Meduňka (Melissa) je rod rostlin z čeledi hluchavkovité. Jsou to vytrvalé byliny se vstřícnými listy a drobnými bělavými květy. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Evropě a Asii. Nejznámějším zástupcem rodu je meduňka lékařská, která je pěstována jako léčivá rostlina a koření. V Asii se jako léčivka používá i Melissa axillaris.
Meduňky jsou vytrvalé byliny s jednoduchými, vstřícnými, vejčitými listy se zubatým okrajem. Květy jsou dvoustranně souměrné, oboupohlavné, stažené do pseudopřeslenů podepřených listovitými listeny. Kalich je zvonkovitý, 13-žilný, dlouze chlupatý, dvoupyský, s horním pyskem mělce trojzubým a spodním hluboce dvouzubým. Koruna je bílá, žlutá nebo načervenalá, dvoupyská. Horní pysk je na konci celistvý nebo dvoulaločný, spodní je trojlaločný, s prostředním lalokem širším než ostatní. Tyčinky jsou 4, dvoumocné. Blizna je na konci slabě dvouklanná. Plodem je drobná vejcovitá tvrdka.[1][2]
Listy meduňky lékařské
Detail květu meduňky lékařské
Rod meduňka zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Evropě a Asii. V Evropě roste pouze meduňka lékařská. Pochází ze Středomoří a Přední Asie, vlivem pěstování se však rozšířila i do některých jiných oblastí. V České republice je běžně pěstována v zahradách a občas zplaňuje.[1] Zbývající 3 druhy jsou asijské, s rozšířením v oblasti Himálaje, Tibetu a jižní Číny, druh Melissa axillaris zasahuje až do Indočíny a jihovýchodní Asie. Rostou spíše v horách, druh Melissa yunnanensis vystupuje až do výšek okolo 3200 metrů.[2][3]
Květy meduňky vyhledávají včely i jiný hmyz hledající nektar.
Uklidňující (sedativní) účinek meduňky lékařské je způsoben obsahem terpenických látek, zejména citronellalu. Z dalších terpenů, které k účinku rovněž přispívají, je obsažen citronellol, geraniol, karyophyllen, linalool, citral, limonen a eugenol. Tyto látky se velmi dobře vstřebávají pokožkou, mnohem účinněji než např. inhalací.[4] Tyto látky jsou silně prchavé a jsou obsaženy jen v čerstvé rostlině.[5]
Meduňka lékařská je obecně známá bylina, která se často pěstuje v zahradách. Používá se v lidovém léčitelství do čajových směsí a k ochucení salátů, polévek či likérů. Silice má význam ve farmaceutickém a kosmetickém průmyslu.[1][2] Využívání meduňky lékařské jako léčivé rostliny má velmi dlouhou historii, sahající min. 2000 let nazpět. Zmiňují se o ní četní klasičtí autoři, jako je Theofrastos, Dioscorides, Columella či Avicenna.[6][7] Esenciální olej z meduňky lékařské je používán jako sedativum a spasmolytikum a má i antibakteriální účinky.[4] Druh Melissa axillaris je v Asii používán při průjmech, uštknutí hadem a na bolesti hlavy.[2][8] V Indii se používá jako náhrada meduňky lékařské.[5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu meduňka ve Wikimedia Commons
Meduňka (Melissa) je rod rostlin z čeledi hluchavkovité. Jsou to vytrvalé byliny se vstřícnými listy a drobnými bělavými květy. Rod zahrnuje 4 druhy a je rozšířen v Evropě a Asii. Nejznámějším zástupcem rodu je meduňka lékařská, která je pěstována jako léčivá rostlina a koření. V Asii se jako léčivka používá i Melissa axillaris.
