Vikev kašubská (Vicia cassubica) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina, jeden z mnoha druhů rodu vikev. Druhové jméno je odvozeno od severopolského Kašubska, části historické oblasti Pomořansko.
Areál druhu se rozprostírá hlavně ve střední a východní Evropě. Na západě je ohraničen Francií, na jihu Apeninským a Balkánským poloostrovem, na severu Skandinávií a na východě sahá přes Malou Asii a Kavkaz po Ural a okolí Kaspického moře.
V České republice roste jen roztroušeně, v Čechách v Českém krasu, okolí Křivoklátu, Českém středohoří a ve středním Polabí, na Moravě na Hodonínsku a v Chřibech.[1][2]
Vyskytuje se na okrajích lesů a vinic, v ovocných sadech, řídkých křovinách i na lesních pasekách a světlinách; všeobecně preferuje světlá a teplá stanoviště. Nejlépe se ji daří na hlubších a sušších půdách, ve spraších nebo písčinách. Roste od nížin do podhůří, v nižších polohách je ale hojnější. Obvykle vykvétá od června do srpna.[2][3]
Vikev kašubská je vytrvalou bylinou s přímou nebo vystoupavou lodyhou dlouhou 30 až 80 cm. Tato hranatá, hrubá, hnědozelená, odstále chlupatá lodyha vyrůstá z tlustého, plazivého kořene. Listy zakončené krátkým, rozvětvený úponkem bývají osmi až dvanáctijařmé. Krátce řapíčkaté lístky jsou podlouhlé, eliptické až vejčité a na vrcholu okrouhlé. Bývají velké 8 až 25 × 3 až 8 mm, na líci jsou slabě lesklé a na rubu odstále chlupaté. Listy mají celokrajné střelovité palisty.
Nad dlouhým podpůrným listenem vyrůstá na asi 5 cm dlouhé stopce krátké, hroznovité květenství vytvořeno 10 až 15 květy. Šikmo odstávající až převislé květy rostou na 0,5 cm stopkách. Kalich je široce zvonkovitý, 5 mm dlouhý, rezavohnědý a má pět nestejně dlouhých zubů. Asi 1 cm dlouhá koruna je červenofialová až růžovofialová a má nehetnatou, obvejčitou pavézu, ostře zakončená křídla a světlý člunek. Dvoubratrých tyčinek je 10 (9+1).
Plodem je rezavohnědý až červenofialový, široce elipsoidní, dvěma chlopněmi pukající lusk dlouhý asi 1,5 cm a široký 0,5 cm, Obsahuje jedno až dvě nahnědlá, skvrnitá, sférická semena. Ploidie druhu je 2n = 12.[1][2][3][4]
Tento v české květeně původní druh je z české přírody postupně vytlačován a v současnosti je jeho výskyt natolik omezen, že „Červeným seznamem cévnatých rostlin ČR“ je považován za ohrožený druh.[1][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu vikev kašubská ve Wikimedia Commons
Vikev kašubská (Vicia cassubica) je vytrvalá, planě rostoucí rostlina, jeden z mnoha druhů rodu vikev. Druhové jméno je odvozeno od severopolského Kašubska, části historické oblasti Pomořansko.
Areál druhu se rozprostírá hlavně ve střední a východní Evropě. Na západě je ohraničen Francií, na jihu Apeninským a Balkánským poloostrovem, na severu Skandinávií a na východě sahá přes Malou Asii a Kavkaz po Ural a okolí Kaspického moře.
V České republice roste jen roztroušeně, v Čechách v Českém krasu, okolí Křivoklátu, Českém středohoří a ve středním Polabí, na Moravě na Hodonínsku a v Chřibech.
Die Kassuben-Wicke (Vicia cassubica) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Wicken (Vicia) in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Sie ist in Mitteleuropa nur stellenweise verbreitet. Der Name Kassuben-Wicke geht auf die Kaschubei zurück.
Die Kassuben-Wicke ist eine ausdauernde krautige Pflanze mit ästiger, kriechender Grundachse und kurzen, dicken Bodenausläufern. Der meist einzelne Stängel ist einfach oder verzweigt, meist aufrecht, seltener niederliegend oder kletternd, 30 bis 60 cm lang, kantig und wie die Laubblätter mehr oder weniger kurz und weich behaart bis verkahlend.
Die wechselständigen Laubblätter sind etwa 5 bis 13 cm lang, paarig gefiedert, mit meist schwachen, einfachen oder ästigen Ranken und neun bis elf Paaren Fiederblättchen ausgestattet. Die kurz gestielten Fiederblättchen sind elliptisch bis länglich-lanzettlich, etwa 12 bis 15 mm lang und 5 bis 7 mm breit, meist abgerundet und mit scharf abgesetztem Spitzchen versehen. Sie besitzen zahlreiche, in einem Winkel von etwa 45 Grad abgehende, netzig verbundene Seitennerven, sind trübgrün, beiderseits behaart bis ganz kahl. Die Nebenblätter sind etwas schmäler als der Stängel, halbpfeil- bis halbspießförmig und meist ganzrandig.
Die traubigen Blütenstände sind etwa 5 bis 8 cm lang, kürzer bis so lang wie die Laubblätter, mehr oder weniger deutlich einseitig und tragen zehn bis zwölf Blüten. Die Blütenstiele besitzen eine Länge von 2 bis 3 mm. Die zygomorphen Blüten sind 9 bis 12 mm lang. Der Kelch ist glockig, schief gestutzt und besitzt kurze Zähne. Die oberen sind kurz dreieckig, die unteren pfriemlich und höchstens so lang wie die Röhre. Die Kronblätter sind von ähnlicher Form wie bei Vicia cracca. Die Fahne ist rotviolett, dunkler geadert und wenig länger als die weißlichen, vorn bläulichen Flügel und das weißliche, vorn mehr oder weniger violette Schiffchen.
Die Kassuben-Wicke blüht in den Monaten Juni und Juli.
Die Hülsenfrüchte sind deutlich gestielt, etwa 1,5 bis 2,5 cm lang und 6 bis 8 mm breit, eirauten-förmig, flach, kahl, glatt und lebhaft kastanienbraun gefärbt. Sie enthalten ein bis drei Samen. Die Samen sind eiförmig-kugelig, etwas abgeflacht, etwa 4 mm lang, glatt, gelbbraun bis olivgrün gefärbt und mehr oder weniger heller gefleckt. Die Samen der Kassuben-Wicke werden vermutlich durch Hühnervögel verbreitet.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 12[1].
Die Kassuben-Wicke ist im nördlichen und östlichen Mitteleuropa bis Süd-Skandinavien, Russland, Ukraine, Krim, Kleinasien, Balkan und auf den Apenninen beheimatet. Vicia cassubica ist ein gemäßigt-kontinentales bis submediterranes Florenelement.
Die Kassuben-Wicke ist ein pontisches Florenelement. Es wird vermutet, dass sie aus den Donau- und Sudetenländern ins Oder- Elbe- und Rheingebiet eingewandert ist. Die Vorkommen im östlichen Deutschland und in Südschweden haben jedoch kaum reliktartigen Charakter; hier kommt sie häufiger vor. Die wenigen Vorkommen in Südwestdeutschland (Deidesheim, Wachenheim) sind hingegen vollständig vom Hauptareal isoliert. In Österreich findet man Vicia cassubica zerstreut bis selten, während sie in der Schweiz ganz fehlt.
Die Kassuben-Wicke wächst in trockenen Laub- und Nadelwäldern sowie auf Waldwiesen. Sie ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Agrimonio-Vicietum cassubicae aus dem Verband Trifolion medii.[2]
Die Kassuben-Wicke (Vicia cassubica) ist eine Pflanzenart aus der Gattung Wicken (Vicia) in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae) innerhalb der Familie der Hülsenfrüchtler (Fabaceae). Sie ist in Mitteleuropa nur stellenweise verbreitet. Der Name Kassuben-Wicke geht auf die Kaschubei zurück.
Kaszëbskô wika (Vicia cassubica L. 1753) - to je wielelatnô roscëna z rodzëznë bòbòwatëch. Na Kaszëbach je ji mało, a òna kwitnie òd czerwińcu do lëpinca. Òna mô pùrpùrowò-lilewë kwiatë – kòl sétme w grónkù. Kaszëbskô wika mòże rosc np. kòl lasa m. jin. na Kaszëbach.
Kaszëbskô wika (Vicia cassubica L. 1753) - to je wielelatnô roscëna z rodzëznë bòbòwatëch. Na Kaszëbach je ji mało, a òna kwitnie òd czerwińcu do lëpinca. Òna mô pùrpùrowò-lilewë kwiatë – kòl sétme w grónkù. Kaszëbskô wika mòże rosc np. kòl lasa m. jin. na Kaszëbach.
Vicia cassubica, called Kashubian vetch and Danzig vetch, is a species of flowering plant in the genus Vicia, native to most of Europe, Turkey, the Levant, the Caucasus and Iran.[2] Found in thermophilous oak forests, it also does well in old fields that are in later stages of succession.[3]
Vicia cassubica, called Kashubian vetch and Danzig vetch, is a species of flowering plant in the genus Vicia, native to most of Europe, Turkey, the Levant, the Caucasus and Iran. Found in thermophilous oak forests, it also does well in old fields that are in later stages of succession.
Püstine hiirehernes (Vicia cassubica) on taimeliik liblikõieliste sugukonnast hiireherne perekonnast.[1]
Püstine hiirehernes (Vicia cassubica) on taimeliik liblikõieliste sugukonnast hiireherne perekonnast.
Pommerinvirna (kašubianvirna) (Vicia cassubica) on pääasiassa Euroopassa kasvava hernekasvi. Suomessa laji on hyvin harvinainen ja rauhoitettu.[1]
Monivuotisen pommerinvirnan varret kasvavat 30–60 cm pitkiksi. Varret ovat pystyjä ja pehmeäkarvaisia. Lehdet ovat 5–13 cm pitkiä ja niissä on pareittain 6–12 paria kapeansoikeita tai suikeita lehdyköitä. Kukkavarsi on noin viisisenttinen. Huulimaisten kukkien teriö on punavioletti ja venho valkoinen. Kukat kasvavat 10–12 kukan kukintoina. Hedelmä on kellertävä, kalju ja pari senttiä pitkä palko. Pommerinvirna kukkii heinäkuussa.[2] Muista Suomessa tavattavista virnalajeista pommerinvirna muistuttaa lähinnä aitovirnaa (V. sepium).[3]
Pommerinvirnan pääesiintymisalue ulottuu Saksasta ja Italiasta Balkanin ja Puolan kautta Keski-Venäjälle. Pohjoisessa kasvualue ulottuu eteläiseen Skandinaviaan, Baltiaan ja Etelä-Suomeen. Lajia tavataan myös paikoin Ranskassa, Kaukaasiassa ja Vähässä-Aasiassa.[4] Suomessa pommerinvirna kasvaa vain maan lounaisosissa. Ensimmäisenä laji löydettiin vuonna 1936 Tenholasta ja myöhemmin myös Kiskosta. Suomessa pommerinvirna on levinneisyysalueensa pohjoisrajalla, minkä takia sen leviämiskyky on esiintymisalueella varsin heikko.[3]
Suomessa pommerinvirna kasvaa kivisillä, kuivahkoilla metsärinteillä, hakkuuaukioilla ja pellon- ja metsänreunoilla. Lajin kasvupaikkoja uhkaavat lähinnä niiden umpeenkasvu ja metsittyminen. Ilmeisesti metsäpalojen torjunta on yksi syy lajin taantumiseen.[3]
Pommerinvirna (kašubianvirna) (Vicia cassubica) on pääasiassa Euroopassa kasvava hernekasvi. Suomessa laji on hyvin harvinainen ja rauhoitettu.
La Vesce de Cachoubie (Vicia cassubica)[1] est une plante de la famille des Fabacées.
Sucha woka (Vicia cassubica) je rostlina ze swójby łušćinowcow.
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo botanice doda.
Sucha woka (Vicia cassubica) je rostlina ze swójby łušćinowcow.
La veccia dei cassubi (Vicia cassubica L.) è una pianta perenne erbacea appartenente alla famiglia delle Fabaceae.[1]
Le foglie sono pennate con 16-24 segmenti ellittici arrotondati all'apice. Presenza di viticci all'apice dei rametti.
I fiori hanno corolla purpurea o blu e sono raggruppati a 5-6 per racemo.
La specie è diffusa in nord e centro Europa, e in Asia Minore.
Si trova in tutta Italia tranne in Piemonte, in Valle d'Aosta e in Sardegna.[2].
L'habitat ideale è rappresentato dai boschi di latifoglie e conifere.
La veccia dei cassubi (Vicia cassubica L.) è una pianta perenne erbacea appartenente alla famiglia delle Fabaceae.
Vicia cassubica (binomen a Linnaeo anno 1753 statutum) est species Fabacearum ex Europa et Turcia oriunda.
Sørlandsvikke (Kasjubiasvikke) - (Vicia cassubica) er en flerårig urt i vikkeslekten, som tilhører erteblomstfamilien (Fabaceae).
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Sørlandsvikke (Kasjubiasvikke) - (Vicia cassubica) er en flerårig urt i vikkeslekten, som tilhører erteblomstfamilien (Fabaceae).
Wyka kaszubska (Vicia cassubica L.) – gatunek rośliny z rodziny bobowatych. Określenie "kaszubska" pochodzi od Kaszub. Gatunek ten występuje jednak nie tylko na Kaszubach, lecz także w prawie całej Europie oraz w Azji Zachodniej i na Kaukazie[2]. W Polsce jest średnio pospolita na całym obszarze kraju[3].
Bylina, hemikryptofit. Siedlisko: świetliste lasy i zarośla. Kwitnie od maja do czerwca. W klasyfikacji zbiorowisk roślinnych gatunek charakterystyczny dla Ass. Agrimonio-Vicietum cassubicae[4].
Wyka kaszubska (Vicia cassubica L.) – gatunek rośliny z rodziny bobowatych. Określenie "kaszubska" pochodzi od Kaszub. Gatunek ten występuje jednak nie tylko na Kaszubach, lecz także w prawie całej Europie oraz w Azji Zachodniej i na Kaukazie. W Polsce jest średnio pospolita na całym obszarze kraju.
Backvicker (Vicia cassubica) är en växtart i familjen ärtväxter.
Artepitetet cassubica (lat.) = Kassubien, en del av Pommern i nuvarande Polen.
Wikimedia Commons har media som rör Backvicker.
Backvicker (Vicia cassubica) är en växtart i familjen ärtväxter.
Artepitetet cassubica (lat.) = Kassubien, en del av Pommern i nuvarande Polen.
Багаторічна витка чи невитка трав'яниста рослина 40–60 см завдовжки. Кореневище досить товсте, повзуче, розгалужене, деревне. Стебло прямостійне чи висхідне, малорозгалужене, щетинисте, м'яко-волосисте. Листки чергові, від короткочерешкових до безчерешкових, перисті з 6–12 парами листочків. Листочки від вузько-еліптичних до ланцетних, з цілими краями, до 8–10 мм шириною. Прилистки невеликі. Квітконоси коротші від листочків, зазвичай з 5–16 пурпурно-фіолетовими квітками. Боби 15–30 мм завдовжки, голі, жовтувато-коричневі, однокамерні, з 1–2(3) насінням[3][2][4].
Поширений у більшій частині Європи й у західній Азії (пн. Іран, Ліван, Сирія, пн. Туреччина, Азербайджан, Грузія)[5][3][6].
В Україні зростає в чагарниках і на узліссях — в лісовій зоні, Лісостепу і гірському Криму[2].
загальний вигляд
квіти й плоди
ілюстрація
Це незавершена стаття про Бобові.Vicia cassubica là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.[1]
Bài viết liên quan đến tông Đậu này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn.
Vicia cassubica là một loài thực vật có hoa trong họ Đậu. Loài này được L. miêu tả khoa học đầu tiên.
