Tmesipteris je rod kapradin z čeledi prutovkovité. Jsou to vesměs epifytní kapradiny s převislými stonky a střídavými jednoduchými listy. Sporangia jsou tlustostěnná, srostlá po dvou a umístěná na bázi vidličnatých listů. Tyto kapradiny mají některé výjimečné znaky, postrádají kořeny a prokel obsahuje cévní svazky podobně jako u příbuzného rodu prutovka. Rod Tmesipteris zahrnuje asi 12 druhů a je rozšířen v Australasii a na Filipínách.
Zástupci rodu Tmesipteris jsou nevelké epifytní nebo řidčeji pozemní kapradiny s vidličnatě větvenými oddenky. Oddenky jsou pokryty hnědými rhizoidy, pravé kořeny chybějí. Stonek je jednoduchý nebo vidličnatě větvený, zploštělý a lysý, převislý nebo u pozemních forem až polovzpřímený. Má buď neukončený růst nebo je zakončen velkým listem. Listy na bázi stonku jsou šupinovité a směrem vzhůru se postupně zvětšují. Sterilní listy (trofofyly) jsou jednoduché, střídavé, spirálně nebo dvouřadě uspořádané, ze stran zploštělé, jednožilné. Střední žilka často na konci listu vybíhá v osinku. Nemají řapík, báze listů sbíhá po stonku. Listy nesoucí sporangia (sporofyly) jsou vidličnaté a stopkaté. Sporangia jsou srostlá po 2 do podlouhlých synangií a obsahují velký počet výtrusů. Spory jsou elipsoidní, monoletní, s hladkým nebo hrubým povrchem. Prokel je podzemní, nezelený, válcovitý, dlouhověký, pokrytý hnědými vlasovitými rhizoidy. Podobá se krátkému kousku oddenku, je až 2 cm dlouhý a asi 1,3 mm tlustý. Často je i větvený. Vyživuje se prostřednictvím mykorhizy. Ve středové části je cévní svazek, což je u žijících kapradin zcela neobvyklé a tento znak jinak má pouze příbuzný rod prutovka (Psilotum). Pelatky a zárodečníky jsou obdobné jako u jiných kapradin a vyrůstají po celém povrchu proklu.[1][2]
Rod Tmesipteris zahrnuje asi 12 až 15 druhů.[1] Je rozšířen v Australasii a zasahuje i do jihovýchodní Asie.[1] Největší počet druhů roste na Novém Zélandu (5 druhů), v Austrálii (5), Nové Kaledonii (4) a Vanuatu (3). Po jednom druhu je uváděno z Filipín, Norfolku, Ostrova lorda Howa, Papuy-Nové Guiney, Fidži, Samoa, Společenských ostrovů a Markéz.[1]
Zástupci rodu Tmesipteris rostou nejčastěji jako epifyty na kmenech dřevin, zejména (nikoliv však výlučně) stromových kapradin z rodu cyatea (Cyathea) a diksonie (Dicksonia). Řidčeji rostou v humusu na padlých kmenech, na skalách nebo na zemi.[3][2] Gametofyt (prokel) i sporofyt žijí v symbióze s mykorhizními houbami, které jim poskytují výživu a nahrazují kořeny.[4][5]
V minulosti (zejména do 20. let 20. století) byl rozlišován jediný, variabilní druh Tmesipteris tannenis. Důvodem byl zejména nedostatek herbářového materiálu. Některé položky navíc byly směsné, neboť některé druhy rostou v oblastech hojnějšího výskytu často pospolu.[6]
Taxonomie rodu Tmesipteris má kontroverzní historii. Tradičně byly tyto rostliny kladeny spolu s rodem prutovka do příbuzenstva primitivních prapředků výtrusných cévnatých rostlin z období devonu, známých jako rhyniové rostliny, fosilní nálezy však od vymření rhynií v devonu až do dnešních dnů prakticky neexistují. Podle moderních fylogenetických studií se sice jedná o ranou větev kapradin, k vývinu primitivních znaků (absence kořenů, redukce listů aj.) však došlo druhotně.[1]
Tmesipteris je rod kapradin z čeledi prutovkovité. Jsou to vesměs epifytní kapradiny s převislými stonky a střídavými jednoduchými listy. Sporangia jsou tlustostěnná, srostlá po dvou a umístěná na bázi vidličnatých listů. Tyto kapradiny mají některé výjimečné znaky, postrádají kořeny a prokel obsahuje cévní svazky podobně jako u příbuzného rodu prutovka. Rod Tmesipteris zahrnuje asi 12 druhů a je rozšířen v Australasii a na Filipínách.
Tmesipteris, the hanging fork ferns, is a genus of ferns, one of two genera in the family Psilotaceae, order Psilotales (the other being Psilotum). Tmesipteris is restricted to certain lands in the Southern Pacific, notably Australia, New Zealand and New Caledonia. In New Zealand this hanging epiphyte is common in the warm temperate rain forests of both main islands, where it can normally be found as short spiky dark-green fronds (10–15 cm long), often with lighter bag-like sporangia at the bases of some of its "leaves". The plant possesses no true leaves; what appear to be leaves are flattened stems. The fronds emerge directly from the fibrous root-mats which clad the trunks of mature tree ferns such as Dicksonia and Cyathea. Tmesipteris is from the Greek language, meaning a "cut fern", referring to the truncated leaf tips.[1]
Species include:
Nitta et al. 2022[7] and Fern Tree of life[8]
T. obliqua (Long fork-fern)
Tmesipteris, the hanging fork ferns, is a genus of ferns, one of two genera in the family Psilotaceae, order Psilotales (the other being Psilotum). Tmesipteris is restricted to certain lands in the Southern Pacific, notably Australia, New Zealand and New Caledonia. In New Zealand this hanging epiphyte is common in the warm temperate rain forests of both main islands, where it can normally be found as short spiky dark-green fronds (10–15 cm long), often with lighter bag-like sporangia at the bases of some of its "leaves". The plant possesses no true leaves; what appear to be leaves are flattened stems. The fronds emerge directly from the fibrous root-mats which clad the trunks of mature tree ferns such as Dicksonia and Cyathea. Tmesipteris is from the Greek language, meaning a "cut fern", referring to the truncated leaf tips.
Le genre Tmesipteris regroupe une petite dizaine d'espèces. Ce sont des plantes tropicales originaires de l'ouest du Pacifique Sud incluant la Nouvelle-Calédonie, l'Australie et la Nouvelle-Zélande[1].
Le genre Tmesipteris est caractérisé par des tiges simples. Le sommet de la tige est presque toujours terminé par une écaille. Les tiges portent des sporanges sur de courtes ramifications, bilobés et biloculaires. Le prothalle, plus ou moins cylindrique, reste caché à l'intérieur du sol. Les anthéridies se trouvent à la surface, les archégones sont plus enfoncés. Les anthérozoïdes sont ciliés.
Selon Catalogue of Life (19 avril 2017)[2] :
K. Boedyn. Les plantes du Monde - Tome III - Hachette - 1966 - p. 352.
Le genre Tmesipteris regroupe une petite dizaine d'espèces. Ce sont des plantes tropicales originaires de l'ouest du Pacifique Sud incluant la Nouvelle-Calédonie, l'Australie et la Nouvelle-Zélande.
Tmesipteris is een geslacht van varens uit de familie Psilotaceae.
Het zijn zeer primitieve vaatplanten, waarvan het niet duidelijk is of zij als voorouders van de modernere vaatplanten mogen beschouwd worden, dan wel als een doodlopende tak van de evolutionaire boom.
Tmesipteris is een epifyt die vooral op boomvarens van de geslachten Dicksonia en Cyathea groeit. Zijn verspreiding is beperkt tot de subtropische en tropische gebieden van het Australaziatisch gebied, voornamelijk Australië, Tasmanië, Nieuw-Zeeland, Nieuw-Caledonië en Nieuw-Guinea, waar hij voorkomt in de warme, gematigde regenwouden.
De botanische naam Tmesipteris is een samenstelling van Oudgrieks τμῆσις, tmēsis (snede) en πτερίς, pteris (varen).
De sporofyten van Tmesipteris zijn middelgrote epifytische planten met rhizoïden die zich als een mat rond de boomvaren hecht, en waaruit korte, hangende, onvertakte donkergroene stengels ontspruiten voorzien van enaties, kleine, schubachtige bladen zonder nerven.
De sporendoosjes of sporangia bevinden zich tussen de bladen op korte vertakkingen en zijn tweelobbig.
De gametofyten groeien ondergronds en dragen oppervlakkige antheridia en dieper liggende archegonia.
Er is lange tijd discussie geweest over juiste plaatsing van Tmesipteris en het zustergeslacht Psilotum, waarbij ze door sommige auteurs als echte varens beschouwd werden, en door anderen als afstammelingen van de eerste vaatplanten. In de taxonomische beschrijving van Smith et al. (2006), gebaseerd op DNA-onderzoek, worden beide geslachten echter als enige in een aparte orde Psilotales onder de klasse Psilotopsida geplaatst, als zustergroep van de andere varens[1].
Het geslacht telt 13 soorten. De typesoort is Tmesipteris tannensis.
Tmesipteris is een geslacht van varens uit de familie Psilotaceae.
Het zijn zeer primitieve vaatplanten, waarvan het niet duidelijk is of zij als voorouders van de modernere vaatplanten mogen beschouwd worden, dan wel als een doodlopende tak van de evolutionaire boom.
Tmesipteris is een epifyt die vooral op boomvarens van de geslachten Dicksonia en Cyathea groeit. Zijn verspreiding is beperkt tot de subtropische en tropische gebieden van het Australaziatisch gebied, voornamelijk Australië, Tasmanië, Nieuw-Zeeland, Nieuw-Caledonië en Nieuw-Guinea, waar hij voorkomt in de warme, gematigde regenwouden.
Tmesipteris er en planteslekt innenfor familien Psilotaceae. Denne familien er en liten gruppe av karplanter, sannsynligvis innenfor ordenen Psilotales, kanskje hjemmehørende innenfor bregneplantene eller som en søstergruppe av karsporeplanter direkte under karplantene. Sannsynligvis er Psilotaceae nærmest beslektet med ormetungebregner.
Artene som sammenfattes som Tmesipteris har et mer bregneaktig utseende enn sine «søsken» i Psilotumslekten.
De om lag 16 artene innen Tmesipteris-slekten er blant annet:
Tmesipteris er en planteslekt innenfor familien Psilotaceae. Denne familien er en liten gruppe av karplanter, sannsynligvis innenfor ordenen Psilotales, kanskje hjemmehørende innenfor bregneplantene eller som en søstergruppe av karsporeplanter direkte under karplantene. Sannsynligvis er Psilotaceae nærmest beslektet med ormetungebregner.
Artene som sammenfattes som Tmesipteris har et mer bregneaktig utseende enn sine «søsken» i Psilotumslekten.
Tmesipteris é um género de plantas vasculares, um dos dois géneros na família Psilotaceae, na ordem Psilotales (sendo o outro Psilotum). Tmesipteris encontra-se restringido a algumas áreas no Pacífico Sul, nomedamente Austrália (Tasmânia), Nova Zelândia e Nova Caledónia. Na Nova Zelândia estas epífitas são relativamente comuns nas florestas húmidas temperadas de ambas as ilhas principais, onde podem ser encontradas na forma de frondes pontiagudas verde-escuras (com 10-15 de comprimento), frequentemente com esporângios mais claros em forma de saco na base daquelas. As frondes emergem diretamente dos tapetes de raízes fibrosos que cobrem os troncos de fetos Dicksonia e Cyathea.
Tmesipteris é um género de plantas vasculares, um dos dois géneros na família Psilotaceae, na ordem Psilotales (sendo o outro Psilotum). Tmesipteris encontra-se restringido a algumas áreas no Pacífico Sul, nomedamente Austrália (Tasmânia), Nova Zelândia e Nova Caledónia. Na Nova Zelândia estas epífitas são relativamente comuns nas florestas húmidas temperadas de ambas as ilhas principais, onde podem ser encontradas na forma de frondes pontiagudas verde-escuras (com 10-15 de comprimento), frequentemente com esporângios mais claros em forma de saco na base daquelas. As frondes emergem diretamente dos tapetes de raízes fibrosos que cobrem os troncos de fetos Dicksonia e Cyathea.
Назва латиною Tmesipteris походить з грецького словосполучення, що означає «посічена папороть» і вказує на посічену будову листя та схожість рослини з папороттю.
Рід поширений у Південно-Тихоокеанському регіоні, зокрема, в Австралії, Новій Зеландії, Новій Каледонії, на острові Норфолк. Один вид описаний у 2012 році на Філіппінах.
Рід включає 12 видів: