Kousavec páskovaný (Rhagium sycophanta) je jedním z mnoha druhů brouků početné čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Je také jedním z větších druhů tesaříků.
Kousavec páskovaný je velmi vzhledný druh tesaříka o velikosti 17-26 mm. Široká hlava je vyzbrojena robustními kusadly, po obou stranách štítu je masivní trnovitý výběžek. U rodu Rhagium jsou tykadla na tesaříky nezvykle krátká. Barva je černá s kresbou béžovohnědou až červenožlutou nebo rezavě žlutou. Na krovkách, které se od štítu směrem k zadečku plynule zužují, se nachází dvojice klikatých žlutavě krémových příčných pásků. U brouků se mohou vytvářet barevné aberace. Tesaříci rodu Rhagium jsou nádherní brouci, jejichž larvy se vyvíjejí v mrtvém dřevě, a tak ani nezpůsobují v přírodě škody. Mají přitom podstatný význam pro lesní přírodní společenstvo. Ne nepodstatným faktorem je i ohroženost tohoto druhu z důvodu úbytku přirozených lokalit jeho životního teritoria, jímž jsou rozlehlé dubiny.
Záměna je teoreticky možná s jinými tesaříky z rodu Rhagium – nejspíše s kousavcem korovým (Rhagium inquisitor) nebo kousavcem hlodavým (Rhagium mordax). Všichni se ale na první pohled liší zbarvením.
Imaga se vyvíjejí v květnu a červnu na dříví, někdy též na květech, jako např. hlohu (Crataegus sp.). Vyskytuje se v nížinných listnatých lesích a s dospělci se setkáme od konce května do konce července. Hlavně pak na dubech (Quercus), ale najdeme ho i na jiných listnáčích jako bříze (Betula), olši (Alnus) či buku lesním (Fagus sylvatica), ale i kaštanovníku jedlém (Castanea sativa). V některých výzkumných pracích se uvádí, že za slunného a teplého počasí létají na květy hlohů (Crataegus) a bezů (Sambucus).
Brouka nejčastěji nalezneme na čerstvě poražených dubových kmenech nebo na dubových pařezech. Zde totiž samičky kladou svá vajíčka. Často ale sedí i na rostlinách. Vylíhlé larvy se prokousávají pod kůru, kde si vyhlodávají křivolaké chodby. Larvy jsou bělavé, dopředu rozšířené a pod kůrou se i zakuklují. Vývoj pod kůrou čerstvě odumřelých stromů či pařezů trvá 2-3 roky. Dřevo musí být částečně rozložené, protože larva přebývá v zámotku, který si tvoří z dřevěné a lýkové drti.
Převážná část Evropy, část Západní Sibiře a Malé Asie. V Česku teplejší oblasti Čech, jižní a střední Moravy. Převážně v dubových oblastech jednotlivě, ale někdy i velmi hojně, jako např. Křivoklátsko, Český kras, Pálava, Bílé Karpaty a některé další lokality.
Taxony podřízené:
Podle Červené knihy ČR náleží do kategorie téměř ohrožený druh.[1]
Obrázky, zvuky či videa k tématu kousavec páskovaný ve Wikimedia Commons
Kousavec páskovaný (Rhagium sycophanta) je jedním z mnoha druhů brouků početné čeledi tesaříkovitých (Cerambycidae). Je také jedním z větších druhů tesaříků.
Der Eichen-Zangenbock (Rhagium sycophanta) ist ein Käfer aus der Familie der Bockkäfer (Cerambycidae). Er wird auch als Großer Laubholz-Zangenbock oder Großer Zangenbock bezeichnet.
Der Käfer ist 17 bis 30 Millimeter lang und damit der größte der 4 mitteleuropäischen Rhagiumarten. Den Namen haben sie von ihren kräftig ausgebildeten Mandibeln. Für Bockkäfer sind die Fühler relativ kurz, auch beim Männchen überragen sie die Basis der Flügeldecken nur wenig. Die Deckflügel haben deutlich erkennbare Längsrippen. Der Farbeindruck entsteht durch Zusammenwirken der dichten fleckig verteilten Behaarung und der darunter nur teilweise erkennbaren Farbe der Elytren. Die Farbe der Behaarung ist gelbbraun, die Flügeldecken darunter sind von einem fast schwarzen Braun, in zwei parallelen schräg nach hinten zur Flügeldeckennaht hin verlaufenden Binden aber gelbbraun bis kupferfarben, was jedoch durch die etwa gleichfarbige Behaarung erst bei genauer Betrachtung auffällt.
An den Seiten des Halsschildes sitzt je ein spitzer Dorn. Zwischen Schulter und Halsschild befindet sich eine auffällige Beule. Auffallend ist auch der große Abschnitt zwischen dem Hinterrand der Augen und der Abschnürung des Halses, die bei den Weibchen backenartig erweiterten Schläfen. Eine ähnliche Art ist der Schwarzfleckige Zangenbock, der sich aber vom Eichen-Zangenbock durch einen schwarzen kahlen Fleck hinter der ersten Querbinde und die Ausbildung des Hinterrandes des Halsschildes unterscheidet.
Der Käfer ist von Mai bis Juli in Laub- und Mischwäldern mit Eichen zu finden, meist an ihren Brutbäumen, hauptsächlich Eichen, aber auch auf Doldenblütlern und blühenden Sträuchern, besonders Weißdorne, in der Umgebung der Brutbäume. Die Art zeigt eine paläarktische Verbreitung in Mittel- und Südeuropa, Kleinasien, Kaukasus und Sibirien, In recht seltenen Fällen kommt er auch noch bis nach Südschweden vor. In Mitteleuropa erscheint er in der Ebene und in niedrigen Gebirgslagen. Das früher als häufig gemeldete Tier ist heute eher selten.
Die Larven fressen breite flache Gänge unter der Rinde von Eichenstümpfen, gefällten Stämmen oder beschädigten Eichen. Vor der Verpuppung bildet sie aus grobem Genagsel eine Puppenwiege. Diese sind noch Jahre später erkennbar.
Die Käfer ernähren sich von Blüten, die Larven von Eichenholz.
Der Eichen-Zangenbock (Rhagium sycophanta) ist ein Käfer aus der Familie der Bockkäfer (Cerambycidae). Er wird auch als Großer Laubholz-Zangenbock oder Großer Zangenbock bezeichnet.
Rhagium sycophanta is a species of beetle in the family Cerambycidae. It was described by Schrank in 1781.[1]
Rhagium sycophanta is a species of beetle in the family Cerambycidae. It was described by Schrank in 1781.
Tammenkantojäärä (Rhagium sycophanta) on sarvijääriin (Cerambycidae) kuuluva kovakuoriaislaji.
Lajia ei tavata Suomessa, vaan lähimmillään sitä tavataan Keski-Ruotsissa.[1]
Aikuiset viihtyvät kukissa sekä käyvät puiden mahlalla. Lajin toukat elävät tammenkannoissa.[1]
Tammenkantojäärä (Rhagium sycophanta) on sarvijääriin (Cerambycidae) kuuluva kovakuoriaislaji.
Rhagie sycophante
Rhagium sycophanta (Schrank) ou Megarhagium sycophanta (Schrank)[1], la rhagie sycophante, est une espèce d'insectes coléoptères de la famille des Cerambycidae.
Longueur variable entre 15 et 30 mm. Les élytres sont brun-orangé et noirs. Les tempes, les articles des antennes et les fémurs des mâles sont fortement renflés.
Europe. Assez commun en France.
L'adulte éclot à l'automne et hiverne dans sa loge nymphale. Visible d'avril à juillet.
Forêts : sur les troncs abattus et les souches. Phytophage. La femelle se trouve souvent sur les fleurs d'aubépine ou de sureau. Larves dans les souches des chênes ou d'autres feuillus[2].
Rhagie sycophante
Rhagium sycophanta (Schrank) ou Megarhagium sycophanta (Schrank), la rhagie sycophante, est une espèce d'insectes coléoptères de la famille des Cerambycidae.
Rhagium sycophanta adalah spesies kumbang tanduk panjang yang tergolong famili Cerambycidae. Spesies ini juga merupakan bagian dari genus Rhagium, ordo Coleoptera, kelas Insecta, filum Arthropoda, dan kingdom Animalia.
Larva kumbang ini biasanya mengebor ke dalam kayu dan dapat menyebabkan kerusakan pada batang kayu hidup atau kayu yang telah ditebang.
Rhagium sycophanta adalah spesies kumbang tanduk panjang yang tergolong famili Cerambycidae. Spesies ini juga merupakan bagian dari genus Rhagium, ordo Coleoptera, kelas Insecta, filum Arthropoda, dan kingdom Animalia.
Larva kumbang ini biasanya mengebor ke dalam kayu dan dapat menyebabkan kerusakan pada batang kayu hidup atau kayu yang telah ditebang.
Ąžuolinis ragijus (Rhagium sycophanta) – ūsuočių (Cerambycidae) šeimos vabalas. Kūnas 17-30 mm ilgio, vienas didžiausių Europos ragijų.
Vabalai skraido gegužės – liepos mėn. Sugaunami miškinguose, su ąžuolais vietovėse.
Lervos vystosi ažuolų kelmuose, senuose ar pažeistuose ąžuoluose.
Lietuvoje retas.
Ąžuolinis ragijus (Rhagium sycophanta) – ūsuočių (Cerambycidae) šeimos vabalas. Kūnas 17-30 mm ilgio, vienas didžiausių Europos ragijų.
Vabalai skraido gegužės – liepos mėn. Sugaunami miškinguose, su ąžuolais vietovėse.
Lervos vystosi ažuolų kelmuose, senuose ar pažeistuose ąžuoluose.
Lietuvoje retas.
Artikel batopik biologi ko baru babantuak rancangan. Sanak dapek mambantu Wikipedia mangambangannyo.
De grote ribbelboktor (Rhagium sycophanta) is een keversoort uit de familie van de boktorren (Cerambycidae). De wetenschappelijke naam van de soort werd voor het eerst geldig gepubliceerd in 1781 door Schrank.[1]
Bronnen, noten en/of referenties
Rhagium sycophanta er en bille som tilhører familien trebukker (Cerambycidae). Denne arten, som er knyttet til eikeskog, er ikke funnet i Norge men forekommer i Danmark og Sør-Sverige.
En middelsstor til ganske stor (17-26 mm), noe kraftig trebukk med ganske korte antenner. Den ligner mye på Rhagium mordax i fargen men kjennes lett på at hodet er mye bredere og beina betydelig kraftigere. På farge er den gulbrunt-spraglete. Hver dekkvinge har en skrå, mørk tverrstripe omtrent i midten, denne er bredt kantet med okergult på begge sider, men denne stripen er ikke like tydelig som hos løvtreløper Rhagium mordax. Antennene er ganske kraftige og rundt en tredjedel så lange som kroppen. Hodet er bredt firkantet, med påfallende lange, bakover litt utvidete tinninger bak fasettøynene. Tinningen er over dobbelt så lang som fasettøyet. Pronotum er litt lengre enn bredt, sterkt hvelvet, med en kort men kraftig pigg midt på hver side. Den fremre delen danner en markert krage. Dekkvingene har tre lengderibber hver, men disse er mindre markerte enn hos bartreløperen. Beina er grå, temmelig lange og påfallende kraftige. Larven er opptil 4,5 centimeter lang, hvit, ganske flat og langstrakt. Hodet er bredt og kileformet, kjevene kraftige.
Larvene utvikler seg under barken på stående eller liggende, døde stokker av eik, sjeldnere andre løvtrær. Larven ganger ca. 2 centimeter brede ganger under barken. Utviklingen tar to år. De voksne billene klekkes vanligvis om høsten, men overvintrer i puppekammeret og kommer først fram om våren. Arten lever ofte sammen med den vanligere slektningen løvtreløper (Rhagium mordax). De voksne billene er aktive i mai-juni, man kan finne dem løpende omkring på tømmerstokker men de besøker også blomster.
Arten er utbredt i Mellom- og Sør-Europa, mot nord til det sørligste Sverige, mot øst til det sørlige Sibir. I Norden finnes den i Danmark og i Sverige langs kysten omtrent nord til Stockholm.
Rhagium sycophanta er en bille som tilhører familien trebukker (Cerambycidae). Denne arten, som er knyttet til eikeskog, er ikke funnet i Norge men forekommer i Danmark og Sør-Sverige.
Multimedia w Wikimedia Commons Rębacz dębowiec (Rhagium sycophanta) - owad z rzędu chrząszczy. Długość 18-25 mm. Larwy tego rębacza rozwijają się w martwych pniach dębów.
Rębacz dębowiec (Rhagium sycophanta) - owad z rzędu chrząszczy. Długość 18-25 mm. Larwy tego rębacza rozwijają się w martwych pniach dębów.
Rhagium sycophanta é uma espécie de insetos coleópteros polífagos pertencente à família Cerambycidae.[1]
A autoridade científica da espécie é Schrank, tendo sido descrita no ano de 1781.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Rhagium sycophanta é uma espécie de insetos coleópteros polífagos pertencente à família Cerambycidae.
A autoridade científica da espécie é Schrank, tendo sido descrita no ano de 1781.
Trata-se de uma espécie presente no território português.
Ekträdlöpare (Rhagium sycophanta) är en skalbagge i familjen långhorningar. Den är 17 till 26 millimeter lång.
I Sverige är ekträdlöparen klassad som nära hotad av Artdatabanken. De största hoten mot arten är bristen på död ved och gamla exemplar av dess värdträd, som i Sverige främst är ek, i landskapet.
Nationalnyckeln till Sveriges flora och fauna. Skalbaggar: Långhorningar Coleoptera:Cerambycidae. 2007. ArtDatabanken, SLU, Uppsala, ISBN 978-91-88506-62-7
Wikimedia Commons har media som rör Ekträdlöpare.
Ekträdlöpare (Rhagium sycophanta) är en skalbagge i familjen långhorningar. Den är 17 till 26 millimeter lång.
I Sverige är ekträdlöparen klassad som nära hotad av Artdatabanken. De största hoten mot arten är bristen på död ved och gamla exemplar av dess värdträd, som i Sverige främst är ek, i landskapet.
Rh. sycophanta належить до групи західнопалеарктичних видів у складі палеарктичного комплексу. Вид розповсюджений на території країн Європи, Кавказу і в Росії. У Карпатському регіоні Rh. sycophanta зустрічається в передгірних районах на межі лісової і лісостепової рослинних зон, приурочений до листяних лісів, утворених березою, грабом та дубом.
Комахи трапляються на стовбурах дерев, часто скупчуються у місцях пошкоджень кори та сочіння соку, яким вони живляться Літ триває з червня до серпня. Імаго зустрічається на квітах. Личинки розвиваються в деревині в’язу (Ulmus scabra Mill.) берези, граба та деяких інших листяних порід.
Цей вид є найбільшим з-поміж Раґіїв, довжина тіла 18-28 мм. Забарвлення тіла чорне з густими рудими волосками. Надкрила в густих лежачих волосках, з двома рудими перев’язями. Скульптура надкрил зморшкувата з добре помітними ребрами. Голова з великими скронями, значно довшими за очі. Вусики короткі, не довші за передньоспинку. Передньоспинка з одним великим шипом і двома рудими повздовжніми перев’язями.
Тіло личинки Rh. sycophanta сплющене в дорзо-вентральному напрямку. Голова велика, плоска. З кожної сторони голови по одному основному вічку та два додаткові. Вусики маленькі двочленикові. Мандибули вузькі і довгі, зовні біля вершини гладенькі, при основі з неправильною скульптурою, а з середини з гострими, косими кілями. Наличник, як і верхня губа, широкий, остання має овальну форму. Ноги порівняно довгі. Пронотум в основній своїй частині гладкий. 9-й сегмент черевця без шипа.
Життєвий цикл триває 2 роки.
Rhagium sycophanta là một loài bọ cánh cứng trong họ Cerambycidae.[1]
_(3980152740).jpg)
Rhagium sycophanta là một loài bọ cánh cứng trong họ Cerambycidae.
Rhagium sycophanta (Schrank, 1781)
Синонимы
Рыжий рагий (лат. Rhagium sycophanta) — вид жуков подсемейства усачиков (Lepturinae) семейства усачей (Cerambycidae). Встречается в лиственных насаждениях[2]. Лёт взрослого жука с мая по июль[3]. Длительность жизни одной особи два года[3]. Жук длиной от 17 до 30 мм[3]. Ареал вида: Европа, Россия и Кавказ[3]. Личинки в основном предпочитают дуб (Quercus) в качестве кормового растения[3].
Это заготовка статьи по энтомологии. Вы можете помочь проекту, дополнив её. Рыжий рагий (лат. Rhagium sycophanta) — вид жуков подсемейства усачиков (Lepturinae) семейства усачей (Cerambycidae). Встречается в лиственных насаждениях. Лёт взрослого жука с мая по июль. Длительность жизни одной особи два года. Жук длиной от 17 до 30 мм. Ареал вида: Европа, Россия и Кавказ. Личинки в основном предпочитают дуб (Quercus) в качестве кормового растения.
_IMG_4036.JPG)
.jpg)
