Androsace elongata ye una especie de la familia de les primulacees.
Planta añal bien pequeña (3-6 cm) y efímera, con fueyes llanceolaes a oblanceolaes d'hasta 10-12 mm, en roseta, daqué dentaes nel cantu, de finos pelos marxinales. Flores dende l'iviernu y en primavera, bien pequeñes, en grupitos, con rabillu y 5 pétalos blancos qu'apenes devasen los sépalos del mota, en que'l so centru desenvolver una cápsula cuasi esférica. Toa ella al maurecer adquier color coloráu.[1]
Dende'l centru d'Alemaña al centru esti de Rusia. Tamién n'España en Castiella y Lleón y nos Pirineos.[2] Habita en llugares secos y abiertos, campos y viñeos.
Esta páxina forma parte del wikiproyeutu Botánica, un esfuerciu collaborativu col fin d'ameyorar y organizar tolos conteníos rellacionaos con esti tema. Visita la páxina d'alderique del proyeutu pa collaborar y facer entrugues o suxerencies. Androsace elongata ye una especie de la familia de les primulacees.
Pochybek prodloužený (Androsace elongata) je útlá, bíle kvetoucí, jednoletá a poměrně vzácná bylina rostoucí na teplejších stanovištích. Je to v české přírodě nejčastěji se vyskytující druh rodu pochybek.
Areál rozšíření se u tohoto druhu rozprostírá od Střední Evropy přes jihovýchodní a východní Evropu až po jih Uralu a oblasti okolo Kavkazu. V České republice se vyskytuje v oblastech termofytika a mezofytika, v Čechách roste v Povltaví, Českém středohoří či Českém krasu, na Moravě na Hané, Drahanské vrchovině či v Hustopečské pahorkatině.
Konkurenčně slabý druh vyskytující se na suchých a teplých (xerotermních) stanovištích v málo zapojených porostech, jako jsou suché trávníky, úhory, vinice, kamenité svahy, náspy nebo okraje cest. Často se také vyskytuje v blízkosti lidských sídel na chudé, písčité půdě s neutrální až slabě kyselou reakcí. Na stanovištích se objevuje poměrně krátkodobě a v různě silných populacích. Vzhledem k velikosti a celkově gracilnímu vzhledu bývá snadno přehlédnutelný.
Drobná, krátkověká, efemérní rostlina, vysoká jen 5 až 15 cm, s jednou nebo několika bezlistými lodyhami pokrytými jednoduchými i žláznatými chlupy. Listy rostou pouze v přízemní růžici, jsou přisedlé, dlouhé jen do 2 cm a mají kopinatou čepel, ta bývá celokrajná nebo je v horní části částečně oddáleně zubatá.
Stvol nese jednoduchý okolík drobných květů s třemi až osmi květy. Obal má tvořeny eliptickými celokrajnými listeny kratšími než květní stopky. Bílé květy jsou oboupohlavné a rostou na stopkách které se později značně prodlužují, bývají dlouhé i jako samotný stvol. Pýřitý, pěticípý, 3,5 až 5 mm dlouhý kalich je trubkovitý a delší než koruna v něm skrytá. Bílá koruna má vejčitou trubku s nálevkovitým okrajem rozděleným do pěti mělce vykrojených plátků mající v ústí žluté výstupky. K plátkům korunní trubky je nitkami přirostlých pět tyčinek se žlutými prašníky, svrchní semeník s čnělkou nese drobnou bliznu. Nektar určený pro opylující hmyz vyvěrá z vrcholu semeníku. Jako pojistka proti samoopylení je v květech vyvinuta heterostylie a dále blizna dozrává dříve než pyl v prašnících. Květy rozkvétají v dubnu a květnu. Ploidie druhu je 2n = 40.
Po opylení se ze semeníku vyvine kulovitá tobolka až 5 mm velká, která je obalena ve vytrvalém kalichu. Tobolka s více semeny se otvírá na vrcholu pěti zuby, drobná semena roznáší vítr i mravenci.
V minulosti byl pochybek prodloužený v české přírodě častým druhem, nyní však rychle mizí a je proto „Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky“ z roku 2012 řazen mezi ohrožené druhy (C3).[1][2][3][4][5]
Porost pochybku prodlouženého
Okolík před květem
Květy
Obrázky, zvuky či videa k tématu pochybek prodloužený ve Wikimedia Commons
Pochybek prodloužený (Androsace elongata) je útlá, bíle kvetoucí, jednoletá a poměrně vzácná bylina rostoucí na teplejších stanovištích. Je to v české přírodě nejčastěji se vyskytující druh rodu pochybek.
Der Langgestielte Mannsschild (Androsace elongata), auch als Steppen-Mannsschild bezeichnet, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Mannsschild (Androsace) innerhalb der Familie der Primelgewächse (Primulaceae).[1] Sie kommt in Mitteleuropa selten bis sehr selten vor.
Der Langgestielter Mannsschild wächst als einjährige krautige Pflanze[1] und erreicht Wuchshöhen von 2 bis 5 Zentimetern. Sie besitzt keine sterilen Sprosse. Alle Pflanzenteile sind mit Sternhaaren besetzt, die Blätter und die Kelchteile sind oft verkahlend oder kahl.
Die in grundständiger Rosette angeordneten Laubblätter sind lanzettlich geformt und spitz, gezähnelt oder ganzrandig.
Die Blütezeit liegt meist im April und Mai, in Brachäckern auch im August. Die Blütenstandsschäfte entspringen zu mehreren aus den Achseln der oberen Laubblätter. Der doldige Blütenstand ist ausgebreitet und mehrblütig. Die Blütenstiele sind sehr dünn und zur Blütezeit beträchtlich länger als die Hüllblätter.
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und fünfzählig mit doppelter Blütenhülle. Die fünf Kelchblätter sind bis etwas der Hälfte ihre Länge von 4 bis 5 Millimetern glockenförmig verwachsen. Die Krone ist kürzer als der Kelch. Die Krone ist weiß, besitzt einen gelben Schlund, ist etwa 3 Millimeter lang.
Die Kapselfrucht ist bei einer Länge von etwa 3 Millimetern kugelig und kürzer als der Kelch. Die Samen sind zahlreich vorhanden, von rundlich-eckiger Form und etwa 0,5 × 0,75 Millimeter groß.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 40.[2]
Androsace elongata kommt in Südosteuropa, Mittel- und Südrussland bis Ostasien vor. Sehr selten in Mitteleuropa. In der Schweiz fehlt diese Art völlig.
Androsace elongata ist eine Art der östlichen Steppengebiete, die in Mitteleuropa ihre Westgrenze findet.
Der Langgestielte Mannsschild ist in Deutschland selten und nur am Mittelrhein, in der Wetterau, im Nahetal, dem Thüringer Becken, dem fränkischen Keupergebiet und der Mittelelbe zu finden.
Der Steppen-Mannsschild tritt in Österreich in den Bundesländern Wien, Niederösterreich und dem Burgenland in der collinen bis submontanen Höhenstufe selten auf. Die Vorkommen konzentrieren sich dabei auf das pannonische Gebiet. Der Steppen-Mannsschild gilt als „stark gefährdet“.[3]
Der Langgestielte Mannsschild wächst auf Trockenrasen, in Schillergrasfluren, Getreide-Unkrautgesellschaften und auf Brachfeldern. Er gedeiht am besten auf trocken-warmen, oft kalkarmen Lehm- und Sandlehmböden. Er ist in Mitteleuropa eine Charakterart des Sedo albi-Veronicion dillenii-Verbands, kommt aber auch in Pflanzengesellschaften des Alysso-Sedion albi vor.[2]
Gefährdung: in Deutschland: Kategorie 1 = „Vom Aussterben bedroht“ bewertet.[4]
Die Erstveröffentlichung von Androsace elongata erfolgte 1763 durch Carl von Linné in Species Plantarum, Editio Secunda, Tomus II, Seite 1668.[5]
Je nach Autor gibt es etwa zwei Unterarten:[5]
Der Langgestielte Mannsschild (Androsace elongata), auch als Steppen-Mannsschild bezeichnet, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Mannsschild (Androsace) innerhalb der Familie der Primelgewächse (Primulaceae). Sie kommt in Mitteleuropa selten bis sehr selten vor.
Androsace elongata es una especie de la familia de las primuláceas.
Planta anual muy pequeña (3-6 cm) y efímera, con hojas lanceoladas a oblanceoladas de hasta 10-12 mm, en roseta, algo dentadas en el borde, de finos pelos marginales. Flores desde el invierno y en primavera, muy pequeñas, en grupitos, con rabillo y 5 pétalos blancos que apenas sobrepasan los sépalos del cáliz, en cuyo centro se desarrolla una cápsula casi esférica. Toda ella al madurar adquiere color rojo.[1]
Desde el centro de Alemania al centro este de Rusia. También en España en Castilla y León y en los Pirineos.[2] Habita en lugares secos y abiertos, campos y viñedos.
Datos: Q159730
Multimedia:
Especies: Androsace elongata
Androsace elongata es una especie de la familia de las primuláceas.
Peltonukki (Androsace elongata) on nukkien sukuun kuuluva yksivuotinen esikkokasvi, jota esiintyy Euroopassa. Se on kuin ketonukki (Androsace septentrionalis), joka voi kasvaa 40 senttimetriä korkeaksi, mutta tavallisesti enintään kymmenen senttimetriä. Sen hennoista tiheäkarvaisista vanoista ainakin suuri osa kasvaa kaarevassa tai vaaka-asennossa. Lehdet kasvavat tiiviinä maanmyötäisenä ruusukkeena. Lehtilapojen muoto vaihtelee suikeasta kapeanpuikeaan, tyveltä leveähköjä. Kukinto on harsu sarja, jonka tyvellä on kolmesta kahdeksaan millimetriä pitkiä tukilehtiä. Kukan teriö ja kota ovat lyhyempiä kuin verhiö, kota on niukkasiemeninen.
Peltonukki (Androsace elongata) on nukkien sukuun kuuluva yksivuotinen esikkokasvi, jota esiintyy Euroopassa. Se on kuin ketonukki (Androsace septentrionalis), joka voi kasvaa 40 senttimetriä korkeaksi, mutta tavallisesti enintään kymmenen senttimetriä. Sen hennoista tiheäkarvaisista vanoista ainakin suuri osa kasvaa kaarevassa tai vaaka-asennossa. Lehdet kasvavat tiiviinä maanmyötäisenä ruusukkeena. Lehtilapojen muoto vaihtelee suikeasta kapeanpuikeaan, tyveltä leveähköjä. Kukinto on harsu sarja, jonka tyvellä on kolmesta kahdeksaan millimetriä pitkiä tukilehtiä. Kukan teriö ja kota ovat lyhyempiä kuin verhiö, kota on niukkasiemeninen.
Dołhi škitlik (Androsace elongata) je rostlina ze swójby kropačkowych rostlinow (Primulaceae).
Dołhi škitlik (Androsace elongata) je rostlina ze swójby kropačkowych rostlinow (Primulaceae).
Sandviva eller Åkerviva (Androsace elongata) är en ettårig viveväxt som liknar vivorna genom bland annat bladrosetten, stjälken och blomflocken, men som skiljer sig genom ett äggformat, ej cylindriskt kronrör och ett mer vidgat blomfoder. Fröhuset är nästan klotrunt och öppnar sig genom att toppen spricker sönder i fem flikar. Sandviva blommar i maj och juni och blomfärgen är vit. Den liknar grusvivan men sandvivan har ett foder som är längre än kronan och kapseln. Fodret sitter kvar runt kapseln hela tiden. Växten blir vanligen mellan 5 och 20 centimeter hög.
Sandvivan växer sällsynt på kulturmark, i Sverige endast i Hälsingland.
Sandviva eller Åkerviva (Androsace elongata) är en ettårig viveväxt som liknar vivorna genom bland annat bladrosetten, stjälken och blomflocken, men som skiljer sig genom ett äggformat, ej cylindriskt kronrör och ett mer vidgat blomfoder. Fröhuset är nästan klotrunt och öppnar sig genom att toppen spricker sönder i fem flikar. Sandviva blommar i maj och juni och blomfärgen är vit. Den liknar grusvivan men sandvivan har ett foder som är längre än kronan och kapseln. Fodret sitter kvar runt kapseln hela tiden. Växten blir vanligen mellan 5 och 20 centimeter hög.
Sandvivan växer sällsynt på kulturmark, i Sverige endast i Hälsingland.
Androsace elongata là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1763.[1]
Bài viết về chủ đề phân họ Anh thảo này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Androsace elongata là một loài thực vật có hoa trong họ Anh thảo. Loài này được L. mô tả khoa học đầu tiên năm 1763.
