Řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) je nižší, vytrvalá, přirozeně vyrůstající bylina vyšších poloh, kvetoucí drobnými, bílými květy. Je jedním ze tří druhů rodu řeřišničník rostoucích v Česká republika, je původním druhem a vyskytuje se z nich nejhojněji.
Tento druh, společně s řeřišničníkem písečným a řeřišničníkem skalním, je některými botaniky nově zařazován do rodu huseníček (Arabidopsis).[1][2]
Střediskem rozšíření tohoto převážně evropského druhu jsou hornaté oblasti ve Střední Evropě, v Západních i Východních Karpatech, Alpách, Apeninách a v pohořích Balkánu. Pravděpodobně druhotně se dostal na ruskou Sibiř a Dálný východ, stejně jako do Koreje, Japonska i na Tchaj-wan.
V české přírodě se vyskytuje hlavně v pohraničních horách na severu Čech a severozápadě Moravy, na Křivoklátské vrchovině a v Brdech. Roste také v úzkých údolích podél řek Vltavy, Sázavy, Lužnice, Otavy a dalších, Poměrně vzácný je na Šumavě a v Beskydech.[1][3]
Řeřišničník Hallerův preferuje kyselé půdy, roste na vlhkých loukách, travnatých stráních, prameništích, okolo potoků a cest, jakož i ve vlhkých, světlých, humózních lesích. Nejčastěji se vyskytuje v podhorských a horských oblastech, odkud místy sestupuje do nižších poloh. V menší nadmořské výšce se obvykle objevuje v kaňonech řek, kam se dostává následkem splavování semen z vyšších poloh.[1][4][5]
Vytrvalá bylina s tenkým, větveným kořenem a početnými nadzemními, z uzlin kořenícími výhonky, které jsou zakončeny listovou růžici. Z některých z nich rostou tenké, zprohýbané, přímé nebo vystoupavé lodyhy obvykle vysoké 20 až 40 cm, které jsou lysé nebo porostlé jednoduchými nebo vidličnatými chlupy. V růžici jsou listy s řapíkem asi 2 cm dlouhým, s celistvou čepelí, dlouhou 2 až 4,5 a širokou 1 až 1,5 cm. Čepel bývá okrouhle srdčitá nebo lyrovitě peřenoklaná se dvěma až čtyřmi a jedním koncovým úkrojkem, které jsou stejně chlupaté jako lodyha. Spodní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté a horní téměř přisedlé, jejich čepele jsou dlouhé 1 až 2,5 a široké 0,5 až 1,5 cm, bývají vejčité až úzce eliptické a po obvodě mají dva nebo více hrubých zubů; směrem vzhůru se listy zmenšují.
Hroznovité květenství je vytvořeno z 15 až 20 bílých nebo narůžovělých čtyřčetných květů na asi 1 cm dlouhých odstávajících stopkách. Kališní lístky, velké asi 2 mm, jsou obvykle vejčité, lysé a jejich vnější pár je vydutý. Korunní lístky s nehty jsou obvejčité, velké 5 × 2,5 mm a bývají bílé nebo narůžovělé. Šest čtyřmocných tyčinek má bílé nitky a žluté prašníky, semeník má kulovitou bliznu. Rostlina kvete od května do července, květy jsou opylovány létajícím hmyzem.
Plod je rovná, mírně zploštělá, 10 až 20 mm dlouhá a 1 až 1,5 mm široká šešule na 1 cm dlouhé stopce. Mírně růžencovitě zaškrcovaná šešule obsahuje hladká, podlouhlá, světle hnědá semena asi 1 mm dlouhá s úzkým lemem. Ploidie druhu je 2n = 16. Své druhové jméno dostal řeřišničník podle švýcarského přírodovědce Albrechta von Hallera (1708 – 1777).[1][4][5][6]
Řeřišničník Hallerův je v současnosti rostlinou bez ekonomického významu. Je mu však přisuzována schopnost signalizovat svým výskytem přítomnost určitých rud nehluboko v podloží. Je jednou z mála rostlin, které dokážou vytahovat z půdy nežádoucí kovy, např. zinek a kadmium, které následně ukládá v listech. Teoreticky se dá rostliny použít k postupnému vyčištění kontaminovaného stanoviště, na podzim je však nutno opadané listy nasycené znečišťujícími látkami sesbírat.[1][5]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řeřišničník Hallerův ve Wikimedia Commons
Řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) je nižší, vytrvalá, přirozeně vyrůstající bylina vyšších poloh, kvetoucí drobnými, bílými květy. Je jedním ze tří druhů rodu řeřišničník rostoucích v Česká republika, je původním druhem a vyskytuje se z nich nejhojněji.
Tento druh, společně s řeřišničníkem písečným a řeřišničníkem skalním, je některými botaniky nově zařazován do rodu huseníček (Arabidopsis).
Die Hallersche Schaumkresse (Arabidopsis halleri (L.) O'Kane & Al-Shehbaz; Syn.: Cardaminopsis halleri (L.) Hayek), auch Kriech-Schaumkresse genannt, ist eine Pflanzenart aus der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Die Hallersche Schaumkresse ist eine mehrjährige, krautige Pflanze, die Wuchshöhen von 10 bis 60 Zentimeter erreicht. Sie bildet meist mehrere aufsteigende bis aufrechte Stängel. Sie bildet auch oberirdische, wurzelnde Ausläufer. Die Grundblätter sind entweder unzerteilt oder gefiedert mit rundlichen Endblättchen. Zur Blütezeit sind sie meist schon vetrtrocknet. Die Stängelblätter sind eiförmig, zumindest die unteren sind auch fiederspaltig. Sie sind beiderseits dicht gabelhaarig. Der Stängel ist unter dicht mit abstehenden, einfachen, oder 2-3-fach gegabelten Haaren besetzt: nach oben hin verkahlt er fast völlig.[1]
Der Blütenstand ist sehr locker, weit auseinandergezogen und macht gut die Hälfte der Länge der ganzen Pflanze aus. Die Kronblätter sind weiß oder lila und 4 bis 6 Millimeter lang und mit einem langen Nagel versehen. Die Kelchblätter sind etwa ein Drittel so lang wie die Kronblätter. Die Schoten sind unter 1 Millimeter breit und schwach perlschnurartig gegliedert. Sie sind bis 30 Millimeter lang und sind 10–13 Millimeter lang gestielt. Sie stehen vom Stängel ab in einem Winkel von etwa 60 Grad. Die Frucht hat eine schmale Scheidewand (viel schmäler als die Frucht breit ist). Die Frucht ist rechtwinklig zur Scheidewand abgeflacht.[1]
Blütezeit ist April bis Juni.
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[2]
Die Hallersche Schaumkresse wächst ab etwa 300 Meter Seehöhe bis hinauf in höhere Lagen (im Gebirge bis Hochgebirge), auch in metallhaltigen Böden. Sie kommt vor allem auf feuchten Wiesen und Weiderasen, aber auch an Waldrändern und Ruderalstandorten vor. Die Hallersche Schaumkresse kommt in Mitteleuropa vor, aber mit größeren Lücken. Darüber hinaus umfasst das Verbreitungsgebiet der Art aber auch Südeuropa, Südosteuropa bis zur Ukraine, in Nordeuropa Spitzbergen und Jan Mayen und (mit der Unterart subsp. gemmifera) auch Ostasien.[3] Neu entdeckt wurde die Art 1991 in Baden-Württemberg im Schwarzwald bei Bad Rippoldsau.[1]
Die ökologischen Zeigerwerte nach Landolt & al. 2010 sind in der Schweiz: Feuchtezahl F = 3 (mäßig feucht), Lichtzahl L = 3 (halbschattig), Reaktionszahl R = 2 (sauer), Temperaturzahl T = 2+ (unter-subalpin und ober-montan), Nährstoffzahl N = 4 (nährstoffreich), Kontinentalitätszahl K = 3 (subozeanisch bis subkontinental).[4]
Die Hallersche Schaumkresse ist eine Charakterart des Geranio-Trisetetum aus dem Verband Polygono-Trisetion, kommt aber auch in Gesellschaften des Verbands Arrhenatherion vor oder als Erzblume in Gesellschaften der Klasse Violetea calaminariae.[2]
Es werden in Europa die folgenden Unterarten unterschieden:[5]
Eine weitere Unterart gibt es in Ostasien:
Carl von Linné beschrieb in der 2. Auflage seines Werks "Species plantarum" von 1763 auf Seite 929 erstmals Arabis Halleri. Albrecht von Haller hatte diese Art vorher als Sisymbrium foliis imis barbareae, superioribus integris dentatis veröffentlicht. Diese Benennung ist aber nicht binär und schon daher nicht gültig. Als locus typicus nennt Linnaeus "Harcynia ad Clausthal", also den Harz bei Clausthal-Zellerfeld.[6] Linné würdigte also Hallers Leistung mit dem Namen der Art, obwohl Haller das ganze linneische System der Pflanzenbenennung ablehnte.
Die Hallersche Schaumkresse ist besonders schwermetallverträglich. Da sie die Schwermetalle (wie etwa Blei,[7] Cadmium,[7][8] Nickel[7] und Zink[7][9] – je nach Unterart verschieden) auch in die Blätter einlagert – wohl um für Fressfeinde ungenießbar zu werden[7] oder gegen Krankheitserreger besser geschützt zu sein[7][9] – wird sie auch zur Reinigung von schwermetallverseuchten Böden eingesetzt.[10]
Untersuchungen der metallanreichernden Pflanze wurden an den Universitäten Bayreuth und Tübingen durchgeführt.[7][8] Weitere Forschungen – auch zum sogenannten Phytomining – sollen an der Ruhr-Universität Bochum durchgeführt werden.[7][10]
Die Hallersche Schaumkresse (Arabidopsis halleri (L.) O'Kane & Al-Shehbaz; Syn.: Cardaminopsis halleri (L.) Hayek), auch Kriech-Schaumkresse genannt, ist eine Pflanzenart aus der Familie der Kreuzblütengewächse (Brassicaceae).
Arabidopsis halleri ou arabette de Haller est une espèce de plantes appartenant à la famille des Brassicacées qui se rencontre dans toute l'Europe centrale. Elle présente une tolérance aux métaux lourds inhabituelle chez les végétaux[1], et à ce titre fait partie des plantes pouvant être utilisée en phytoremédiation[2].
Très résistante à certains métaux lourds ou à certains métalloïdes toxiques, la sous-espèce halleri est bioindicatrice de la présence naturelle de métaux (gisement géologique) et/ou de pollutions métalliques du sol (séquelles de guerre éventuellement). Cette plante est ainsi utilisée comme bioindicateur de séquelles d'activités humaines polluantes (métallurgie, chimie…), dans le nord de la France notamment où « la Société minière et métallurgique de Peñarroya-Metaleurop à Noyelles-Godault (62), la Compagnie royale asturienne des Mines-Nyrstar-Umicore à Auby (59) et la Compagnie royale asturienne des Mines à Mortagne-du-Nord ont très fortement pollué les espaces naturels et agricoles voisins par le dépôt de stériles et scories issus des déchets de la métallurgie du zinc et du plomb ou de particules issues des fumées mal filtrées »[3].
Parce que capable de bioaccumuler certains métaux très écotoxiques (dans une certaine mesure), elle est utilisée pour dépolluer certains sols, notamment en absorbant le zinc et le cadmium contenus dans le sol[4]. Depuis les années 2000, les biologistes commencent à isoler les gènes[5],[6] et les mécanismes[7],[8] expliquant ces capacités. On a notamment montré que les communautés des microorganismes symbiotes du système racinaire de la plante joue aussi un rôle[9]. Certains espèrent, grâce au génie génétique, créer des plantes facile à cultiver qui seraient de très bonnes bioaccumulatrices[10].
Selon le National Center for Biotechnology Information[11] :
Arabidopsis halleri ou arabette de Haller est une espèce de plantes appartenant à la famille des Brassicacées qui se rencontre dans toute l'Europe centrale. Elle présente une tolérance aux métaux lourds inhabituelle chez les végétaux, et à ce titre fait partie des plantes pouvant être utilisée en phytoremédiation.
Arabidopsis halleri (L.) O'Kane & Al-Shehbaz, detta comunemente arabetta di Haller è una piccola pianta angiosperme appartenente alla famiglia delle Brassicaceae.[1] È diffusa in Europa centrale.[2]
Arabidopsis halleri (L.) O'Kane & Al-Shehbaz, detta comunemente arabetta di Haller è una piccola pianta angiosperme appartenente alla famiglia delle Brassicaceae. È diffusa in Europa centrale.
Arabidopsis halleri là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) O'Kane & Al-Shehbaz mô tả khoa học đầu tiên năm 1997.[1]
Arabidopsis halleri là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) O'Kane & Al-Shehbaz mô tả khoa học đầu tiên năm 1997.
_(14760933874).jpg)
