Linduška úhorní (Anthus campestris) je středně velký pták z čeledi konipasovitých.
Celou Evropu a Asii po jihozápadní Sibiř a severozápadní Kazachstán obývá linduška úhorní evropská (A. c. campestris), na území dále na východ žijí další 2 poddruhy.[2]
Velká linduška (délka těla 15,5–18 cm). Je poměrně jednobarevně zbarvená, bez výrazného proužkování hřbetu a s neskvrněnou bělavou spodinou (nebo jen několik čárek po stranách hrudi). Na hlavě je nápadný světlý nadoční proužek. Výraznou částí opeření jsou tmavé střední krovky s kontrastním světlým lemem. Mladí ptáci mají výrazně čárkovaný hřbet a hruď.[3]
Má palearktický typ rozšíření. Je tažná, zimuje v Sahelu, Egyptě, Arábii a Přední Asii.[2] Hnízdí na písčitých místech a mýtinách.[4]
Dříve hnízdila na několika místech České republiky, v současnosti hnízdí pravidelně již jen v Podkrušnohoří; z jižní Moravy prakticky vymizela. V letech 2001–2003 byla její početnost odhadována na 20-40 párů ve srovnání se 100-200 páry v letech 1973–1977.[5]
Hnízdí většinou monogamně, často se však vyskytují i případy bigynie. Hnízdo staví oba ptáci dobře skryté na zemi, většinou v prohlubenině nebo polodutině. Ročně mívá 1 až 2 snůšky po 4-5 bělavých, šedavých nebo nazelenalých, hustě hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 20,7 x 15,8 mm. Inkubace trvá 12-13 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí většinou oba rodiče, přičemž samice aktivněji než samec. Hnízdní péče trvá 12-15 dnů.[2]
V potravě převládá hmyz, hlavně brouci a mravenci, v zimě občas požírá také semena a části rostlin.[2]
Linduška úhorní (Anthus campestris) je středně velký pták z čeledi konipasovitých.