Višeň obecná nebo pouze višeň (Prunus cerasus L.) je ovocný strom z čeledi růžovitých (Rosaceae).
Višeň obecná dorůstá výšky okolo 10 m. Koruna stromu je kuželovitá až kulovitá. Větvičky jsou na konci převislé; listy jsou střídavé, lesklé a jemně vejčité,vypadají skoro stejně jako u třešně. Bílé květy rostou ve svazcích. Plody jsou tmavočervené peckovice. Kvete začátkem května.
Višně, které se nejčastěji pěstují jsou děleny do tří hlavních skupin:[1]
Původní oblast výskytu višně obecné byla v jihovýchodní Evropě, západní Asii a severní Indii. Pěstováním se rozšířila do celého světa. Roste v mírném podnebném pásu.
Výběr správného místa pro sad je velmi důležitý, protože žádné jiné ovoce (mimo višní) není tak náchylné k poškození mrazem nebo studenými dešti během kvetení. Ideální místo je ve vyšší nadmořské výšce, kde je dobré proudění vzduchu v propustných půdách. Takové místo může snížit nebezpečí úrazu pozdních jarních mrazů a také snižuje napadení moniliózou. Pokud má pěstitel na výběr stejně žádoucí pozemky svažující se v různých směrech, měla by být upřednostněn severní svah. Blízkost velkých vodních ploch také snižuje nebezpečí pozdních mrazů.[1]
Obvyklý způsob šíření třešní je očkování. Jednoleté podnože jsou vysazeny a následující léto očkovány. Ve školce je založena korunka s terminálem, ačkoliv lze višně úspěšně pěstovat i s dutou korunou.[1]
Když stromy přicházejí do plodnosti, je zpravidla vhodné udržovat sad dobrou kultivací, v některých případech je výhodné zasít jetel v a nechat jej dvě nebo tři sezony, a to zejména v případě, že stromy ještě hodně rostou. Je bezpečné říci, že je vhodné pěstování v písčitých půdách. Je velmi důležité, aby kultivace půdy byla zahájena co nejdříve na jaře, aby se udržel co největší díl vlhkosti v půdě.[1]
Ve srovnání s většinou ostatních stromů postačí slabší řez, a to zejména po prvních dvou nebo třech letech. Může být však někdy nezbytné omezit růst na polovinu každý rok, než strom začne plodit. Pokud se tak stane, že musí být řez prováděn uváženě, protože je hlubokým řezem vyvolán růst. Poté co stromy dosáhnou vrcholu plodnosti je třeba řez omezit na nezbytné zásahy jako je odstranění napadených větví.[1]
Otázka vhodnosti hnojení třešňových sadů do značné míry závisí na místních podmínkách. Obecně však platí, že jeteloviny mohou být pěstovány jako meziplodiny a na jaře použity jako zelené hnojení. Pak bude malá potřeba aplikovat dusíkatá hnojiva. Uvádí se, že někteří pěstitelé používají fosfátová hnojiva, a to zejména ve formě citrofosfátu.[1]
Organizace sklizně může být vážný problém, protože ovoce zraje velmi rychle a musí být rychle sklizeno, nebo se bude kazit. Z tohoto důvodu by měl pěstitel zasadit velký třešňový sad tam, kde si je jistý, že může zajistit dostatek sběračů v termínu sklizně.[1]
.
Plody se zpracovávají na kompoty, džemy, šťávy a používají se jako přísada do ovocných koláčů.
V Maďarsku se z plodů višní dělá studená polévka hideg meggyleves.
Višňové dřevo se zpracovává v nábytkářském průmyslu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čerešňa višňová na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu višeň obecná ve Wikimedia Commons
Galerie višeň obecná ve Wikimedia CommonsVišeň obecná nebo pouze višeň (Prunus cerasus L.) je ovocný strom z čeledi růžovitých (Rosaceae).
_-_Prunus_cerasus_-_Keila.jpg)
