Lněnka pyrenejská (Thesium pyrenaicum) je jeden z evropských druhů drobných bylin z poloparazitického, druhově bohatého rodu lněnka.
Tento druh je rozšířen v jihozápadní a střední Evropě. Na západě probíhá hranice jeho výskytu Španělskem a severem Portugalska, Francií a Belgii. Dále vyrůstá v alpských zemích a na východě jeho výskyt zasahuje do Polska, Česka, Slovenska a Chorvatska
Je považován za horskou rostlinu inklinující k chladnějším oblastem, v České republice roste roztroušeně v mezofytiku až oreofytiku pahorkatin severozápadních, západních a jihozápadních Čech, na Šumavě a velice sporadicky i ve středních Čechách. Jeho předchozí nálezy na severu Moravy se již nepotvrzují. Je rostlinou závislou na dostatečném slunečním svitu. Roste na travnatých svazích, pastvinách i krátkostébelných loukách a na sušších místech okolo rašelinišť a vřesovišť. Bývá součásti společenstev svazů Caricion fuscae, Cynosurion a Violion caninae.[2][3]
Vytrvalá poloparazitická rostlina s mnohohlavým, tlustým, asi 5 cm dlouhým a rozvětveným oddenkem z kterého vyrůstá 10 až 20 lodyh. Ty jsou přímé, vystoupavé nebo zřídka poléhavé, dorůstají do výše 10 až 40 cm, jsou lysé, podélně rýhované. Na lodyhách rostou přisedlé, žlutozelené listy čárkovitého tvaru o délce 2 až 3 cm a šířce 0,5 až 2 mm. Jejich lysé jednožilné čepele jsou celokrajné a na vrcholu zašpičatělé.
Květenství, všestranně větvená lata, je tvořeno v horní třetině lodyhy květonosnými větvičkami 0,5 až 1 cm dlouhými, téměř vodorovně odstálými. Jsou lysé nebo jen zřídka chlupaté a nesou převážně po jednom oboupohlavném květu, jen spodní mohou ojediněle mít po dvou nebo třech. Čárkovité listeny o délkách 0,5 až 1 cm jsou jednožilné, dlouze zašpičatělé, po obvodě jemně pilovité, lysé nebo krátce chlupaté a jsou zbarveny tmavě zeleně. Listence dlouhé 3 až 5 mm jsou také čárkovité. Květy vyrůstají na krátkých stopkách nebo jsou přisedlé, mají čtyř nebo častěji pětičetné trubkovitě zvonkovité vytrvalé okvětí, uvnitř bílé a zvenčí zelené, které je asi z jedné čtvrtiny rozděleno do trojúhelníkových cípů.
Plod s hnědavou nebo červenavou stopkou 1 až 1,5 mm dlouhou je tvaru elipsoidního až vejčitého a bývá dlouhý 2 až 2,5 mm. Plod je zelený nebo hnědozelený a podélně žilkovaný, je na mněm trvalé trubkovité okvětí stejně dlouhé jako plod a má cípy dovnitř svinuté. Ploidie je 2n = 16.[2] [3][4][5]
Za posledních 20 až 30 let se výskyt lněnky pyrenejské na tradičních lokalitách podstatně snížil, z mnohých pravděpodobně zcela zmizela. Výrazně ustoupila ze západních Čech a snad zcela ze severní Moravy. Je zařazena "Seznamem cévnatých rostlin květeny České republiky" z roku 2012 mezi silně ohrožené druhy (C2 t). Na Slovensku, kde tento druh ještě nedávno vyrůstal na několika lokalitách v Tatrách, je ((slovensky) ľanolistník pyrenejský) dokonce již nezvěstný. Podobně nezvěstný je i ((polsky) leniec łąkowy) v Polsku. [2][6][7][8]
Obrázky, zvuky či videa k tématu lněnka pyrenejská ve Wikimedia Commons
Lněnka pyrenejská (Thesium pyrenaicum) je jeden z evropských druhů drobných bylin z poloparazitického, druhově bohatého rodu lněnka.
Das Wiesen-Leinblatt (Thesium pyrenaicum), auch Wiesen-Vermeinkraut oder Pyrenäen-Vermeinkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Leinblatt (Thesium) innerhalb der Familie der Sandelholzgewächse (Santalaceae). Sie ist in Mittel- und Südwesteuropa hauptsächlich in den Gebirgen verbreitet.
Das Wiesen-Leinblatt ist eine sommergrüne, hellgrüne, ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 10 bis 40 Zentimetern erreicht. Sie hat schräg aufrechte, am Grund mehr oder weniger gebogene Stängel.
Die Blütezeit erstreckt sich von Juni bis August. Der Blütenstand ist allseitswendig. Die zwittrige Blüte ist meist fünfzählig. Die Röhre der grünlich-weißen Blütenhülle ist in etwa so lang wie die eingerollten Blütenzipfel. Die fruchttragenden Ästchen stehen mehr oder weniger waagerecht ab und sind länger als die Früchte. Es werden Nussfrüchte gebildet.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 14.[1]
Das Wiesen-Leinblatt ist ein Hemikryptophyt. Dieser Halbschmarotzer (Halbparasit) entzieht durch unterirdische Saugorgane, sogenannte Haustorien, aus dem Xylem der Wirtspflanze Wasser und Nährsalze.
Blütenökologisch handelt es sich um unscheinbare „Nektar führende Scheibenblumen“. Der Nektar wird reichlich vom inneren Blütenbecher abgegeben. Als Bestäuber dienen Bienen, aber auch Selbstbestäubung kommt vor. Nach der Anthese ist die bleibende Blütenhülle nur an der Spitze eingerollt.
Die zur Reifezeit im August bis September leicht abfallende, 5 bis 6 Millimeter lange Diaspore (Ausbreitungseinheit) besteht aus einer kleinen Nussfrucht, dem aus dem Blütenstiel hervorgehende Elaiosom und dem bleibenden Perigon. Es findet Ameisenausbreitung (Myrmekochorie) statt, eventuell erfolgt auch eine Ausbreitung als Rollfrucht.
Das Wiesen-Leinblatt ist in Mittel-, Südost- und Südwesteuropa verbreitet. Es gibt Fundortangaben von Portugal und Spanien über Frankreich bis Belgien, Deutschland, Österreich, die Schweiz, Tschechien, Polen, die Slowakei, Slowenien, Kroatien und Italien.[2]
Die Verbreitungsschwerpunkte befinden sich in den Gebirgen. Sie wächst auf Bergwiesen und Magerrasen, aber auch auf Halbtrockenrasen. Das Wiesen-Leinblatt gedeiht am besten auf frischen, mäßig basenreichen, meist kalk- und nährstoffarmen Lehmböden. Es wächst in Mitteleuropa in Gesellschaften der Ordnung Nardetalia, kommt aber auch in Gesellschaften der Ordnung Arrhenatheretalia oder des Verbands Mesobromion vor.[1] In den Allgäuer Alpen steigt es bis zu einer Höhenlage von etwa 2000 Metern auf.[3]
In Deutschland ist sie selten und wurde auf der Roten Liste der gefährdeten Pflanzenarten des Bundesamtes für Naturschutz 1996 als „gefährdet“ bewertet.
Die Erstveröffentlichung von Thesium pyrenaicum erfolgte 1788 durch Pierre André Pourret. Ein Synonym für Thesium pyrenaicum Pourr. ist Thesium pratense Ehrh. Das Artepitheton pyrenaicum bedeutet „aus den Pyrenäen“.
Man kann zwei Unterarten unterscheiden:
Das Wiesen-Leinblatt (Thesium pyrenaicum), auch Wiesen-Vermeinkraut oder Pyrenäen-Vermeinkraut genannt, ist eine Pflanzenart aus der Gattung Leinblatt (Thesium) innerhalb der Familie der Sandelholzgewächse (Santalaceae). Sie ist in Mittel- und Südwesteuropa hauptsächlich in den Gebirgen verbreitet.
Thesium pyrenaicum is a species in the genus Thesium of the sandalwood family, Santalaceae. The genera and species of this family are usually semiparasites feeding on other plants. T. pyrenaicum or meadowflax is a perennial herb between 15 and 50 cm.high. It occurs in Western Europe. With standing stem(s) the leaves are lineal, with three veins, alternate, without stipules. The flowers, with 3-5 petals, are tube-shaped, and bloom in June and July. The petal tops roll in during the fruiting season. It has 5-9 stamen with distinct ovaries. The seeds are nutlike. The fruit is shorter than the flower.[1]
Thesium pyrenaicum is a species in the genus Thesium of the sandalwood family, Santalaceae. The genera and species of this family are usually semiparasites feeding on other plants. T. pyrenaicum or meadowflax is a perennial herb between 15 and 50 cm.high. It occurs in Western Europe. With standing stem(s) the leaves are lineal, with three veins, alternate, without stipules. The flowers, with 3-5 petals, are tube-shaped, and bloom in June and July. The petal tops roll in during the fruiting season. It has 5-9 stamen with distinct ovaries. The seeds are nutlike. The fruit is shorter than the flower.
Thesium pyrenaicum
Le Thésium des Pyrénées (Thesium pyrenaicum) est une espèce de plante de la famille des Santalacées.
Weidebergvlas (Thesium pyrenaicum) is een vaste plant die behoort tot de sandelhoutfamilie (Santalaceae). De plant is een halfparasiet en parasiteert op grassen. De plant komt van nature voor in delen van Midden- en Zuidwest-Europa. In België komt weidebergvlas voor in het Maasgebied en in de Ardennen maar is zeldzaam en staat op de Rode lijst Wallonië als ernstig bedreigd. De soort is in Nederland uitgestorven. Het aantal chromosomen is 2n = 14.
De plant wordt 15 tot 45 cm hoog, de stengels staan rechtop of zijn opstijgend en de zijtakken staan in de vruchttijd vrijwel horizontaal af. De 1 - 3 mm lange bladeren zijn zwak drienervig.
Weidebergvlas bloeit bloeit in juni en juli met aar- of pluimvormige trossen, die min of meer zigzag-gebogen en niet naar 1 kant gekeerd zijn. De witte bloemen zijn vijftallig met drie kleine hoogtebladen. Het bloemdek is in de vruchttijd alleen aan de top omgerold en buisvormig en is even lang of iets langer dan de rest van vrucht. De vruchtjes zijn horizontaal afstaand.
De vrucht is een 6,5mm lang en 2 mm breed nootje.
Stengel
Blad
Bloemen
Weidebergvlas staat op, zonnige, zure, tamelijk droge tot vochtige (ook wisselvochtige), basenrijke, (vaak) kalkarme, humeuze, uitgesproken stikstofarme, vaak stenige leemgrond. Deze lichtminnaar groeit in weinig of niet bemeste, schrale graslanden, in borstelgraslanden en op heiden. Dit bergvlas heeft een Zuid- en Midden-Europese verspreiding en bereikt in Duitsland en België zijn noordgrens. In Nederland was de soort niet bestendig en werd slechts in 1924 en 1925 waargenomen op de Gorsselse heide. De halfparasiet, die met haar wortels voornamelijk op grassen vegeteert, gaat in heel Europa achteruit, niet alleen door het verloren gaan van heiden en schrale graslanden maar vooral door de toegenomen eutrofiëring via luchtdepositie en gebruikte mest. De soorten van dit geslacht zijn voor een deel moeilijk af te grenzen, worden door insecten bestoven en hun zaden, die van mierenbroodjes zijn voorzien, worden door deze dieren verspreid.[1]
De namen in andere talen kunnen vaak eenvoudig worden opgezocht met de interwiki-links.
Weidebergvlas (Thesium pyrenaicum) is een vaste plant die behoort tot de sandelhoutfamilie (Santalaceae). De plant is een halfparasiet en parasiteert op grassen. De plant komt van nature voor in delen van Midden- en Zuidwest-Europa. In België komt weidebergvlas voor in het Maasgebied en in de Ardennen maar is zeldzaam en staat op de Rode lijst Wallonië als ernstig bedreigd. De soort is in Nederland uitgestorven. Het aantal chromosomen is 2n = 14.
De plant wordt 15 tot 45 cm hoog, de stengels staan rechtop of zijn opstijgend en de zijtakken staan in de vruchttijd vrijwel horizontaal af. De 1 - 3 mm lange bladeren zijn zwak drienervig.
Weidebergvlas bloeit bloeit in juni en juli met aar- of pluimvormige trossen, die min of meer zigzag-gebogen en niet naar 1 kant gekeerd zijn. De witte bloemen zijn vijftallig met drie kleine hoogtebladen. Het bloemdek is in de vruchttijd alleen aan de top omgerold en buisvormig en is even lang of iets langer dan de rest van vrucht. De vruchtjes zijn horizontaal afstaand.
De vrucht is een 6,5mm lang en 2 mm breed nootje.
Stengel
Blad
Bloemen
Multimedia w Wikimedia Commons Leniec łąkowy (Thesium pyrenaicum Pourr.) – gatunek rośliny z rodziny sandałowcowatych (Santalaceae). Występuje w środkowej i południowo-wschodniej Europie[2]. Roślina pasożytnicza.
Bylina. Rośnie na łąkach i polanach. Kwitnie w maju i czerwcu. Gatunek charakterystyczny muraw bliźniczkowych z rzędu Nardetalia[4].
Roślina umieszczona na Czerwonej liście roślin i grzybów Polski (2006)[5], w grupie gatunków wymarłych (kategoria zagrożenia: Ex). W wydaniu z 2016 roku otrzymała kategorię RE (wymarły na obszarze Polski)[6]. W Polskiej Czerwonej Księdze Roślin posiada kategorię EX[7].
Leniec łąkowy (Thesium pyrenaicum Pourr.) – gatunek rośliny z rodziny sandałowcowatych (Santalaceae). Występuje w środkowej i południowo-wschodniej Europie. Roślina pasożytnicza.
Thesium pyrenaicum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Santalaceae.
A autoridade científica da espécie é Pourr., tendo sido publicada em Mémoires de l'Académie des Sciences, Inscriptions et Belles-Lettres de Toulouse 3: 331. 1788.[1]
Trata-se de uma espécie presente no território português, nomeadamente os seguintes táxones infraespecíficos:[2]
Thesium pyrenaicum é uma espécie de planta com flor pertencente à família Santalaceae.
A autoridade científica da espécie é Pourr., tendo sido publicada em Mémoires de l'Académie des Sciences, Inscriptions et Belles-Lettres de Toulouse 3: 331. 1788.
Thesium pyrenaicum là một loài thực vật có hoa trong họ Santalaceae. Loài này được Pourr. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1788.[1]
Bài viết liên quan đến họ Đàn hương này vẫn còn sơ khai. Bạn có thể giúp Wikipedia bằng cách mở rộng nội dung để bài được hoàn chỉnh hơn. Thesium pyrenaicum là một loài thực vật có hoa trong họ Santalaceae. Loài này được Pourr. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1788.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
