Əspərək (lat. Reseda)[1] — əspərəkkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Əspərək (lat. Reseda) — əspərəkkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Reseda és un gènere de plantes amb flor dins la família de les resedàcies. Als Països Catalans reben molts noms populars segons les zones i espècies entre ells els de pebrots de ruc. Les espècies d'aquest gènere són originàries de la zona que va des de les illes Canàries al nord de l'Índia incloent la regió mediterrània. Poden ser plantes anuals, biennals o perennes. Fan de 40 a 130 m d'alçada. Les fulles, d'1 a 15 cm de llarg, formen una roseta basal i es disposen en espiral al voltant de la tija. Flors de 4 a 6 mm de diàmetre en una espiga prima. El fruit és una càpsula amb diverses llavors. En algunes espècies les càpsules immadures recorden un petit pebrot rectangular. Algunes espècies (com Reseda odorata) es cultiven per la seva bona olor en jardineria o perfumeria. Les plantes silvestres són molt mel·líferes, molt visitades per les abelles.
El gènere inclou al voltant de 50-70 espècies, entre les quals hi ha:
Reseda és un gènere de plantes amb flor dins la família de les resedàcies. Als Països Catalans reben molts noms populars segons les zones i espècies entre ells els de pebrots de ruc. Les espècies d'aquest gènere són originàries de la zona que va des de les illes Canàries al nord de l'Índia incloent la regió mediterrània. Poden ser plantes anuals, biennals o perennes. Fan de 40 a 130 m d'alçada. Les fulles, d'1 a 15 cm de llarg, formen una roseta basal i es disposen en espiral al voltant de la tija. Flors de 4 a 6 mm de diàmetre en una espiga prima. El fruit és una càpsula amb diverses llavors. En algunes espècies les càpsules immadures recorden un petit pebrot rectangular. Algunes espècies (com Reseda odorata) es cultiven per la seva bona olor en jardineria o perfumeria. Les plantes silvestres són molt mel·líferes, molt visitades per les abelles.
Rýt (Reseda) je široký rod jednoletých až vytrvalých rostlin z čeledě rýtovitých, z nichž jen malá část se pěstuje s nějakým zámyslem.
Rostliny tohoto rodu, který pochází z oblasti Mediterránu, jsou hojně rozšířeny téměř v celém mírném podnebném pásu. Z Evropy byly zavlečeny do východní a Střední Asie, severních i jižních oblastí Afriky, do Severní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland. Asi třetina všech druhů roste v Evropě a 5 druhů lze nalézt ve volné přírodě České republiky.
Rýtu nejlépe vyhovuje slunné stanoviště na neulehlé, dobře propustné půdě, která může být i dosti kamenitá a poměrně suchá, preferuje teplé biotopy. Jsou to rostliny mesofytní až xerofytní.[1][2][3][4]
Rostliny rodu rýt jsou rozmanitého vzhledu, byliny, polokeře, vzácně i keře a jejich životní cyklus bývá jednoletý, dvouletý nebo jsou i trvalkami. Lodyhy mohou být poléhavé, vystoupavé ale nejčastěji jsou vzpřímené, v dobrých podmínkách často bohatě větvené, bývají vysoké 20 až 130 cm. Kořen je většinou dlouhý, vřetenovitý, rostlinám neprospívá přesazování. Listy jsou dvoje, jedny s řapíkem a většinou celokrajné nebo dvou až trojlaločné tvořící přízemní růžici, která po vyrašení lodyhy zasychá, a druhé vyrůstající střídavě ve spirále na lodyhách. Ty bývají rozmanité, s malými řapíky nebo přisedlé, několikadílné, peřenodílné, laločné, s okraji rovnými nebo vlnitými. Dosahují délky od 1 do 15 cm.
Oboupohlavné souměrné květy velikosti 4 až 10 mm vyrůstající na stopkách z paždí listů se seskupují do hroznovitých květenství, jsou v barvách bílé, zelené, žluté nebo oranžové. Kalichy i koruny jsou vytvořeny 4 až 8 volnými lístky, Korunní lístky jsou u báze široké a postupně se zužují, zakončeny jsou rozvětvenými přívěsky, pakorunkami. Tyčinek, výhradně plodných, bývá v květu 12 až 25, jejich nitky srůstají se svrchním semeníkem vytvořeným ze 3 až 6 plodolistů, blizny jsou 3 i 4. Květy jsou opylovány hmyzem. Plody jsou vztyčené nebo převislé pukající tobolky s mnoha semeny bez endospermu.
Jednoleté rostliny vytváří s příchodem jara listovou růžici a z ní rychle raší lodyha s listy a květy, s nástupem chladu celá rostlina zasychá. U dvouletých vyroste ze semene na podzim přízemní růžice, která přezimuje, a na jaře z ní vypučí květná lodyha rostoucí až do zimy. U vytrvalých druhů vyrůstá z oddenku kořene na podzim přízemní růžice a po přezimování z ní vyroste lodyha kvetoucí opět až do pozdního podzimu, přitom vyroste nová růžice pro příští rok. Ve všech případech listová růžice po vyrašení lodyhy usychá.[1][5][6][7]
Přestože rýt není rostlinou vzhledově atraktivní, některé druhy se vysazují v zahradách pro svou vůni, květů se užívá pro výrobu parfémů nebo do sušených aromatických směsí (např. rýt vonný). Celých rostlin, a hlavně květů, se dříve používalo k barvení látek (např. rýt barvířský).[5] Některé druhy se na nepůvodním území natolik rozšířily a zaplevelily ho, že představují těžko zvládány problém (např. rýt žlutý v Austrálii).[8]
Rod rýt se rozděluje asi do 68 druhů.[9] V ČR rostou tyto druhy:[10]
V Evropě se ještě vyskytuje dalších 17 druhů:[11]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rýt ve Wikimedia Commons
Galerie rýt ve Wikimedia CommonsRýt (Reseda) je široký rod jednoletých až vytrvalých rostlin z čeledě rýtovitých, z nichž jen malá část se pěstuje s nějakým zámyslem.
Reseda (Reseda) er en slægt med syv arter, der er udbredt i Europa, Nordafrika og Asien. Det er urteagtige planter (én-, to- eller flerårige) med opret vækst og spredte, smalle blade, der har hel, let bølget rand. Blomsterstanden er en klase med uregelmæssige 4- eller 6-tallige blomster. Frugten er en kapsel med mange frø. Her omtales kun de arter, som er vildtvoksende i Danmark, eller som dyrkes her.
Sit navn har reseda fået fra latin. Plinius den Ældre skrev, at folk i Arimum (vore dages Rimini) benyttede planten mod betændelser, og under behandlingen udtalte en trylleformel, der begyndte "Reseda, morbus reseda" (= Stil sygdommen, stil den) af latin resedare = at stille, helbrede. [1]
Beskrevne arter
Reseda, auch Resede oder Wau genannt, ist eine Pflanzengattung in der Familie der Resedagewächse (Resedaceae). Sie ist die einzige in Mitteleuropa vorkommende Gattung dieser Familie.
Reseda-Arten sind ein- bis mehrjährige krautige Pflanzen. Die Laubblätter sind einfach oder fiederteilig. Am Grund besitzen sie meist zwei Zähnchen.
Die Blüten stehen in den Achseln von Tragblättern. Die meist zwittrigen Blüten sind zygomorph mit meist doppelter Blütenhülle. Es sind vier bis acht Kelchblätter vorhanden. Die vier bis acht Kronblätter sind gelb, weißlich oder grünlich. Es sind 10 bis 25 Staubblätter vorhanden. Drei oder vier Fruchtblätter sind zu einem einfächrigen, oberständigen Fruchtknoten verwachsen. Ein Griffel fehlt oft oder ist sehr kurz. Es gibt drei bis sechs Narben.
Die Kapselfrucht ist schon als unbefruchteter Fruchtknoten oben offen und bleibt bis zur Reife offen.
Illustration aus Sturm von Gelber Wau (Reseda lutea) und Färber-Wau (Reseda luteola)
Ausschnitt eines Blütenstandes des Färber-Wau (Reseda luteola)
Rapunzel-Wau (Reseda phyteuma)
Die wissenschaftliche Bezeichnung Reseda leitet sich vom Lateinischen resedare für ‚stillen‘, ‚lindern‘ ab. Verschiedene Reseda-Arten wurden als Heilmittel oder bei Krankheitsbeschwörungen verwendet. Im Deutschen wird Resede seit dem 18. Jahrhundert verwendet. Der deutsche Trivialname Wau ist von Wouw oder Wouwe, der niederländischen Bezeichnung für die Färber-Wau, abgeleitet. Erste Belege für diesen deutschen Namen stammen von 1632 und 1647, seit 1738 wird der Name Wau auch in technischen Werken verwendet.[1]
Da die Resede zum Färben benutzt wurde, fand ihr Name auch Eingang in die Farbbezeichnungen. Als Resedagrün ist der helle bräunlich-grüne Farbton in der offiziellen RAL-Farbtabelle unter der Nummer 6011 aufgeführt. Nach dem Zweiten Weltkrieg konnte er sich dabei zeitweise als Grundanstrich für Maschinen und sonstige technische Anlagen etablieren,[2] bis 1974 via DIN-Norm 1844 festgelegt.[3]
Die Gattung Reseda wurde durch Carl von Linné aufgestellt.
In der Gattung Reseda gibt es etwa 55 Arten, von denen etwa 20 in Europa vorkommen. Hier eine Auswahl:
Reseda, auch Resede oder Wau genannt, ist eine Pflanzengattung in der Familie der Resedagewächse (Resedaceae). Sie ist die einzige in Mitteleuropa vorkommende Gattung dieser Familie.
Igerjdi neɣ Asbuɣ (Assaɣ ussnan: Reseda) d tawsit n yimɣan isaɣuren yeṭṭafaren tawacult tegrejdin. Tilmas n tewsit-a ttemɣayen-tt-d g wemda n yilel agrakal d unẓul utrim n Asya d Tigzirin tiknariyin. dɣa kra n tilmas-a gant d imɣi n useggas kra n iden gant d imɣi asenseggas ma d tid n iden gant d timezgatin
Igerjdi neɣ Asbuɣ (Assaɣ ussnan: Reseda) d tawsit n yimɣan isaɣuren yeṭṭafaren tawacult tegrejdin. Tilmas n tewsit-a ttemɣayen-tt-d g wemda n yilel agrakal d unẓul utrim n Asya d Tigzirin tiknariyin. dɣa kra n tilmas-a gant d imɣi n useggas kra n iden gant d imɣi asenseggas ma d tid n iden gant d timezgatin
Rezeda (Reseda), oromgul — rezedadoshlar oilasiga mansub bir, ikki, baʼzan koʻp yillik oʻtsimon oʻsimliklar turkumi. 50 ga yaqin turi bor. Yevropa va Osiyoda uchraydi. Oʻrta Osiyoda dalalar va toshloq yerlarda oʻsadi. Oq gulli xushboʻy R. bogʻlarda oʻstiriladi. R.ning baʼzi turlari (Mas, sariq R.) tarkibida sariq boʻyoq modda bor.[1]
Rezeda (Reseda), oromgul — rezedadoshlar oilasiga mansub bir, ikki, baʼzan koʻp yillik oʻtsimon oʻsimliklar turkumi. 50 ga yaqin turi bor. Yevropa va Osiyoda uchraydi. Oʻrta Osiyoda dalalar va toshloq yerlarda oʻsadi. Oq gulli xushboʻy R. bogʻlarda oʻstiriladi. R.ning baʼzi turlari (Mas, sariq R.) tarkibida sariq boʻyoq modda bor.
Резеда́ (лат. Reséda) — ҡәнәфер һымаҡтар ғаиләһенә ингән, башаҡланып торған аҡ, һары йәки йәшкелт һары сәскәле түшәлеп үҫкән үҫемлек. Төрөнөң дөйөм иҫәбе 60-ға барып етә.[2].
Резеда — татар һәм башҡорттарҙа ҡатын-ҡыҙҙар исеме.
Ареалы Төньяҡ Африка, Европа һәм Азияның бер өлөшөн (Һиндостанғаса)арауыҡты биләй. Иң күп таралған биләмәһе Урта диңгеҙ буйы.
.jpg)
Төрҙәренең дөйөм һаны алтмышҡа барып етә.[2]. Билдәлеләре:
Reseda /rɪˈsiːdə/,[1] also known as the mignonette /ˌmɪnjəˈnɛt/,[2] is a genus of fragrant herbaceous plants native to Europe, southwest Asia and North Africa, from the Canary Islands and Iberia east to northwest India. The genus includes herbaceous annual, biennial and perennial species 40–130 cm tall. The leaves form a basal rosette at ground level, and then spirally arranged up the stem; they can be entire, toothed or pinnate, and range from 1–15 cm long. The flowers are produced in a slender spike, each flower small (4–6 mm diameter), white, yellow, orange, or green, with four to six petals. The fruit is a small dry capsule containing several seeds.
Other common names include weld or dyer's rocket (for R. luteola), and bastard rocket.
Propagation is by seed, which is surface-sown directly into the garden or grass verge. The plant does not take well to transplanting and should not be moved after sowing.
Mignonette flowers are extremely fragrant. It is grown for the sweet ambrosial scent of its flowers. It is used in flower arrangements, perfumes and potpourri. A Victorian favourite, it was commonly grown in pots and in window-boxes to scent the city air. It was used as a sedative and a treatment for bruises in Roman times. The volatile oil is used in perfumery. The yellow dye was obtained from the roots of R. luteola by the first millennium BC, and perhaps earlier than either woad or madder. Use of this dye came to an end at the beginning of the twentieth century, when cheaper synthetic yellow dyes came into use.[3]
Charles Darwin used R. odorata in his studies of self-fertilised plants, which he documented in The Effects of Cross and Self-Fertilisation in the Vegetable Kingdom.
As of March 2014 The Plant List recognises 41 accepted species (including infraspecific names):[4]
Reseda /rɪˈsiːdə/, also known as the mignonette /ˌmɪnjəˈnɛt/, is a genus of fragrant herbaceous plants native to Europe, southwest Asia and North Africa, from the Canary Islands and Iberia east to northwest India. The genus includes herbaceous annual, biennial and perennial species 40–130 cm tall. The leaves form a basal rosette at ground level, and then spirally arranged up the stem; they can be entire, toothed or pinnate, and range from 1–15 cm long. The flowers are produced in a slender spike, each flower small (4–6 mm diameter), white, yellow, orange, or green, with four to six petals. The fruit is a small dry capsule containing several seeds.
Other common names include weld or dyer's rocket (for R. luteola), and bastard rocket.
Rezedo (Reseda) estas genro de rezedacoj, kies specio flaveta rezedo estis furore kultivata en la ĝardenoj komence de la 20-a jarcento; ĝi eligas dolĉan odoron.
http://www.haabet.dk/flora_danica/Farve-Vau_(Reseda_luteola).jpg
Beletre, pro ties furoro la rezedo ofte vortatas en poemoj de fino da la 19-a jarcento (ekzemple de Paul Verlaine) aŭ de la 20-a jarcento; konatas la poemo de Louis Aragon "la rozo kaj la rezedo", pri la franca Resistance (franca historio) dum la 2-a mondmilito.
Reseda (del latín resedo, curar) es un género de plantas con flor de la familia Resedaceae de las que existen hasta 70 especies,[1] como la gualda, el gualdón y la gualdilla, y que están distribuidas en áreas templadas del hemisferio norte que abarcan desde las Islas Canarias y la región del Mediterráneo, hasta el subcontinente indio.[2]
Reseda fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 448–450, en el año 1753.[3] La especie tipo es: Reseda lutea L.
alrededor de 50-70 especies, entre las cuales:
Reseda alba
Reseda complicata Bory - Planta endémica de Sierra Nevada en España.
Reseda gredensis - Gualdoncillo, endemismo de la Sierra de Gredos y de la Sierra de la Estrella
Reseda lutea
Reseda luteola-Gualda
Reseda odorata
Reseda phyteuma
Reseda scoparia-Gualdón de Canarias
Reseda suffruticosa Loefl. Enturio, gualdón, endemismo de la península ibérica
Reseda virgata Boiss. & Reut.
Reseda (del latín resedo, curar) es un género de plantas con flor de la familia Resedaceae de las que existen hasta 70 especies, como la gualda, el gualdón y la gualdilla, y que están distribuidas en áreas templadas del hemisferio norte que abarcan desde las Islas Canarias y la región del Mediterráneo, hasta el subcontinente indio.
Reseeda (Reseda L.) on taimeperekond reseedaliste sugukonnas.
Eestis esineb kaks liiki tulnukana:
Resedat (Reseda) on resedakasveihin kuuluva suku, jossa on noin 60 lajia. Ne ovat yksi- tai monivuotisia ruohovartiskasveja, joita esiintyy pääasiassa Välimeren alueella ja Lounais-Aasiassa, mutta myös Itä-Afrikassa ja Intiassa. Pienet kukat kasvavat tähkämäisessä terttukukinnossa ja ovat vihertävänvalkoisia tai vihertävänkeltaisia. Tuoksuresedaa on viljelty vuosisatoja voimakkaasti tuoksuvien kukkiensa vuoksi.[1] Sitä käytetään yksivuotisena koristekasvina sekä kosmetiikan hajusteiden valmistamiseen. Kaksivuotista väriresedaa käytetään värikasvina keltaisen värin tuottamiseen.[2] Värireseda ja keltareseda ovat levinneet Suomeen aikaisemmin painolastikasveina laivojen painolastimaan mukana.[3]
Valkoreseda.
Keltareseda.
Keltareseda.
Värireseda.
Nuokkukotareseda.
Nuokkukotareseda.
Resedat (Reseda) on resedakasveihin kuuluva suku, jossa on noin 60 lajia. Ne ovat yksi- tai monivuotisia ruohovartiskasveja, joita esiintyy pääasiassa Välimeren alueella ja Lounais-Aasiassa, mutta myös Itä-Afrikassa ja Intiassa. Pienet kukat kasvavat tähkämäisessä terttukukinnossa ja ovat vihertävänvalkoisia tai vihertävänkeltaisia. Tuoksuresedaa on viljelty vuosisatoja voimakkaasti tuoksuvien kukkiensa vuoksi. Sitä käytetään yksivuotisena koristekasvina sekä kosmetiikan hajusteiden valmistamiseen. Kaksivuotista väriresedaa käytetään värikasvina keltaisen värin tuottamiseen. Värireseda ja keltareseda ovat levinneet Suomeen aikaisemmin painolastikasveina laivojen painolastimaan mukana.
Reseda
Les résédas sont des plantes herbacées à fleurs généralement odorantes, appartenant au genre Reseda de la famille des Résédacées.
Ce genre comprend une cinquantaine d'espèces annuelles, bisannuelles ou vivaces, originaires d'Afrique du Nord, d'Europe et d'Asie occidentale.
Étymologiquement, « réséda » vient du latin « resedare », signifiant « calmer », en référence aux propriétés médicinales attribuées à certaines espèces.
Plantes herbacées, annuelles, bisannuelles ou vivaces, de 40 cm à 1,30 m environ de haut. Les feuilles alternées, de 1 à 15 cm de long, entières, dentées ou pennées, forment une rosette basale et s'étagent le long de la tige.
Les fleurs sont peu spectaculaires, petites (4 à 6 mm de diamètre), blanches, jaunes, orange ou vertes. Elles comptent de 4 à 6 pétales et sont groupées en longues inflorescences (grappes ou épis). Les fruits sont des capsules contenant plusieurs graines noires.
Charles Darwin utilisa Reseda odorata pour ses études sur les plantes autofertiles, qu'il publia dans son ouvrage The Effects of Cross and Self-Fertilisation in the Vegetable Kingdom (Les effets de la reproduction croisée ou autogame dans le royaume végétal).
Dans le langage des fleurs, le réséda symbolise la modestie[1].
Réséda est un prénom révolutionnaire, présent dans le calendrier républicain, et très rare. Après la Révolution, il n’est plus utilisé tout au long du XIXe siècle. En France, il est à nouveau attribué en 1903, 1910 et 1922 (entre trois et cinq fois), et une fois en 1993 . Il se fête le 5 octobre (14 vendémiaire)[2].
Reseda
Les résédas sont des plantes herbacées à fleurs généralement odorantes, appartenant au genre Reseda de la famille des Résédacées.
Ce genre comprend une cinquantaine d'espèces annuelles, bisannuelles ou vivaces, originaires d'Afrique du Nord, d'Europe et d'Asie occidentale.
Étymologiquement, « réséda » vient du latin « resedare », signifiant « calmer », en référence aux propriétés médicinales attribuées à certaines espèces.
Planda bliantúil atá dúchasach do thuaisceart na hAfraice. Na duilleoga lansa-chruthach. Na bláthanna cumhra bánbhuí, i spící, 4-7 bpeiteal orthu, maothánach, na cinn taobh thiar níos mó ná na cinn eile, go minic le níos mó maothán.
Róžat[1][2] (Reseda) je ród ze swójby róžatowych rostlinow (Resedaceae). Druhe serbske mjeno je rezeda[1][2].
Wobsahuje sćěhowace družiny:
Róžat (Reseda) je ród ze swójby róžatowych rostlinow (Resedaceae). Druhe serbske mjeno je rezeda.
Wobsahuje sćěhowace družiny:
barbjerski róžat (Reseda luteola) běły róžat (Reseda alba) wonjaty róžat (Reseda odorata) žołty róžat (Reseda lutea)Reseda Tourn. ex L. è un genere di piante della famiglia Resedaceae,[1] originario dell'Africa del Nord, dell'Europa e dell'Asia occidentale.
Il nome deriva dal latino resedare = calmare, in riferimento alle proprietà medicinali attribuite ad alcune specie.
Il genere comprende piante erbacee, annuali o biennali, di altezza compresa tra i 40 e i 130 cm.
Le foglie sono alterne, lunghe da 1 a 15 cm, disposte a formare una rosetta basale alla base del fusto.
I fiori sono poco appariscenti, da 4 a 6 mm di diametro, di colore variabile a seconda delle specie dal bianco al giallo, dall'arancio al verde.
I frutti sono delle capsule contenenti numerosi piccoli semi neri.
Sono riconosciute le seguenti specie:[1]
Reseda Tourn. ex L. è un genere di piante della famiglia Resedaceae, originario dell'Africa del Nord, dell'Europa e dell'Asia occidentale.
Il nome deriva dal latino resedare = calmare, in riferimento alle proprietà medicinali attribuite ad alcune specie.
Hasło w Wikisłowniku Rezeda (Reseda L.) – rodzaj roślin zielnych lub krzewinek z rodziny rezedowatych (Resedaceae DC. ex Gray). Należy do niego około 60 gatunków pochodzących z Azji, Europy i Afryki[3]. W Polsce dwa gatunki są rodzime, dwa dalsze występują jako dziczejące trwale lub przejściowo. Jeden gatunek – rezeda wonna – uprawiany jest ze względu na silny aromat. Rezeda żółtawa była ważną rośliną barwierską dostarczając żółtego barwnika[4].
Gatunki tego rodzaju występują na Starym Świecie, przy czym największe zróżnicowanie osiągają w rejonie Morza Śródziemnego i w zachodniej Azji[4]. W Polsce gatunki rodzime to rezeda mała (R. phyteuma) i rezeda żółta (R. lutea). Antropofitem zadomowionym jest rezeda żółtawa (R. luteola), przejściowo dziczeje rezeda biała (R. alba)[5][6].
Rośliny zapylane są przez owady wabione zapachem i nektarem, w szczególności często kwiaty odwiedzają motyle. Rośliny z tego rodzaju występują na terenach skalistych, na suchych, nasłonecznionych murawach, często na przydrożach i terenach ruderalnych[4].
Należy do rodziny rezedowatych (Resedaceae), która wraz z siostrzana rodziną Gyrostemonaceae wchodzi w skład rzędu kapustowców (Brassicales).
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa ukęślowe (Dilleniidae Takht. ex Reveal & Tahkt.), nadrząd Capparanae Reveal, rząd kaparowce (Capparales Hutch.), podrząd Resedineae Engl., rodzina rezedowate (Resedaceae DC. ex Gray), podrodzina Resedoideae Eaton, plemię Resedeae Rchb., podplemię Resedinae Müll.-Arg. in DC., rodzaj rezeda (Reseda L.)[8].
Rezeda (Reseda L.) – rodzaj roślin zielnych lub krzewinek z rodziny rezedowatych (Resedaceae DC. ex Gray). Należy do niego około 60 gatunków pochodzących z Azji, Europy i Afryki. W Polsce dwa gatunki są rodzime, dwa dalsze występują jako dziczejące trwale lub przejściowo. Jeden gatunek – rezeda wonna – uprawiany jest ze względu na silny aromat. Rezeda żółtawa była ważną rośliną barwierską dostarczając żółtego barwnika.
Reseda L. é um género de plantas com flor pertencente à família Resedaceae, que inclui várias espécies fragrantes utilizadas como planta ornamental e para produção de aromas e de corantes usados em tinturaria. O uso destas plantas em tinturaria cessou no início do século XX devido à disponibilidade de corantes amarelos sintéticos mais baratos e eficazes.[1]
A base de dados taxonómicos The Plant List aponta como validamente descritas as seguintes espécies de Reseda (incluindo nomes infraespecíficos:[2]
Reseda L. é um género de plantas com flor pertencente à família Resedaceae, que inclui várias espécies fragrantes utilizadas como planta ornamental e para produção de aromas e de corantes usados em tinturaria. O uso destas plantas em tinturaria cessou no início do século XX devido à disponibilidade de corantes amarelos sintéticos mais baratos e eficazes.
Resedor (Reseda)[1] är ett släkte inom familjen resedaväxter som beskrevs år 1753 av Carl von Linné. Resedor ingår i familjen resedaväxter. Enligt Catalogue of Life omfattar släktet Reseda 68 arter[1][2] Resedaväxterna är vanliga i medelhavstrakterna. I Sverige växer endast tre inhemska arter: Färgreseda (Reseda luteola), Gulreseda (Reseda lutea) och Vitreseda (Reseda alba).[3]
Namnet Reseda kommer av latinets resedare ('lindra', 'stilla'),[4] eftersom den använts inom läkekonsten sedan antiken och namnet användes om en läkeväxt redan av Plinius.[3] Resedan (Luktreseda)är också omnämnd av Dan Andersson i dikten Till min syster:
” Och när du sövts till drömmar av Resedan vid din vägg,all ängens rosor ropa, kom ut till oss och sov!
„ – Till min syster, av Dan Andersson
Kladogram enligt Catalogue of Life[1]:
resedaväxter Reseda
Wikimedia Commons har media som rör Reseda.
Wikispecies har information om Reseda.
Resedor (Reseda) är ett släkte inom familjen resedaväxter som beskrevs år 1753 av Carl von Linné. Resedor ingår i familjen resedaväxter. Enligt Catalogue of Life omfattar släktet Reseda 68 arter Resedaväxterna är vanliga i medelhavstrakterna. I Sverige växer endast tre inhemska arter: Färgreseda (Reseda luteola), Gulreseda (Reseda lutea) och Vitreseda (Reseda alba).
По информации базы данных The Plant List, род включает 31 вид[7]:
Ещё более 120 названий видов имеют неопределённый статус.
По информации базы данных The Plant List, род включает 31 вид:
Reseda alba L. — Резеда белая Reseda arabica Boiss. Reseda aucheri Boiss. — Резеда Оше Reseda barrelieri Bertol. ex Müll.Arg. Reseda bucharica Litv. — Резеда бухарская Reseda complicata Bory Reseda decursiva Forssk. Reseda ellenbeckii Perkins Reseda glauca L. Reseda globulosa Fisch. & C.A.Mey. — Резеда шароплодная Reseda gredensis (Cutanda & Willk.) Müll.Arg. Reseda inodora Rchb. — Резеда непахучая Reseda jacquinii Rchb. Reseda lanceolata Lag. Reseda lutea L. typus — Резеда жёлтая Reseda luteola L. — Резеда жёлтенькая Reseda media Lag. Reseda muricata C.Presl Reseda odorata L. — Резеда душистая, или Резеда пахучая Reseda orientalis (Müll.Arg.) Boiss. Reseda paui Valdés Berm. & Kaercher Reseda phyteuma L. Reseda pruinosa Delile Reseda stenostachya Boiss. Reseda stricta Pers. Reseda suffruticosa Loefl. Reseda tymphaea Hausskn. Reseda undata L. Reseda urnigera Webb Reseda villosa Coss. Reseda virgata Boiss. & Reut.Ещё более 120 названий видов имеют неопределённый статус.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg){kind=link}