Parastrephia quadrangularis, comúnmente conocida como tola o tola tola, ye una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia de les asteracees. Ye orixinaria d'América del Sur y foi rexistrada n'Arxentina, Bolivia, Chile y Perú, onde ye carauterística de la ecorrexón Puna.
Ye un parrotal resinosu, qu'algama un tamañu d'hasta 2 m d'altor, y que s'atopa típicamente en llugares semiáridos secos, o na Cordal de los Andes central, en hábitats de puna, a altitúes de 3.500 a 5.000 m sobre'l nivel del mar, y na maleza del monte centro Andín de Polylepis.[1]
Nel noroeste d'Arxentina el fumu de la quema de les fueyes de la planta utilizóse externamente como una ayuda p'acelerar el partu.[2]
Parastrephia quadrangularis describióse por (Meyen) Cabrera y espublizóse en Notes del Muséu de la Plata, Botánica 17: 57. 1954.[3]
Parastrephia lepidophylla (Wedd.) Cabrera * Polyclaos cupressinus Phil.[4]
Parastrephia quadrangularis, comúnmente conocida como tola o tola tola, ye una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia de les asteracees. Ye orixinaria d'América del Sur y foi rexistrada n'Arxentina, Bolivia, Chile y Perú, onde ye carauterística de la ecorrexón Puna.
Parastrephia quadrangularis (syn. Parastrephia lepidophylla) je vytrvalý, nevysoký, žluto-oranžově kvetoucí aromatický keř, jeden z několika mála druhů jihoamerického rodu Parastrephia. Tato houževnatá rostlina, patřící do čeledi hvězdnicovitých, je endemit jihoamerických And.[1]
Roste v suchých horských oblastech puny na rozhraní čtyř andských států: na jihozápadě Bolívie, na severu Chile, jihu Peru a severozápadě Argentiny. Vyskytuje se nejčastěji v nadmořské výšce od 3000 do 4700 m.[1][2]
Tato pro tamní prostředí charakteristická a místy i dominantní rostlina je domácím druhem v suchých oblastech, kde za rok spadne jen okolo 100 mm vodních srážek (Praha kolem 550 mm). Navíc jsou srážky rozdělené nepravidelně, období sucha trvá obvykle osm měsíců a někdy nezaprší po celý rok. Rostliny rostou na plném slunci, obvykle na svazích směřujících na sever, na jižní polokouli jsou to nejosluněnější místa. Snášejí bez úhony i přerušované mrazivé teploty až -8 C, stejně jako občasnou sněhovou pokrývku trvající v součtu i několik týdnů ročně. Kamenitá půda s minimem organické hmoty bývá silně kyselá, mívá 4,0 až 5,5 pH.[1][3]
Vytrvalý, téměř plazivý, silně větvený keř vysoký do 50, ojediněle i 150 cm, ronící po poranění pryskyřici. Větvičky má porostlé masitými, čárkovitými, celokrajnými, šupinatými, přisedlými, ve spirále seřazenými listy 2 až 5 mm dlouhými. Na konci vlnatě chlupatých větviček o průměru 2 mm vyrůstají jednotlivé květní úbory s oboupohlavnými, trubkovitými, žlutými květy asi 5 mm dlouhými; jazykovité květy nejsou vyvinuté. Zvonkovitý zákrov je víceřadý a má řídce chlupaté zelené listeny.
Plody jsou chlupaté nažky se světlým chmýrem, které slouží k rozmnožování těchto keřů. V suchém, kamenitém a silně větrném prostředí je ale pro nažky problém vůbec vyklíčit. Proto některé vesnické komunity zakládají svépomocné "školky" pro vypěstování nových rostlin a velmi pomalu rostoucí semenáče rozsazují v okolí vesnic.[1][3][4][5][6]
Ve vysokohorských Andách jsou jen ostrůvky lesů a jiné vegetace s vhodným dřevem k vytápění, proto tamní vesnické obyvatelstvo používá k vaření i topení usušený zvířecí trus nebo větve dřevin. Ve vlhkém období nelze mokrým trusem topit a domorodci si donášejí až z velkých vzdáleností potřebné větve, mj. keřů Parastrephia quadrangularis, ty obsahují pryskyřici a hoří i mokré. Kromě topení slouží rostliny v době sucha i jako nouzová potrava pro domácí zvířata a jsou důležitým faktorem bránícím na strmých svazích erozi půdy. Pro svou silnou vůni a kouř je spalované dřevo při některých náboženských obřadech používáno jako vykuřovadlo zlých duchů.[3][4][5][6]
V minulosti byl ještě rozeznáván, současně i vzájemně zaměňován, velmi podobný druh Parastrephia lepidophylla, který se od Parastrephia quadrangularis lišil hrubšími větvičkami a vzpřímenějším růstem, obvykle oba rostly na blízkých územích. Dnes jsou tyto rozdíly považované za nepodstatné a Parastrephia lepidophylla je považována za synonymum Parastrephia quadrangularis.[4][5]
Parastrephia quadrangularis (syn. Parastrephia lepidophylla) je vytrvalý, nevysoký, žluto-oranžově kvetoucí aromatický keř, jeden z několika mála druhů jihoamerického rodu Parastrephia. Tato houževnatá rostlina, patřící do čeledi hvězdnicovitých, je endemit jihoamerických And.
Parastrephia quadrangularis, comúnmente conocida como tola o tola tola', es una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia de las asteráceas. Es originaria de América del Sur y ha sido registrada en Argentina, Bolivia, Chile y Perú, donde es característica de la ecorregión Puna.
Es un arbusto resinoso, que alcanza un tamaño de hasta 2 m de altura, y que se encuentra típicamente en lugares semiáridos secos, o en la Cordillera de los Andes central, en hábitats de puna, a altitudes de 3.500 a 5.000 m sobre el nivel del mar, y en la maleza del bosque centro Andino de Polylepis.[1]
En el noroeste de Argentina el humo de la quema de las hojas de la planta se ha utilizado externamente como una ayuda para acelerar el parto.[2]
Parastrephia quadrangularis fue descrita por (Meyen) Cabrera y publicado en Notas del Museo de la Plata, Botánica 17: 57. 1954.[3]
Parastrephia quadrangularis, comúnmente conocida como tola o tola tola', es una especie de planta fanerógama perteneciente a la familia de las asteráceas. Es originaria de América del Sur y ha sido registrada en Argentina, Bolivia, Chile y Perú, donde es característica de la ecorregión Puna.
Parastrephia quadrangularis là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được (Meyen) Cabrera mô tả khoa học đầu tiên năm 1954.[1]
Parastrephia quadrangularis là một loài thực vật có hoa trong họ Cúc. Loài này được (Meyen) Cabrera mô tả khoa học đầu tiên năm 1954.