nomes no trilho de navegação
Bělásek rezedkový (Pontia daplidice) je středně velký, výrazně teplomilný motýl z čeledi běláskovitých. Každoročně na jaře přilétá z jižních zimovišť do České republiky kde se do podzimu nejčastěji vyskytuje ve dvou generacích.
Druh žijící v Evropě, Malé a Střední Asii a ve středomořských oblastech Afriky. Severní hranici evropského rozšíření sahá až k 60° severní zeměpisné šířky a v jižních oblastech Alp vystupuje až do nadmořské výšky 2000 m. Pouze v jižní Evropě, severní Africe a teplých oblastech Asie se vyskytuje trvale, jeho populace v západní, střední a severní Evropě jsou jen přechodné. Motýli objevující se z jara v České republice jsou prvou vlnou migrujících jedinců z teplých krajů jižní Evropy kde se vylíhli. Teprve později se smísí jejich potomci, kteří vylétli z kukel již vytvořených v Česku, s jižní migrační vlnou druhé generace.
Nejraději žijí ve slunných a teplých nížinatých oblastech polního, stepního i ruderálního charakteru, často se vyskytují na opuštěných zaplevelených polích, na neobhospodařovaných loukách nebo travnatých kamenitých stráních, náspech cest nebo železničních tratí. Jsou velmi dobři letci a nezdržuje se na pevném stanovišti, pohybují se z místa na místo v rozsáhlém regionu.
V ČR se vyskytují téměř po celém území od nížin do podhůří, hojnější bývají v oblastech moravských úvalů a hlavně v teplých a suchých létech. Místní početnost odvisí od migrace, někdy dorazí jarní i letní populace, někdy přiletí až letní. Průměrné stavy tohoto druhu s ohledem na počasí sice ročně kolísají, motýl však není považován za ohrožený.
Motýl má rozpětí křídel 4,5 až 5 cm, bílé zbarvené svrchní plochy mají nápadné žilkování a početné černé skvrny. Samička má na zadních křídlech tmavší a větší skvrny, sameček je tamtéž spíše bílý. Na spodní, rubové straně mají oba výraznou, olivově zelenou kresbu.
Bělásek rezedkový mívá ve Střední Evropě obvykle dvě generace, délka života motýla od vylíhnutí je průměrně 16 dnů. Samička prvé generace klade obvykle v dubnu žlutozelená vajíčka která se později zbarví oranžově. Vajíček bývá průměrně okolo 60 a jsou kladena na žírné rostliny jednotlivě. Asi za týden se z nich líhnou osamoceně žijící modrozelené housenky se dvěma žlutými podélnými pruhy a malými černými bradavkami. Po třech týdnech nepřerušovaného krmení na listech, květech i plodech se housenka na lodyze rostliny zakuklí zavěšená hlavou dolů. Za týden stadium přeměny v kukle skončí a vylétá další generace motýlů kteří se v červenci neb srpnu spáří a začíná nový koloběh, od vajíček přes housenky až po kukly ve kterých chce druh přečkat zimní období. Za mimořádně příznivých klimatických podmínek se z těchto kukel vylíhne koncem léta ještě třetí generace a její kukly se snaží přezimovat. Ve středoevropských kontinentální podmínkách však zimu nepřežijí a zahynou.
Bělásci rezedkoví nejsou považováni za škodlivý druh, jejich housenky se živí rostlinami které jsou spíše považovány za plevelné než užitkové. Požírají hlavně rostliny rodu rýt (dříve často nazývaný rezeda) a další byliny z čeledi brukvovitých, např. hulevník, huseník, pomořanka, potočnice, tařice a úhorník.
Podle posledních výzkumů je bělásek rezedkový (Pontia daplidice) podle morfologických znaků neodlišitelný od nově vytvořeného druhu Pontia edusa, navzájem se odlišují biochemicky. Tento nový druh údajně pravidelně migruje z jihu do střední Evropy a tudíž se vyskytuje i v ČR, kdežto Pontia daplidice zalétává pouze do západní Evropy. Někteří autoři naopak považují oba druhy pouze za poddruhy druhu Pontia daplidice.
Obrázky, zvuky či videa k tématu bělásek rezedkový ve Wikimedia Commons
Bělásek rezedkový (Pontia daplidice) je středně velký, výrazně teplomilný motýl z čeledi běláskovitých. Každoročně na jaře přilétá z jižních zimovišť do České republiky kde se do podzimu nejčastěji vyskytuje ve dvou generacích.
