Agaricomycetes (Stopkovýtrusé) jsou houby z oddělení hub stopkovýtrusných (Basidiomycota). Mezi stopkovýtrusé patří všechny „typické houby“, jako je hřib, holubinka a muchomůrka.
Charakteristickým rysem je, že plodnice nesou výtrusorodé rouško. Typická plodnice stopkovýtrusých hub se skládá z klobouku a třeně („nožičky“), výtrusorodé rouško je většinou naspodu klobouku, někdy ale také může pokrývat celý povrch plodnice , nebo je dokonce umístěno uvnitř plodnice (pýchavka).
Plodnice samotná je tvořena propletenými houbovými vlákny, samotné tělo houby je tvořeno článkovanými dikaryotickými (dvoujadernými) hyfami. Rozmnožují se pohlavně pomocí basidiospor, tedy výtrusů, které vznikají ve specializovaných orgánech, basidiích, na povrchu výtrusorodého rouška.
Stopkovýtrusné houby jsou saprofytické i parazitické (často dřevokazné) houby, mnoho druhů žije v symbióze (mykorhiza) s lesními dřevinami, pomáhají jim lépe vstřebávat vodu a chrání je proti houbám parazitickým. Vzácně také stopkovýtrusé tvoří lišejníky (tzv. bazidiolišejníky) Jejich plodnice jsou vítanou potravou pro zvířata i pro člověka.
Dříve se rouškaté houby, tedy dnešní podtřída Agaricomycetidae, řadily jako třída Homobasidiomycetes, vyšší stopkovýtrusné houby, a dnešní podtřídu Tremellomycetidae, rzi a sněti, řadila do jedné třídy Heterobasidiomycetes, nižší stopkovýtrusné. Tento systém je dnes již zastaralý.
Agaricomycetes (Stopkovýtrusé) jsou houby z oddělení hub stopkovýtrusných (Basidiomycota). Mezi stopkovýtrusé patří všechny „typické houby“, jako je hřib, holubinka a muchomůrka.
Charakteristickým rysem je, že plodnice nesou výtrusorodé rouško. Typická plodnice stopkovýtrusých hub se skládá z klobouku a třeně („nožičky“), výtrusorodé rouško je většinou naspodu klobouku, někdy ale také může pokrývat celý povrch plodnice , nebo je dokonce umístěno uvnitř plodnice (pýchavka).
Plodnice samotná je tvořena propletenými houbovými vlákny, samotné tělo houby je tvořeno článkovanými dikaryotickými (dvoujadernými) hyfami. Rozmnožují se pohlavně pomocí basidiospor, tedy výtrusů, které vznikají ve specializovaných orgánech, basidiích, na povrchu výtrusorodého rouška.
Stopkovýtrusné houby jsou saprofytické i parazitické (často dřevokazné) houby, mnoho druhů žije v symbióze (mykorhiza) s lesními dřevinami, pomáhají jim lépe vstřebávat vodu a chrání je proti houbám parazitickým. Vzácně také stopkovýtrusé tvoří lišejníky (tzv. bazidiolišejníky) Jejich plodnice jsou vítanou potravou pro zvířata i pro člověka.
