nomes no trilho de navegação
Nile region.
Cosmopolitan.
Planhigyn blodeuol yw Lleidlys sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Scrophulariaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Limosella aquatica a'r enw Saesneg yw Mudwort.[1] Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Lleidlys.
Maent yn frodorol o rannau cynnes a throfannol Cyfandir America.
Planhigyn blodeuol yw Lleidlys sy'n enw gwrywaidd. Mae'n perthyn i'r teulu Scrophulariaceae. Yr enw gwyddonol (Lladin) yw Limosella aquatica a'r enw Saesneg yw Mudwort. Ceir enwau Cymraeg eraill ar y planhigyn hwn gan gynnwys Lleidlys.
Maent yn frodorol o rannau cynnes a throfannol Cyfandir America.
Blatěnka vodní (Limosella aquatica) je drobná, jednoletá, vlhkomilná bylina bahnitých stanovišť rozkvétající závěrem léta drobnými, bílými květy. Je jediným druhem nevelkého rodu blatěnka, který v české přírodě roste a je v ní původní rostlinou.[2][3]
Rostlina se silně holarktickým výskytem v mírném a subarktickém pásmu Evropy, Asie a Severní Ameriky, jakož i na severu Afriky. V Evropě zasahuje na severu až na Island a do severní Skandinávie, na západě do Francie a na Britské ostrovy, na východě až po Ural. Není sice přítomná v evropských oblastech okolo Středozemního moře, roste však na jeho jižní straně v severní Africe. V Asii se vyskytuje od Uralu přes Sibiř, Střední Asii, sever Číny a Mongolska až po ruský Dálný východ, Koreu a Japonsko, na jihu zasahuje na Kavkaz a přes oblast Blízkého východu až do Tibetu. V Severní Americe se objevuje od Aljašky a Grónska na severu přes Kanadu a Spojené státy až po severní část Mexika.
V České republice se sice vyskytuje střídavě po celém území, nejvíce jejích lokalit se však nalézá v oblastech s četnějšími rybníky a okolo středních a dolních toků větších řek. Roste nejčastěji v nižší nadmořské výšce, obvykle v planárním a kolinním stupni, pouze na Šumavě vystupuje až do 900 m n. m.[3][4][5]
Rostlina periodicky zaplavovaných stanovišť s písčitým nebo jílovitým podkladem. Vyhovují jí břehy stojatých nebo pomalu tekoucích vod, dna letněných rybníků či často zaplavované sníženiny v říčním okolí. Potřebuje dostatečně osluněná a průběžně vlhká místa, která mohou být i ovlivněná lidskou činností, se zbahnělou a slabě kyselou půdou s dostatkem humusu. Prospívá jí také občasné přeplavování stanovišť, díky němuž se k ní dostávají další živiny potřebné k růstu.
Nepříznivé podmínky (např. vyschnutí stanoviště) je tento terofyt schopen přežít v podobě semen, která dokážou čekat po několik let v suché půdě na záplavu nebo naopak hluboko pod hladinou na občasné letnění rybníků, jímž se nastartuje vyklíčení uložených semen.[2][3][4][6]
Jednoletá rostlina bez lodyhy s bledými, vláknitými kořeny ve svazcích. Listy rostoucí v přízemní růžici mající tenké, 1 až 2 cm dlouhé řapíky nesoucí eliptickou čepel velkou asi 9 x 3 mm, po obvodě celokrajnou a oboustranně lysou. Brzy z jara rostoucí ponořené listy mají řapíky až 4 cm dlouhé a redukované, úzce čárkovité čepele. Z listové růžice vyrůstají plazivé, kořenující výhonky, na kterých rostou další růžice. V závislosti na místních podmínkách je tato bylina vzhledově dosti variabilní.
Z úžlabí listů vyrůstají jednotlivě stopkaté, pětičetné, oboupohlavné, průměrně jen 5 mm velké květy bělavé barvy. Kališní lístky jsou zelené, vejčité a nahoře nazpět ohnuté, zvonkovitá koruna je kolovitá a má lístky bílé nebo bledě fialové. V květu jsou čtyři dvoumocné tyčinky s prašníky a vejčitý semeník s krátkou čnělkou zakončenou bliznou. Květy jsou samosprašné nebo řidčeji bývají opylovány hmyzem. Plody jsou elipsoidní, jednopouzdré tobolky s drobnými, hnědými semeny, která jsou rozšiřována vodou. Ploidie druhu je 2n = 40.[2][3][6][7]
Přežití blatěnky vodní je ohrožováno likvidací vhodných biotopů, hlavně odvodňováním polí a regulaci vodního režimu řek. Je proto, byť je bez ekonomického významu, považována za vzácnější rostlinu české květeny a v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" je hodnocena jako rostlina vyžadující si další pozornost (C4a).[3][6][8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu blatěnka vodní ve Wikimedia Commons
Blatěnka vodní (Limosella aquatica) je drobná, jednoletá, vlhkomilná bylina bahnitých stanovišť rozkvétající závěrem léta drobnými, bílými květy. Je jediným druhem nevelkého rodu blatěnka, který v české přírodě roste a je v ní původní rostlinou.
Der (Gewöhnliche) Schlammling (Limosella aquatica), auch Schlammkraut oder Schlammglöckchen genannt, ist eine einjährige, zwergwüchsige Pflanzenart, die in Feuchtgebieten vorkommt. Zur Gattung Limosella zählen weltweit elf Arten, von denen in Mitteleuropa nur der Schlammling vertreten ist. Traditionell wird der Schlammling in die Familie der Braunwurzgewächse (Scrophulariaceae) eingeordnet; nach neueren molekularbiologischen Untersuchungen wird er jedoch von manchen Autoren unter den Wegerichgewächsen (Plantaginaceae) geführt.
Die Pflanze ist ein unbeständiger Therophyt und wird zwischen zwei und zehn Zentimetern hoch. Die lang gestielten, spateligen bis pfriemlichen, fleischigen Blätter wachsen aus einer grundständigen Rosette. An ihren Stielen befinden sich kantige Scheidenlappen. Aus den Blattachseln entspringen außerdem Ausläufer, die sich wieder bewurzeln und so kleine Rasen bilden. Die kleinen, rosa-weißlichen Blüten von drei bis zehn Millimetern Durchmesser sind ebenfalls grundständig – ihre zwei bis fünf Zentimeter langen Stiele wachsen also direkt aus der Rosette – und im Kelchbereich glockenförmig. Die kurze Kronröhre ist oft gelblich, der Schlund offen. Die Blütezeit reicht von Juli bis Oktober. Die Frucht ist eine rundliche Kapsel von 2,5 bis 4 Millimetern Länge und 1,5 bis 3 Millimetern Breite.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 40.[1]
Der Schlammling ist ein Pionierbesiedler offener, wechselnasser, humoser, nährstoffreicher Sand-, Schlamm- und Schlickflächen am Ufer von Gewässern. Er ist eine Kennart der pflanzensoziologischen Klasse der Zwergbinsen-Gesellschaften („Isoëto-Nanojuncetea bufonii Br.-Bl. et Tx. ex Westhoff et al. 1946“) und darin im Speziellen auch der Assoziation „Cypero fusci-Limoselletum aquaticae (Oberd. 1957) Korneck 1960“. Vor allem Zonen im Wasserspiegelschwankungsbereich von Fließgewässern, stehenden Auengewässern, aber auch in extensiv bewirtschafteten Karpfenteichen werden besiedelt, wenn diese im Frühling und Frühsommer überschwemmt bzw. angestaut sind und im Spätsommer und Herbst periodisch trockenfallen. Die Samen fallen auf den Untergrund und werden bei erneutem Hochwasser entweder verdriftet oder verbleiben am Boden. In der nächstfolgenden sommerlichen Niedrigwasserphase keimen sie aus – oft gleich in Massen, wie dies für einjährigen Pionierbewuchs typisch ist.
Die Art ist eher selten und nur sehr zerstreut verbreitet – wird allerdings auch leicht übersehen. Schwerpunkte sind große Flusstäler, in Deutschland vor allem die mittlere Elbe sowie der Rhein. Durch Verbauungen von natürlichen Sanduferbänken und durch Flussregulierungen, die eine jahreszeitlich stetigere Wasserführung bedingen, ist diese ohnehin sehr konkurrenzschwache Pflanze in ihrem Bestand zurückgegangen. In Zentraleuropa ist die Art ungefährdet, wird aber beispielsweise in einzelnen deutschen Bundesländern in Roten Listen geführt.
Der (Gewöhnliche) Schlammling (Limosella aquatica), auch Schlammkraut oder Schlammglöckchen genannt, ist eine einjährige, zwergwüchsige Pflanzenart, die in Feuchtgebieten vorkommt. Zur Gattung Limosella zählen weltweit elf Arten, von denen in Mitteleuropa nur der Schlammling vertreten ist. Traditionell wird der Schlammling in die Familie der Braunwurzgewächse (Scrophulariaceae) eingeordnet; nach neueren molekularbiologischen Untersuchungen wird er jedoch von manchen Autoren unter den Wegerichgewächsen (Plantaginaceae) geführt.
Limosella aquatica is a widespread species of flowering plant in the figwort family known by the common name water mudwort. It is native to much of the temperate world, where it grows in many types of wet habitat. It is semiaquatic, growing in moist land habitat such as meadows, in mud and wet sand next to water, and partly submersed or floating in the water. It is a fleshy annual herb forming low tufts in muddy substrate. The leaf is made up of a petiole up to 30 centimetres (12 in) long but usually quite a bit shorter, tipped with a flat spoon-shaped blade up to 3 cm (1.2 in) long. The inflorescence is an erect stalk bearing one tiny white to pink- or blue-tinted flower about 2 millimetres (0.08 in) wide. The fruit is a capsule up to 5 mm (0.20 in) wide containing many tiny seeds.
Habitus Limosella aquatica is a widespread species of flowering plant in the figwort family known by the common name water mudwort. It is native to much of the temperate world, where it grows in many types of wet habitat. It is semiaquatic, growing in moist land habitat such as meadows, in mud and wet sand next to water, and partly submersed or floating in the water. It is a fleshy annual herb forming low tufts in muddy substrate. The leaf is made up of a petiole up to 30 centimetres (12 in) long but usually quite a bit shorter, tipped with a flat spoon-shaped blade up to 3 cm (1.2 in) long. The inflorescence is an erect stalk bearing one tiny white to pink- or blue-tinted flower about 2 millimetres (0.08 in) wide. The fruit is a capsule up to 5 mm (0.20 in) wide containing many tiny seeds.
Harilik nõgilillik (Limosella aquatica) on taimeliik nõgililliku perekonnast ja mailaseliste sugukonnast.
Väikene poolveelise eluviisiga ühe- või mitmeaastane taim, paljuneb seemnetega ja võsunditega. Kõik lehed juurmised, enamasti 3–5 cm kõrgused, mõlajad või äraspidimunajad, tihti punakad või punased. Õied viietised, umbes 3–5 mm läbimõõdus, roosad. Õitseb juunist oktoobrini (külmadeni).
Üldlevilalt tsirkumpolaarne, osadel andmetel looduslikult vaid Euroopas, Gröönimaal ja Siberis. Eestis levinud hajusalt mandriosas. [1] Kasvab märjal mudal või pinnasel, veekogude kaldavees rannikul, karjääride põhjas, pinnasteede servadel jne. Leiukohti on jäänud vähemaks, seetõttu on liikide ohustatuse hindamisel (2018) pälvinud staatuse "ohualdis". Kindlasti võiks nõgilillikut Eestis sagedamini kohata, kui taimehuvilised oskaksid talle rohkem tähelepanu pöörata. [2]
Harilik nõgilillik (Limosella aquatica) on taimeliik nõgililliku perekonnast ja mailaseliste sugukonnast.
Mutayrtti (Limosella aquatica) on yksivuotinen, ruohovartinen naamakukkaiskasveihin kuuluva vesikasvilaji.
Mutayrtti kasvaa 2–10 senttimetriä korkeaksi. Kasvilla on pitkiä lehtivihreättömiä rönsyjä. Sen kasvaessa upoksissa rönsyjä ei usein ole. Lehdet muodostavat ruusukkeen. Ne ovat pitkäruotisia ja lehtilapa (2–20 millimetriä) pitkulainen tai kapean vastapuikea, tylppä ja ehytlaitainen. Uposkasvilla lapa ei ole juuri ruotia leveämpi. Kukkavarret kasvavat lehtiruusukkeesta. Kukkavanat ovat lehtiä lyhyempiä ja kukat ovat pieniä. Teriö on viisiliuskainen, valkoinen tai punertava. Kukat ovat kaksineuvoisia. Hedelmä on laitaluomainen kota (avautuu emilehtien saumoja pitkin). Mutayrtti kukkii Suomessa loppukesällä heinä–elokuussa.[2]
Mutayrtti kasvaa järvien, jokisuiden ja murtovesilahtien suojaisilla savi- hiekka- ja hiesurannoilla vesirajassa.[2]
Mutayrtti (Limosella aquatica) on yksivuotinen, ruohovartinen naamakukkaiskasveihin kuuluva vesikasvilaji.
Limosella aquatica
La limoselle aquatique (Limosella aquatica) est une plante herbacée de la famille des Scrofulariacées.
Cette plante se rencontre généralement sur le sable, les limons humides ou la vase.
Wšědna błótowka (Limosella aquatica) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
Po někotrych žórłach je swójbje trudownikowych rostlinow (Scrophulariaceae) přirjadowana.
Wšědna błótowka (Limosella aquatica) je rostlina ze swójby putnikowych rostlinow (Plantaginaceae).
Po někotrych žórłach je swójbje trudownikowych rostlinow (Scrophulariaceae) přirjadowana.
Vandeninė dumblenė (Limosella aquatica) – gyslotinių (Plantaginaceae) šeimos augalas.
Augalas 3-5 cm aukščio, su laibomis palaipomis. Lapai susitelkę pamatinėje skrotelėje. Vandenyje panirę lapai būna linijiški. Vainikėlis baltas ar šviesiai violetinis. Žydi birželio – rugsėjo mėn. Auga pakrančių dumble, drėgname smėlyje, taip pat pelkėse, seklumose.
Slijkgroen (Limosella aquatica) is een eenjarige plant uit de strandkruidfamilie (Plumbaginaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als vrij zeldzaam en stabiel of iets toegenomen. De soort komt van nature voor in de koele en gematigde streken op het noordelijk halfrond.
De plant wordt 1 - 5 cm hoog en vormt lange, op de knopen wortelende uitlopers. Op de stengel zitten klierharen. De vrij vlezige, langgesteelde, lijn-spatelvormige of langwerpige, 1 - 3 cm lange en 2,5 - 12 mm brede bladeren zitten in een wortelrozet. Ze zijn langer dan de bloemstelen.
De plant bloeit van juni tot in oktober met witachtige tot roodachtig witte, 2 - 5 mm brede, klokvormige, alleenstaande bloemen. De bloemen zitten in de bladoksels. De bloemkroon heeft vijf, vrij spitse slippen en omsluit de vier meeldraden. De kelk is vijfspletig met driehoekige slippen.
De vrucht is een 2,5 - 4 mm lange en 1,5 - 3 mm brede doosvrucht, die zeer fijn zaad bevat.
Slijkgroen komt voor op droogvallende, voedselrijke grond van rivierlopen, duinplassen en rivieroevers.
Slijkgroen (Limosella aquatica) is een eenjarige plant uit de strandkruidfamilie (Plumbaginaceae). De soort staat op de Nederlandse Rode lijst van planten als vrij zeldzaam en stabiel of iets toegenomen. De soort komt van nature voor in de koele en gematigde streken op het noordelijk halfrond.
De plant wordt 1 - 5 cm hoog en vormt lange, op de knopen wortelende uitlopers. Op de stengel zitten klierharen. De vrij vlezige, langgesteelde, lijn-spatelvormige of langwerpige, 1 - 3 cm lange en 2,5 - 12 mm brede bladeren zitten in een wortelrozet. Ze zijn langer dan de bloemstelen.
De plant bloeit van juni tot in oktober met witachtige tot roodachtig witte, 2 - 5 mm brede, klokvormige, alleenstaande bloemen. De bloemen zitten in de bladoksels. De bloemkroon heeft vijf, vrij spitse slippen en omsluit de vier meeldraden. De kelk is vijfspletig met driehoekige slippen.
De vrucht is een 2,5 - 4 mm lange en 1,5 - 3 mm brede doosvrucht, die zeer fijn zaad bevat.
Slijkgroen komt voor op droogvallende, voedselrijke grond van rivierlopen, duinplassen en rivieroevers.
Multimedia w Wikimedia Commons Namulnik brzegowy (Limosella aquatica L.) – gatunek rośliny z rodziny trędownikowatych. Występuje w Eurazji, Afryce Północnej, Ameryce Północnej i Południowej[2]. W Polsce jest gatunkiem nieczęstym; rośnie w rozproszeniu na terenie całego kraju[3].
Roślina jednoroczna. Kwitnie od maja do października. Rośnie na piaszczystych brzegach cieków i zbiorników wodnych i namuliskach. Liczba chromosomów 2n =40[5]. Gatunek charakterystyczny związku Elatini-Eleocharition ovatae[6].
Roślina umieszczona na polskiej czerwonej liście w kategorii NT (bliski zagrożenia)[7]. Znajduje się także w czerwonej księdze gatunków zagrożonych w kategorii LC (najmniejszej troski)[8].
Namulnik brzegowy (Limosella aquatica L.) – gatunek rośliny z rodziny trędownikowatych. Występuje w Eurazji, Afryce Północnej, Ameryce Północnej i Południowej. W Polsce jest gatunkiem nieczęstym; rośnie w rozproszeniu na terenie całego kraju.
Limosella aquatica é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 631–632. 1753.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente em Portugal Continental.
Em termos de naturalidade é nativa da região atrás indicada.
Não se encontra protegida por legislação portuguesa ou da Comunidade Europeia.
Limosella aquatica é uma espécie de planta com flor pertencente à família Scrophulariaceae.
A autoridade científica da espécie é L., tendo sido publicada em Species Plantarum 2: 631–632. 1753.
Ävjebrodd (Limosella aquatica) är en växtart i familjen lejongapsväxter.
Wikimedia Commons har media som rör Ävjebrodd.
Ävjebrodd (Limosella aquatica) är en växtart i familjen lejongapsväxter.
Однорічна трав'яниста рослина заввишки 3–10 см, гола, з повзучими пагонами, що вкорінюються. Усі листки прикореневі, на довгих черешках 1–4(9) см, пластини від широколінійних до вузько-лопатчатих, 3–15 мм довжиною, цілокраї, м'ясисті, верхівки тупі. Квітконіжки 0.7–1.3 см, стрункі. Квітки поодинокі, пазушні, дрібні; зубці чашечки гострі, відігнуті. Віночок 2–3 мм довжиною, білий, червонуватий або бузковий, майже вдвічі довше чашечки, верхівки тупі. Капсули яйцеподібні, бл. 3 мм. Насіння веретеновиде.
Північна Америка (Гренландія, Канада, США, Чьяпас (Мексика)); Південна Америка (Еквадор, Перу); Азія (Японія, Ізраїль, Йорданія, Росія, Вірменія, Кіпр, Туреччина); Європа (Естонія, Латвія, Литва, Молдова, Україна, Австрія, Бельгія, Чехія, Німеччина, Угорщина, Нідерланди, Польща, Словаччина, Швейцарія, Данія, Фінляндія, Ісландія, Ірландія, Норвегія, Швеція, Сполучене Королівство, Хорватія, Греція, Італія, Румунія, Сербія, Словенія, Франція, Португалія, Іспанія); Північна Африка (Єгипет, Марокко). Населяє вологі луки на краю лісу, мулисті ділянки на берегах водойм. Як правило, асоціюється з багатими поживними речовинами ділянками або ґрунтами з високим вмістом органічних речовин.
В Україні зростає в долинах річок і струмків, подах, на вологому ґрунті — у Закарпатті, басейнах Дністра, Дніпра, зазвичай; на берегах Сів. Дінцю, рідше[1].
Вид перебуває під критичною загрозою зникнення в Хорватії, під загрозою зникнення в Австрії й Швейцарії, вразливий на Кіпрі й Італії і близький до вразливого стану в Швеції. Це дуже рідкісна рослина в східносередземноморських країнах. У Туреччині та Ірані вид дуже рідкісний.
Limosella aquatica là một loài thực vật có hoa trong họ Huyền sâm. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.[1]
Limosella aquatica là một loài thực vật có hoa trong họ Huyền sâm. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1753.
Растения появляются на свет весной и ранним летом во время паводка, а к концу лета погибают. Семена падают на землю, а во время следующего подъёма уровня воды попадают в воду. На следующий год, когда вода отступает, они прорастают, давая начало такому же числу особей, что и в прошлом году, что типично для однолетних растений.
Растения появляются на свет весной и ранним летом во время паводка, а к концу лета погибают. Семена падают на землю, а во время следующего подъёма уровня воды попадают в воду. На следующий год, когда вода отступает, они прорастают, давая начало такому же числу особей, что и в прошлом году, что типично для однолетних растений.
水茫草（学名：Limosella aquatica）为玄参科水茫草属下的一个种。
|access-date=中的日期值 (帮助)
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
