Šedivka (Berteroa) je rod rostlin z čeledě brukvovitých, který je rozčleněný do pěti druhů, z nich pouze jeden (šedivka šedá) vyrůstá v přírodě České republiky.[1]
Tento rod pochází z Eurasie a byl druhotně rozšířen do Severní Ameriky. Je tvořen jednoletými nebo dvouletými rostlinami porostlými chlupy, jednoduchými smíšenými s hvězdicovitými. Přímé nebo vystoupavé lodyhy vyrůstají jednotlivě nebo se od základny trsnatě větví. Přízemní listy s řapíky bývají celokrajné nebo zubaté a zvlněné. Lodyžní listy vyrůstající střídavě jsou přisedlé, bez oušek a nejčastěji celistvé.
Stopkaté čtyřčetné květy bez listenů rostoucí v horní části lodyh vytvářejí hustá hroznovitá květenství. Jejich vztyčené nebo rozložené kališní lístky mají podlouhlý tvar a nejsou trvalé. Obsrdčité korunní lístky bílé nebo méně často žluté barvy jsou delší než kališní a hluboce dvoulaločné. V květech je dále šest dvoumocných tyčinek s podlouhlými prašníky a čtyři nektarové žlázky pro opylovače. Semeník se čtyřmi až dvaceti vajíčky nese až 4 mm dlouhou čnělku s hlavičkovou nebo dvoulaločnou bliznou.
Plody jsou pukající, podlouhlé, mírně zploštělé šešulky, které bývají eliptického, vejčitého nebo okrouhlého tvaru a vyrůstají na štíhlých, vztyčených a do stran se mírně rozbíhajících stopkách. Semena uložená v šešulce ve dvou řadách jsou zaoblená a případně zploštělá, za vlhka neslizovatí. Rostliny se rozšiřují výhradně semeny. Základní chromozómové číslo je x = 8.[2][3]
Odborníky na taxonomii bylo rozlišeno těchto pět druhů šedivky:
Hroznovité květenství
Květy a šešulky
Obrázky, zvuky či videa k tématu šedivka ve Wikimedia Commons
Šedivka (Berteroa) je rod rostlin z čeledě brukvovitých, který je rozčleněný do pěti druhů, z nich pouze jeden (šedivka šedá) vyrůstá v přírodě České republiky.
Die Pflanzengattung Graukressen (Berteroa) gehört zur Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae). Charakteristisch sind die meist rein weißen, selten gelben Kronblätter, die genagelt, verkehrt-herzförmig und am oberen Ende tief zweiteilig sind. Berteroa sind nach dem italienischen Arzt, Botaniker und Pflanzensammler Carlo Giuseppe Luigi Bertero (1789–1831) benannt.
Bei Berteroa-Arten handelt sich um einjährige bis ausdauernde krautige Pflanzen. An vielen Pflanzenteilen kommen einfache und Sternhaare (Trichome) vor. Die aufsteigenden bis aufrechten Stängel sind einfach oder verzweigt. Die wechselständig am Stängel verteilt angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die einfache Blattspreite besitzt einen glatten, gewellten oder gezähnten Blattrand.
In traubigen Blütenständen stehen einige Blüten dicht zusammen. Es sind keine Tragblätter vorhanden. Die zwittrigen Blüten sind vierzählig mit doppelten Perianth. Die vier flaumig behaarten Kelchblätter sind länglich, fast aufrecht oder ausgebreitet. Charakteristisch sind die meist rein weißen, selten gelben Kronblätter, die genagelt, verkehrt-herzförmig und am oberen Ende tief zweiteilig sind. Es sind sechs Staubblätter vorhanden. Die Staubfäden des mittleren Paares besitzen keine Anhängsel oder sind einzähnig und das seitlich Paar besitzt basale zahnähnliche Anhängsel. Es sind vier Nektardrüsen vorhanden. Der etwa 4 mm lange Griffel ist glatt oder spärlich flaumig behaart und endet in einer kopfigen bis kaum erkennbar zweilappigen Narbe. Der Fruchtknoten enthält 4 bis 16 Samenanlagen.
Die dünnen Fruchtstiele sind aufrecht oder aufsteigend. Die je nach Art unterschiedlich geformten Schötchen können Sternhaare besitzen. Das vollständig ausgebildete Septum ist häutig. Die Samen sind in der Frucht in zwei Reihen angeordnet. Die fast kreis- bis nierenförmigen Samen mit einer winzig netzartigen Samenoberfläche können einen Flügel oder flügelartigen Rand besitzen.
Die Chromosomengrundzahl beträgt x = 8.
Die Gattung Berteroa hat ihr Diversitätszentrum auf der Balkanhalbinsel. Eine Art (Berteroa incana) ist in weiten Teilen von Eurasien verbreitet und ist in Nordamerika Neophyt.
Die Gattung Berteroa gehört zur Tribus Alysseae in der Familie der Brassicaceae[1]. Der Gattungsname Berteroa wurde 1821 durch Augustin Pyrame de Candolle in Mémoires du Muséum d'Histoire Naturelle, 7 (1), S. 232 erstveröffentlicht. Der botanische Gattungsname Berteroa ehrt den italienischen Botaniker und Pflanzensammler Carlo Giuseppe Luigi Bertero (1789–1831), der nach Chile auswanderte.
Die Gattung Berteroa enthält nur fünf Arten[2]:
Die Pflanzengattung Graukressen (Berteroa) gehört zur Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae). Charakteristisch sind die meist rein weißen, selten gelben Kronblätter, die genagelt, verkehrt-herzförmig und am oberen Ende tief zweiteilig sind. Berteroa sind nach dem italienischen Arzt, Botaniker und Pflanzensammler Carlo Giuseppe Luigi Bertero (1789–1831) benannt.
Berteroa, the false madworts, is a genus of flowering plants of the family Brassicaceae, native to temperate Eurasia. Its best known member is the weedy invasive hoary alyssum, Berteroa incana.
Species currently considered valid by The Plant List[2] are as follows:
Berteroa, the false madworts, is a genus of flowering plants of the family Brassicaceae, native to temperate Eurasia. Its best known member is the weedy invasive hoary alyssum, Berteroa incana.
Berteroa es un género de plantas de la familia Brassicaceae. Comprende 18 especies descritas, y de estas, solo 5 aceptadas.[1]
El género fue descrito por Augustin Pyrame de Candolle y publicado en Mémoires du Muséum d'Histoire Naturelle 7(1): 232. 1821.[2]
A continuación se brinda un listado de las especies del género Berteroa aceptadas hasta enero de 2013, ordenadas alfabéticamente. Para cada una se indica el nombre binomial seguido del autor, abreviado según las convenciones y usos.
Berteroa es un género de plantas de la familia Brassicaceae. Comprende 18 especies descritas, y de estas, solo 5 aceptadas.
Harmiot (Berteroa) on ristikukkaiskasvien (Brassicaceae) heimoon kuuluva pieni kasvisuku. Sukuun luetaan nykyisin kuuluvaksi viisi lajia[1].
Harmiot ovat monivuotisia ruohovartisia kasveja, joissa on tähtikarvoja. Harmioiden varret ovat tanakoita sekä pystyjä ja lehdet suikeita ja ruodittomia. Tyvilehdet ovat yleensä mutkalaitaisia. Harmioiden kukat ovat tertuissa. Kukkien teriöt ovat muodoltaan ristimäisiä ja terälehdet lähes tyveen asti kahtia liuskoittuneita sekä väriltään valkoisia.[2]
Suvun lajeista Suomessa[3] ja Ruotsissa[2] kasvaa vain harmio (Berteroa incana). Sitä tavataan Suomessa lähinnä etelärannikon tuntumassa sekä paikoitellen siellä täällä muualla maassa[3].
Harmioiden (Berteroa) suvun tieteellinen nimi viittaa 1789–1831 eläneeseen italialaiseen kasvitieteilijään Carlo Giuseppe Berteroon.[2]
Harmiot (Berteroa) on ristikukkaiskasvien (Brassicaceae) heimoon kuuluva pieni kasvisuku. Sukuun luetaan nykyisin kuuluvaksi viisi lajia.
Harmiot ovat monivuotisia ruohovartisia kasveja, joissa on tähtikarvoja. Harmioiden varret ovat tanakoita sekä pystyjä ja lehdet suikeita ja ruodittomia. Tyvilehdet ovat yleensä mutkalaitaisia. Harmioiden kukat ovat tertuissa. Kukkien teriöt ovat muodoltaan ristimäisiä ja terälehdet lähes tyveen asti kahtia liuskoittuneita sekä väriltään valkoisia.
Suvun lajeista Suomessa ja Ruotsissa kasvaa vain harmio (Berteroa incana). Sitä tavataan Suomessa lähinnä etelärannikon tuntumassa sekä paikoitellen siellä täällä muualla maassa.
Harmioiden (Berteroa) suvun tieteellinen nimi viittaa 1789–1831 eläneeseen italialaiseen kasvitieteilijään Carlo Giuseppe Berteroon.
Selon Tropicos (24 janvier 2022)[1] (Attention liste brute contenant possiblement des synonymes) :
Popróšnica[1][2] (Berteroa) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Popróšnica (Berteroa) je ród ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Wobsahuje sćěhowace družiny:
wšědna popróšnica (Berteroa incana) Berteroa mutabilis Berteroa obliquaMiltinaitė (lot. Berteroa) – bastutinių (Brassicaceae) šeimos augalų gentis, kurioje viena Lietuvoje gausiai paplitusi rūšis – pilkoji miltinaitė (lot. Berteroa incana, vok. Graukresse). Augalas daugiametis, 20-60 cm aukščio, apaugęs plaukeliais. Stiebas stačias arba kylantis. Lapai lancetiški. Žydi nuo birželio iki rudens. Vaisiai – pailgos arba elipsiškos ankštarėlės. Vaisiai atsiranda liepos mėn.
Auga smėlėtose vietose, pakelėse, dykvietėse. Plinta dažniausiai pakelėmis.
Berteroa is een geslacht van bloeiende planten in de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae).
Het geslacht is vernoemd naar de plantenverzamelaar Carlo Giuseppe Luigi Bertero (1789-1831).
Het geslacht kent vijf soorten:
Berteroa is een geslacht van bloeiende planten in de kruisbloemenfamilie (Brassicaceae).
Het geslacht is vernoemd naar de plantenverzamelaar Carlo Giuseppe Luigi Bertero (1789-1831).
Het geslacht kent vijf soorten:
Berteroa gintlii Rohlena Berteroa incana (L.) DC. Deze soort, het grijskruid, is de enige in Nederland en België in het wild voorkomende soort. Berteroa mutabilis (Vent.) DC. Berteroa obliqua (Sm.) DC. Berteroa orbiculata DC.Pyleniec (Berteroa DC.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje co najmniej 5 gatunków[3]. Gatunkiem typowym i zarazem jedynym przedstawicielem we florze Polski jest pyleniec pospolity (Berteroa incana (L.) DC.)[2][4]. Przedstawiciele rodzaju występują w Europie i Azji, przy czym centrum zróżnicowania jest Półwysep Bałkański[5]. Najszerzej rozprzestrzeniony pyleniec pospolity introdukowany został także do Ameryki Północnej[6]. Nazwa naukowa rodzaju upamiętnia Carlo Giuseppe Bertero (1789-1831), włoskiego lekarza i botanika żyjącego w Chile[6].
Należy do rodziny kapustowatych (Brassicaceae), rzędu kapustowców (Brassicales), kladu różowych (rosids) w obrębie okrytonasiennych (Magnoliophyta)[1][7].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Capparineae Engl., rodzina kapustowate (Brassicaceae Burnett), rodzaj pyleniec (Berteroa DC.)[8].
Pyleniec (Berteroa DC.) – rodzaj roślin należący do rodziny kapustowatych. Obejmuje co najmniej 5 gatunków. Gatunkiem typowym i zarazem jedynym przedstawicielem we florze Polski jest pyleniec pospolity (Berteroa incana (L.) DC.). Przedstawiciele rodzaju występują w Europie i Azji, przy czym centrum zróżnicowania jest Półwysep Bałkański. Najszerzej rozprzestrzeniony pyleniec pospolity introdukowany został także do Ameryki Północnej. Nazwa naukowa rodzaju upamiętnia Carlo Giuseppe Bertero (1789-1831), włoskiego lekarza i botanika żyjącego w Chile.
Berteroa é um género botânico pertencente à família Brassicaceae.[1]
Berteroa é um género botânico pertencente à família Brassicaceae.
Berteroa là chi thực vật có hoa trong họ Cải.[1]
Berteroa là chi thực vật có hoa trong họ Cải.
Berteroa DC. (1821)
Виды
Ико́тник (лат. Berteróa) — род растений семейства Капустные, распространённый в Евразии и занесённый в Северную Америку. Встречается по сорным местам. В средней полосе России цветёт с мая по октябрь.
Род назван в честь итальянского ботаника Карло Луиджи Джузеппе Бертеро[2].
Однолетние, двулетние или многолетние травы, опушенные ветвистыми волосками. Листья цельные, очередные. Цветки в кистях; лепестки белые, глубоко раздельные; плод стручочек[3].
По информации базы данных The Plant List, род включает 5 видов[4]:
Ико́тник (лат. Berteróa) — род растений семейства Капустные, распространённый в Евразии и занесённый в Северную Америку. Встречается по сорным местам. В средней полосе России цветёт с мая по октябрь.
Род назван в честь итальянского ботаника Карло Луиджи Джузеппе Бертеро.
团扇荠属（学名：Berteroa）是十字花科下的一个属，为一年生至多年生草本植物。该属共有约7种，分布于中亚、欧洲、地中海地区。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
.jpg)
