Vraneček švýcarský (Selaginella helvetica) je druh vranečku vyskytující se od Evropy po Japonsko.
Vraneček švýcarský je vytrvalá rostlina vzhledově podobná mechu, s plazivou, až 20 cm dlouhou lodyhou a četnými, vidličnatě rozvětvenými, většinou poléhavými větvemi. Listy jsou světle zelené, v chladném ročním období nabývají často až karmínově červené barvy, dvoutvaré, vstřícné, ve 4 podélných řadách. Páry listů jsou nestejně velké, postranní listy podlouhle eliptické a odstálé, listy hřbetních dvou stran menší, přilehlé, vždy celokrajné. Z místa větvení vyrůstají směrem k substrátu přeměněné stonky – kořenonoše (rhizofory). Výtrusnicové klasy jsou stopkaté, přímé, 2-3 cm dlouhé. Sporangia jsou rozlišená na menší samčí v horní části a větší červenohnědě zbarvená samičí ve spodní části klasu. Výtrusy dozrávají v měsících červen až září.
Vytváří půdní či skalní pokryv v mechovém patře, obvykle na stinných, vlhkých stanovištích. Roste především na skalách, na zídkách, vzácněji v kamenných sutích. Vyhledává vápnité jílovité substráty. Na příhodných stanovištích je často dominantní.
Je rozšířen ve střední a jižní Evropě (především v nižších polohách Alp), v Asii řídce v Číně a v Japonsku. V Česku se dříve nacházel v okolí Labských pískovců, na Opavsku a Třebíčsku. Dnes je v ČR považován za vyhynulý, na Slovensku je to ohrožený druh stejně jako v Maďarsku.
Obrázky, zvuky či videa k tématu vraneček švýcarský ve Wikimedia Commons
Der Schweizer Moosfarn (Selaginella helvetica)[1] ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Moosfarne (Selaginella) und der Familie der Moosfarngewächse (Selaginellaceae). Er ist von Europa über Kleinasien und den Kaukasusraum bis Ostasien verbreitet.
Der Schweizer Moosfarn ist eine immergrüne, ausdauernde krautige Pflanze.[1] Er wird 1 bis 5 Zentimeter hoch, die niederliegenden Sprosse werden 3 bis 20 Zentimeter lang. Die abgeflachten, dorsiventralen Laubsprosse sind niederliegend. Die gegenständigen Laubblätter sind in vier Reihen angeordnet, liegen jedoch in einer Ebene. Die Blätter der beiden unteren, bodenseitigen Reihen sind größer als die der beiden oberen (Anisophyllie). Alle Blätter sind ganzrandig und eiförmig mit einer breiten, stumpfen Spitze versehen. Sie sind einnervig und besitzen eine Ligula.
Auch die Sporophylle sind gegenständig. Der Sporophyllstand ist aufrecht bis aufsteigend und 3 bis 6 Zentimeter hoch. Vom Laubspross ist er durch einen undeutlichen Stiel abgesetzt. Die Sporenreife ist im Juni und Juli.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 18.[2]
Beim Schweizer Moosfarn handelt es sich um einen Chamaephyten.[1]
Der Schweizer Moosfarn ist von Europa über Kleinasien und den Kaukasusraum bis Ostasien verbreitet. Im deutschsprachigen Raum sind nur zwei Selaginella-Arten heimisch. In Deutschland kommt der Schweizer Moosfarn nur in Baden-Württemberg, Bayern und Thüringen vor (Alpen, Alpenvorland, Fichtelgebirge, Thüringer Wald), in Österreich in allen Bundesländern. In Europa findet man ihn vor allem in den Gebirgen der submediterranen Zone, beispielsweise in den Alpen und im Alpenvorland, in Höhenlagen meist unter 1000 Metern, selten bis zu 2100 Metern, weiterhin in den Karpaten, in Südosteuropa bis zum Riesengebirge.[3] In den Allgäuer Alpen steigt er im Tiroler Teil am Anstieg von Vils zur Hundsarsch-Scharte bis zu 1050 m Meereshöhe auf.[4]
Er tritt in Europa zerstreut bis selten von der collinen bis zur montanen Höhenstufe auf. Der Schweizer Moosfarn wächst in lückigen, meist basenreichen Magerrasen und Trockenrasen, auf halbschattigen Felsen und Mauern, auch auf Dämmen und in Auen. Er kommt vor in Gesellschaften der Klasse Festuco-Brometea und in denen der Verbände Caricion davallianae oder Molinion.[2]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 3+w (feucht aber mäßig wechselnd), Lichtzahl L = 3 (halbschattig), Reaktionszahl R = 4 (neutral bis basisch), Temperaturzahl T = 3 (montan), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 3 (subozeanisch bis subkontinental).[5]
Der Schweizer Moosfarn (Selaginella helvetica) ist eine Pflanzenart aus der Gattung der Moosfarne (Selaginella) und der Familie der Moosfarngewächse (Selaginellaceae). Er ist von Europa über Kleinasien und den Kaukasusraum bis Ostasien verbreitet.
La sélaginelle de Suisse ou sélaginelle helvétique (Selaginella selaginoides) est une espèce végétale de la famille des Sélaginellacées.
Espèce protégée à l'échelle régionale.
La sélaginelle de Suisse ou sélaginelle helvétique (Selaginella selaginoides) est une espèce végétale de la famille des Sélaginellacées.
Widliczka szwajcarska (Selaginella helvetica) – gatunek należący do rodziny widliczkowatych.
Występuje w Europie centralnej i południowej, w Turcji, na Kaukazie i we wschodniej Azji. W Polsce występował wyłącznie na Śląsku na dwóch stanowiskach: między Branicami a Bliszczycami i w Pszczynie. Prawdopodobnie wyginął.
W Polsce gatunek objęty był ścisłą ochroną gatunkową w latach 2012-2014. Umieszczony w Polskiej Czerwonej Księdze Roślin z kategorią Ex[1]. Na polskiej czerwonej liście posiada kategorię RE (wymarły na obszarze Polski)[2]. Znajduje się także w czerwonych listach lub księgach Czech i Ukrainy.
Widliczka szwajcarska (Selaginella helvetica) – gatunek należący do rodziny widliczkowatych.
Росте на північному сході Азії, Кавказі, Малій Азії, Центральній та Східній Європі, де частіше приурочений до гірських районів. Відоме єдине достовірне місцезнаходження виду в Україні, підтверджене кількома гербарними зборами різних колекторів: Українські Карпати, Вігорлат-Гутинський хребет, північний схил Гутинського хребта на лівому березі р. Тиса поблизу с. Веряця Виноградівського р-ну на Закарпатті.
Зростав на затіненених вологих, часто оброслих мохом андезитових скелях над річкою Тиса в буковому лісі на висотах 130, 170, 350 м над рівнем моря (за гербарними даними різних колекторів). Мезофіт. Протягом останніх 50 років наявність виду у цьому локалітеті не підтверджено.
Дрібна багаторічна сланка трав'яна рослина, 3-10 см завдовжки, з ризофорами в місцях розгалуження. Має плоскі стебла, диморфні листки в чотирьох рядах і вузькоциліндричні стробіли. Нижні листки відстовбурчені, 2-3 мм завдовжки, верхні — майже вдвічі менші, притиснуті до стебла. Спороносні колоски 1,5-2(4) см завдовжки, розташовані на кінцях бічних, рідко облиснених гілочок. Спорофіли яйцеподібні, загострені, мегаспорангій розміщений в нижній частині колоска. Спороносить у (травні) червні-липні. Розмножується спорами.
В Україні не охороняється. Необхідне підтвердження зростання виду з наступним контролем стану популяцій та створення в районі місцезнаходження виду резервату. Заборонено збирання рослин, гербаризацію, порушення умов місцезростання. Занесений також у Червоні книги Республіки Бурятія, Червоної книги Амурської області та Червоної книги Читинської області в Росії.
Selaginella helvetica là một loài dương xỉ trong họ Selaginellaceae. Loài này được L. Spring mô tả khoa học đầu tiên năm 1838.[1]
_XXII.jpg)
Selaginella helvetica là một loài dương xỉ trong họ Selaginellaceae. Loài này được L. Spring mô tả khoa học đầu tiên năm 1838.
