Lněnka zobánkatá (Thesium rostratum) je v České republice velmi vzácná, kriticky ohrožená poloparazitická rostlina, druh z velmi širokého rodu lněnka.
Druh je rozšířen na poměrně malém území ve Střední Evropě. Nejčastěji v oblastech přilehlých k Alpám, v Rakousku (nejvíce), Německu, Švýcarsku, Itálii a Slovinsku. Izolovaně vyrůstají populace v Chorvatsku a v České republice. Roste nejčastěji na vápnitých slatinných loukách bohatých na minerály či ve světlých dubových nebo borových lesích na vápencovém podloží.
V ČR je historicky doložena ze 4 lokalit v mezofytiku a termofytiku středních a západních Čech. V současnosti roste v nepočetné populaci na jediném místě na Kladensku v národní přírodní památce Cikánský dolík, která je součásti přírodního parku Džbán ležící v křídovém masívu. Lněnka zobánkatá je součásti společenstev svazů Quercion pubescenti-petraeaea Caricion davallianae.[2][3]
Je to vytrvalá rostlina, hemikryptofyt, s tlustým vícehlavým oddenkem který dosahuje délky 4 až 5 cm. Vyrůstají z něho přímé, většinou nevětvené a lysé lodyhy vysoké 10 až 30 cm které hustě porůstají úzkými, jednožilnými, na koncích zašpičatělými listy dlouhými 2 až 6 cm. Přibližně ve 2/3 délky lodyhy přecházejí v jednoduchý hrozen tvořený v téměř pravém úhlu vyrůstajícími odstálými květonosnými větvičkami 2 až 10 mm dlouhými s jediným úzkým listenem 0,5 až 2 cm dlouhým a drobným květem s krátkou nebo žádnou stopkou, listence chybějí. Nad hroznem vyrůstá ještě neplodný listnatý chochol.
Pětičetné květy s vytrvalým okvětím trubkovitého až nálevkovitého tvaru, asi do poloviny rozeklaným, mají nápadně podlouhlé okvětní lístky které jsou zvenku zelenavé a zevnitř bílé. Rostliny vykvétají v květnu a červnu, opylují se entomogamicky (za nektar) nebo autogamicky. Ploidie je 2n = 26.
Plody jsou krátce stopkaté až přisedlé, 3 mm dlouhé a 2 mm široké, vejčitě kulovité, žluté až žlutohnědé barvy, podélně žilkované a asi dvakrát kratší než vytrvalé okvětí na jejich vrcholku.[2][3][4][5]
Nenápadná, poloparazitická rostlina která parazituje na kořenech různých rostlin ke kterým se přichycuje svými haustoriemi. Rozmnožuje se výhradně semeny. Z parazitovaných rostlin čerpá vodu, cukry a další živiny. [6]
Rozsah míst na kterých lněnka zobánkatá vyrůstá i počty jedinců se během let snižují a nejsou zcela známy požadavky jejichž zajištění by pomohlo ke stabilizaci a opětovnému rozšíření druhu. Pro zachování dobrých světelných poměrů se v současnosti alespoň její stanoviště v době od konce srpna do konce září pravidelně kosí.
V seznamu zvláště chráněných druhů rostlin uvedeném ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. je lněnka zobánkatá prohlášena za druh kriticky ohrožený (§ 1) a také podle "Seznamu cévnatých rostlin květeny České republiky" z roku 2012 je zařazena mezi druhy kriticky ohrožené (C1 b).[2][3][7][8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lněnka zobánkatá ve Wikimedia Commons
Lněnka zobánkatá (Thesium rostratum) je v České republice velmi vzácná, kriticky ohrožená poloparazitická rostlina, druh z velmi širokého rodu lněnka.
Das Geschnäbelte Leinblatt (Thesium rostratum), auch Schnabel-Leinblatt oder Schnabelfrüchtiges Leinblatt genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Leinblatt (Thesium) innerhalb der Familie der Sandelholzgewächse (Santalaceae).
Das Geschnäbelte Leinblatt ist eine sommergrüne, ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 20 bis 30 Zentimeter erreicht. Als Überdauerungsorgan besitzt sie ein holziges Rhizom aus dem sie, „locker horstig“, stets mehrere bis viele Stängel bildet, aber sie besitzt keine Ausläufer. Die aufsteigenden bis aufrechten Stängel sind unverzweigt. Die Stängelblätter sind lineal und einnervig.
Die Blütezeit erstreckt sich von Mai bis Juli. An der Spitze des traubigen Blütenstandes steht ein blütenloses „Blattbüschel“. Unter den Blüten steht nur ein Tragblatt. Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch und fünfzählig. Die Blütenhülle ist zur Fruchtzeit bis zur Mitte eingerollt und dann zwei- bis dreimal so lang wie die fast sitzende, fast kugelige, beerenartig saftige, zitronengelbe Frucht.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 26.[1]
Beim Geschnäbelten Leinblatt handelt es sich um einen Geophyten. Das Geschnäbelte Leinblatt kommt an ihren Standorten meist in kleineren, individuenarmen, lockeren und unauffälligen Beständen vor.
Das Geschnäbelte Leinblatt ist ein Halbschmarotzer (Hemiparasit), der die Wurzeln benachbarter Pflanzenarten durch Haustorien anzapfen.
Der Verbreitungsschwerpunkt des Geschnäbelte Leinblattes liegt in Mitteleuropa vor allem im östlichen Alpen- und Voralpengebiet. Westwärts erstreckt sich das Verbreitungsgebiet dieser Art bis in die Ostschweiz (beispielsweise ins Umland von Zürich), nordwärts bis an die Donau bei Regensburg und bis nach Tschechien, ostwärts bis Kärnten und südwärts bis nach Südtirol und den Alpensüdfuß.
Das Geschnäbelte Leinblatt gedeiht am besten in sehr lockeren, kalkreichen Böden. Es kommt in der collinen bis montanen Höhenstufe der Alpen oder in den Mittelgebirgen vor. Selten steigt das Geschnäbelte Leinblatt bis auf eine Höhenlage von 1500 Meter. Es besiedelt steinige, und wenigstens zeitweise trockene und lichte Kiefernwälder sowie alpine Zwergstrauchheiden und das Latschengebüsch; wo diese Biotope sekundär in tieferen Lagen vorkommen findet man diese Art auch beispielsweise auf Moränenschottern. Das Geschnäbelte Leinblatt steht auch auf Kiesbänken der Flüsse am Alpenfuß (z. B. von Lech und Isar), vereinzelt sogar bis an ihre Mündung in die Donau.
Die Pflanze ist eine Charakterart des Verbands Erico-Pinion und kommt besonders im Erico-Pinetum oder im Cytiso-Pinetum vor.[1]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 1+ (trocken), Lichtzahl L = 4 (hell), Reaktionszahl R = 4 (neutral bis basisch), Temperaturzahl T = 4 (kollin), Nährstoffzahl N = 2 (nährstoffarm), Kontinentalitätszahl K = 4 (subkontinental).[2]
Das Geschnäbelte Leinblatt (Thesium rostratum), auch Schnabel-Leinblatt oder Schnabelfrüchtiges Leinblatt genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Leinblatt (Thesium) innerhalb der Familie der Sandelholzgewächse (Santalaceae).
Thesium rostratum, appelé communément thésium rostré[1], est une espèce de plante européenne de la famille des Santalaceae.
Thesium rostratum est une plante herbacée vivace à feuilles caduques qui atteint une hauteur de 20 à 30 centimètres. En tant qu'organe de survie, il possède un rhizome ligneux à partir duquel il forme des tiges, mais il n'a pas de stolons. Les tiges ne sont pas ramifiées. Les feuilles de la tige sont droites et nerveuses.
La période de floraison s'étend de mai à juillet. Au sommet de l'inflorescence en grappe se trouve une « touffe de feuilles » sans fleurs. Il n'y a qu'une seule feuille sous les fleurs. Les fleurs hermaphrodites sont de symétrie radiale et quintuple. La couverture florale est enroulée vers le milieu au moment de la fructification, puis deux à trois fois plus longtemps que les fruits presque assis, presque sphériques, semblables à des baies, juteux, jaune citron.
Thesium rostratum se situe principalement en Europe centrale, en particulier dans les Alpes orientales et les Préalpes. L'aire de répartition s'étend vers l'ouest jusqu'à la Suisse orientale (par exemple dans les environs de Zurich)[1], vers le nord jusqu'au Danube près de Ratisbonne et vers la République tchèque, vers l'est jusqu'à la Carinthie et vers le sud jusqu'à la province autonome de Bolzano et au sud des Alpes.
Thesium rostratum se développe mieux dans les sols calcaires très meubles. Il est présent des étages collinéeen et montagnard des Alpes, rarement à une altitude de 1 500 m. Il habite les forêts de pins pierreux et au moins temporairement sèches et claires ainsi que les landes alpines naines ; lorsque ces biotopes se trouvent secondairement à basse altitude, cette espèce peut également être sur du gravier morainique, par exemple. Elle se tient également sur les bancs de gravier des rivières au pied des Alpes (par exemple du Lech et de l'Isar), dans certains cas même jusqu'à leur embouchure dans le Danube.
Thesium rostratum est une plante géophyte[1]. Elle est une plante hémiparasite[1] : les racines du Thesium pénètrent dans les racines des plantes hôtes à l'aide de l'haustorium.
Thesium rostratum, appelé communément thésium rostré, est une espèce de plante européenne de la famille des Santalaceae.
Thesium rostratum là một loài thực vật có hoa trong họ Santalaceae. Loài này được Mert. & W.D.J.Koch miêu tả khoa học đầu tiên năm 1826.[1]
Bài viết liên quan đến họ Đàn hương này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Thesium rostratum là một loài thực vật có hoa trong họ Santalaceae. Loài này được Mert. & W.D.J.Koch miêu tả khoa học đầu tiên năm 1826.
.JPG)
