Hřib Kluzákův (Caloboletus kluzakii (Šutara et. Špinar) Vizzini 2014) je velmi vzácná nejedlá houba z čeledi hřibovitých (sekce Calopodes), která byla pojmenována na počest českého mykologa Zdeňka Kluzáka.[1]
Klobouk dosahuje průměru 60 – 150 milimetrů, po dlouhou dobu si zachovává podehnutý okraj. Povrch je v mládí bílý, bělavý až našedlý. Později se prosazuje růžový odstín, vzácně na některých místech až červenopurpurový. Ve stáří může být temeno klobouku nahnědlé. Jemně plstnatá pokožka ve stáří částečně olysává, pod pokožkou je uložena vrstvička červenopurpurové dužiny. Otlaky klobouku mají tendenci silně červenat.[2]
Rourky i póry jsou nejprve bledě žluté, později přecházejí do citronově žluté. Ve stáří získávají žlutoolivový a žlutookrový odstín. Při poškození modrají.[2]
Třeň je bledě až citronově žlutý, horní polovinu kryje žlutá síťka, která po otlačení tmavne. Ve stáří může být na bázi hnědě nebo hnědorezavě skvrnitý[2]
Dužnina má žluté až bledě žluté zbarvení, na bázi může být špinavě červená. Na řezu modrá. Chuť je po chvíli hořká, vůně u čerstvých plodnic nenápadná, případně nakyslá[3], při usychání nepříjená.[2]
Pokožku klobouku kryjí vláknité trichodermové hyfy (3) 4 – 7 (10) μm široké s dlouhými články. Výtrusy dosahují (10) 11,5 – 14 (16) × (4,5) 4,8 – 6 (6,5) μm, jsou hladké, elipsoidně vřetenovité, patrná je suprahilární deprese.[2]
Nároky na stanoviště ani rozšíření tohoto taxonu není zatím příliš známé. Do roku 2009 byl hřib Kluzákův nalezen celkem na čtyřech lokalitách. Ve všech případech šlo o hráze a břehy rybníků, kde fruktifikoval na světlých místech pod duby. Objevuje se od července do konce září.[2]
Publikovány byly mimo jiná nálezy z následujících chráněných území České republiky:
Hřib Kluzákův je příbuzný s hřibem medotrpkým a podobně jako on se vyznačuje nahořklou chutí dužiny a zápachem při sušení.
Hřib Kluzákův lze zaměnit i s velmi vzácnou formou hřibu medotrpkého, která rovněž vykazuje načervenalé zbarvení klobouku.[4] Tato forma se ale od hřibu Kluzákova v několika ohledech liší. Červený odstín se zpravidla objevuje pouze na části klobouku a je způsobený červeným zbarvením vrchní vrstvy pokožky, pod kterou je však přítomna hnědá vrstva jako u klasické formy hřibu medotrpkého.[4] Stárnutím plodnice tato červená vrstva mizí. Naopak u hřibu Kluzákova kryje červenou vrstvu 400–800 μm silný bílý trichoderm, který stárnutím plodnice a vlivy počasí kolabuje a odhaluje červený povrch.[4]
Hřib Kluzákův (Caloboletus kluzakii (Šutara et. Špinar) Vizzini 2014) je velmi vzácná nejedlá houba z čeledi hřibovitých (sekce Calopodes), která byla pojmenována na počest českého mykologa Zdeňka Kluzáka.
Caloboletus kluzakii is a bolete fungus native to Europe. Until 2014, it was known as Boletus kluzakii. Recent changes[1][2] in the phylogenetic framework of the family Boletaceae prompted the transfer of this species, along with several other related boletes, including Caloboletus calopus, to the genus Caloboletus.[3] It was described scientifically in 2006 by Josef Šutara and Pavel Špinar, from specimens collected in the Czech Republic. The fungus had earlier been published with the name Boletus fallax by Czech mycologist Zdeněk Kluzák in 1988, but this was invalid, as that name had been used previously by E.J.H. Corner for a Malaysian bolete (later transferred to the genus Boletellus as Boletellus fallax). The epithet honours Kluzák's contributions in describing the species.[4]
Caloboletus kluzakii is a bolete fungus native to Europe. Until 2014, it was known as Boletus kluzakii. Recent changes in the phylogenetic framework of the family Boletaceae prompted the transfer of this species, along with several other related boletes, including Caloboletus calopus, to the genus Caloboletus. It was described scientifically in 2006 by Josef Šutara and Pavel Špinar, from specimens collected in the Czech Republic. The fungus had earlier been published with the name Boletus fallax by Czech mycologist Zdeněk Kluzák in 1988, but this was invalid, as that name had been used previously by E.J.H. Corner for a Malaysian bolete (later transferred to the genus Boletellus as Boletellus fallax). The epithet honours Kluzák's contributions in describing the species.
