Distribucion General: Se encuentran desde el sur de México hasta el noroeste de Perú, parte central de Bolivia y el sureste de Brasil.
Chlorophanes spiza ye una especie d'ave de la familia Thraupidae qu'habita na zona intertropical d'América, dende Méxicu hasta Bolivia. Salvo la islla de Trinidá, nun s'atopa nes Antilles. Ye l'únicu miembru del so xéneru, Chlorophanes.
El mieleru verde mide unos 14 cm de llargu y pesa alredor de 17 g. Polo xeneral, ye un ave de picu llargu, fuerte y curvado, col quexal inferior mariella y la cimera escura. La cola ye relativamente curtia y les pates son grises.
El machu ye principalmente de plumaxe azul-verde cola cabeza negra (sacante la nuca y el gargüelu). La cola y les ales son escures, pero coles plumes bordiaes de verde. El güeyu ye de color coloráu.
Les femes y los exemplares nuevos tienen un plumaxe dafechu verde, amarellentáu nes partes ventrales. El güeyu de les femes ye más escuru qu'el de los machos.
L'hábitat d'esta especie allúgase en zones tropicales, dende'l sur de Méxicu hasta'l sur de Brasil, y Trinidá.
El mieleru verde ye menos dependiente del néctar que los sos parientes del xéneru Cyanerpes, siendo los sos principales alimentos la fruta (60%), néctar (20%) y inseutos (15%).
La fema del mieleru verde constrúi un pequeñu nial na copa d'un árbol, y guara unos güevos marrones-blancos mientres 13 díes.
Chlorophanes spiza ye una especie d'ave de la familia Thraupidae qu'habita na zona intertropical d'América, dende Méxicu hasta Bolivia. Salvo la islla de Trinidá, nun s'atopa nes Antilles. Ye l'únicu miembru del so xéneru, Chlorophanes.
Aderyn a rhywogaeth o adar yw Mêl-ddringwr gwyrdd (sy'n enw gwrywaidd; enw lluosog: mêl-ddringwyr gwyrddion) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Chlorophanes spiza; yr enw Saesneg arno yw Green honeycreeper. Mae'n perthyn i deulu'r Breision (Lladin: Emberizidae) sydd yn urdd y Passeriformes.[1]
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn C. spiza, sef enw'r rhywogaeth.[2] Mae'r rhywogaeth hon i'w chanfod yn Ne America a Gogledd America.
Mae'r mêl-ddringwr gwyrdd yn perthyn i deulu'r Breision (Lladin: Emberizidae). Dyma rai o aelodau eraill y teulu:
Rhestr Wicidata:
rhywogaeth enw tacson delwedd Bras Brewer Spizella breweri Bras coed Spizella arborea Bras llwydaidd Spizella pallida Bras meysydd Spizella pusilla Bras Pigddu Spizella passerina Bras Worthen Spizella wortheni Pila mynydd cynffonwyn Phrygilus alaudinus Pila mynydd galarus Phrygilus fruticeti Pila mynydd gyddfwyn Phrygilus erythronotus Pila mynydd llwyd Phrygilus unicolor Pila mynydd llwytu Phrygilus carbonarius Pila mynydd Patagonia Phrygilus patagonicus Pila mynydd penddu Phrygilus atriceps Pila mynydd penllwyd Phrygilus gayi Pila mynydd Periw Phrygilus punensisAderyn a rhywogaeth o adar yw Mêl-ddringwr gwyrdd (sy'n enw gwrywaidd; enw lluosog: mêl-ddringwyr gwyrddion) a adnabyddir hefyd gyda'i enw gwyddonol Chlorophanes spiza; yr enw Saesneg arno yw Green honeycreeper. Mae'n perthyn i deulu'r Breision (Lladin: Emberizidae) sydd yn urdd y Passeriformes.
Talfyrir yr enw Lladin yn aml yn C. spiza, sef enw'r rhywogaeth. Mae'r rhywogaeth hon i'w chanfod yn Ne America a Gogledd America.
Květomil černohlavý (Chlorophanes spiza) je druh malého pěvce z čeledi tangarovití, z monotypického rodu Chlorophanes. Tvoří několik poddruhů: Ch. s. argutus, Ch. s. axillaris, Ch. s. caerulescens, Ch.s . exsul, Ch. s. guatemalensis a Ch. s. spiza. V souvislosti s květomilem černohlavým bývá zmiňován i květomil purpurový, což je oficiálně neexistující druh, ale zároveň se jedná o hybrida květomila černohlavého a modrého nebo pitpita modrého.[2] Například rakouský ornitolog Carl Hellmayr ho však ve své práci Catalogue of birds of the Americas and the adjacent islands považuje za vlastní druh.[3]
Jedná se o drobného zpěvného ptáka, jehož délka těla se pohybuje mezi 13 a 14 cm. Hmotnost bývá 14 až 16 g, v závislosti na potravě a jejím množství. Pohlavní dimorfismus je výrazný.
Pohlaví lze nejlépe rozeznat podle zbarvení peří, přičemž samice jsou světle zelené s ojedinělým černým peřím na křídlech a ocasu, také mají hnědé duhovky. Samci mají na většině těla tyrkysovou barvu, místy je ojediněléšedé nebo tmavě hnědé peří. Neodmyslitelná je také černá čepička, díky které vznikl současný český název tohoto druhu. Typickým znakem květomilů černohlavých je zobák podobný kolibříkům, kterým dokáží vysávat nektar z květin. Horní část zobáku je delší, černá, na konci mírně zahnutá, dolní část je zářivě žlutá a kratší. U samic je žlutá barva na zobáku méně výrazná. Mladí jedinci se podobají samicím, pohlaví lze bezpečně rozeznat až po prvním přepeřování, které probíhá před dovršením jednoho roku. Ozývají se vysokým a znělým čipi-čip.
Květomil černohlavý je poměrně rozšířený a hojný pták, kterého IUCN označuje jako málo dotčeného, tedy nechráněného. Najdeme jej téměř v celé Střední Americe a v severní části Jižní Ameriky, především pak v Guatemale, Hondurasu, Nikaragui, Belize, Brazílii, Kostarice a Panamě. Vhodné prostředí pro něj jsou deštné lesy nebo jejich okraje. Vhodné prostředí ale musí být hlavně rozsáhlé.
Největší hrozbou pro květomily je znečišťování životního prostředí a masovým kácením deštného pralesa, kde jsou nejlepší podmínky pro jejich přežití. Nemají žádné přirozené dravce, avšak pokud jedinec sestoupí ze stromů na zem, jsou jeho největším nepřítelem hadi.[4]
Květomil se krom nektaru živí hlavně přezrálým ovocem, ale také drobným létavým hmyzem. V době hnízdění je procento hmyzu na jejich jídelníčku vyšší. Nesdružují se do hejn, většinou žijí ve dvojicích, ale protože se nejedná o teritoriální druh, můžeme i na malém území najít více dvojic. Hnízdění většinou probíhá od dubna do července.[4] Samice v této době staví miskovité hnízdo na stromech, většinou ve výšce do 3 m. Do tohoto hnízda pak snese dvě hnědě kropenatá vejce, která sama inkubuje po dobu asi dvou týdnů. Samec mezitím shání pro družku potravu a hlídá ji i mláďata.
V evropských chovech se tito ptáci vyskytují jen vzácně.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Green honeycreeper na anglické Wikipedii.
Květomil černohlavý (Chlorophanes spiza) je druh malého pěvce z čeledi tangarovití, z monotypického rodu Chlorophanes. Tvoří několik poddruhů: Ch. s. argutus, Ch. s. axillaris, Ch. s. caerulescens, Ch.s . exsul, Ch. s. guatemalensis a Ch. s. spiza. V souvislosti s květomilem černohlavým bývá zmiňován i květomil purpurový, což je oficiálně neexistující druh, ale zároveň se jedná o hybrida květomila černohlavého a modrého nebo pitpita modrého. Například rakouský ornitolog Carl Hellmayr ho však ve své práci Catalogue of birds of the Americas and the adjacent islands považuje za vlastní druh.
Chlorophanes spiza Chlorophanes generoko animalia da. Hegaztien barruko Thraupidae familian sailkatua dago.
Chlorophanes spiza Chlorophanes generoko animalia da. Hegaztien barruko Thraupidae familian sailkatua dago.
De groene suikervogel (Chlorophanes spiza) is een zangvogel uit de familie Thraupidae (tangara's).
Het verenkleed van het mannetje is heldergroen met een zwart masker. Beide geslachten hebben een gele snavel en een rode iris. De lichaamslengte bedraagt 14 cm.
Stuifmeel en nectar maken ongeveer een kwart van het menu uit, het hoofdbestanddeel bestaat uit allerlei soorten fruit en daarnaast insecten.
Het vrouwtje bouwt 3 meter boven de grond een klein kommetje van fijn plantaardig materiaal, dat ze daarna bekleedt met dierenhaar en verstevigt met spinrag. Een legsel bestaat meestal uit 2 eitjes, die in 12 tot 14 dagen worden uitgebroed. Het mannetje zorgt ervoor, dat het vrouwtje en later ook de jongen aan voedsel niets tekortkomen. Als de jongen 2 weken oud zijn, vliegen ze uit, waarna de ouders nog 3 of 4 dagen naar ze omkijken. Daarna worden de jongen aan hun lot overgelaten.
Deze soort komt algemeen voor in de bovenlagen van tropische en subtropische wouden van noordelijk Zuid-Amerika op 1000 tot 1600 meter hoogte, maar ook op Trinidad en Tobago is ze te vinden.
De soort telt zeven ondersoorten:
De groene suikervogel (Chlorophanes spiza) is een zangvogel uit de familie Thraupidae (tangara's).
Seledynek[4] (Chlorophanes spiza) – gatunek ptaka z rodziny tanagr (Thraupidae). Występuje od południowego Meksyku na południe do Brazylii i na wschód do Trunidadu.
Gatunek ten należy do rodziny tanagr (Thraupidae) i jest jedynym przedstawicielem rodzaju Chlorophanes. Uważano że istnieje drugi gatunek tego rodzaju C. purpurascens, ale dalsze badania wykazały, że jest to hybryda pomiędzy seledynkiem a nieznanym taksonem[5]. Wyróżniono kilka podgatunków C. spiza[6][5][7]:
Ptak ten ma 13 do 14 cm długości i waży 14 do 23 gramów, średnio 19 gramów. Ma długi, zakrzywiony, żółty dziób. Samiec jest niebiesko - zielonkawy, z czarną głową. Samica jest jasnozielona, z bledszym gardłem i zieloną głową. Młode osobniki są podobne do samic.
Żyje głównie w koronach drzew. Samice budują małe gniazda na drzewach, w których wysiadują dwa, pokryte brązowymi kropkami, jaja przez 13 dni. Seledynek żywi się głównie owocami i nektarem, w mniejszym stopniu owadami.
Seledynek (Chlorophanes spiza) – gatunek ptaka z rodziny tanagr (Thraupidae). Występuje od południowego Meksyku na południe do Brazylii i na wschód do Trunidadu.
Nektartangara[2] (Chlorophanes spiza) är en fågel i familjen tangaror inom ordningen tättingar.[3] Den placeras som enda art i släktet Chlorophanes. IUCN kategoriserar arten som livskraftig.[1]
Nektartangara delas in i sju underarter med följande utbredning:[3]
Nektartangara (Chlorophanes spiza) är en fågel i familjen tangaror inom ordningen tättingar. Den placeras som enda art i släktet Chlorophanes. IUCN kategoriserar arten som livskraftig.
Nektartangara delas in i sju underarter med följande utbredning:
C. s. guatemalensis – södra Mexiko (Oaxaca) till Guatemala, Belize och Honduras C. s. argutus – ostligaste Honduras till nordvästra Colombia C. s. exsul – tropiska sydvästra Colombia till västra Ecuador och nordvästligaste Peru C. s. subtropicalis – Anderna i Colombia och västra Venezuela C. s. caerulescens – sydöstra Colombia till östra Ecuador, östra Peru och västra Bolivia C. s. spiza – östra Colombia till Venezuela, Guyana och norra Brasilien, och på Trinidad C. s. axillaris – kustnära östra Brasilien (från Pernambuco till Santa Catarina)Chlorophanes spiza là một loài chim trong họ Thraupidae.[2]
Chlorophanes spiza là một loài chim trong họ Thraupidae.
Зелёный саи[2] (лат. Chlorophanes spiza) — вид птиц из семейства танагровых. Обитает на плантациях в субтропических и тропических затопляемых, низменных влажных и сильно деградированных лесах, на высоте 0—1600 метров над уровнем моря[3]. Длина тела около 14 см[4], масса около 17 грамм[3].
Выделяют семь подвидов[1] :
Зелёный саи (лат. Chlorophanes spiza) — вид птиц из семейства танагровых. Обитает на плантациях в субтропических и тропических затопляемых, низменных влажных и сильно деградированных лесах, на высоте 0—1600 метров над уровнем моря. Длина тела около 14 см, масса около 17 грамм.