Činčila (Chinchilla) je rod hlodavců z čeledi činčilovití (Chinchillidae). Původně pochází z jihoamerických And. Jejich teritorium se táhlo od Talca (v Chile) podél pobřeží na sever až do Argentiny, Bolívie a Peru. Činčily vlnaté (Chinchilla lanigera) žily v jižní části tohoto rozsáhlého území, činčily krátkoocasé (Chinchilla brevicaudata) v severní části; jejich teritoria se pravděpodobně setkávala v oblasti Potrerillos.
Činčila dorůstá v dospělosti délky těla 25 – 35 cm, délky ocasu 15 – 20 cm a hmotnosti 400 – 600 gramů. Barva srsti je světle až tmavě šedá. Délka života se v přírodě pohybuje mezi 10 až 14 lety, v zajetí se dožívá 4 až 8 let ale jsou i výjímky kdy činčily žijí 20 let. V přírodě mívá činčila 1–3 vrhy po 1–6 mláďatech. Březost trvá 111–113 dní, mláďata se rodí značně vyvinutá – hned po narození vidí a jsou osrstěná. Pohlavně dospívají v 5. až 6. měsíci.
Oba druhy činčil rodu Chinchilla jsou v současnosti vedeny na Červeném seznamu IUCN jako ohrožené.[1][2]
Jako kožešinové zvíře lovili činčily již Inkové.[3] Od 18. století se pak datuje vzestup zájmu o činčilí kůže v Evropě, což vedlo k nekontrolovatelnému lovu a přivedlo činčily téměř až na pokraj vyhubení.[3] Ve 20. století se však podařilo zvládnout chov v zajetí, který poptávku po kůžích dokázal z velké části pokrýt.[3] I přesto činčily stále patří mezi ohrožené druhy. V současnosti jsou činčily chovány i jako domácí mazlíčci, jejich chov je však náročnější něž u běžných hlodavců jako třeba morčat.[3]
Činčila (Chinchilla) je rod hlodavců z čeledi činčilovití (Chinchillidae). Původně pochází z jihoamerických And. Jejich teritorium se táhlo od Talca (v Chile) podél pobřeží na sever až do Argentiny, Bolívie a Peru. Činčily vlnaté (Chinchilla lanigera) žily v jižní části tohoto rozsáhlého území, činčily krátkoocasé (Chinchilla brevicaudata) v severní části; jejich teritoria se pravděpodobně setkávala v oblasti Potrerillos.