dcsimg

Description

provided by Flora of Zimbabwe
Perennials. Inflorescence a narrow and often erect, panicle. Spikelets 2-6-flowered, laterally flattened, disarticulating above the glumes and between the florets; lowermost florets bisexual, upper reduced. Glumes unequal, persistent, keeled, acute to acuminate; lower shorter, 1-3-nerved; upper 3-5-nerved. Lemmas exserted from the glumes, 5-11-nerved, dorsally awned, 2-fid, sometimes the lobes with apical bristles.
license
cc-by-nc
copyright
Mark Hyde, Bart Wursten and Petra Ballings
bibliographic citation
Hyde, M.A., Wursten, B.T. and Ballings, P. (2002-2014). Helictotrichon Flora of Zimbabwe website. Accessed 28 August 2014 at http://www.zimbabweflora.co.zw/speciesdata/genus.php?genus_id=128
author
Mark Hyde
author
Bart Wursten
author
Petra Ballings
original
visit source
partner site
Flora of Zimbabwe

Helictotrichon ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Helictotrichon és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.

Espècies

  • Helictotrichon cantabricum (Lag.) Gervais
  • Helictotrichon filifolium (Lag.) Henrard
  • Helictotrichon sarracenorum (Gand.) J. Holub
  • Helictotrichon sedenense (DC.) J. Holub

(vegeu-ne una relació més exhaustiva a Wikispecies)

Sinònims

(Els gèneres marcats amb dos asteriscs (**) són sinònims possibles)
**Amphibromus Nees, Avenastrum Opiz, Avenochloa Holub, Avenula (Dumort.) Dumort., Danthorhiza Ten., nom. inval., Heuffelia Schur, Stipavena Vierh.[1]

Referències

 src= A Wikimedia Commons hi ha contingut multimèdia relatiu a: Helictotrichon Modifica l'enllaç a Wikidata
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Helictotrichon: Brief Summary ( Catalan; Valencian )

provided by wikipedia CA

Helictotrichon és un gènere de plantes de la família de les poàcies, ordre de les poals, subclasse de les commelínides, classe de les liliòpsides, divisió dels magnoliofitins.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autors i editors de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia CA

Ovsíř ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Ovsíř (Helictotrichon, incl. Avenula (Dum.) Dum., incl. Avenastrum Opiz) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé byliny. Jsou trsnaté. Stébla dorůstají výšek zpravidla 50–150 cm. Čepele listů jsou ploché nebo svinuté, dosahují šířky 1–10 mm, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která není stažená, ale je často úzká. Klásky jsou zboku smáčklé, vícekvěté (zpravidla 2-9 květů), ale horní 1-2 květy bývají sterilní. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou zpravidla nestejné, méně často téměř stejné, bez osin. Pluchy jsou často nahoře vykrojené a dvouzubé, vzácně i čtyřzubé, osinaté. Osina je zpravidla delší než plucha, zpravidla kolénkatá, méně často nikoliv, přímá nebo zakřivená. Plušky jsou dvoukýlné, bez osin. Plodem je obilka. Celkově je známo asi 90 druhů, které najdeme na obou polokoulích, v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe a Jižní Americe.

Taxonomická poznámka

Někteří autoři rod Helictotrichon rozdělují na dva rody, Helictotrichon s. str. a Avenula (Dum.) Dum. Potom do rodu Helictotrichon řadí z druhů vyskytujících se v ČR jen H. desertorum, všechny ostatní řadí do rodu Avenula. Pro rod Helictotrichon s. str. byl potom vytvořen český název ovsec a pro rod Avenula ovsíř. Název ovsec však není zatím příliš zažitý. Také bylky vytvořeny rody Avenastum Opiz a Avenochloa Holub, které také patří do rodu Helictotrichon s.l. V tomto článku je pojednáváno o rodu Helictotrichon v širším slova smyslu včetně výše zmíněných menších rodů.

Druhy rostoucí v České republice

V České republice rostou 4 druhy z rodu ovsíř (Helictotrichon s.l. Nejběžnější je ovsíř pýřitý (Helictotrichon pubescens, syn.: Avenula pubescens (Huds.) Dum, Avenastrum pubescens (Huds.) Opiz). Jedná se o druh kosených mezofilních luk (ani ne moc vlhkých ani extrémně suchých). Po prvním pokosení louky však v tom roce už nevyrůstá, v otavách chybí. Ovsíř luční (Helictotrichon pratense, syn.: Avenula pratensis (L.) Dum., Avenastrum pratense (L.) Opiz) je druh suchých trávníků teplých oblastí. Ovsíř dvouřízný (Helictotrichon planiculme, syn.: Avenula planiculmis (Schrader) W. Sauer et Chmelitsek) je v ČR velmi vzácný a silně ohrožený druh (C2). V ČR roste pouze na Králickém Sněžníku a v Hrubém Jeseníku, zpravidla nad hranicí lesa. Ovsíř stepní neboli ovsec stepní (Helictotrichon desertorum, syn.: Avenastrum besseri (Griseb.) Koczwara) je také silně ohrožený druh (C2) Je to relikt ze stepních období doby ledové a těsně po ní. Zachoval se pouze na místech, kde se plynule udrželo alespoň trochu lesostepního bezlesí od doby ledové dodnes, tedy v Českém Středohoří a u Mikulova (kopec Šibeničník a Holá pastviska).

Literatura

Květena ČR: 8 díl

  • Klíč ke Květeně České republiky, Kubát K. et al. (eds.), Academia, Praha
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Ovsíř: Brief Summary ( Czech )

provided by wikipedia CZ

Ovsíř (Helictotrichon, incl. Avenula (Dum.) Dum., incl. Avenastrum Opiz) je rod trav, tedy z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Jedná se o vytrvalé byliny. Jsou trsnaté. Stébla dorůstají výšek zpravidla 50–150 cm. Čepele listů jsou ploché nebo svinuté, dosahují šířky 1–10 mm, na vnější straně listu se při bázi čepele nachází jazýček. Květy jsou v kláscích, které tvoří latu, která není stažená, ale je často úzká. Klásky jsou zboku smáčklé, vícekvěté (zpravidla 2-9 květů), ale horní 1-2 květy bývají sterilní. Na bázi klásku jsou 2 plevy, které jsou zpravidla nestejné, méně často téměř stejné, bez osin. Pluchy jsou často nahoře vykrojené a dvouzubé, vzácně i čtyřzubé, osinaté. Osina je zpravidla delší než plucha, zpravidla kolénkatá, méně často nikoliv, přímá nebo zakřivená. Plušky jsou dvoukýlné, bez osin. Plodem je obilka. Celkově je známo asi 90 druhů, které najdeme na obou polokoulích, v Evropě, Asii, Africe, Severní Americe a Jižní Americe.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia autoři a editory
original
visit source
partner site
wikipedia CZ

Enghavre (slægt) ( Danish )

provided by wikipedia DA

Enghavre (Helictotrichon) eller blot Havre er en slægt af græsser, som er udbredt i Alperne og Sydeuropa. Det er stauder med en tueformet vækst og stift oprette blade. Blomsterne bæres på lange, bladløse stængler.

Arter

Beskrevne arter her på Wikipedia:


Andre arter

  • Helictotrichon altius
  • Helictotrichon bromoides
  • Helictotrichon compressum
  • Helictotrichon decorum
  • Helictotrichon desertorum
  • Helictotrichon hookeri
  • Helictotrichon mongolicum
  • Helictotrichon planiculme
  • Helictotrichon schellianum
  • Helictotrichon sedenense
  • Helictotrichon sulcatum
  • Helictotrichon tianschanicum
  • Helictotrichon tibeticum
  • Helictotrichon turgidulum
  • Helictotrichon versicolor
  • Helictotrichon virescens


license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-forfattere og redaktører
original
visit source
partner site
wikipedia DA

Enghavre (slægt): Brief Summary ( Danish )

provided by wikipedia DA

Enghavre (Helictotrichon) eller blot Havre er en slægt af græsser, som er udbredt i Alperne og Sydeuropa. Det er stauder med en tueformet vækst og stift oprette blade. Blomsterne bæres på lange, bladløse stængler.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-forfattere og redaktører
original
visit source
partner site
wikipedia DA

Kagrand ( Vepsian )

provided by wikipedia emerging languages

Kagrand (latin.: Helictotrichon) om Tähkheiniden sugukundan äivoččiden heinäsižiden kazmusiden heim. Kogoneb 61 erikospäi.

Leviganduz

Heimon ezitajad kazdas Evrazijan znamasižes palas päiči tropikoiš, Afrikan pohjoižes i suves korktoiden mägiden pautkil.

Ümbrikirjutand

Kagrandad kazdas metrhasai kortte. Om manalaižid ujelijoid vezoid erasti, sätas tihedad turbišt.

Seikhed oma püštoiktad. Lehtesed oma oiktad kaidad, pandud vai käroutud südäimehe pidust' paksus, 12 millimetrhasai levette.

Kävutand

Kaik kagrandad oma omaluižen sötmižkazmused, no hondladuižed lehtesiden kärnakusen tagut. Korktoiden mägiden erikod oma parembad sötkeks.

Valitud erikod

  • Helictotrichon desertorum — Letetazangišton kagrand
  • Helictotrichon filifolium — Nit'lehtesine kagrand
  • Helictotrichon krylovii — Krilovan kagrand
  • Helictotrichon mongolicum — Mongoline kagrand
  • Helictotrichon pratenseNitkagrand
  • Helictotrichon sempervirensIgähižvihand kagrand, heimon tipine erik
  • Helictotrichon tibeticum — Tibetine kagrand
  • Helictotrichon turcomanicum — Turkmenine kargrand

Kacu mugažo

Homaičendad

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Kagrand: Brief Summary ( Vepsian )

provided by wikipedia emerging languages

Kagrand (latin.: Helictotrichon) om Tähkheiniden sugukundan äivoččiden heinäsižiden kazmusiden heim. Kogoneb 61 erikospäi.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors

Helictotrichon

provided by wikipedia EN

Helictotrichon, or alpine oatgrass,[2] is a genus of perennial flowering plants in the grass family.[3][4][5][6] The genus name comes from the Greek heliktos meaning twisted, and trichos meaning hair, referring to the shape of the awn.[7]

Most of the species are native to Africa and Eurasia with a few species in North America. Helictotrichon sempervirens is widely cultivated as an ornamental.[8][9][10]

Species[1]
formerly included[1]

Many species once considered part of Helictotrichon are now regarded as better suited to other genera. A large number are now in Helictochloa with smaller numbers of species in Amphibromus Arrhenatherum Avenula Danthoniastrum Duthiea Tricholemma and Trisetum.

References

Wikispecies has information related to Helictotrichon.
Wikimedia Commons has media related to Helictotrichon.
  1. ^ a b c Kew World Checklist of Selected Plant Families
  2. ^ USDA, NRCS (n.d.). "Helictotrichon". The PLANTS Database (plants.usda.gov). Greensboro, North Carolina: National Plant Data Team. Retrieved 14 May 2015.
  3. ^ Besser, Wilibert Swibert Joseph Gottlieb von. 1827. in Schultes, Josef August & Schultes, Julius Hermann. Mantissa in volumen primum [-tertium] :Systematis vegetabilium caroli a Linné 3: 526 in Latin, in observations; page 526 is mislabeled as page 326
  4. ^ GrassBase entry
  5. ^ "United States Department of Agriculture Germplasm Resources Information Network (GRIN) entry". Archived from the original on 2015-09-24. Retrieved 2010-06-13.
  6. ^ Tropicos, Helictotrichon Besser ex Schult. & Schult. f
  7. ^ Missouri Botanical Garden
  8. ^ RHS A-Z encyclopedia of garden plants. United Kingdom: Dorling Kindersley. 2008. p. 1136. ISBN 978-1405332965.
  9. ^ Flora of China Vol. 22 Page 317 异燕麦属 yi yan mai shu Helictotrichon Besser ex Schultes & J. H. Schultes, Mant. 3 (Addit. I ad Mant. Cl. III): 526 [“326”]. 1827.
  10. ^ Altervisita Flora Italiana, genere Helictotrichon
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Helictotrichon: Brief Summary

provided by wikipedia EN

Helictotrichon, or alpine oatgrass, is a genus of perennial flowering plants in the grass family. The genus name comes from the Greek heliktos meaning twisted, and trichos meaning hair, referring to the shape of the awn.

Most of the species are native to Africa and Eurasia with a few species in North America. Helictotrichon sempervirens is widely cultivated as an ornamental.

Species Helictotrichon altius (Hitchc.) Ohwi - China Helictotrichon angustum C.E.Hubb. - Kenya, Yemen Helictotrichon arctum Cope - Yemen Helictotrichon barbatum (Nees) Schweick. - South Africa Helictotrichon burmanicum Bor - Myanmar Helictotrichon cantabricum (Lag.) Gervais - Pyrenees in France + Spain Helictotrichon capense Schweick. - South Africa Helictotrichon convolutum (C.Presl) Henrard - Italy, Greece, Balkans, Turkey, Syria, Lebanon Helictotrichon cycladum (Rech.f. & T.C.Scheff.) Rech.f. - Greece incl Crete Helictotrichon decorum (Janka) Henrard - Romania Helictotrichon delavayi (Hack.) Henrard - China Helictotrichon desertorum (Less.) Nevski - Austria, Czech Rep, Ukraine, Russia, Kazakhstan, Kyrgyzstan, Mongolia Helictotrichon devesae Romero Zarco - Spain Helictotrichon dodii (Stapf) Schweick. - South Africa Helictotrichon elongatum (Hochst. ex A.Rich.) C.E.Hubb. - Madagascar; Africa from Chad to Eritrea to Zimbabwe Helictotrichon fedtschenkoi (Hack.) Henrard - Kyrgyzstan, Tajikistan Helictotrichon filifolium (Lag.) Henrard - Spain, Morocco, Algeria Helictotrichon galpinii Schweick. - South Africa, Lesotho Helictotrichon hideoi (Honda) Ohwi - Japan, Taiwan Helictotrichon hirtulum (Steud.) Schweick. - South Africa, Lesotho Helictotrichon hissaricum (Roshev.) Henrard - Tajikistan Helictotrichon imberbe (Nees) Veldkamp - South Africa, Lesotho, Eswatini Helictotrichon junghuhnii (Buse) Henrard - China, Indian Subcontinent, Myanmar, Sumatra, Java, New Guinea Helictotrichon × krischae H.Melzer - Austria Helictotrichon krylovii (Pavlov) Henrard - Yakutia, Magadan Helictotrichon lachnanthum (Hochst. ex A.Rich.) C.E.Hubb. - Bioko, Ethiopia, Tanzania, Kenya, Uganda Helictotrichon leianthum (Keng) Ohwi - China Helictotrichon leoninum (Steud.) Schweick. - South Africa Helictotrichon longifolium (Nees) Schweick. - South Africa, Lesotho Helictotrichon longum (Stapf) Schweick. - South Africa Helictotrichon macrostachyum (Balansa & Durieu) Henrard - Algeria Helictotrichon mannii (Pilg.) C.E.Hubb. - Bioko, Cameroon Helictotrichon milanjianum (Rendle) C.E.Hubb. - Madagascar, East Africa Helictotrichon mongolicum (Roshev.) Henrard - Siberia, Mongolia, Xinjiang, Kazakhstan Helictotrichon mortonianum (Scribn.) Henrard - USA (Colorado, Wyoming, Utah, New Mexico) Helictotrichon murcicum Holub - Spain Helictotrichon namaquense Schweick. - South Africa Helictotrichon natalense (Stapf) Schweick. - South Africa Helictotrichon newtonii (Stapf) C.E.Hubb. - Angola Helictotrichon parlatorei (J.Woods) Pilg. - Alps of France, Italy, Switzerland, Austria, Slovenia Helictotrichon petzense H.Melzer - Alps of Austria, Slovenia Helictotrichon planifolium (Willk.) Holub - Pyrenees in France + Spain Helictotrichon polyneurum (Hook.f.) Henrard - Tamil Nadu Helictotrichon potaninii Tzvelev - Sichuan Helictotrichon quinquesetum (Steud.) Schweick. - South Africa Helictotrichon requienii (Mutel) Henrard - France + Spain Helictotrichon rogerellisii Mashau, Fish & A.E.van Wyk - South Africa Helictotrichon roggeveldense Mashau, Fish & A.E.van Wyk - South Africa Helictotrichon sangilense Krasnob. - Tuva in Siberia Helictotrichon sarracenorum (Gand.) Holub - Spain Helictotrichon schmidii (Hook.f.) Henrard - India, China Helictotrichon sedenense (Clarion ex DC.) Holub - France, Spain, Italy, Morocco Helictotrichon sempervirens (Vill.) Pilg. - Blue oat grass - France, Italy Helictotrichon setaceum (Vill.) Henrard - France, Italy Helictotrichon sumatrense Ohwi - Sumatra Helictotrichon tianschanicum (Roshev.) Henrard - Kyrgyzstan, Tajikistan, Kazakhstan, Xinjiang Helictotrichon tibeticum (Roshev.) Holub - China incl Tibet + Xinjiang Helictotrichon turcomanicum Czopanov - Turkmenistan Helictotrichon umbrosum (Hochst. ex Steud.) C.E.Hubb. - Ethiopia, Sudan, South Sudan, Kenya, Uganda, Tanzania Helictotrichon uniyalii Kandwal & B.K.Gupta - Uttarakhand Helictotrichon yunnanense S.Wang & B.S.Sun - Yunnan formerly included

Many species once considered part of Helictotrichon are now regarded as better suited to other genera. A large number are now in Helictochloa with smaller numbers of species in Amphibromus Arrhenatherum Avenula Danthoniastrum Duthiea Tricholemma and Trisetum.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia EN

Helictotrichon ( Spanish; Castilian )

provided by wikipedia ES

Helictotrichon, es un género de plantas herbáceas perteneciente a la familia de las poáceas.[1]​ Es originario Europa, África, Sudeste Asiático, Norte y Sur de América.

Descripción

Son plantas perennes, cespitosas o cortamente estoloníferas, con innovaciones intra y extravaginales. Hojas con vaina de márgenes ligeramente soldados en la base; lígula corta, truncada, ciliada, membranosa; limbo rígido, con haz surcado y envés liso. Inflorescencia en panícula laxa y ramificada con ramas escábridas. Espiguillas comprimidas lateralmente, con 2-4 flores hermafroditas y articuladas con la raquilla. Glumas 2, desiguales; la inferior con 1-3 nervios, la superior con 3-5 nervios. Lema con dorso redondeado y con 5-7 nervios y ápice bidentado; arista inserta hacia la parte media dorsal de la lema, geniculada, con columna retorcida en hélice y de sección redondeada. Pálea con 2 quillas ciliadas. Lodículas enteras. Ovario con ápice hirsuto. Cariopsis oblongo-elíptica, surcada ventralmente, con ápice peloso. Hilo linear.[2]

Importancia económica

Es importante la especie forrajera nativas H. milanjianum en Kenia.

Taxonomía

El género fue descrito por Besser ex Roem. & Schult. y publicado en Mantissa 3: 526, in obs. 1827.[3]​ La especie tipo es: Helictotrichon sempervirens (Vill.) Pilg.

Etimología

El nombre del género deriva de las palabras griegas helictos (espiral) y "trichon", probablemente refiriéndose a la arista.

Citología

El número cromosómico básico del género es x = 7, con números cromosómicos somáticos de 2n = 14, 28, 42, 70, 81, 98, 112, 126, 133 y 147, ya que hay especies diploides y una serie poliploide. Cromosomas relativamente «grandes».[1]

Especies

Referencias

  1. a b c (en inglés) Watson L, Dallwitz MJ. (2008). «The grass genera of the world: descriptions, illustrations, identification, and information retrieval; including synonyms, morphology, anatomy, physiology, phytochemistry, cytology, classification, pathogens, world and local distribution, and references». The Grass Genera of the World. Consultado el 22 de enero de 2010.
  2. Helictotrichon en Flora Vascular
  3. «Helictotrichon». Tropicos.org. Jardín Botánico de Misuri. Consultado el 15 de febrero de 2013.
  4. Colmeiro, Miguel: «Diccionario de los diversos nombres vulgares de muchas plantas usuales ó notables del antiguo y nuevo mundo», Madrid, 1871.
  5. Helictotrichon en PlantList
  6. «Helictotrichon». World Checklist of Selected Plant Families.

Bibliografía

  1. Bor, N. L. 1960. Grass. Burma, Ceylon, India & Pakistan i–xviii, 1–767. Pergamon Press, Oxford.
  2. Missouri Botanical Garden. MO Generic Names in Use
  3. Nasir, E. & S. I. Ali (eds). 1980-2005. Fl. Pakistan Univ. of Karachi, Karachi.
  4. Renvoize, S. A. 1998. Gram. Bolivia i–xxx,. The Royal Botanic Gardens, Kew.
  5. Schweickerdt, H. G. 1937. A revision of the South African species of Helictotrichon Bess. ex Schultes. Bothalia 3(2): 185–203.
  6. Soreng, R. J. 2003. Helictotrichon. In Catalogue of New World Grasses (Poaceae): IV. Subfamily Pooideae. Contr. U.S. Natl. Herb. 48: 382–383.
  7. Soreng, R. J., G. Davidse, P. M. Peterson, F. O. Zuloaga, E. J. Judziewicz, T. S. Filgueiras & O. Morrone. 2003 and onwards. On-line taxonomic novelties and updates, distributional additions and corrections, and editorial changes since the four published volumes of the Catalogue of New World Grasses (Poaceae) published in Contr. U.S. Natl. Herb. vols. 39, 41, 46, and 48. http://www.tropicos.org/Project/CNWG:. In R. J. Soreng, G. Davidse, P. M. Peterson, F. O. Zuloaga, T. S. Filgueiras, E. J. Judziewicz & O. Morrone Internet Cat. New World Grasses. Missouri Botanical Garden, St. Louis.
  8. Valdes, B. & H. Scholz. 2006. The Euro+Med treatment of Gramineae - a generic synopsis and some new names. Willdenowia 36(2): 657–669.
  9. Zon, A. P. M. v. 1992. Graminées du Cameroun. Wageningen Agric. Univ. Pap. 92–1(2): 1–557.
  10. Röser, M., E. Döring, G. Winterfeld & J. Schneider. 2009. Generic realignments in the grass tribe Aveneae (Poaceae). Schlechtendalia 19: 27–38.

 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores y editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ES

Helictotrichon: Brief Summary ( Spanish; Castilian )

provided by wikipedia ES

Helictotrichon, es un género de plantas herbáceas perteneciente a la familia de las poáceas.​ Es originario Europa, África, Sudeste Asiático, Norte y Sur de América.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores y editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia ES

Kaerand ( Estonian )

provided by wikipedia ET

Kaerand (Helicotrichon) kõrreliste sugukonda kuuluv taimeperekond.

Eestis kasvab kaks kaerandi liiki:

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Vikipeedia autorid ja toimetajad
original
visit source
partner site
wikipedia ET

Livadna zob ( Croatian )

provided by wikipedia hr Croatian

Livadna zob (lat. Helictotrichon), biljni rod sa devedesetak vrsta[1] trajnica iz porodice trava. Rod je raširen po Europi, Aziji i Africi, i nekoliko vrsta u Sjevernoj Americi.

Poznatija vrsta je H. sempervirens koja se uzgaja i kao ukrasna biljka. U hrvatskoj su uobičajene smotana zob (H. convolutum) i H. sempervirens

Vrste

  1. Helictotrichon adzharicum
  2. Helictotrichon aetolicum
  3. Helictotrichon agropyroides
  4. Helictotrichon albinerve
  5. Helictotrichon alpinum
  6. Helictotrichon altius
  7. Helictotrichon angustum
  8. Helictotrichon arctum
  9. Helictotrichon argaeum
  10. Helictotrichon armeniacum
  11. Helictotrichon barbatum
  12. Helictotrichon blaui
  13. Helictotrichon breviaristatum
  14. Helictotrichon bromoides
  15. Helictotrichon burmanicum
  16. Helictotrichon canescens
  17. Helictotrichon cantabricum
  18. Helictotrichon capense
  19. Helictotrichon cincinnatum
  20. Helictotrichon compressum
  21. Helictotrichon convolutum
  22. Helictotrichon crassifolium
  23. Helictotrichon cycladum
  24. Helictotrichon dahuricum
  25. Helictotrichon decorum
  26. Helictotrichon delavayi
  27. Helictotrichon desertorum
  28. Helictotrichon devesae
  29. Helictotrichon dodii
  30. Helictotrichon elongatum
  31. Helictotrichon fedtschenkoi
  32. Helictotrichon filifolium
  33. Helictotrichon galpinii
  34. Helictotrichon gervaisii
  35. Helictotrichon hackelii
  36. Helictotrichon hideoi
  37. Helictotrichon hirtulum
  38. Helictotrichon hissaricum
  39. Helictotrichon hookeri
  40. Helictotrichon imberbe
  41. Helictotrichon jahandiezii
  42. Helictotrichon junghuhnii
  43. Helictotrichon krischae
  44. Helictotrichon krylovii
  45. Helictotrichon lachnanthum
  46. Helictotrichon leianthum
  47. Helictotrichon leoninum
  48. Helictotrichon leve
  49. Helictotrichon longifolium
  50. Helictotrichon longum
  51. Helictotrichon lusitanicum
  52. Helictotrichon macrostachyum
  53. Helictotrichon mannii
  54. Helictotrichon marginatum
  55. Helictotrichon milanjianum
  56. Helictotrichon mongolicum
  57. Helictotrichon mortonianum
  58. Helictotrichon murcicum
  59. Helictotrichon namaquense
  60. Helictotrichon natalense
  61. Helictotrichon neesii
  62. Helictotrichon newtonii
  63. Helictotrichon parlatorei
  64. Helictotrichon petzense
  65. Helictotrichon planiculme
  66. Helictotrichon planifolium
  67. Helictotrichon polyneurum
  68. Helictotrichon potaninii
  69. Helictotrichon pratense
  70. Helictotrichon pruinosum
  71. Helictotrichon pubescens
  72. Helictotrichon quadridentulum
  73. Helictotrichon quinquesetum
  74. Helictotrichon recurvatum
  75. Helictotrichon requienii
  76. Helictotrichon rogerellisii
  77. Helictotrichon roggeveldense
  78. Helictotrichon sangilense
  79. Helictotrichon sarracenorum
  80. Helictotrichon scabrivalve
  81. Helictotrichon schmidii
  82. Helictotrichon sedenense
  83. Helictotrichon sempervirens
  84. Helictotrichon setaceum
  85. Helictotrichon sumatrense
  86. Helictotrichon talaverae
  87. Helictotrichon tenuifolium
  88. Helictotrichon tianschanicum
  89. Helictotrichon tibeticum
  90. Helictotrichon turcomanicum
  91. Helictotrichon umbrosum
  92. Helictotrichon uniyalii
  93. Helictotrichon versicolor
  94. Helictotrichon yunnanense
Logotip Zajedničkog poslužitelja
Na Zajedničkom poslužitelju postoje datoteke vezane uz: Livadna zob
Logotip Wikivrsta
Wikivrste imaju podatke o: Helictotrichon

Izvori

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori i urednici Wikipedije
original
visit source
partner site
wikipedia hr Croatian

Livadna zob: Brief Summary ( Croatian )

provided by wikipedia hr Croatian

Livadna zob (lat. Helictotrichon), biljni rod sa devedesetak vrsta trajnica iz porodice trava. Rod je raširen po Europi, Aziji i Africi, i nekoliko vrsta u Sjevernoj Americi.

Poznatija vrsta je H. sempervirens koja se uzgaja i kao ukrasna biljka. U hrvatskoj su uobičajene smotana zob (H. convolutum) i H. sempervirens

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori i urednici Wikipedije
original
visit source
partner site
wikipedia hr Croatian

Wows (Helictotrichon) ( Upper Sorbian )

provided by wikipedia HSB

Wows (Helictotrichon) je ród ze swójby słódkich trawow (Poaceae).

Družiny

Wobsahuje sćěhowace družiny:

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia HSB

Wows (Helictotrichon): Brief Summary ( Upper Sorbian )

provided by wikipedia HSB

Wows (Helictotrichon) je ród ze swójby słódkich trawow (Poaceae).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia authors and editors
original
visit source
partner site
wikipedia HSB

Helictotrichon ( Italian )

provided by wikipedia IT

Helictotrichon Besser, 1827 è un genere di piante spermatofite monocotiledoni appartenente alla famiglia Poaceae (ex. Graminacee).[1]

Etimologia

Il nome del genere deriva da due parole greche "helictos" (= contorto) e "thrix" (= capelli) e fa riferimento alla parte terminale del lemma formata da reste attorcigliate.[2]

Il nome scientifico di questo genere è stato proposto dal botanico austriaco Wilibald Swibert Joseph Gottlieb von Besser (Innsbruck, 7 luglio 1784 – Kremenec', 11 ottobre 1842) nella pubblicazione "Mantissa in Volumen Tertium. Systematis Vegetabilium Caroli a Linne ex Editione Joan. Jac. Roemer" (Mant. 3 526 [326] - 1827) del 1827.[1]

Descrizione

 src=
Spighetta generica con tre fiori diversi

Queste piante arrivano ad una altezza massima di 15 dm). La forma biologica è emicriptofita cespitosa (H caesp), sono piante erbacee, perenni, con gemme svernanti al livello del suolo e protette dalla lettiera o dalla neve e presentano ciuffi fitti di foglie che si dipartono dal suolo.[3][4][5][6][7][8][9]

Radici

Le radici sono fascicolate. Sono presenti dei brevi rizomi.

Fusto

La parte aerea del fusto è composta da culmi formanti densi cespugli. I culmi sono robusti, ascendenti, incurvati nella parte apicale e ruvidi (i peli sono orientati verso l'alto). La base dei culmi è ricoperta dalle guaine morte compattate.

Foglie

Le foglie lungo il culmo sono disposte in modo alterno, sono distiche e si originano dai vari nodi. Sono composte da una guaina, una ligula e una lamina. Le venature sono parallelinervie.

  • Guaina: la guaina è abbracciante il fusto e in genere è priva di auricole.
  • Ligula: la ligula, acuta o tronca, è membranosa (a volte lacerata) e cigliata.
  • Lamina: la lamina ha delle forme conduplicate o convolute e consistenza rigida. Raramente sono piane. La superficie della lamina è rigata.

Infiorescenza

Infiorescenza principale (sinfiorescenza o semplicemente spiga): le infiorescenze hanno la forma di una pannocchia aperta, ampia a disegno piramidale e sono formate da diverse spighette (da 15 a 45). La fillotassi dell'inflorescenza inizialmente è a due livelli (o a due ranghi[10]), anche se le successive ramificazioni la fa apparire a spirale.

Spighetta

Infiorescenza secondaria (o spighetta): le spighette, dalle forme oblunghe e compresse lateralmente, sottese da due brattee distiche e strettamente sovrapposte chiamate glume (inferiore e superiore), sono formate da 2 - 8 fiori. Possono essere presenti dei fiori sterili; in questo caso sono in posizione distale rispetto a quelli fertili. Alla base di ogni fiore sono presenti due brattee: la palea e il lemma. La rachilla è pubescente. La rachilla è pelosa e in genere si disarticola sotto ogni fiore. Le spighette sono screziate di violaceo con riflessi ferruginei.

  • Glume: le glume, con forme lanceolate e apici acuti (o mucronati), avvolgono completamente i fiori (a volte sono più lunghe dei fiori). Possono essere ialine. Le venature sono da una a 5.
  • Palea: la palea è un profillo lanceolato con alcune venature e margini cigliati.
  • Lemma: il lemma, con forme lanceolate, all'apice è bi-dentato e termina con una lunga resta. La resta è scura ed è inserita dorsalmente oltre la metà verso l'apice; è inoltre cilindrica, ritorta e ginocchiata. Le venature sono da 5 a 7.

Fiore

I fiori fertili sono attinomorfi formati da 3 verticilli: perianzio ridotto, androceo e gineceo.

  • Formula fiorale. Per la famiglia di queste piante viene indicata la seguente formula fiorale:[4]
*, P 2, A (1-)3(-6), G (2–3) supero, cariosside.

Frutti

I frutti sono dei cariosside, ossia sono dei piccoli chicchi indeiscenti, con forme ovoidali, nei quali il pericarpo è formato da una sottile parete che circonda il singolo seme. In particolare il pericarpo è fuso al seme ed è aderente. L'endocarpo non è indurito e l'ilo è lungo e lineare. L'embrione è provvisto di epiblasto; ha inoltre un solo cotiledone altamente modificato (scutello senza fessura) in posizione laterale. I margini embrionali della foglia non si sovrappongono. A volte l'endosperma è liquido.

Riproduzione

Come gran parte delle Poaceae, le specie di questo genere si riproducono per impollinazione anemogama. Gli stigmi più o meno piumosi sono una caratteristica importante per catturare meglio il polline aereo. La dispersione dei semi avviene inizialmente a opera del vento (dispersione anemocora) e una volta giunti a terra grazie all'azione di insetti come le formiche (mirmecoria). In particolare i frutti di queste erbe possono sopravvivere al passaggio attraverso le budella dei mammiferi e possono essere trovati a germogliare nello sterco.[11]

Distribuzione e habitat

Le specie di questo genere sono distribuite nelle regioni temperate/calde del Mediterraneo, Europa, Africa e Asia.

Specie della zona alpina

Delle 5 specie spontanee della flora italiana 4 vivono sull'arco alpino. La tabella seguente mette in evidenza alcuni dati relativi all'habitat, al substrato e alla distribuzione delle specie alpine.[12]

Tassonomia

La famiglia di appartenenza di questo genere (Poaceae) comprende circa 650 generi e 9 700 specie (secondo altri Autori 670 generi e 9 500).[6] Con una distribuzione cosmopolita è una delle famiglie più numerose e più importanti del gruppo delle monocotiledoni e di grande interesse economico: tre quarti delle terre coltivate del mondo produce cereali (più del 50% delle calorie umane proviene dalle graminacee). La famiglia è suddivisa in 11 sottofamiglie, il genere Helictotrichon è descritto all'interno della sottofamiglia Pooideae con 34 specie.[3][4]

Filogenesi

La sottotribù Aveninae (contenente il genere della specie di questa voce) è descritta all'interno della tribù Aveneae Dumort., 1824 e quindi della supertribù Poodae L. Liu, 1980. All'interno della tribù, la sottotribù Aveninae appartiene al gruppo con le sequenze dei plastidi di tipo "Aveneae" (definito "Poeae chloroplast groups 1"[13] o anche "Palstid Group 1 (Aveneae-type)").[14]

All'interno delle Aveninae si individuano due subcladi. Helictotrichon si trova nel primo clade insieme ai generi Arrhenatherum e Avena.[15] Questo genere tradizionalmente è rimasto parafiletico per lungo tempo; solamente con gli ultimi studi filogenetici è stato ridotto a due soli subgeneri: subg. Helictotrichon e subg. Tricholemma M. Ròser, passando così da un centinaio di specie ad una trentina.[3]

Le seguenti sono sinapomorfie relative a tutta la sottofamiglie (Pooideae):[3]

  • la fillotassi dell'inflorescenza inizialmente è a due livelli;
  • le spighette sono compresse lateralmente;
  • i margini embrionali della foglia non si sovrappongono;
  • l'embrione è privo della fessura scutellare.

Per il genere Helictotrichon è stata individuata la seguente sinapomorfia: l'ilo è lungamente lineare.

I numeri cromosomici delle specie di questo genere sono: 2n = 14, 28 e 42.[3]

Elenco specie

Elenco delle specie del genere (per quelle euro-mediterranee è indicata la distribuzione).[8][16]

Specie spontanee italiane

 src=
Ligula e guaina della foglia.[12]
 src=
Sezione della foglia[5]

Per meglio comprendere ed individuare le varie specie del genere (solamente per le specie spontanee della flora italiana) l’elenco seguente utilizza in parte il sistema delle chiavi analitiche (vengono cioè indicate solamente quelle caratteristiche utili a distingue una specie dall'altra).[5]

  • Gruppo 1A: la ligula è acuta ed è lunga 2 - 4 mm;
  • Gruppo 1B: la ligula è tronca ed è molto breve (meno di 1 mm);
  • Gruppo 2A: nelle foglie, in corrispondenza a ciascun fascio, lo sclerenchima forma un pilastro che congiunge le due facce; le guaine sono chiuse nella metà inferiore; la prefogliazione è convoluta;
  • Gruppo 2B: nelle foglie, in corrispondenza a ciascun fascio, lo sclerenchima forma un pilastro che congiunge le due facce e forma uno strato continuo sulla faccia inferiore; le guaine sono completamente aperte; la prefogliazione è conduplicata;
  • Gruppo 3A: le spighette sono parzialmente avvolte dalle glume; nelle foglie i pilastri sclerenchimatici sono interrotti tra il fascio vascolare e la pagina superiore da una zona di cellule ialine; le guaine dissolte avvolgono la base dei culmi;
  • Helictotrichon sempervirens (Vill.) Pilg. - Avena verdeggiante: il diametro della lamina delle foglie è di 0,9 - 1,5 mm; la superficie superiore delle foglie è scabra; nelle foglie sono presenti da 11 a 13 fasci vascolari; l'altezza della pianta è di 6 - 10 dm; il ciclo biologico è perenne; la forma biologica è emicriptofita cespitosa (H caesp); il tipo corologico è Endemico - Ovest Alpico; gli habitat tipici sono i pascoli aridi sassosi; in Italia è una specie rara e la distribuzione sul territorio italiano è relativa al Nord-Ovest fino ad una altitudine compresa tra 1.500 e 2.000 m s.l.m..
  • Helictotrichon setaceum (Vill.) Henrard - Avena setacea: il diametro della lamina delle foglie è di 0,5 - 0,7 mm; la superficie superiore delle foglie è pelosa; nelle foglie sono presenti 7 fasci vascolari; l'altezza della pianta è di 3 - 5 dm; il ciclo biologico è perenne; la forma biologica è emicriptofita cespitosa (H caesp); il tipo corologico è Endemico - Ovest Alpico; gli habitat tipici sono i pascoli aridi sassosi; in Italia è una specie rara e la distribuzione sul territorio italiano è relativa al Nord-Ovest fino ad una altitudine compresa tra 1.500 e 2.400 m s.l.m..
  • Gruppo 3B: le spighette sono completamente avvolte dalle glume; nelle foglie i pilastri sclerenchimatici sono continui; i culmi non sono inguainati;

Sinonimi

Questa entità ha avuto nel tempo diverse nomenclature. L'elenco seguente indica alcuni tra i sinonimi più frequenti:[8]

  • Avenastrum (K.Koch) Opiz
  • Avenochloa Holub
  • Danthorhiza Ten.
  • Elictotrichon Besser ex Andrz.
  • Heuffelia Schur
  • Neoholubia Tzvelev
  • Stipavena Vierh.

Note

  1. ^ a b The International Plant Names Index, su ipni.org. URL consultato il 22 ottobre 2020.
  2. ^ Etymo Grasses, pag. 131.
  3. ^ a b c d e Kellogg 2015, pag. 232.
  4. ^ a b c Judd et al 2007, pag. 311.
  5. ^ a b c Pignatti 1982, Vol. 3 - pag. 550.
  6. ^ a b Strasburger 2007, pag. 814.
  7. ^ Pasqua et al 2015, pag. 467.
  8. ^ a b c World Checklist - Royal Botanic Gardens KEW, su powo.science.kew.org. URL consultato il 22 ottobre 2020.
  9. ^ eFloras - Flora of China, su efloras.org. URL consultato il 22 ottobre 2020.
  10. ^ Kellogg 2015, pag. 28.
  11. ^ Kellogg 2015, pag. 73.
  12. ^ a b Aeschimann et al. 2004, Vol. 2 - pag. 938.
  13. ^ PeerJ 2018, pag. 22.
  14. ^ Soreng et al. 2007, pag 440.
  15. ^ Saarela et al.2017.
  16. ^ EURO MED - PlantBase, su ww2.bgbm.org. URL consultato il 22 ottobre 2020.

Bibliografia

 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori e redattori di Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia IT

Helictotrichon: Brief Summary ( Italian )

provided by wikipedia IT

Helictotrichon Besser, 1827 è un genere di piante spermatofite monocotiledoni appartenente alla famiglia Poaceae (ex. Graminacee).

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autori e redattori di Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia IT

Veldhaver ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL

Veldhaver (Helictotrichon) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De ongeveer negentig soorten van dit geslacht komen voor in delen van de hele wereld.[1]

Zie ook

Externe links

Bronnen, noten en/of referenties
  1. Watson L, Dallwitz MJ., delta-intkey.com. The Grass Genera of the World (2008). Geraadpleegd op 2010-01-12.
Wikispecies Wikispecies heeft een pagina over Helictotrichon.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Veldhaver: Brief Summary ( Dutch; Flemish )

provided by wikipedia NL

Veldhaver (Helictotrichon) is een geslacht uit de grassenfamilie (Poaceae). De ongeveer negentig soorten van dit geslacht komen voor in delen van de hele wereld.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia-auteurs en -editors
original
visit source
partner site
wikipedia NL

Owsica (roślina) ( Polish )

provided by wikipedia POL
Commons Multimedia w Wikimedia Commons

Owsica (Helictotrichon Besser) – rodzaj bylin z rodziny wiechlinowatych. Do rodzaju należy ok. 100 gatunków występujących w Europie, Azji, Ameryce Północnej i w górach strefy międzyzwrotnikowej[3]. Gatunkiem typowym jest H. sempervirens (D. Villars) R. Pilger[2].

Systematyka

Synonimy taksonomiczne[2][4][3]

Avenastrum Opiz., Avenochloa Holub, Homalotrichon E. Banfi et al. in A. Sold. et al. in F. Conti et al., 'Heuffelia Schur., Avenula (Dumortier) Dumortier; Trisetum sect. Avenula Dumortier.

Pozycja systematyczna według APweb (aktualizowany system APG III z 2009)

Rodzaj należący do rodziny wiechlinowatych (Poaceae), rzędu wiechlinowców (Poales)[1]. W obrębie rodziny należy do podrodziny wiechlinowych (Pooideae), plemienia Poeae, podplemienia Aveninae[5].

Pozycja w systemie Reveala (1994–1999)

Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa jednoliścienne (Liliopsida Brongn.), podklasa komelinowe (Commelinidae Takht.), nadrząd Juncanae Takht., rząd wiechlinowce (Poales Small), rodzina wiechlinowate (Poaceae (R. Br.) Barnh.), rodzaj owsica (Helictotrichon Besser), syn. Avenula (Dumort.) Dumort.[6].

Gatunki flory Polski[7][4]
  • owsica łąkowa (Helictotrichon pratense (L.) Besser, synonimy: Avenula pratensis (L.) Dumort., Avena pratensis L., Avenastrum pratense (L.) Opiz.)
  • owsica omszona (Helictotrichon pubescens (Huds.) Besser ex Schult. & Schult. f., synonimy: Avenula pubescens (Huds.) Dumort., Avenasatrum pubescens (Huds.) Opiz., Avena pubescens Huds.)
  • owsica pstra (Helictotrichon versicolor (Vill.) Schult. & Schult. f., syn. Avenula versicolor (Vill.)) M. Lainz., Avena versicolor Vill.)
  • owsica spłaszczona (Helictotrichon planiculme (Schrad.) Besser ex Schult. & Schult. f., syn. Avenula planiculmis (Schrad.) W. Sauer & Chmelitschek, Avena planiculmis Schrad.)
  • owsica wiecznie zielona (Helictotrichon sempervirens (Vill.) Pilg., syn. Avena sempervirens Vill.) – gatunek uprawiany
Inne gatunki (część)[4]

Przypisy

  1. a b Stevens P.F.: Angiosperm Phylogeny Website (ang.). 2001–. [dostęp 2010-12-30].
  2. a b c Index Nominum Genericorum. [dostęp 2010-12-30].
  3. a b Helictotrichon (ang.). W: Flora of China [on-line]. eFloras.org. [dostęp 2010-12-30].
  4. a b c Species Records of Helictotrichon (ang.). W: Germplasm Resources Information Network (GRIN) [on-line]. United States Department of Agriculture. [dostęp 2010-12-30].
  5. Poaceae (grass family) (ang.). W: Taxonomy Browser [on-line]. The National Center for Biotechnology Information. [dostęp 2010-12-30].
  6. Crescent Bloom: Systematyka rodzaju Avenula (ang.). The Compleat Botanica. [dostęp 2009-01-21].
  7. Zbigniew Mirek, Halina Piękoś-Mirkowa, Adam Zając, Maria Zając: Flowering plants and pteridophytes of Poland. A checklist. Krytyczna lista roślin naczyniowych Polski. Instytut Botaniki PAN im. Władysława Szafera w Krakowie, 2002. ISBN 83-85444-83-1.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Owsica (roślina): Brief Summary ( Polish )

provided by wikipedia POL

Owsica (Helictotrichon Besser) – rodzaj bylin z rodziny wiechlinowatych. Do rodzaju należy ok. 100 gatunków występujących w Europie, Azji, Ameryce Północnej i w górach strefy międzyzwrotnikowej. Gatunkiem typowym jest H. sempervirens (D. Villars) R. Pilger.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autorzy i redaktorzy Wikipedii
original
visit source
partner site
wikipedia POL

Helictotrichon ( Portuguese )

provided by wikipedia PT

Helictotrichon Besser é um género botânico pertencente à família Poaceae[1].

Sinônimos

  • Amphibromus Nees
  • Avenastrum Opiz (SUS)
  • Avenochloa Holub (SUS)
  • Avenula (Dumort.) Dumort.
  • Danthorhiza Ten. (SUI)
  • Heuffelia Schur (SUS)

Referências

  1. «Helictotrichon — World Flora Online». www.worldfloraonline.org. Consultado em 19 de agosto de 2020

 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Helictotrichon: Brief Summary ( Portuguese )

provided by wikipedia PT

Helictotrichon Besser é um género botânico pertencente à família Poaceae.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Autores e editores de Wikipedia
original
visit source
partner site
wikipedia PT

Ängshavren ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Ängshavren (Helictotrichon) är ett släkte fleråriga tuvade gräs. Blommorna sitter på långa, styva och bladlösa strån. Släktet omfattar cirka 100 arter, varav två (luddhavre och ängshavre) växer vilt i Sverige.

Arter (urval)

Dottertaxa till Helictotrichon, i alfabetisk ordning[1]


Bildgalleri

Källor

  1. ^ Roskov Y., Kunze T., Orrell T., Abucay L., Paglinawan L., Culham A., Bailly N., Kirk P., Bourgoin T., Baillargeon G., Decock W., De Wever A., Didžiulis V. (ed) (9 april 2014). ”Species 2000 & ITIS Catalogue of Life: 2014 Annual Checklist.”. Species 2000: Reading, UK. http://www.catalogueoflife.org/annual-checklist/2014/browse/tree/id/17082204. Läst 26 maj 2014.

Externa länkar

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV

Ängshavren: Brief Summary ( Swedish )

provided by wikipedia SV

Ängshavren (Helictotrichon) är ett släkte fleråriga tuvade gräs. Blommorna sitter på långa, styva och bladlösa strån. Släktet omfattar cirka 100 arter, varav två (luddhavre och ängshavre) växer vilt i Sverige.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia författare och redaktörer
original
visit source
partner site
wikipedia SV

Helictotrichon ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI
 src= Wikispecies có thông tin sinh học về Helictotrichon  src= Wikimedia Commons có thư viện hình ảnh và phương tiện truyền tải về Helictotrichon

Helictotrichon là một chi cỏ lâu năm thuộc họ Poaceae.

Các loài tiêu biểu

Hình ảnh

Chú thích

Tham khảo


Bài viết chủ đề tông thực vật Poeae này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Helictotrichon: Brief Summary ( Vietnamese )

provided by wikipedia VI

Helictotrichon là một chi cỏ lâu năm thuộc họ Poaceae.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Wikipedia tác giả và biên tập viên
original
visit source
partner site
wikipedia VI

Овсец ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию
Царство: Растения
Подцарство: Зелёные растения
Отдел: Цветковые
Надпорядок: Lilianae
Порядок: Злакоцветные
Семейство: Злаки
Подсемейство: Мятликовые
Триба: Мятликовые
Подтриба: Овсовые
Род: Овсец
Международное научное название

Helictotrichon Besser (1827)

Синонимы
Типовой вид Виды Wikispecies-logo.svg
Систематика
на Викивидах
Commons-logo.svg
Изображения
на Викискладе
ITIS 41756NCBI 49767EOL 108156GRIN g:5486IPNI 18175-1

Овсе́ц (лат. Helictótrichon) — род многолетних травянистых растений семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae).

Научное название рода произошло из греческого, от слов helictos — «скрученный» и trix — «волос», из-за скрученных в нижней части остей нижних цветковых чешуек[3].

Ботаническое описание

 src=
Helictotrichon filifolium

Многолетние травянистые растения высотой около 1 метра с ползучим подземными побегами (или без таковых), иногда образующие густые дерновины.

Стебли прямостоящие, влагалища в разной степени расщеплённые, без ушек. Листовые пластинки линейные или даже узколинейные, часто щетиновидно вдоль свёрнутые или сложенные, до 12 мм шириной.

Количество хромосом — 7.[3]

Распространение

Представители рода распространены вне тропиков в значительной части Евразии, в Северной и Южной Африке. В азиатских и африканских тропиках встречается на высокогорьях.

17 видов произрастают на территории бывшего СССР.[3]

Значение и применение

Все виды рода являются кормовыми пастбищными растениями невысокого качества, из-за высокой жёсткости листовых пластинок. Выше других ценятся мезофильные высокогорные виды.[3]

Таксономия

Род по данным Королевских ботанических садов Кью включает 41 вид[4]:, по другим сведениям род объединяет 90 видов[5].

Виды по данным садов Кью:

Некоторые виды, ранее относимые к этому, теперь относятся к роду Trisetopsis Röser & A.Wölk (2013).

Примечания

  1. Об условности указания класса однодольных в качестве вышестоящего таксона для описываемой в данной статье группы растений см. раздел «Системы APG» статьи «Однодольные».
  2. 1 2 Сведения о роде Helictotrichon (англ.) в базе данных Index Nominum Genericorum Международной ассоциации по таксономии растений (IAPT).
  3. 1 2 3 4 Цвелёв, 1976.
  4. Список видов рода Helictotrichon Besser (англ.). World Checklist of Selected Plant Families (WCSP). Royal Botanic Gardens, Kew. Проверено 30 июня 2017.
  5. Виды рода Helictotrichon по сведениям ресурса The Plant List.
license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

Овсец: Brief Summary ( Russian )

provided by wikipedia русскую Википедию

Овсе́ц (лат. Helictótrichon) — род многолетних травянистых растений семейства Злаки, или Мятликовые (Poaceae).

Научное название рода произошло из греческого, от слов helictos — «скрученный» и trix — «волос», из-за скрученных в нижней части остей нижних цветковых чешуек.

license
cc-by-sa-3.0
copyright
Авторы и редакторы Википедии

异燕麦属 ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

异燕麦属学名Helictotrichon)是禾本科下的一个属,为多年生草本植物。该属共有约80种,分布于温带地区。[1]

参考文献

  1. ^ 中国种子植物科属词典. 中国数字植物标本馆. (原始内容存档于2012-04-11).

外部链接

小作品圖示这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。
 title=
license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑

异燕麦属: Brief Summary ( Chinese )

provided by wikipedia 中文维基百科

异燕麦属(学名:Helictotrichon)是禾本科下的一个属,为多年生草本植物。该属共有约80种,分布于温带地区。

license
cc-by-sa-3.0
copyright
维基百科作者和编辑