Řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne) je žlutě kvetoucí bylina rostoucí na sušších slunných místech, je to jeden ze dvou druhů rodu řepovník které v České republice vyrůstají.
Evropský druh který je původem z jižní a východní Evropy a byl zavlečen do střední a západní. Roste jako plevelná rostlina na mezích, úhorech, u cest, na výslunných travnatých svazích i na obdělávaných polích (ve vinicích, obilninách a okopaninách). Vyhovují mu půdy výhřevné, výživné, hlinité, písčité i sprašové a hlavně zásadité. Díky hluboko sahajícímu kořenu může dobře růst i na vysýchavých půdách. V Česku se vyskytuje jen v nejteplejších oblastech, hlavně severně a západně od Prahy až k Žatci a Litoměřicím a na střední a jižní Moravě.[1][2]
Vytrvalá žlutozelená bylina obvykle dorůstající do výše 30 až 80 cm. Z velmi dlouhého vřetenovitého, často vícehlavého kořene vyrůstá u mladších jedinců jedna a u starších více šikmých lodyh. Jsou pevné, silně keříčkovitě rozvětvené a v dolní části porostlé bělavými, nazpět ohnutými jednoduchými chlupy. Listy jsou pouze lodyžní, vyrůstají střídavě a jsou tuhé až kožovité, v obrysu obvejčité a z obou stran srstnatě chlupaté. Spodní jsou řapíkaté, nerovnoměrně zpeřené, dělené do 5 až 7 párů s nestejně zubatými úkrojky, bývají 10 až 15 cm dlouhé a 3 až 6 cm široké. Střední a horní jsou přisedlé, mnohdy již nejsou dělené ale jen zubaté, směrem k vrcholu se zkracují a zužují. Konečky listů mají bělorezavé špičky. Taxon je velmi variabilní v dělení listů.
Čtyřčetné, jasně žluté květy na koncích větví vytvářejí bohaté hrozny které se při dozrávání plodů prodlužují. Stopky květů jsou 2 až 2,5krát delší než kališní lístky které jsou holé, úzce kopinaté a rostou vzpřímeně. Obvejčité korunní lístky s nehtíkem mívají dvojnásobnou velikost kališních, 7 × 2 mm, a barvu světle žlutou s tmavými žilkami. Řepovník vytrvalý je hemikryptofyt s ploidií 2n = 16 který kvete od června do srpna.
Plody rostoucí na vzpřímených stopkách jsou lysé, ke vřetenu přitisklé, příčně zaškrcené nepukavé šešule 7 až 10 mm dlouhé. Jsou podélně žebrovaté a příčně rozdělené na dvě stejně dlouhé části. Spodní díl (dlouhý jako stopka) je úzce eliptický až válcovitý a obsahuje obvykle 1 semeno (někdy 0 až 2) shora zavěšené. Horní díl je na vrcholu postupně zúžený do kuželovité až 1 mm dlouhé trvalé čnělky, obsahuje 1 semeno na vztyčené stopečce a ve zralosti od spodního dílu odpadává. Tmavě hnědá, hladká, vejčitá semena jsou velká asi 2 mm.[1][2][3]
Rostlina se šíří hlavně semeny která jsou roznášena člověkem a jeho činností nebo větrem. Horní část plodu se po dozrání snadno odděluje a zapleveluje tak půdu v místě kde rostlina vyrostla. Spodní část zůstává na lodyze která se po uschnutí odlamuje a bývá s ní přes zimu roznášena větrem i do vzdáleného okolí. Rozmnožuje se také výhonky vyrůstajícími z tlustého hlavního kořene. Kořen obsahuje hodně živin a v případě useknutí může z horní části vypouštět nové lodyhy a nashromáždit dostatek asimilátů pro další růst. Tato vlastnost umožňuje rostlině dobře prosperovat i na obdělávané půdě kde bývá často poškozená.[2][3]
Tato vytrvalá bylina, která na svém stanovišti vytváří mohutné trsy, se v přírodě většinou vyskytuje jen ojediněle a s nástupem herbicidů a se zlepšením péče o ornou půdu se z naší přírody vytrácí. Řepovník vytrvalý je proto v "Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky" zařazen mezi ohrožené druhy (C3).[4]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řepovník vytrvalý ve Wikimedia Commons
Řepovník vytrvalý (Rapistrum perenne) je žlutě kvetoucí bylina rostoucí na sušších slunných místech, je to jeden ze dvou druhů rodu řepovník které v České republice vyrůstají.
Der Stauden-Rapsdotter (Rapistrum perenne), auch Ausdauernder Rapsdotter oder Ausdauernder Windsbock genannt, ist eine Pflanzenart innerhalb der Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae).
Der Stauden-Rapsdotter ist eine ausdauernde krautige Pflanze, die Wuchshöhen von meist 30 bis 100 Zentimeter erreicht. Der Stängel ist unten dicht steifhaarig. Die Stängelblätter sind wechselständig angeordnet. Die unteren Laubblätter sind tief lappig bis fiederspaltig.[1]
Die Blütezeit des Stauden-Rapsdotters reicht in Mitteleuropa von Mai bis August. Die Blütenstiele sind 1,5 bis 2,5 mal so lang wie der Kelch. Die Blüten weisen 4 Kelchblätter, 4 sattgelbe und untereinander gleich große Kronblätter, 6 Staubblätter und einen oberständigen Fruchtknoten mit einem Griffel auf. Der Griffel ist kurz kegelförmig und kürzer als die Frucht, d. h., die Narbe ist fast sitzend.[1]
Die kahlen Früchte sind sogenannte Gliederschötchen und aus zwei Teilen zusammengesetzt. Das untere Glied ist walzlich, das obere kugelig bis zwiebelförmig.[1]
Die Chromosomenzahl beträgt 2n = 16.[2]
Beim Stauden-Rapsdotter handelt es sich um einen Hemikryptophyten.[1]
Die Pflanze ist ein Steppenroller: sie bricht zur Reifezeit an der Basis ab und wird durch den Wind verweht. Auf diese Art können die Diasporen über größere Distanzen ausgebreitet werden.[1]
Der Stauden-Rapsdotter ist in Europa in Ostmittel-, Südost- und Osteuropa heimisch.[3] Er kommt vor in Frankreich, Deutschland, Österreich, Tschechien, Slowakei, Ungarn, Liechtenstein, Norwegen, Finnland, Kroatien, Bulgarien, Italien, Mazedonien, Serbien, Rumänien, Slowenien, Estland, Lettland, Litauen, Weißrussland, Moldawien, Ukraine und Russland. In Mitteleuropa gedeiht er in Gesellschaften der Klassen Festuco-Brometea, Agropyretea oder des Verbands Sisymbrion.[2] In Österreich tritt der Stauden-Rapsdotter im pannonischen Gebiet, wo er heimisch ist, zerstreut, sonst nur selten und unbeständig auf Löss-Trockenrasen und alten Böschungen in der collinen bis submontanen Höhenstufe auf. Die Vorkommen beschränken sich auf die Bundesländer Wien, Niederösterreich und das Burgenland. Aus Oberösterreich, der Steiermark, Salzburg, und Nordtirol sind nur unbeständige Vorkommen bekannt.[1]
Lösstrockenrasen sind das natürliche Habitat des Stauden-Rapsdotters.
Teil des Blütenstandes: erkennbar sind die sattgelben Kronblätter.
Der endständige Blütenstand entwickelt zahlreiche Früchte.
Abgestorbene und abgebrochene Pflanzen werden als Steppenroller vom Wind verblasen.
Dabei brechen die oberen Fruchtteile der Reihe nach ab und werden so ausgebreitet.
Der obere Teil der Frucht enthält jeweils einen Samen.
Der Stauden-Rapsdotter (Rapistrum perenne), auch Ausdauernder Rapsdotter oder Ausdauernder Windsbock genannt, ist eine Pflanzenart innerhalb der Familie der Kreuzblütler (Brassicaceae).
Prawy rěpisk (Rapistrum perenne) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Prawy rěpisk (Rapistrum perenne) je rostlina ze swójby křižnokwětnych rostlinow (Brasicaceae).
Flerårig stäppsenap (Rapistrum perenne) är en väctart i familjen korsblommiga växter.
Wikimedia Commons har media som rör Flerårig stäppsenap.
Flerårig stäppsenap (Rapistrum perenne) är en väctart i familjen korsblommiga växter.
Rapistrum perenne là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) All. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1785.[1]
Rapistrum perenne là một loài thực vật có hoa trong họ Cải. Loài này được (L.) All. miêu tả khoa học đầu tiên năm 1785.
