especie de plantas de la familia de las crasuláceas.
Vermicularia vellosa (Sedum villosum) es una especie peloso glandular, perenne, de 5-10 cm, de hojas rosas o lila. Tallo erecto, a menudo ramoso desde su base; hojas alternas, oblongo-lineales de 6-12 mm. Flores de aproximadamente 6 mm de diámetro, en una inflorescencia laxa. Pétalos ovados puntiagudos, extensos; sépalos lanceolados romos. Florece en primavera y verano.
Habita junto a arroyos, lugares húmedos en las montañas.
En el oeste y centro de Europa.
Sedum villosum fue descrita por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 432. 1753.[1]
Ver: Sedum
villosum: epíteto latino que significa "peludo".[2]
Datos: Q159705
Multimedia:
Especies: Sedum villosum
Hatune kukehari (Sedum villosum) on paksuleheliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Hatune kukehari (Sedum villosum) on paksuleheliste sugukonda kuuluv taimeliik.
Karvamaksaruoho (Sedum villosum) on pienikokoinen, Euroopassa ja Kanadassa tavattava maksaruohokasvi. Suomessa karvamaksaruoho on erittäin harvinainen tunturien kasvi ja se on rauhoitettu ja erityisesti suojeltava laji.[1]
Karvamaksaruoho kasvaa 2–6 cm korkeaksi. Kauttaaltaan punaruskea kasvi on tavallisesti haaraton ja nystykarvainen. Muiden maksaruohojen tapaan se on mehilehtinen. Lehdet ovat lyhyet, liereät ja päältä litteät. Kukinto on harvakukkainen huiskilo, kukat ovat vaalean- tai sinipunaisia, keskisuoni on tummanpunainen. Karvamaksaruoho kukkii heinä-elokuussa. Laji on kaksi- tai monivuotinen.[2]
Karvamaksaruohon levinneisyysalue on varsin laaja ja selkeästi kaksiosainen. Toisaalta sitä tavataan Itä-Kanadasta Grönlannin ja Islannin kautta Britteinsaarille ja Fennoskandiaan, toisaalta Etelä- ja Keski-Euroopasta Pohjois-Afrikkaan.[3][4] Suomessa karvamaksaruohoa kasvaa vain kahdessa paikassa: Muoniossa ja Enontekiöllä. Molemmat esiintymisalueet sijaitsevat luonnonsuojelualueilla, mutta Enontekiön esiintymä on hyvin pieni.[1] Laji löydettiin Suomesta ensimmäisen kerran vuonna 1926.[3]
Suomessa kalliomaksaruoho kasvaa tuntureilla valumavesien kostuttamilla kallioilla. Norjassa se puolestaan on lähde- ja lintuvuorikasvi.[3]
Karvamaksaruoho (Sedum villosum) on pienikokoinen, Euroopassa ja Kanadassa tavattava maksaruohokasvi. Suomessa karvamaksaruoho on erittäin harvinainen tunturien kasvi ja se on rauhoitettu ja erityisesti suojeltava laji.
Sedum villosum
L'Orpin velu ou Orpin pubescent (Sedum villosum) est une espèce de plantes vivaces de la famille des Crassulacées.
Pjedličkate mydleško (Sedum villosum) je rostlina ze swójby tučnołopjenakowych rostlinow (Crassulaceae).
Pjedličkate mydleško. W: FloraWeb.de. (němsce)
Pjedličkate mydleško (Sedum villosum) je rostlina ze swójby tučnołopjenakowych rostlinow (Crassulaceae).
Flagahnoðri eða meyjarauga (fræðiheiti: Sedum villosum) er háplanta af helluhnoðraætt (Crassulaceae). Hann vex í rökum flögum og rökum, leirkenndum áreyrum. Blómin eru bleik.
Sedum villosum is een klierig behaarde plant uit de vetplantenfamilie (Crassulaceae).
De 5-15 cm hoge plant heeft 4-7 mm lange blaadjes, die half stengelomvattend zijn.
De bloemen hebben vijf puntige kroonbladen die twee maal zo lang zijn als de kelkbladen.
De plant komt plaatselijk algemeen voor in de Alpen, maar ook in andere gebergten, van Groenland tot Sardinië en van Cantabrië in Spanje tot Litouwen.
Sedum villosum is een klierig behaarde plant uit de vetplantenfamilie (Crassulaceae).
De 5-15 cm hoge plant heeft 4-7 mm lange blaadjes, die half stengelomvattend zijn.
De bloemen hebben vijf puntige kroonbladen die twee maal zo lang zijn als de kelkbladen.
De plant komt plaatselijk algemeen voor in de Alpen, maar ook in andere gebergten, van Groenland tot Sardinië en van Cantabrië in Spanje tot Litouwen.
Lodnebergknapp (Sedum villosum) er ei flerårig plante i bergknappfamilien. Villosum betyr lodden eller mykhåret.
Lodnebergknapp er en ganske liten plante og blir bare ca. 5 cm høy. Den skiller seg fra de andre norske artene i bergknappfamilien ved at den er dekket med korte, klibrige kjertelhår. Bladene har en grønn til rødlig brun farge. Kronbladene er hvite når de først har sprunget ut, men får senere langsomt en purpurrød farge. Sterkest er fargen i rennen midt på kronbladet.
Lodnebergknapp er en fjellplante som trives best på fuktig jord. Ganske vanlig i Norges fjellområder, ganske sjelden i Sverige. Andre leveområder er Skottland, Færøyene, Island, Grønland og sentraleuropeiske fjellområder.
Lodnebergknapp (Sedum villosum) er ei flerårig plante i bergknappfamilien. Villosum betyr lodden eller mykhåret.
Lodnebergknapp er en ganske liten plante og blir bare ca. 5 cm høy. Den skiller seg fra de andre norske artene i bergknappfamilien ved at den er dekket med korte, klibrige kjertelhår. Bladene har en grønn til rødlig brun farge. Kronbladene er hvite når de først har sprunget ut, men får senere langsomt en purpurrød farge. Sterkest er fargen i rennen midt på kronbladet.
Lodnebergknapp er en fjellplante som trives best på fuktig jord. Ganske vanlig i Norges fjellområder, ganske sjelden i Sverige. Andre leveområder er Skottland, Færøyene, Island, Grønland og sentraleuropeiske fjellområder.
Multimedia w Wikimedia Commons Rozchodnik owłosiony (Sedum villosum L.) – gatunek rośliny z rodziny gruboszowatych (Crassulaceae).
Występuje na rozproszonych stanowiskach w zachodniej i środkowej Europie, na wschodnim wybrzeżu Ameryki Północnej i w północnej Afryce. W Polsce znany tylko z jednego współczesnego stanowiska z Karkonoszy, z okolic Jarkowic[2].
Roślina dwuletnia, monokarpiczna. Rośnie na torfowiskach, łąkach bagiennych, młakach, źródliskach i na brzegach rzek i stawów. Kwitnie w czerwcu i lipcu. Liczba chromosomów 2n=30[2].
Kategorie zagrożenia gatunku:
Rozchodnik owłosiony (Sedum villosum L.) – gatunek rośliny z rodziny gruboszowatych (Crassulaceae).
Klibbig fetknopp (Sedum villosum) är en växtart i familjen fetbladsväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Klibbig fetknopp.
Klibbig fetknopp (Sedum villosum) är en växtart i familjen fetbladsväxter.
Дворічна, рідко однорічна або багаторічна, багатостовбурна від основи й залозисто-волохата рослина заввишки 5–15(20) см. Є базальні розетки. Листки чергові, сидячі, пластини горохово-зелені, не тьмяні, від еліптично-довгастих до лінійних, 3–8 × 1.4–1.9 мм, верхівки тупі. Квітучі пагони прямостійні, прості або гіллясті від основи, 2–10 см. Суцвіття 3–10-квіткові, 2–3-розгалужені; гілки не загнуті. Чашолистки прямостійні, виразні, зелені строкаті з червоним або темно-фіолетовим, ланцетні або яйцевидно-еліптичні, рівні, 2–4 × 1–1.5 мм, тупі верхівки, (залозисто опушені). Пелюстки виразні, рожево-червоні з темними серединними жилками, еліптично-яйцеподібні, 3–4.5 мм, верхівки гострі, (рідко залозисто опушені). Пиляки червоні. Плодолистки чіткі, яскраві жовтувато-зелені, перетворюючись на темні винно-червоні.
Запилення здійснюється комахами. Насіння переносяться комахами або водою.
Європа (Австрія, Андорра, Велика Британія, Чехія, Німеччина, Швейцарія, Фінляндія, Ісландія, Норвегія, Швеція, Фарерські острови, Хорватія, Чорногорія, Італія, Сербія, Словенія, Франція, Іспанія); Північна Америка (Гренландія, пн.-сх. Канада); Північна Африка (Алжир, Марокко). Уведений до Литви, Латвії та Естонії. Населяє вологі місця і береги потоків.
Sedum villosum là một loài thực vật có hoa trong họ Crassulaceae. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Bài viết chủ đề họ Lá bỏng này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Sedum villosum là một loài thực vật có hoa trong họ Crassulaceae. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1753.
