Lindera[1][2] (Lindera) je rod nižších dvouděložných rostlin z čeledi vavřínovité (Lauraceae). Starší české jméno je linderovka.[3] Jsou to stálezelené nebo opadavé keře a stromy s jednoduchými aromatickými listy a drobnými žlutými květy. Plody jsou dužnaté bobule nebo peckovice. Rod zahrnuje asi 92 druhů, z nichž převážná většina roste v Asii. Celkem 3 druhy rostou v Severní Americe a 1 v Austrálii.
Některé nejodolnější druhy jsou celkem zřídka pěstovány v českých botanických zahradách a arboretech jako sbírkové rostliny. Severoamerická lindera benzoin a některé asijské druhy mají význam v medicíně.
Zástupci rodu Lindera jsou dvoudomé, stálezelené nebo opadavé keře nebo stromy s aromatickými, střídavými nebo vstřícnými listy. Čepel listů je celokrajná, řidčeji trojlaločná, se zpeřenou nebo triplinervní žilnatinou. Květy jsou jednopohlavné, žluté až zelenavě žluté, v úžlabních svazečcích připomínajících okolík a uspořádaných v hroznu. Okvětí je nerozlišené, v počtu 0 až 6 plátků, obvykle opadavé. Samčí květy s 9 (nebo 15) tyčinkami a zakrnělou čnělkou. Samičí květy obsahují jednoplodolistové gyneceum a nejčastěji 9 staminodií. Plodem je červená až fialová bobule nebo peckovice. Plod nasedá na drobnou číšku nebo rovnou na ztlustlou stopku.[4][5][6]
Detail květenství Lindera chienii
Větévka lindery trojlaločné s nezralými plody
Zralé plody lindery benzoin
Pro druh Lindera benzoin je občas používán český název lindera vonná. Protože je však tento název používán i pro druh Lindera fragrans, je lépe používat pro druh Lindera benzoin název lindera benzoin.
Rod zahrnuje asi 92 druhů. Je rozšířen převážně ve východní a jihovýchodní Asii, v menší míře i ve východních oblastech Severní Ameriky a v Austrálii. Areál v Asii sahá od východního Himálaje a jižní Číny po Japonsko a přes Indočínu po některé ostrovy či souostroví jihovýchodní Asie.[7] Z Číny je uváděno 38 druhů, z toho 23 endemických.[4] V Severní Americe rostou 3 druhy. Největší areál má lindera benzoin, rozšířená od jihovýchodní Kanady až po Texas.[8] V roce 1989 byl popsán z australského Queenslandu nový druh Lindera queenslandica a areál rodu lindera se tak rozšířil na další kontinent.[9][10]
Květy linder obsahují nektar a jsou opylovány hmyzem. Květy lindery benzoin neobyčejně sladce voní.[6] Semena jsou šířena ptáky, kteří vyhledávají dužnaté plody jako potravu. Na keřích Lindera melissifolia byly pozorovány 2 druhy pěvců konzumující zralé plody. Na šíření semen se nejvíce podílí drozd rezavoocasý, zatímco kardinál červený se živí i semeny a při požírání plodů jich většinu zničí.[11]
Lindery jsou v Severní Americe živnými rostlinami housenek otakárků rodu Papilio (Papilio glaucus, Papilio palamedes, Papilio troilus), martináčů Callosamia promethea a Eacles imperialis a některých drobnějších můr z čeledí bekyňovití a Apatelodidae. V Asii se na nich živí housenky otakárka Graphium sarpedon, martináče Samia cynthia a můr z čeledí píďalkovití a vzpřímenkovití.[12]
Rod Lindera v současném pojetí je prokazatelně parafyletický a čeká na taxonomickou revizi.[5]
Lindery jsou jedni z mála zástupců čeledi vavřínovité, kteří snášejí středoevropské zimy. Lze se s nimi setkat zejména ve sbírkách botanických zahrad a arboret. V České republice jsou nejčastěji pěstovanými druhy severoamerická lindera benzoin a východoasijské druhy lindera tupolaločná a Lindera erythrocarpa.[14] Jsou to vápnostřežné rostliny se sbírkovým významem.[3]
Některé robustnější asijské druhy (zejména Lindera bibracteata, L. lucida a L. oxyphylla) jsou těženy pro dřevo, které je v Malajsii obchodováno pod názvem medang. Pod tímto názvem se ovšem nabízí i řada druhů z jiných rodů vavřínovitých. Dřevo je poměrně lehké, bělavé, s jemnou strukturou.[15]
Některé druhy mají význam v lékařství. Čerokíové používali linderu benzoin na léčení celé řady chorob včetně nachlazení, kašle, dyspepsie, chřipky a zvracení.[16] Používaly ji i jiné indiánské kmeny, např. Irokézové.[6] V asijské medicíně jsou používány kořeny Lindera aggregata na bolesti břicha a hrudníku a na revmatické bolesti. Zralé plody Lindera neesiana vložené mezi zuby ulevují od bolesti zubů. Na zubní bolesti se používá také nálev z větévek Lindera umbellata.[17] Během Americké války za nezávislost byly plody lindery benzoin používány jako náhrada nového koření a v průběhu Americké občanské války vařili vojáci Konfederace z listů aromatický čaj.[18]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lindera ve Wikimedia Commons
Lindera (Lindera) je rod nižších dvouděložných rostlin z čeledi vavřínovité (Lauraceae). Starší české jméno je linderovka. Jsou to stálezelené nebo opadavé keře a stromy s jednoduchými aromatickými listy a drobnými žlutými květy. Plody jsou dužnaté bobule nebo peckovice. Rod zahrnuje asi 92 druhů, z nichž převážná většina roste v Asii. Celkem 3 druhy rostou v Severní Americe a 1 v Austrálii.
Některé nejodolnější druhy jsou celkem zřídka pěstovány v českých botanických zahradách a arboretech jako sbírkové rostliny. Severoamerická lindera benzoin a některé asijské druhy mají význam v medicíně.
Sommerlaurbær (Lindera) er en slægt med lidt ca. 100 arter, som er udbredt i Østasien, Nordamerika og Australien (med hovedvægten i Asien). Det er løvfældende buske eller små træer med grålig bark. Bladene er spredtstillede og dufter aromatisk, når de bliver knust. De er næsten læderagtige med en glat eller tæt behåret overflade. Blomstringen foregår før løvspring, og blomsterne sidder i små halvskærme ved knopperne. De enkelte blomster er enkønnede, og planterne er særbo. Kronblade mangler, og bægerbladene er gule og hårløse. Frugten er en næsten kuglerund stenfrugt.[1]
Beskrevne arter
Grozničavi grm (lat. Lindera), Rod listopadnih i vazdazelenih grmova i drveća iz porodice lovorovki (Lauraceae). Postoji 91 priznata vrsta[1]
Grozničavi grm (lat. Lindera), Rod listopadnih i vazdazelenih grmova i drveća iz porodice lovorovki (Lauraceae). Postoji 91 priznata vrsta
Lindera melissifolia 科学分类 
界： 植物界 Plantae 演化支： 被子植物 Angiosperms 演化支： 木兰类植物 Magnoliids 目： 樟目 Laurales 科： 樟科 Lauraceae 属： 山胡椒属 Lindera山胡椒屬（拉丁文：Lindera），又名釣樟屬，是樟科底下的一屬開花植物，包含80~100個物種，大多數分佈在東亞。這屬植物包括灌木和小喬木。高可達8米；樹皮平滑，冬芽長角錐形，葉互生，寬橢圓形、橢圓形、倒卵形到狹倒卵形，紙質，羽狀脈，繖形花序腋生，總梗短或不明顯，雄花花被片黃色，橢圓形，雌花花被片黃色，橢圓或倒卵形，子房橢圓形，柱頭盤狀；花梗熟時黑褐色；花期3-4月，果期7-8月。
分佈於中國昆嵛山以南、河南嵩縣以南，陝西鄖縣以南以及甘肅、山西、江蘇、安徽、浙江、江西、福建、台灣、廣東、廣西、湖北、湖南、四川等省區。生於海拔900米左右以下山坡、林緣、路旁。印度支那、朝鮮、日本也有分佈。
拉丁學名Lindera是紀念17世紀的瑞典植物學家約翰·林德（Johan Linder）。[3]
山胡椒屬包括常綠或落葉的喬木和灌木。葉對生，全緣或三裂，具有強烈香味。山胡椒屬是雌雄異株的，也就是說一棵植株上只會有雌花或雄花其中之一。花序為3~15朵花組成的假繖形花序（pseudo-umbels），無柄或很短。花白色、淺綠色、或黃綠色，花被片6瓣排列成星狀。雄花有9~15條有性雄蕊，花藥通常比花絲長，子房退化。雌花帶有為數不一的退化雄蕊（staminodes）。果實為紅色、紫色或黑色的核果，基部有果托（hypocarpium），內有一顆種子。許多物種可由匍伏莖無性生殖。[4][1]
大多生活在潮溼的林地，半遮陰的樹冠底下，但有部份可生活在全日照下。現今大多分佈在東亞；曾經在北美廣泛分佈，但現在只剩三種。
山胡椒由昆蟲傳粉、由鳥類傳播種子。
山胡椒屬是有些鱗翅目昆蟲的食草植物，如Ectropis crepuscularia和Papilio troilus。
本條目介紹的是樟科的一個屬。關於又稱「馬告」或「山胡椒」的木薑子屬植物，請見“山蒼樹”。 山胡椒屬（拉丁文：Lindera），又名釣樟屬，是樟科底下的一屬開花植物，包含80~100個物種，大多數分佈在東亞。這屬植物包括灌木和小喬木。高可達8米；樹皮平滑，冬芽長角錐形，葉互生，寬橢圓形、橢圓形、倒卵形到狹倒卵形，紙質，羽狀脈，繖形花序腋生，總梗短或不明顯，雄花花被片黃色，橢圓形，雌花花被片黃色，橢圓或倒卵形，子房橢圓形，柱頭盤狀；花梗熟時黑褐色；花期3-4月，果期7-8月。
分佈於中國昆嵛山以南、河南嵩縣以南，陝西鄖縣以南以及甘肅、山西、江蘇、安徽、浙江、江西、福建、台灣、廣東、廣西、湖北、湖南、四川等省區。生於海拔900米左右以下山坡、林緣、路旁。印度支那、朝鮮、日本也有分佈。
分類（APG III） 界 : 植物界 Plantae 階級なし : 被子植物 Angiosperms 階級なし : モクレン類 Magnoliids 目 : クスノキ目 Laurales 科 : クスノキ科 Lauraceae 属 : クロモジ属 Lindera 学名 Lindera本文参照
クロモジ属（クロモジぞく、学名: Lindera）は、クスノキ科の一属である。落葉もしくは常緑の高木または低木。
アジアを中心に、温帯から亜熱帯まで100種ほどが知られている。日本には10種ほどが知られているが、クロモジやケクロモジは変異が大きく、しばしば同定には困難を伴う。
クロモジ属には芳香性の成分を持つものが多く、クロモジからはクロモジ油が、テンダイウヤクからは天台鳥薬（てんだいうやく）が採れ、共に漢方薬として利用される。
![[icon]](http://ja.wikipedia.org/wiki/%E3%83%95%E3%82%A1%E3%82%A4%E3%83%AB:Wiki_letter_w_cropped.svg){kind=small}
この項目は、植物に関連した書きかけの項目です。この項目を加筆・訂正などしてくださる協力者を求めています（プロジェクト:植物／Portal:植物）。 
.JPG)
