Abies vejarii je jehličnatý, vysokohorský strom z čeledi borovicovité, z rodu jedlí, původem z Mexika.
Jedná se o stálezelený, jehličnatý strom, dorůstající výšky až 40 m. Koruna je kuželovitá nebo pyramidální. Borka tenká, zprvu hladká a šedá, později šupinovitá, hrubá a šedohnědá. Pupeny kulovité, 2,5 mm dlouhé a 3 mm široké. Letorosty štíhlé, pevné, purpurově červené. Jehlice 1-2,5 cm dlouhé a 1,3-2 mm široké, spirálovitě uspořádané, shora mělce rýhované a šedozelené, zdola se dvěma zelenobílými proužky, na špičce ostré. Samčí šištice jsou kulovité, načervenalé, 5 mm dlouhé. Šišky vejčitě podlouhlé, 6-12 cm dlouhé a 4-6 cm široké, zpočátku tmavě purpurové, později dozráváním tmavohnědé. Semena 8-10 mm dlouhá, s 15 mm dlouhým, fialovohnědým křídlem.
Jedle Abies vejarii existuje ve 3 varietách:
Domovinou stromu jsou mexické státy Coahuila, Nuevo León a Tamaulipas.
Vysokohorský strom, roste v nadmořských výškách 1900-3300 m. Mrazuvzdorný je do −17 °C. Strom roste většinou v půdách vlhkých a chudých na humus, pH mírně kyselé až neutrální. Strom rád roste dohromady s různými druhy borovic (Pinus), dubů (Quercus), též s cypřišem arizonským (Cupressus arizonica), douglaskou tisolistou sivou (Pseudotsuga menziesii varieta glauca) a dalšími.
Jedle Abies vejarii je značně náchylná k infekcím houbovou chorobou Rzí, mšicím Adelges tsugae, kůrovci a dalším.
Strom není pro vysokohorský výskyt a poměrně nízké stavy populace nijak využíván. V USA a Evropě je pěstován, i přes svůj atraktivní vzhled, pouze v arboretech.
Jedle Abies vejarii je hodnocena jako téměř ohrožená až zranitelná, její ohrožení je dáno téměř výhradně ničivými lesními požáry. Stav její populace je klesající.
Abies vejarii je jehličnatý, vysokohorský strom z čeledi borovicovité, z rodu jedlí, původem z Mexika.
