Figwort Family

Les escrofulariácees (Scrophulariaceae), a la que pertenez la escrofularia y la boca de dragón, son una familia de plantes, qu'entienden ente 220 y 300 xéneros y 4.000 a 4.500 especies, dependiendo de la interpretación taxonómica. Tienen una distribución cosmopolita, anque son más abondoses nes zones templaes y los montes tropicales. El so interés económicu ye por cuenta de que son plantes bien vistoses, cultivaes como ornamentales y tamién como plantes melecinales.

Descripción

Principalmente son plantes herbales, dacuando maderices y namái dalgunes trepadores. De fueyes simples, enteres o dentaes y ensin estípules. Les flores suelen ser de disposición variada, hermafrodites ya irregulares. Estambres dende 5 hasta 2. Frutu en cápsula, tantu dehiscente como indehiscente (nun s'abrir). Granes bien variaes.

Usos

La familia inclúi munches plantes melecinales, ente elles:

• Bacopa, hisopu d'agua *

Chelone, "cabeza de tortúa"

• Digitalis, dedalera (¡tóxica!)
• Euphrasia, eufrasia
• Gratiola, hisopu de cerca *

Leptandra, Leptandra

• Linaria, linaria
• Rehmannia, dedalera china, usada na Medicina tradicional china.
• Scrophularia, escrofularia
• Verbascum, verbasco
• Veronica, verónica

Hai tamién semiparásitas y parásites completes, ente elles:

• Melampyrum
• Pedicularis

Munchos xardineros tán familiarizaos con Antirrhinum, boca de dragón, que inclúin la perenne ornamental, Antirrhinum majus.

Los llabios apertaos de dambes especies Antirrhinum y Linaria puede faése-yos abrir los sos fauces primiendo'l resorte con un simple tirón de les flores. Esto exerz una gran fascinación ente los pequeños de la casa, especialmente cuando va acompañáu del efeutu sonoru apropiáu "uitch uitch " pa los pequeños conejitos, y allaríos paecíos a dragón colos de boca de dragón.

Melampyrum nemorosum

Ente los xéneros presentes n'España pueden citase:

• Los verbascos (xéneru Verbascum).
• Les linarias (xéneru Linaria) y la boca de dragón (xéneru Antirrhinum).
• Les dedaleras (xéneru Digitalis).
• Les melampiras (xéneru Melampyrum).
• Les eufrasias (xéneru Euphrasia) con cerca de 150 especies.
• Les pedicularias (xéneru Pedicularis) con cerca de 250 especies.
• Les crestes de gallu (xéneru Rhinanthus) y les clandestines (xéneru Lathraea).
• Les escrofularias (xéneru Scrophularia) con 17 especies Scrophularia canina la escrofularia de los perros.

Nota: les veróniques (xéneru Veronica), dedaleras (xéneru Dgitalis), linarias (xéneru Linaria) y otros xéneros, tradicionalmente taben clasificaos dientro de la familia Scrophulariaceae, sicasí cola clasificación filoxenética APG tán incluyíes na familia Plantaginaceae.^[1][2][3]

Les eufrasias y les boques de dragón son de les plantes semi-parásites ente que les clandestines son parásites completes.

La clasificación filoxenética APG asitia esta familia nel orde de les Lamiales asina mesmu dientro del grupu de les Euasterideas.

Orobanche asítiase dacuando na so propia familia, Orobanchaceae.

Xéneros

Agalinis Raf. -- falsa dedalera.
Alectra Thunb.
Amphianthus Torr.
Anarrhinum Desf.
Angelonia Humb. & Bonpl. -- angelon
Antirrhinum L. -- boca de dragón.
Aureolaria Raf. -- falsa dedalera.
Bacopa Aubl. -- hisopu d'agua.
Bartsia L.
Bellardia All. --grana de llinu.
Besseya Rydb. -- uña de gatu
Brachystigma Pennell -- dedalera del desiertu.
Buchnera L.
Calceolaria L.
Capraria L.
Castilleja Mutis.
Chaenorhinum Reichenb. -- boca de dragón nana.
Chaenorrhinum Reichenb.
Chelone L. -- cabeza de tortúa.
Chionophila Benth. -- amante de la nieve.
Collinsia Nutt. -- maría hojo azules.
Cordylanthus Nutt.
Cymbalaria Hill.
Dasistoma Raf.
Digitalis L.

• Digitalis ferruginea
• Digitalis grandiflora
• Digitalis lanata
• Digitalis lutea
• Digitalis obscura
• Digitalis purpurea -- dedalera
  

Diplacus Nutt. -- arbusto flor del monu.
Dopatrium Buch.-Ham.
Epixiphium Munz
Euphrasia L. -- rellumu de güeyu
Galvezia Dombey
Gambelia Nutt. -- rellumu verde
Gerardia
Glossostigma Wight & Arn.
Gratiola L. -- hisopu de los barganales.
Hebe Comm.
Hemianthus Nutt.
Holmgrenanthe Elisens -- dama de la roca.
Howelliella Rothm.
Ilysanthes
Keckiella paya
Kickxia Dumort. -- kickxia
Lagotis Gaertn.

Latharea L.

Lathraea squamaria.

Lendneria Minod
Leucophyllum Bonpl.
Leucospora Nutt.
Limnophila R. Br.
Limosella L.
Linaria P. Mill.
Lindernia All.
Lophospermum D. Don
Mabrya Elisens
Macranthera Nutt.
Maurandella Rothm.
Maurandya Ortega
Mazus Lour.
Mecardonia Ruiz & Pavón
Melampyrum L.
Micranthemum Michx.
Mimetanthe Greene
Mimulus L. -- flor del monu
Misopates Raf.
Mohavea Gray
Nemesia Vent.
Neogaerrhinum Rothm.
Nothochelone Straw
Nuttallanthus D.A. Sutton
Odontites Ludwig
Orobanche L.
Orthocarpus Nutt.
Parentucellia Viviani
Paulownia Sieb. & Zucc.
Pedicularis L.
Penstemon Schmidel.
Pseudorontium Rothm.
Rehmannia Libosch.
Rhinanthus L. -- cascabel mariellu
Russelia Jacq.
Sairocarpus D.A. Sutton.
Schistophragma Benth.
Schwalbea L.
Scoparia L.
Scrophularia L. -- escrofulária
Seymeria Pursh -- sena negru
Stemodia L.
Striga Lour.
Synthyris Benth.
Tetranema Benth.
Tomanthera

Tonella Nutt.

Veronica chamaedrys.

Torenia L.
Triphysaria Fisch. & C.A. Mey.
Verbascum L. -- verbasco

• Verbascum sinuatum
• Verbascum thapsus -- Lluz del Rei (?)

Veronica L. -- veronica Veronicastrum Heister
y alredor de 130-200 más.

Sinonimia

• Ellisiophyllaceae.[4]
• Bontiaceae, Buddlejaceae, Caprariaceae, Hebenstretiaceae, Limosellaceae, Myoporaceae, Oftiaceae, Selaginaceae, Verbascaceae.

Referencies

Enllaces esternos

• Wikimedia Commons acueye conteníu multimedia sobre Scrophulariaceae.

• ITIS 33005
  
• Pa la llista completa ver Kew

Keçiqulağıkimilər (lat. Scrophulariaceae) – keçiqulağıçiçəklilər sırasına aid bitki fəsiləsi.^[1]

Sinonimləri

• Bontiaceae Horan.
• Buddlejaceae K.Wilh., nom. cons.
• Hebenstretiaceae Horan.
• Limosellaceae J.Agardh
• Myoporaceae R.Br., nom. cons.
• Oftiaceae Takht. & Reveal
• Selaginaceae Choisy, nom. cons.
• Spielmanniaceae J.Agardh, nom. illeg.
• Verbascaceae Bercht. & J.Presl

Cinsləri

Mənbə

Les escrofulariàcies (Scrophulariaceae) conformen una família d'angiospermes dins de l'ordre de les lamials. El nom d'aquesta família pren com a tipus el de l'escrofulària (gènere Scrophularia). És una família amb distribució cosmopolita, la majoria en zones de clima temperat i inclou àrees tropicals muntanyoses.

A partir dels estudis filogenètics que van mostrar que la distribució anterior en famílies formava un grup en realitat polifilètic, ja que incloïen cinc llinatges monofilètics, moltes de les cinc mil espècies en 275 gèneres que formaven la família escrofulariàcia van redistribuir-se altres famílies de les lamials com les orobancàcies, Plantaginaceae i la creació d'altres famílies com Calceolariaceae.^[1] Actualment les escrofulariàcies comprenen uns tres milers d'espècies.

Generalment són plantes silvestres, algunes d'elles paràsites o hemiparàsites com la fonollada groga. Entre les considerades com mala herba hi ha algunes del gènere Veronica. Com ornamental destaquen els conillets (Antirrhinum). Altres són usades com a medicinals com per exemple les del gènere Digitalis.

Gèneres

Als Països Catalans són gèneres autòctons dins les escrofulariàcies sensu lato: Gratiola, Lindernia, Verbascum, Scrophularia, Anarrhinum, Antirrhinum, Linaria, Digitalis, Erinus, Veronica, Sibthorpia, Lafuentea, Melanpyrum, Tozzia, Euphrasia, Odontides, Bartsia, Parentucellia, Bellardia, Pedicularis, Rhinantus i Lathraea.

Altres gèneres són:

Referències

Bibliografia

• Olmstead, R. G. «Whatever happened to the Scrophulariaceae?». Fremontia, 30, 2003, pàg. 13-22.
• Oxelman, B.; Kornhall, P.; Olmstead, R.G.; Bremer, B. «Further disintegration of the Scrophulariaceae». Taxon, 54, 2, 2005, pàg. 411-425.

Enllaços externs

• SCROPHULARIACEAE Universitat de les Illes Balears. Herbari virtual de les Illes Balears. - Informació i imatges detallades de les espècies autòctones d'aquesta família.
• Kew list of Scrophulariaceae

Teulu o blanhigion blodeuol yw'r Scrophulariaceae neu deulu'r gwrnerth. Llysiau blynyddol a lluosflwydd yw'r aelodau, ac eithrio un genws o lwyni. Mae gan y blodau gymesuredd dwyochrog (zygomorphic) neu weithiau gymesuredd cylch (actinomorphic). Mae gan aelodau'r Scrophulariaceae ddosbarthiad cosmopolitaidd, gyda'r rhan fwyaf i'w canfod mewn ardaloedd tymherus, gan gynnwys mynyddoedd trofannol. Daw enw'r teulu o'r genws Scrophularia L.

Tacsonomeg

Yn y gorffennol, roedd 275 genws a mwy na 5,000 o rywogaethau wedi eu cynnwys fel aelodau o'r Scrophulariaceae, ond mae'r nifer hwn wedi cyfyngu'n aruthrol ers i astudiaethau ffylogenetig moleciwlaidd ddangos fod y dosbarthiad traddodiadol yn lluosdylwythol.^[2] Mae llawer o'r aelodau wedi eu symud i deuluoedd eraill o fewn urdd y Lamiales, yn enwedig y Plantaginaceae a'r Orobanchaceae, ond mae rhai wedi eu symud i deuluoedd newydd.^[3][4] Mae llawer o deuluoedd o fewn y Lamiales felly wedi cynyddu mewn nifer eu haelodau yn dilyn y newidiadau yma.

Ystyriodd Fischer (2004) fod y teulu yn cynnwys tri is-deulu: Antirrhinoideae, Gratioloideae a Digitalidoideae. Roedd gan y Gratiolinae 10 genws (tua 121 rhywogaeth) wedi eu gwasgaru ar hyd rhannau tymherus a throfannol America. Mae llawer o'r rhain bellach yn cael eu cynnwys yn y teulu Plantaginaceae (llwyth Gratioleae).

Defnydd

Mae rhai planhigion meddyginiaethol yn y Scrophulariaceae, gan gynnwys:

• Leptandra
• Scrophularia
• Verbascum, dail melfed

Genera

Mae dosbarthiad APG IV (2016)^[5] y Scrophulariaceae yn cynnwys 62 genws a tua 1830 rhywogaeth gwybyddus.^[6]

Leucophyllum frutescens

Llwyth Aptosimeae^[7]

• Anticharis Endl.
• Aptosimum Burch. ex Benth.
• Peliostomum E.Mey. ex Benth.

Llwyth Buddlejeae^[8]

• Buddleja L. – Coeden fêl
• Emorya Torr.
• Gomphostigma Turcz.

Llwyth Hemimerideae^[9]

• Alonsoa Ruiz & Pav.
• Colpias E.Mey. ex Benth.
• Diascia Link & Otto
• Diclis Benth.
• Hemimeris L.f.
• Nemesia Vent.

Llwyth Leucophylleae^[10]

• Capraria L.^[11]
• Eremogeton Standl. & L.O.Williams
• Leucophyllum Humb. & Bonpl.

Llwyth Limoselleae^[12]

• Barthlottia Eb.Fisch.
• Camptoloma Benth.
• Chaenostoma Benth.^[13])
• Chenopodiopsis Hilliard
• Cromidon Compton
• Dischisma Choisy
• Glekia Hilliard
• Globulariopsis Compton
• Glumicalyx Hiern
• Gosela Choisy
• Hebenstretia L
• Jamesbrittenia Kuntze^[13]
• Limosella L.^[14]
• Lyperia Benth.
• Manuleopsis Thell. ex Schinz
• Melanospermum Hilliard
• Microdon Choisy

• Phyllopodium Benth.
• Polycarena Benth.
• Reyemia Hilliard
• Selago L.
• Strobilopsis Hilliard & B.L.Burtt
• Sutera Roth syn. Manulea Thun.
• Tetraselago Junell
• Trieenea Hilliard
• Zaluzianskya F.W.Schmidt

Llwyth Myoporeae^[15]

• Bontia L.
• Calamphoreus Chinnock
• Diocirea Chinnock
• Eremophila R.Br.
• Glycocystis Chinnock
• Myoporum Sol. ex G.Forst.
• Pentacoelium Siebold & Zucc.

Llwyth Scrophularieae^[16]

• Antherothamnus N.E.Br.
• Nathaliella B.Fedtsch.
• Oreosolen Hook.f.
• Scrophularia L. – Gwrnerth gwenynddail
• Verbascum L. – Dail melfed

Llwyth Teedieae^[17]

• Dermatobotrys Bolus
• Freylinia Colla
• Oftia Adans.
• Ranopisoa J.F.Leroy
• Teedia Rudolphi

Heb fod mewn llwyth gwybyddus

• Ameroglossum Eb.Fisch., S.Vogel & A.V.Lopes
• Brachystigma Pennell – Bysedd cŵn y diffaethwch
• Dasistoma Raf.
• Hemianthus Nutt.
• Leucosalpa Scott-Elliot
• Ohlendorffia Lehm.
• Phygelius E.Mey. ex Benth. – Ffiwsia'r penrhyn^[18]

Genera wedi eu symud

Mae'r genera canlynol, gynt wedi eu cynnwys yn y Scrophulariaceae, wedi eu symud i deuluoedd eraill:

• Acanthorrhinum Rothm. → Plantaginaceae
• Agalinis Raf. → Orobanchaceae
• Angelonia Humb. & Bonpl. → Plantaginaceae
• Antirrhinum L. → Plantaginaceae
• Asarina Mill. → Plantaginaceae
• Bacopa Aubl. → Plantaginaceae
• Bartsia L. → Orobanchaceae
• Basistemon Turcz. → Plantaginaceae
• Besseya Rydb. → Plantaginaceae
• Calceolaria L. → Calceolariaceae
• Castilleja Mutis ex L.f. → Orobanchaceae
• Chaenorhinum (DC.) Rchb. → Plantaginaceae
• Chelone L. → Plantaginaceae
• Chionophila Benth. → Plantaginaceae
• Collinsia Nutt. → Plantaginaceae
• Cordylanthus Nutt. ex Benth. → Orobanchaceae
• Craterostigma Hochst. → Linderniaceae^[19] or as part of Lindernia^[20]
• Cymbalaria → Plantaginaceae
• Digitalis L. → Plantaginaceae
• Dopatrium Buch.-Ham. ex Benth. → Plantaginaceae
• Epixiphium (Engelm. ex A.Gray) Munz → Plantaginaceae
• Euphrasia L. → Orobanchaceae
• Galvezia Dombey ex Juss. → Plantaginaceae
• Gambelia Nutt. → Plantaginaceae
• Glossostigma Wight & Arn. → Phrymaceae

• Gratiola L. → Plantaginaceae
• Hebe Comm. ex Juss. → Plantaginaceae
• Holmgrenanthe Elisens → Plantaginaceae
• Howelliella Rothm. → Plantaginaceae
• Keckiella Straw → Plantaginaceae
• Kickxia Dumort. → Plantaginaceae
• Lagotis Gaertn. → Plantaginaceae
• Limnophila R.Br. → Plantaginaceae
• Linaria Mill. → Plantaginaceae
• Lindernia All. → Linderniaceae^[21]
• Lophospermum D.Don → Plantaginaceae
• Mabrya Elisens → Plantaginaceae
• Maurandella (A.Gray) Rothm. → Plantaginaceae
• Maurandya Ortega → Plantaginaceae
• Mazus Lour. → Mazaceae
• Mecardonia Ruiz & Pav. → Plantaginaceae
• Melampyrum L. → Orobanchaceae
• Micranthemum Michx. → Plantaginaceae
• Mimulus L. → Phrymaceae
• Misopates Raf. → Plantaginaceae
• Mohavea A.Gray → Plantaginaceae
• Neogaerrhinum Rothm. → Plantaginaceae
• Nothochelone (A.Gray) Straw → Plantaginaceae

• Nuttallanthus D.A.Sutton → Plantaginaceae
• Odontites Ludw. → Orobanchaceae
• Orobanche L. → Orobanchaceae
• Orthocarpus Nutt. → Orobanchaceae
• Parentucellia Viv. → Orobanchaceae
• Paulownia Siebold & Zucc. → Paulowniaceae
• Pedicularis L. → Orobanchaceae
• Peltanthera Benth.→ Gesneriaceae (or Peltantheraceae)
• Penstemon Schmidel → Plantaginaceae
• Pseudorontium (A.Gray) Rothm. → Plantaginaceae
• Rhinanthus L. → Orobanchaceae
• Russelia Jacq. → Plantaginaceae
• Sairocarpus D.A.Sutton → Plantaginaceae
• Sanango G.S.Bunting & Duke → Gesneriaceae
• Schistophragma Benth. ex Endl. → Plantaginaceae
• Scoparia L. → Plantaginaceae
• Stemodia L. → Plantaginaceae
• Striga Lour. → Orobanchaceae^[22]
• Synthyris Benth. → Plantaginaceae
• Tonella Nutt. ex A.Gray → Plantaginaceae
• Torenia L. → Linderniaceae
• Tozzia L. → Orobanchaceae
• Triphysaria Fisch. & C.A.Mey. → Orobanchaceae
• Veronica L. → Plantaginaceae
• Veronicastrum Heist. ex Fabr. → Plantaginaceae^[23]

Cyfeiriadau

Freylinia lanceolata

Krtičníkovité (Scrophulariaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu hluchavkotvaré (Lamiales). S nástupem molekulární systematiky se čeleď velmi zmenšila a mnoho známých rodů bylo přesunuto do jiných čeledí. Z rostlin vyskytujících se v ČR sem patří rody divizna a krtičník a také blatěnka vodní. Některé cizokrajné druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny, zejména komule Davidova, hledíkovka a ostruhatka.

Charakteristika

Krtičníkovité jsou převážně byliny a polokeře, řidčeji keře, stromy nebo liány (komule – Buddleja) se střídavými nebo vstřícnými jednoduchými listy bez palistů, řidčeji (komule) s palisty. Odění je nejčastěji z jednoduchých chlupů, řidčeji jsou přítomny chlupy žlaznaté nebo hvězdovité. Čepel listů je celokrajná nebo zubatá, se zpeřenou žilnatinou.

Květenství jsou vrcholová nebo řidčeji úžlabní, hroznovitá, řidčeji vrcholíky (Myoporum aj.). Květy jsou souměrné nebo téměř pravidelné, obvykle pětičetné a oboupohlavné. Některé druhy komulí jsou dvoudomé s jednopohlavnými květy. Kalich je srostlý z 5, řidčeji ze 3 až 4 lístků, u zástupců bývalé čeledi Myoporaceae i volný. Koruna je nejčastěji dvoupyská nebo s úzkou korunní trubkou a rozšířeným hrdlem, srostlá z 5 nebo řidčeji ze 4 lístků. Tyčinky jsou přirostlé ke koruně, v počtu 5, 4 nebo 2. Někdy je přítomno staminodium. Semeník je svrchní, srostlý ze 2 (u několika druhů komule ze 4) plodolistů. V každém plodolistu je 1 až mnoho vajíček. Placentace je axilární. Plodem je septicidní tobolka, dvounažka nebo poltivý plod (schizokarp) rozpadávající se na peckovičky, u některých druhů komulí i bobule.^{[1][2][3][4][5]}

• Detail květu divizny malokvěté (Verbascum thapsus)

• Eremophila brevifolia

• Bělota Leucophyllum frutescens

• Kvetoucí Myoporum sandwicense

Rozšíření

Čeleď krtičníkovité v současném smyslu zahrnuje asi 1700 druhů v asi 56 až 65 rodech. Největší rody jsou divizna (Verbascum, 360 druhů), eremofila (Eremophila, 215), krtičník (Scrophularia, 200), strboulovec (Selago, 190) a komule (Buddleja, 125 druhů).^[6] Krtičníkovité jsou kosmopolitní čeleď hojně zastoupená v tropech i v mírném pásu. Nejvíce druhů je v Africe.^[1]

V české květeně je čeleď zastoupena 9 druhy divizny (Verbascum), 4 druhy krtičníku (Scrophularia) a druhem blatěnka vodní (Limosella aquatica).^[7] Ostatní rody dříve řazené do krtičníkovitých, jako je rozrazil, náprstník, černýš aj., jsou v dnešní systematice řazeny do jiných čeledí.

• Květ krtičníku křídlatého (Scrophularia umbrosa)

• Blatěnka vodní (Limosella aquatica)

• Divizna jižní (Verbascum chaixii)

• Květ divizny švábovité (Verbascum blattaria)

Taxonomie

Čeleď krtičníkovité dříve obsahovala až 3000 druhů a 280 rodů. S nástupem molekulárních metod přišel převrat v systematice celého řádu hluchavkotvaré, neboť bylo zjištěno, že některé čeledi jsou parafyletické. Počet druhů v čeledi krtičníkovité se tak snížil téměř na polovinu a počet rodů dokonce na čtvrtinu.

V roce 1995 byla publikována první studie dokazující, že velká a zavedená čeleď krtičníkovitých není monofyletická. Další výzkum tyto výsledky podepřel a krtičníkovité čekal úplný rozpad. V původní čeledi zbylo jen minimum rodů (z českých zástupců pouze krtičník (Scrophularia), divizna (Verbascum) a blatěnka (Limosella). Tyto rody se vyznačují specifickým typem prašníků, kde prašné váčky navzájem splývají a otevírají se příčnou štěrbinou. Většina rodů z krtičníkovitých byla přeřazena do jiných stávajících čeledí. Nejvýznamnější přírůstek zaznamenaly právě jitrocelovité, kam je dnes řazena asi polovina (přes 90) původních rodů krtičníkovitých (z české květeny např. rody hledík (Antirrhinum), lnice (Linaria), náprstník (Digitalis), rozrazil (Veronica)). Silně se rozrostly (celkem o 48 rodů) také zárazovité (Orobanchaceae), kam byly přeřazeny všechny parazitické a poloparazitické rody – z českých např. černýš (Melampyrum), světlík (Euphrasia), zdravínek (Odontites), všivec (Pedicularis), kokrhel (Rhinanthus) a podbílek (Lathraea). Zbývající rody byly zařazeny do menších čeledí: do čeledi puštičkovité (Linderniaceae) 13 rodů, do čeledi Phrymaceae 8 rodů, do nové čeledi pantoflíčkovité (Calceolariaceae) 2 rody. Rod pavlovnie (Paulownia) byl přeřazen do samostatné čeledi pavlovniovité. Několik rodů bylo také přesunuto do čeledi Stilbaceae. Do krtičníkovitých byly naopak vřazeny 2 bývalé a převážně dřevnaté čeledi: komulovité (Buddlejaceae) a Myoporaceae (celkem 7 rodů).^[8][9]

Zástupci

• alonsoa (Alonsoa)
• bělota (Leucophyllum)
• blatěnka vodní (Limosella aquatica)
• divizna (Verbascum)
• eremofila (Eremophila)
• fygélius (Phygelius)
• hledíkovka (Nemesia)
• komule (Buddleja)
• kozara (Capraria)
• krtičník (Scrophularia)
• ostruhatka (Diascia)
• ovláčka (Hebenstretia)
• poluška (Hemimeris)
• strboulovec (Selago)
• sutera (Sutera)
• zalužanka (Zaluzianskya)^[10]

Význam

Hospodářský význam krtičníkovitých není velký. Některé druhy jsou používány jako léčivky nebo pěstovány jako okrasné rostliny.

Komule Davidova (Buddleja davidii) je pěstována v mnoha barevných kultivarech jako okrasná dřevina. Řidčeji jsou pěstovány i jiné druhy, např. komule střídavolistá (Buddleja alternifolia) a komule sněhobílá (Buddleja nivea).^[11] Jako letničky jsou pěstovány druhy rodů alonsoa (Alonsoa), hledíkovka (Nemesia), ostruhatka (Diascia), Sutera, jako trvalky zvláště divizny (Verbascum), dále zalužanka (Zaluzianskya) a Hebenstreitia dentata

• Květy Alonsoa warscewiczii

• Hledíkovka Nemesia 'Sunsatia Lemon'

• Květy ostruhatky Diascia 'Coral Belle'

• Květy zalužanky Zaluzianskya villosa

• Kvetoucí Sutera cordata

• Hebenstreitia dentata

Přehled rodů

Agathelpis, Alonsoa, Androya, Antherothamnus, Anticharis, Aptosimum, Bontia, Buddleja, Camptoloma, Capraria, Colpias, Cromidon, Dermatobotrys, Diascia, Diclis, Dischisma, Emorya, Eremogeton, Eremophila, Freylinia, Glekia, Globulariopsis, Glumicalyx, Gomphostigma, Gosela, Hebenstretia, Hemimeris, Chenopodiopsis, Jamesbrittenia, Leucophyllum, Limosella, Lyperia, Manulea, Manuleopsis, Melanospermum, Microdon, Myoporum, Nemesia, Oftia, Oreosolen, Peliostomum, Phygelius, Phyllopodium, Polycarena, Ranopisoa, Scrophularia, Selago, Stemodiopsis, Strobilopsis, Sutera, Teedia, Tetraselago, Trieenea, Verbascum, Walafrida, Zaluzianskya^[6]

Reference

1. ↑ ^{a b} MÁRTONFI, P. Systematika cievnatých rastlín. Košice: Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.
2. ↑ JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
3. ↑ Flora of China: Buddleja [online]. Dostupné online.
4. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Myoporaceae [online]. Dostupné online.
5. ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Buddlejaceae [online]. Dostupné online.
6. ↑ ^{a b} STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
7. ↑ KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
8. ↑ OLMSTEAD R.G, REEVES P.A. Evidence for the polyphyly of the Scrophulariaceae based on chloroplast rbcL and ndhF sequences. [s.l.]: Annals of the Missouri Botanical Garden 82: 176-193, 1995.
9. ↑ OLMSTEAD R.G ET. AL. Disintegration of the Scrophulariaceae. [s.l.]: American Journal of Botany 88: 348-361, 2001.
10. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
11. ↑ KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.

Maskeblomst-familien (Scrophulariaceae) er en meget artsrig familie. De er urter eller buske; bladene sidder modsat (eller spiralstillet) og sammenvokset ved basis; blomsterne er regelmæssige til let uregelmæssige (symmetriske med én symmetriakse).

• vippeblomst (Alonsoa)
• buddleja (Buddleja)
• tvillingblomst (Diascia)
• dyndurt (Limosella)
• sommerfugleblomst (Nemesia)
• kapfakkel (Phygelius)
• brunrod (Scrophularia)
• kongelys (Verbascum)
• natstjerne (Zaluzianskya)

• Adenoplea
• Adenoplusia
• Agathelpis
• Allocalyx
• Androya
• Antherothamnus
• Anticharis
• Aptosimum
• Barthlottia
• Bontia
• Brachystigma
• Calamphoreus
• Camptoloma
• Celsia
• Centrantheropsis
• Chaenostoma
• Chenopodiopsis
• Chilianthus
• Colpias
• Cromidon
• Cyphocalyx
• Dasistoma
• Dermatobotrys
• Diclis
• Diocirea
• Dischisma
• Emorya
• Eremogeton
• Eremophila
• Faxonanthus

• Freylinia
• Gerardiopsis
• Ghiesbreghtia
• Glekia
• Globulariopsis
• Glumicalyx
• Glycocystis
• Gomphostigma
• Gosela
• Hebenstretia
• Hemimeris
• Hygea
• Jamesbrittenia
• Jerdonia
• Leucophyllum
• Lyperia
• Manettia
• Manulea
• Manuleopsis
• Melanospermum
• Microdon
• Mimulicalyx
• Mosheovia
• Myoporum
• Namation
• Nathaliella
• Nicodemia
• Nycterinia
• Oftia
• Oreosolen

• Paederotella
• Peliostomum
• Pentacoelium
• Pholidia
• Pholidiopsis
• Phyllopodium
• Pogonia
• Polycarena
• Pseudobartsia
• Pseudoselago
• Ranopisoa
• Reyemia
• Rhabdotosperma
• Selago
• Sphenandra
• Spielmannia
• Spirostegia
• Staurophragma
• Stenochilus
• Strobilopsis
• Sutera
• Teedia
• Terania
• Tetraselago
• Trieenea
• Trixago
• Trungboa
• Tuerckheimocharis
• Walafrida
• Wightia
• Xizangia

Bemærk, at følgende slægter, der tidligere hørte til under Maskeblomst-familien, nu er overført til Vejbred-familien:^[2]

• Løvemund (Antirrhinum)
• Liden Torskemund (Chaenorhinum)
• Duehoved (Chelone)
• Torskemund (Cymbalaria)
• Fingerbøl (Digitalis)
• Nådensurt (Gratiola)
• Torskemund (Kickxia)
• Torskemund (Linaria)
• Ager-Løvemund (Misopates)
• Sommerfugleblomst (Nemesia)...
• Rørblomst (Penstemon)
• Rosenslynger (Rhodichiton)
• Ærenpris (Veronica) – her findes nu også arter af slægterne Hebe og Parahebe
• Ærenpris (Veronicastrum)

- og at følgende er overført til Gyvelkvæler-familien:^[3]

• Sorttop (Bartsia)
• Øjentrøst (Euphrasia)
• Skælrod (Lathraea)
• Kohvede (Melampyrum)
• Rødtop (Odontites)
• Troldurt (Pedicularis)
• Skjaller (Rhinanthus)

Noter

Die Braunwurzgewächse (Scrophulariaceae), früher auch Rachenblütler genannt, bilden eine Familie in der Ordnung der Lippenblütlerartigen (Lamiales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen (Magnoliopsida). Weltweit existieren etwa 1.700 Arten, hauptsächlich krautige Pflanzen.

Beschreibung

Vegetative Merkmale

Es sind überwiegend krautige Pflanzen, aber es gibt auch verholzende Arten. Die Laubblätter sind meistens gegenständig.

Generative Merkmale

Blütendiagramm von Verbascum

Die Blüten stehen häufig in traubigen Blütenständen zusammen.

Die vier- oder fünfzähligen Blüten sind meist zygomorph. Die je vier oder fünf Kelch- und Kronblätter sind meist untereinander verwachsen. Bei einigen Arten ist das vordere Kronblatt „maskiert“ oder es kommt ein Nektarsporn oder eine Aufwölbung am Eingang zur Kronröhre vor; dadurch sind nur kräftige Insekten, beispielsweise Hummeln, in der Lage an den Pollen zu kommen. Es ist nur ein Staubblattkreis vorhanden, und die Anzahl der Staubblätter beträgt meist vier oder fünf. Der Fruchtknoten ist oberständig.

Die Blütenformel lautet: ↓ K ( 5 ) [ C ( 5 ) A 5 − 4 − 2 ] G ( 2 ) _ {displaystyle downarrow K_{(5)};[C_{(5)};A_{5-4-2}];G_{underline {(2)}}}

Sie bilden meist Kapselfrüchte, in denen meist viele Samen enthalten sind. Es kann viel bis kein Endosperm vorhanden sein.

Tribus Aptosimeae: Aptosimum lineare

Tribus Buddlejeae: Buddleja alternifolia

Tribus Freylinieae: Phygelius capensis

Systematik und Verbreitung

Als gültige Erstveröffentlichung der Familie der Scrophulariaceae unter dem „Scrophulariae“ Antoine Laurent de Jussieu: Genera Plantarum, 1789, S. 117–118. Der Name Scrophulariaceae wurde schon 1782 von Jean Francois Durande in Notions Élémentaires de Botanique, ... S. 265 veröffentlicht. Typusgattung ist Scrophularia L. Synonyme für Scrophulariaceae Juss. sind Bontiaceae Horan., Buddlejaceae K.Wilh., Caprariaceae Martynov, Hebenstretiaceae Horan., Limosellaceae J.Agardh, Myoporaceae R.Br., Oftiaceae Takht. & Reveal, Selaginaceae Choisy, Spielmanniaceae J.Agardh nom. illeg. und Verbascaceae Bercht. & J.Presl.

Die Familie Scrophulariaceae ist in neun Tribus gegliedert, hier vollständig mit den 52 bis 65 Gattungen^[1][2] und etwa 1700 Arten (hier jeweils mit Verbreitungsgebiet und Anzahl der Arten):

• Tribus Aptosimeae (Benth.) Benth.: Sie enthält drei Gattungen mit etwa 40 Arten:
  • Anticharis Endl.: Die etwa 14 Arten sind in Afrika verbreitet.
  • Aptosimum Burch. ex Benth.: Die etwa 20 Arten sind in Afrika verbreitet.
  • Peliostomum E.Mey. ex Benth.: Die sieben Arten sind im tropischen und südlichen Afrika verbreitet.

• Tribus Buddlejeae Bartl. (Syn.: Buddlejaceae K.Wilh.): Seit 2017 gehören alle etwa 108 Arten zu einer Gattung:^[3]
  • Sommerflieder (Buddleja L., Syn.: Chilianthus, Emorya Torr. Gomphostigma Turcz., Nicodemia Ten.): Von den etwa 108 Arten sind etwa 66 in der Neotropis, etwa 16 Arten im Südlichen Afrika, Ostafrika sowie Madagaskar und etwa 24 Arten in Asien verbreitet.^[3]

• Tribus Freylinieae Barringer: Sie enthält ein bis vier Gattungen mit etwa acht Arten:
  • Antherothamnus N.E.Br.: Sie enthält wohl nur eine Art:
    • Antherothamnus pearsonii N.E.Br.: Sie kommt im zentralen und südlichen Afrika vor.
  • Freylinia Colla: Die etwa vier Arten sind im tropischen und südlichen Afrika verbreitet.
  • Phygelius E.Mey. ex Benth.: Die nur zwei Arten sind im südlichen Afrika verbreitet.

Tribus Hemimerideae: Alonsoa warscewiczii

• Tribus Hemimerideae Benth.: Sie enthält sechs Gattungen mit etwa 134 Arten:
  • Alonsoa Ruiz & Pav.: Die etwa 16 Arten sind in der Neotropis und in Südafrika verbreitet.
  • Colpias E.Mey. ex Benth.: Sie enthält nur eine Art:
    • Colpias mollis E. Mey. ex Benth.: Sie kommt nur in der südafrikanischen Provinz Nordkap vor.^[4]
  • Diascia Link & Otto: Die über 50 Arten sind im südlichen Afrika verbreitet.
  • Diclis Benth.: Die etwa zehn Arten sind im tropischen bis südlichen Afrika und auf Madagaskar verbreitet.
  • Hemimeris L. f.: Die vier Arten sind kommen nur in südafrikanischen Provinzen Nord-, West- sowie Ostkap vor.^[5]
  • Elfenspiegel (Nemesia Vent.): Die etwa 65 Arten sind vom tropischen bis ins südlichen Afrika verbreitet.

Tribus Leucophyleae: Leucophyllum revolutum

• Tribus Leucophyleae Miers: Sie enthält nur zwei Gattungen mit etwa 17 Arten:
  • Eremogeton Standl. & L.O.Williams: Sie enthält nur eine Art:
    • Eremogeton grandiflorus (A.Gray) Standl. & L.O.Williams: Sie kommt von Mexiko bis Guatemala vor.
  • Leucophyllum Humb. & Bonpl.: Die etwa zwölf Arten sind im südwestlichen Nordamerika verbreitet.

Tribus Limoselleae: Hebenstretia dentata

Tribus Limoselleae: Selago spuria

Tribus Limoselleae: Zaluzianskya villosa

• Tribus Limoselleae Dumort. (Syn.: Manuleeae Hilliard, Selagineae): Sie enthält seit 2004 27 bis 28 Gattungen mit etwa 566 Arten:^[6]
  • Barthlottia Eb. Fisch.: Sie enthält nur eine Art:
    • Barthlottia madagascariensis Eb. Fisch.: Sie kommt nur auf Madagaskar vor.
  • Camptoloma Benth.: Die nur drei Arten kommen nur in Somalia und auf Sokotra vor.
  • Chaenostoma Benth. (Die etwa 46 Arten waren eine Weile in Sutera Roth eingegliedert, aber die Gattung Chaenostoma wurde reaktiviert damit die Gattung Sutera monophyletisch wurde.)^[6]
  • Chenopodiopsis Hilliard: Die nur drei Arten kommen nur in der südafrikanischen Provinz Westkap vor.^[7]
  • Cromidon Compton: Von den etwa zwölf Arten kommen zehn nur in Südafrika vor, die beiden anderen sind im südlichen Afrika verbreitet.
  • Dischisma Choisy: Die etwa elf Arten sind im südlichen Afrika von den südafrikanischen Provinzen Ost-, West- sowie Nordkap bis Namibia verbreitet.
  • Glekia Hilliard: Sie enthält nur eine Art:
    • Glekia krebsiana (Benth.) Hilliard: Sie kommt nur in der südafrikanischen Provinz Ostkap vor.^[8]
  • Globulariopsis Compton: Von den sieben Arten kommen sechs nur in der südafrikanischen Provinz Westkap und eine auch in Nordkap vor.^[9]
  • Glumicalyx Hiern: Die etwa sechs Arten sind vom südlichen bis zum südöstlichen Afrika verbreitet.
  • Gosela Choisy: Sie enthält nur eine Art:
    • Gosela eckloniana Choisy: Sie kommt nur in den südafrikanischen Provinzen Nord- und Westkap vor.^[10]
  • Hebenstretia L. (Syn.: Hebenstreitia L. orth. var.): Die etwa 25 Arten sind im tropischen Südamerika verbreitet.
  • Jamesbrittenia Kuntze: Die etwa 83 Arten sind in Südafrika verbreitet.
  • Limosella L.: Die etwa elf Arten sind fast weltweit verbreitet, beispielsweise:
    • Schlammling (Limosella aquatica L.)
  • Lyperia Benth.: Von den etwa sieben Arten kommen fünf nur in den südafrikanischen Provinzen Ost, Nord- und Westkap vor und die anderen beiden sind im südlichen Afrika verbreitet.
  • Manulea L.: Die etwa 73 Arten sind in Südafrika verbreitet.
  • Manuleopsis Thell. ex Schinz: Sie enthält wohl nur eine Art:
    • Manuleopsis dinteri Thell. ex Schinz: Sie kommt im südwestlichen Afrika vor.
  • Melanospermum Hilliard: Die etwa sechs Arten sind in Südafrika verbreitet.
  • Micranthemum: siehe Linderniaceae
  • Microdon Choisy (Syn.: Agathelpis Choisy): Die sieben bis neun Arten sind im Südwest-Kap verbreitet.
  • Phyllopodium Benth.: Die etwa 26 Arten sind im Südwest-Kap verbreitet.
  • Polycarena Benth.: Die etwa 17 Arten sind im Südwest-Kap verbreitet.
  • Pseudoselago Hilliard (manchmal in Selago L.): Die etwa 28 Arten sind im westlichen Südafrika verbreitet.
  • Reyemia Hilliard: Die nur zwei Arten sind in Südafrika verbreitet.
  • Selago L.: Die über 190 Arten sind im tropischen bis südlichen Afrika und Madagaskar verbreitet.
  • Strobilopsis Hilliard & B.L.Burtt: Sie enthält nur eine Art:
    • Strobilopsis wrightii Hilliard & B.L.BurttSie kommt in Südafrika vor.
  • Sutera Roth: Die etwa 49 Arten sind in Südafrika verbreitet.
  • Tetraselago Junell: Die vier Arten sind in Südafrika verbreitet.
  • Trieenea Hilliard: Die neun Arten sind im Südwest-Kap verbreitet.
  • Zaluzianskya F.W.Schmidt: Die etwa 55 Arten sind im westlichen Südafrika verbreitet, beispielsweise:
    • Sternbalsam (Zaluzianskya capensis Walp.)

Tribus Myoporeae: Eremophila maculata

Tribus Myoporeae: Myoporum sandwicense

Tribus Scrophularieae: Schwarze Königskerze (Verbascum nigrum)

Tribus Teedieae: Teedia lucida, Illustration

• Tribus Myoporeae (sensu Chinnock): Sie enthält etwa sieben Gattungen mit etwa 236 Arten:
  • Androya H.Perrier: Sie enthält nur eine Art:
    • Androya decaryi H.Perrier: Sie kommt nur auf Madagaskar vor.
  • Bontia L.: Sie enthält wohl nur eine Art
    • Bontia daphnoides L.: Sie kommt auf den Karibischen Inseln und im tropischen Südamerika vor.
  • Calamphoreus Chinnock: Sie enthält nur eine Art:
    • Calamphoreus inflatus (C.A.Gardner) Chinnock: Sie kommt im westlichen Australien vor.
  • Diocirea Chinnock: Die etwa vier Arten sind in Australien verbreitet.
  • Emusträucher (Eremophila R.Br.): Die etwa 214 Arten sind in Australien verbreitet (und eine Art in Neuseeland).
  • Glycocystis Chinnock: Sie enthält nur eine Art:
    • Glycocystis beckeri (F.Muell.) Chinnock: Sie kommt in Australien vor.
  • Myoporum Sol. ex Forster: Die etwa 30 Arten sind in Australien, Neuseeland, auf den Pazifischen Inseln und im östlichen Asien verbreitet.
  • Pentacoelium Zucc.: Sie enthält nur eine Art:
    • Pentacoelium bontioides Sieb. & Zucc.: Sie kommt in Australien vor.

• Tribus Scrophularieae Dumort.: Sei enthält fünf Gattungen mit etwa 564 Arten:
  • Antherothamnus N.E.Br.: Sie enthält wohl nur eine Art:
    • Antherothamnus pearsonii N.E.Br.: Sie ist im zentralen bis südlichen Afrika verbreitet.
  • Nathaliella B.Fedtsch.: Mit nur einer Art:
    • Nathaliella alaica B.Fedtsch.: Sie ist in China und Kirgisistan verbreitet.
  • Oreosolen Hook. f.: Die nur drei Arten sind im Himalaja verbreitet.
  • Braunwurzen (Scrophularia L.): Die etwa 200 Arten sind in den gemäßigten Gebieten der Nordhalbkugel und bis zur Neotropis verbreitet.
  • Königskerzen (Verbascum L., inklusive Staurophragma Fisch. & C.A.Mey., Celsia L.): Die etwa 360 Arten sind in Eurasien und im östlichen Afrika verbreitet.

• Tribus Teedieae G.Don: Sie enthält drei bis fünf Gattungen mit etwa sechs Arten:
  • Oftia Adans.: Mit drei Arten in Südafrika.
  • Ranopisoa J.-F.Leroy: Sie enthält nur eine Art:
    • Ranopisoa rakotosonii (Capuron) J.-F.Leroy: Sie kommt nur in Madagaskar vor.
  • Teedia Rudolphi: Die nur zwei Arten sind in Südafrika verbreitet.
  • Dermatobotrys Bolus: Sie enthält nur eine Art:
    • Dermatobotrys saundersii Bolus: Sie kommt in Südafrika vor.

Gattungen, die anderen Familien zugeordnet sind (Auswahl)

• Früher zu den Braunwurzgewächsen, seit 2001 zu den Wegerichgewächsen (Plantaginaceae) gerechnet werden folgende Gattungen:
  • Acanthorrhinum Rothm.
  • Achetaria Cham. & Schltdl.
  • Adenosma R.Br.
  • Albraunia Speta
  • Lochschlund (Anarrhinum Desf.)
  • Löwenmäuler (Antirrhinum L.)
  • Asarina Mill.
  • Capraria L.
  • Orant (Chaenorhinum (DC.) Rchb.)
  • Cheilophyllum Pennell ex Britton
  • Zimbelkräuter (Cymbalaria L.)
  • Fingerhüte (Digitalis L.)
  • Alpenbalsam (Erinus L.)
  • Gnadenkräuter (Gratiola L.)
  • Tännelkräuter (Kickxia Dumort.)
  • Leinkräuter (Linaria Mill.)
  • Mänderle (Paederota L.)
  • Ehrenpreis (Veronica L.)
  • Wulfenien (Wulfenia Jacq.)

• Früher wie Ilysanthes (Synonym)^[11] zu den Braunwurzgewächsen, seit 2001 zu den Linderniaceae gerechnet wird folgende Gattung:
  • Büchsenkräuter (Lindernia All.)

• Früher zu den Braunwurzgewächsen, heute zu den Sommerwurzgewächsen (Orobanchaceae) gerechnet werden folgende Gattungen:
  • Bartsia L.
  • Augentrost (Euphrasia L.)
  • Schuppenwurzen (Lathraea L.)
  • Wachtelweizen (Melampyrum L.)
  • Zahntrost (Odontites Ludw.)
  • Parentucellia Viv.
  • Läusekraut (Pedicularis L.)
  • Klappertopf (Rhinanthus L.)
  • Alpenrachen (Tozzia L.)

• Früher zu den Braunwurzgewächsen, seit 2001 zur Familie der Blauglockenbaumgewächse (Paulowniaceae) gerechnet wird folgende Gattung:
  • Paulownien (Paulownia Siebold & Zucc.)

• Früher zu den Braunwurzgewächsen, seit 2001 zu den Gauklerblumengewächsen (Phrymaceae) gerechnet wird folgende Gattung:
  • Gauklerblumen (Mimulus L.)

• Früher zu den Braunwurzgewächsen gehörte auch die Gattung Halleria, die dann in die Familie der Stilbaceae transferiert wurde.

Quellen

• Die Familie Scrophulariaceae bei der APWebsite. (Abschnitte Systematik und Beschreibung)

Literatur

• Richard G. Olmstead, Claude W. de Pamphilis, Andrea D. Wolfe, Nelson D. Young, Wayne J. Elisons, Patrick A. Reeves: Disintegration of the Scrophulariaceae. In: American Journal of Botany. Band 88, Nr. 2, 2001, S. 348–361 (Volltext online. ).
• Richard G. Olmstead: Whatever happened to the Scrophulariaceae? In: Fremontia. Band 30, 2002, S. 13–22 (PDF-Datei; 678 kB) (Allgemeinverständliche Darstellung der über 15 Jahre alten Systematik).
• Bengt Oxelman, Per Kornhall, Richard G. Olmstead, Birgitta Bremer: Further disintegration of Scrophulariaceae. In: Taxon. Band 54, Nr. 2, 2005, S. 411–425 (PDF-Datei; 383 kB).

Einzelnachweise

1. ↑ Scrophulariaceae im Germplasm Resources Information Network (GRIN), USDA, ARS, National Genetic Resources Program. National Germplasm Resources Laboratory, Beltsville, Maryland.
2. ↑ Richard G. Olmstead: Liste der Tribus mit ihren Gattungen mit Verbreitung und Anzahl der Arten.
3. ↑ ^{a b} John H. Chau, Nataly O’Leary, Wei-Bang Sun, Richard G. Olmstead: Phylogenetic relationships in tribe Buddlejeae (Scrophulariaceae) based on multiple nuclear and plastid markers. In: Botanical Journal of the Linnean Society. Volume 184, Issue 2, Juni 2017, S. 137–166. doi:10.1093/botlinnean/box018
4. ↑ Colpias mollis in der Red List of South African Plants
5. ↑ Artenliste zu Hemimeris in der Red List of South African Plants
6. ↑ ^{a b} Per Kornhall, Birgitta Bremer: New circumscription of the tribe Limoselleae (Scrophulariaceae) that includes the taxa of the tribe Manuleeae. In Botanical Journal of the Linnean Society. Band 146, Nr. 4, 2004, S. 453–467, doi:10.1111/j.1095-8339.2004.00341.x.
7. ↑ Artenliste zu Chenopodiopsis in der Red List of South African Plants
8. ↑ Glekia krebsiana in der Red List of South African Plants
9. ↑ Artenliste zu Globulariopsis in der Red List of South African Plants
10. ↑ Gosela eckloniana in der Red List of South African Plants
11. ↑ Hans-Georg Kramer: Pflanzenaquaristik á la Kramer. Tetra-Verlag, Berlin-Velten 2009, ISBN 978-3-89745-190-2, S. 172 f.

Weiterführende Literatur

• Richard G. Olmstead: Phylogeny and Classification of Lamiales with Emphasis on Scrophulariaceae in the Broad Sense. Volltext-PDF, 27. August 2019. In: Flora of North America North of Mexico, Volume 17: Magnoliophyta: Tetrachondraceae to Orbobanchaceae, Oxford University Press, 2019, ISBN 978-0190868512.

Kiswar yura rikch'aq ayllu (Scrophulariaceae) nisqaqa huk yurakunap rikch'aq ayllunmi.

Tuktunkuna

Verbascum: tuktu siq'intin.

Tuktunkunaqa tawantin icha pichqantin raphimuyum, iskaykinraymi, wakin wakinllapi wach'illam. Akilla, wayta raphikunaqa huñusqam. Huklla sisa raphi muyum. Ruru raphintinqa hawa tiyaqmi.

Tuktu minuywanqa kay hinam: ↓ K ( 5 ) [ C ( 5 ) A 5 − 4 − 2 ] G ( 2 ) _ {displaystyle downarrow K_{(5)};[C_{(5)};A_{5-4-2}];G_{underline {(2)}}}

Rurunqa murusapa p'uru rurum (kapsulam).

Rikch'aqkuna

Kaymi huk kiswar hina yurakuna:

• kiswar (genus Buddleja)
  • hatun kiswar (Buddleja incana)
  • qulli (Buddleja coriacea)
• aya-aya (genus Alonsoa)
  • aya-aya (Alonsoa caulialata)
  • kita aya-aya (Alonsoa auriculata)
  • atuq t'ika, allqu llant'a (Alonsoa acutifolia)

Hawa t'inkikuna

• Commons nisqaqa multimidya kapuyninkunayuqmi kay hawa: Kiswar yura rikch'aq ayllu.

• Wikispecies nisqaqa qillqasqa p'anqayuqmi kay hawa: Kiswar yura rikch'aq ayllu

As escrofulariacias (Scrophulariaceae en luengache scientifico) son una familia de plantas en a clase Magnoliopsida. En fan parte entre 220 y 300 cheneros y entre 4.000 y 4.500 especies, seguntes a clasificación que se faiga servir. Se troban estendillatas per tot, encara que gosan estar mas presents en zonas de clima templato u de clima tropical.

Cheneros

• Agalinis Raf.
• Alectra Thunb.
• Amphianthus Torr.
• Anarrhinum Desf.
• Angelonia Humb. & Bonpl.
• Antirrhinum L.
• Aureolaria Raf.
• Bacopa Aubl.
• Bartsia L.
• Bellardia All.
• Besseya Rydb.
• Brachystigma Pennell.
• Buchnera L.
• Calceolaria L.
• Capraria L.
• Castilleja Mutis.
• Chaenorhinum Reichenb.
• Chaenorrhinum Reichenb.
• Chelone L.
• Chionophila Benth.
• Collinsia Nutt.
• Cordylanthus Nutt.
• Cymbalaria Hill.
• Dasistoma Raf.
• Digitalis L.
  • Digitalis ferruginea.
  • Digitalis grandiflora.
  • Digitalis lanata.
  • Digitalis lutea.
  • Digitalis obscura.
  • Digitalis purpurea.
• Diplacus Nutt.
• Dopatrium Buch.-Ham.
• Epixiphium Munz.
• Euphrasia L.
• Galvezia Dombey.
• Gambelia Nutt.
• Gerardia.
• Glossostigma Wight & Arn.
• Gratiola L.
• Hebe Comm.
• Hemianthus Nutt.
• Holmgrenanthe Elisens.
• Howelliella Rothm.
• Ilysanthes.
• Keckiella.
• Kickxia Dumort.
• Lagotis Gaertn.
• Latharea L.
• Lendneria Minod.
• Leucophyllum Bonpl.
• Leucospora Nutt.
• Limnophila R. Br.
• Limosella L.
• Linaria P. Mill.
• Lindernia All.
• Lophospermum D. Don.
• Mabrya Elisens.
• Macranthera Nutt.
• Maurandella Rothm.
• Maurandya Ortega.
• Mazus Lour.
• Mecardonia Ruiz & Pavón.
• Melampyrum L.
• Micranthemum Michx.
• Mimetanthe Greene.
• Mimulus L.
• Misopates Raf.
• Mohavea Gray.
• Nemesia Vent.
• Neogaerrhinum Rothm.
• Nothochelone Straw.
• Nuttallanthus D.A. Sutton.
• Odontites Ludwig.
• Orobanche L.
• Orthocarpus Nutt.
• Parentucellia Viviani.
• Paulownia Sieb. & Zucc.
• Pedicularis L.
• Penstemon Schmidel.
• Pseudorontium Rothm.
• Rehmannia Libosch.
• Rhinanthus L.
• Russelia Jacq.
• Sairocarpus D.A. Sutton.
• Schistophragma Benth.
• Schwalbea L.
• Scoparia L.
• Scrophularia L.
• Seymeria Pursh.
• Stemodia L.
• Striga Lour.
• Synthyris Benth.
• Tetranema Benth.
• Tomanthera
• Tonella Nutt.
• Torenia L.
• Triphysaria Fisch. & C.A. Mey.
• Verbascum L.
  • Verbascum sinuatum.
  • Verbascum thapsus.
• Veronica L.
• Veronicastrum Heister

y alto u baixo 130-200 más.

Melampyrum nemorosum

Veronica chamaedrys

Lathraea squamaria

Scrophulariaceae ili zijevalice su porodica cvjetnica iz razreda pravih dikotiledona (eudikotiledona). Obuhvata jednogodišnje zeljaste bilke, kao i jedan rod grmova. Imaju bilateralne (zigomorfne) ili radijano (aktinomorfno) simetrične.

Predstavnici Scrophulariaceae su kosmopolitski rasprostranjeni, a najveći dio ih se nalazi u umjerenim područjima, uključujuči tropske planine. Pretežno su sastavnice šumskih ekosistema.

Ime porodice počiva na imenu tipskog roda Scrophularia L..^[2][3]

Opis

Zijevalice maju naizmjenične ili nasuprotne listove bez zalistaka (palistića). Porodica se odlikuje dvospolnim cvjetovimna, ponekad nejasno jednosimetrični, pojedinačni ili u cvastima. U čašici je 4 do 5 međusobno sraslih lapova, a u krunici 5 latica, koje su srasle u cijev. Latice su peterokrpaste, četverokrpaste ili sa dvousnatim rubom. Muški dio cvijeta sadrži 4, rjeđe 5 (Verbascum) prašnika, ili 2, kao u rodu Veronica. Prirasli su na krunicu. Tučak je superioran (tj. pozicioniran iznad priključne tačke drugih dijelova cvijeta) i obično dva jednodijelna. Plodnica je nadrasla, dvogradna (dvokomorna), rijetko jednogradne nadrasle, dvogradne (rijetko jednogradne). Cvijetna formula je:

↓ K ( 5 ) [ C ( 5 ) A 5 − 4 − 2 ] G ( 2 ) _ {displaystyle downarrow K_{(5)};[C_{(5)};A_{5-4-2}];G_{underline {(2)}}} .

Plod je tobolac, koji sadrži mnogo, rjeđe malo sjemenki ili samo s jednu, kao npr. Tozzia alpina. Mnoge strupnikovice imaju lijepe cvjetove, pa se uzgajaju kao ukrasne biljke (npr. Paulownia, Verbascum, Veronica, Antirrhinum, Linaria, Scrophularia), neke su otrovne i (ili) ljekovite (npr. Digitalis, Euphrasia, Verbascum, Veronica). Neke su poluparaziti, kao u rodovima Euphrasia, Melampyrum, Rhinanthus, Odontites, Bartsia, Tozzia, rijetko pravi paraziti (Lathraea).

Cvjetni dijagram roda Verbascum

Upotreba

U ovoj porodici su neke ljekovite biljke, kao što su one iz rodova:

• Leptandra
• Scrophularia,
• Verbascum,
• Digitalis,
• Euphrasia, i
• Veronica.

Mnoge zijevalice imaju dekortativne cvjetove, pa se uzgajaju kao ukrasne biljke, kao u rodovima Paulownia, Verbascum, Veronica, Antirrhinum, Linaria, Scrophularia). Neke su poluparaziti; Euphrasia, Melampyrum, Rhinanthus, Odontites, Bartsia, Tozzia, a rijetko pravi paraziti, kao u rodu Lathraea.

Rodovi

Porodica Scrophulariaceae obuhvata oko 180 (prema nekima i do 220) rodova s približno 3000 vrsta jednogodišnjih i višegodišnjih zeljastih, rijketko grmolikih biljaka. Rodovi su:

i oko 130-200 i više.^{[4][5][6][7][8]}

Također pogledajte

• Cvjetnica
• Eudikotiledone

Reference

Сираж һымаҡтар (лат. Scrophulariáceae) — ике өлөшлөләр класындағы үҫемлектәр ғаиләһе. Күп йыллыҡ үләндәрҙе, ҡыуаҡтарҙы һәм ағастарҙы берләштерә.

Әҙәбиәт

• Под редакцией Шишкина Б.К. Флора юго-востока европейской части СССР. Выпуск VI. Pirolaceae—Compositae — М.—Л.: Издательство Академии наук СССР, 1936. — 483 б.

Һылтанмалар

• Сираж һымаҡтар GRIN сайтында мәғлүмәт

Струпници (науч. Scrophulariaceae) се фамилија на цветни растенија. Растенијата се едногодишни и повеќегодишни билки чии цветови имаат двострана (зигоморфна) или (ретко) ѕвездеста (актиномофрна) симетрија. Имаат космополитска распределба, но претежно во умерени подрачја, вклучувајќи ги тропските планини. Го носат името на фамилијата Струпник (Scrophularia, L.).

Во минатото се сметало дека фамилијата има 275 рода со над 5.000 видови, но во поново време е направено драстично разграничување врз основа на нивната молекуларна филогенија. Многу родови се префрлени во други фамилии во рамките на усноцветовидни те (Lamiales), особено во Тегавците (Plantaginaceae) и Чумите (Orobanchaceae), но и во неколку нови фамилии.^[2][3] Неколку фамилии од усноцветовидните се проширени за да ги опфатат родовите преместени од Струпниците sensu lato.

Во фамилијата има и разни лековити билки. Некои од нив се:

• црн корен (Leptandra)
• струпник (Scrophularia)
• бабјак (Verbascum)

Родови

Сребролист (Leucophyllum frutescens)

племе Aptosimeae

• Anticharis Endl.
• Aptosimum Burch. ex Benth.
• Peliostomum E.Mey. ex Benth.^[4]

племе Buddlejeae

• Buddleja L. – летен јоргован
• Emorya Torr.
• Gomphostigma Turcz.^[5]

племе Hemimerideae

• Alonsoa Ruiz & Pav.
• Colpias E.Mey. ex Benth.
• Diascia Link & Otto
• Diclis Benth.
• Hemimeris L.f.
• Nemesia Vent.^[6]

племе Leucophylleae

• Eremogeton Standl. & L.O.Williams
• Leucophyllum Humb. & Bonpl.^[7]

племе Limoselleae

• Barthlottia Eb.Fisch.
• Camptoloma Benth.
• Chaenostoma Benth.
• Chenopodiopsis Hilliard
• Cromidon Compton
• Dischisma Choisy
• Glekia Hilliard
• Globulariopsis Compton
• Glumicalyx Hiern
• Gosela Choisy
• Hebenstretia L
• Jamesbrittenia Kuntze
• Limosella L.^[8]
• Lyperia Benth.
• Manuleopsis Thell. ex Schinz
• Melanospermum Hilliard
• Microdon Choisy

• Phyllopodium Benth.
• Polycarena Benth.
• Reyemia Hilliard
• Selago L.
• Strobilopsis Hilliard & B.L.Burtt
• Sutera Roth syn. Manulea Thun. – сутера, бакопа
• Tetraselago Junell
• Trieenea Hilliard
• Zaluzianskya F.W.Schmidt^[9]

племе Myoporeae

• Bontia L.
• Calamphoreus Chinnock
• Diocirea Chinnock
• Eremophila R.Br.
• Glycocystis Chinnock
• Myoporum Sol. ex G.Forst.
• Pentacoelium Siebold & Zucc.^[10]

племе Scrophularieae

• Antherothamnus N.E.Br.
• Nathaliella B.Fedtsch.
• Oreosolen Hook.f.
• Scrophularia L. – струпник
• Verbascum L. – бабјак^[11]

племе Teedieae

• Dermatobotrys Bolus
• Freylinia Colla
• Oftia Adans.
• Ranopisoa J.F.Leroy
• Teedia Rudolphi

несместени во племе

• Brachystigma Pennell – пустински бутин
• Dasistoma Raf.
• Hemianthus Nutt.
• Leucosalpa Scott-Elliot
• Phygelius E.Mey. ex Benth. –’ртска кандилка^[12]

Наводи

The Scrophulariaceae are a family of flowering plants, commonly known as the figwort family. The plants are annual and perennial herbs, as well as shrubs. Flowers have bilateral (zygomorphic) or rarely radial (actinomorphic) symmetry. The Scrophulariaceae have a cosmopolitan distribution, with the majority found in temperate areas, including tropical mountains. The family name is based on the name of the included genus Scrophularia L.

Taxonomy

In the past, it was treated as including about 275 genera and over 5,000 species, but its circumscription has been radically altered since numerous molecular phylogenies have shown the traditional broad circumscription to be grossly polyphyletic.^[2] Many genera have recently been transferred to other families within the Lamiales, notably Plantaginaceae and Orobanchaceae, but also several new families.^[3][4] Several families of the Lamiales have had their circumscriptions enlarged to accommodate genera transferred from the Scrophulariacae sensu lato.

Fischer (2004) considered the family to consist of three subfamilies – Antirrhinoideae, Gratioloideae, and Digitalidoideae. He further divided the Gratioloideae into five tribes – Gratioleae, Angeloniaeae, Stemodieae, Limoselleae, and Lindernieae. He then divided the Gratioleae, with its 16 genera (and about 182 species) into three subtribes – Caprarinae, Dopatrinae, and Gratiolinae. The Gratiolinae had 10 genera (about 121 species) distributed through temperate and tropical America – Bacopa and Mecardonia (formerly Herpestis), Amphianthus, Gratiola, Sophronanthe, Benjaminia, Scoparia, Boelkea, Maeviella, and Braunblequetia. Many of these were transferred to the family Plantaginaceae, in the tribe Gratioleae.

Uses

The family includes some medicinal plants, among them:

• Scrophularia, figworts
• Verbascum, mulleins

Genera

The family Scrophulariaceae in its APG IV (2016)^[5] circumscription includes 62 genera and about 1830 known species.^[6]

Leucophyllum frutescens

Tribe Aptosimeae^[7]

• Anticharis Endl.
• Aptosimum Burch. ex Benth.
• Peliostomum E.Mey. ex Benth.

Tribe Buddlejeae^[8]

• Buddleja L. – Butterfly-bush
• Emorya Torr.
• Gomphostigma Turcz.

Tribe Hemimerideae^[9]

• Alonsoa Ruiz & Pav.
• Colpias E.Mey. ex Benth.
• Diascia Link & Otto
• Diclis Benth.
• Hemimeris L.f.
• Nemesia Vent.

Tribe Leucophylleae^[10]

• Capraria L.^[11]
• Eremogeton Standl. & L.O.Williams
• Leucophyllum Humb. & Bonpl.

Tribe Limoselleae^[12]

• Barthlottia Eb.Fisch.
• Camptoloma Benth.
• Chaenostoma Benth. (sometimes included in Sutera but separated by Kornhall and Bremer^[13])
• Chenopodiopsis Hilliard
• Cromidon Compton
• Dischisma Choisy
• Glekia Hilliard
• Globulariopsis Compton
• Glumicalyx Hiern
• Gosela Choisy
• Hebenstretia L
• Jamesbrittenia Kuntze^[13]
• Limosella L.^[14]
• Lyperia Benth.
• Manuleopsis Thell. ex Schinz
• Melanospermum Hilliard
• Microdon Choisy

• Phyllopodium Benth.
• Polycarena Benth.
• Reyemia Hilliard
• Selago L.
• Strobilopsis Hilliard & B.L.Burtt
• Sutera Roth syn. Manulea Thun. – Dwarf snapdragon, "bacopa"
• Tetraselago Junell
• Trieenea Hilliard
• Zaluzianskya F.W.Schmidt

Tribe Myoporeae^[15]

• Bontia L.
• Calamphoreus Chinnock
• Diocirea Chinnock
• Eremophila R.Br.
• Glycocystis Chinnock
• Myoporum Sol. ex G.Forst.
• Pentacoelium Siebold & Zucc.

Tribe Scrophularieae^[16]

• Antherothamnus N.E.Br.
• Nathaliella B.Fedtsch.
• Oreosolen Hook.f.
• Rhabdotosperma Hartl
• Scrophularia L. – Figwort
• Verbascum L. – Mullein

Tribe Teedieae^[17]

• Dermatobotrys Bolus
• Freylinia Colla
• Oftia Adans.
• Ranopisoa J.F.Leroy
• Teedia Rudolphi

Not placed in a tribe or unknown tribe

• Ameroglossum Eb.Fisch., S.Vogel & A.V.Lopes
• Dasistoma Raf.
• Hemianthus Nutt.
• Leucosalpa Scott-Elliot
• Ohlendorffia Lehm.
• Phygelius E.Mey. ex Benth. – Cape fuchsia^[18]

Excluded genera

The following genera, traditionally included in the Scrophulariaceae, have been transferred to other families as indicated:

• Acanthorrhinum Rothm. → Plantaginaceae
• Agalinis Raf. → Orobanchaceae
• Angelonia Humb. & Bonpl. → Plantaginaceae
• Antirrhinum L. → Plantaginaceae
• Asarina Mill. → Plantaginaceae
• Bacopa Aubl. → Plantaginaceae
• Bartsia L. → Orobanchaceae
• Basistemon Turcz. → Plantaginaceae
• Besseya Rydb. → Plantaginaceae
• Calceolaria L. → Calceolariaceae
• Castilleja Mutis ex L.f. → Orobanchaceae
• Chaenorhinum (DC.) Rchb. → Plantaginaceae
• Chelone L. → Plantaginaceae
• Chionophila Benth. → Plantaginaceae
• Collinsia Nutt. → Plantaginaceae
• Cordylanthus Nutt. ex Benth. → Orobanchaceae
• Craterostigma Hochst. → Linderniaceae^[19] or as part of Lindernia^[20]
• Cymbalaria → Plantaginaceae
• Digitalis L. → Plantaginaceae
• Dopatrium Buch.-Ham. ex Benth. → Plantaginaceae
• Epixiphium (Engelm. ex A.Gray) Munz → Plantaginaceae
• Euphrasia L. → Orobanchaceae
• Galvezia Dombey ex Juss. → Plantaginaceae
• Gambelia Nutt. → Plantaginaceae
• Glossostigma Wight & Arn. → Phrymaceae
• Gratiola L. → Plantaginaceae
• Hebe Comm. ex Juss. → Plantaginaceae
• Holmgrenanthe Elisens → Plantaginaceae
• Howelliella Rothm. → Plantaginaceae
• Keckiella Straw → Plantaginaceae
• Kickxia Dumort. → Plantaginaceae
• Lagotis Gaertn. → Plantaginaceae
• Limnophila R.Br. → Plantaginaceae
• Linaria Mill. → Plantaginaceae
• Lindernia All. → Linderniaceae^[21]
• Lophospermum D.Don → Plantaginaceae

• Mabrya Elisens → Plantaginaceae
• Maurandella (A.Gray) Rothm. → Plantaginaceae
• Maurandya Ortega → Plantaginaceae
• Mazus Lour. → Mazaceae
• Mecardonia Ruiz & Pav. → Plantaginaceae
• Melampyrum L. → Orobanchaceae
• Micranthemum Michx. → Plantaginaceae
• Mimulus L. → Phrymaceae
• Misopates Raf. → Plantaginaceae
• Mohavea A.Gray → Plantaginaceae
• Neogaerrhinum Rothm. → Plantaginaceae
• Nothochelone (A.Gray) Straw → Plantaginaceae
• Nuttallanthus D.A.Sutton → Plantaginaceae
• Odontites Ludw. → Orobanchaceae
• Orobanche L. → Orobanchaceae
• Orthocarpus Nutt. → Orobanchaceae
• Parentucellia Viv. → Orobanchaceae
• Paulownia Siebold & Zucc. → Paulowniaceae
• Pedicularis L. → Orobanchaceae
• Peltanthera Benth.→ Gesneriaceae (or Peltantheraceae)
• Penstemon Schmidel → Plantaginaceae
• Pseudorontium (A.Gray) Rothm. → Plantaginaceae
• Rhinanthus L. → Orobanchaceae
• Russelia Jacq. → Plantaginaceae
• Sairocarpus D.A.Sutton → Plantaginaceae
• Sanango G.S.Bunting & Duke → Gesneriaceae
• Schistophragma Benth. ex Endl. → Plantaginaceae
• Scoparia L. → Plantaginaceae
• Stemodia L. → Plantaginaceae
• Striga Lour. → Orobanchaceae^[3][22]
• Synthyris Benth. → Plantaginaceae
• Tonella Nutt. ex A.Gray → Plantaginaceae
• Torenia L. → Linderniaceae
• Tozzia L. → Orobanchaceae
• Triphysaria Fisch. & C.A.Mey. → Orobanchaceae
• Veronica L. → Plantaginaceae
• Veronicastrum Heist. ex Fabr. → Plantaginaceae^[23]

References

Nekompleta listo

• Agalinis Raf. -- False foxglove
• Alectra Thunb.
• Alonsoa Ruiz & Pav.
• Aureolaria Raf. -- False foxglove
• Brachystigma Pennell—Desert foxglove
• Buchnera L. -- Bluehearts
• Buddleja—Butterfly-bush
• Capraria L.
• Dasistoma Raf.
• Diplacus Nutt. -- Bush monkeyflower
• Gerardia
• Helianthus Nutt.
• Ilysanthes
• Lendneria Minod
• Leptandra—Black root, Culver's root, Leptandra)
• Leucospora Nutt.
• Linaria
• Macranthera Nutt.
• Mimetanthe Greene
• Phygelius E.Mey. ex Benth. -- Cape fuchsia
• Rehmannia Libosch.
• Schwalbea L. -- Schwalbea
• Scrophularia L. - Skrofulario
• Seymeria Pursh—Black senna
• Striga Lour. -- Witchweed
• Tomanthera
• Torenia L.
• Verbascum L. - Verbasko

Multaj genroj antaŭe listigitaj inter la skrofulariacoj nun listiĝas inter la plantagacoj rezulte de genetikaj esploroj montrantaj la interplektiĝon de plantagacaj genroj kun aliaj genroj (vidu la diskuton ĉe plantagacoj).

Bellardia trixago

Las escrofulariáceas (Scrophulariaceae), a la que pertenece la escrofularia y Verbascum, son una familia de plantas, que comprenden entre 220 y 300 géneros y 4000 a 4500 especies, dependiendo de la interpretación taxonómica. Tienen una distribución cosmopolita, aunque son más abundantes en las zonas templadas y las montañas tropicales. Su interés económico se debe a que son plantas muy vistosas, cultivadas como ornamentales y también como plantas medicinales.

Descripción

Principalmente son plantas herbáceas, a veces leñosas y solo algunas trepadoras. De hojas simples, enteras o dentadas y sin estípulas. Las flores suelen ser de disposición variada, hermafroditas e irregulares. Estambres desde 2 hasta 5. Fruto en cápsula, tanto dehiscente como indehiscente. Semillas muy variadas.

Usos

La familia incluye muchas plantas medicinales, entre ellas:

• Bacopa, hisopo de agua
• Chelone, "cabeza de tortuga"
• Digitalis, dedalera (¡tóxica!)
• Euphrasia, eufrasia
• Gratiola, hisopo de cerca
• Leptandra, Leptandra
• Linaria, linaria
• Rehmannia, dedalera china, usada en la medicina tradicional china.
• Scrophularia, escrofularia
• Verbascum, verbasco
• Veronica, verónica

Hay también semiparásitas y parásitas completas, entre ellas:

• Melampyrum
• Pedicularis

Muchos jardineros están familiarizados con las linarias (género Linaria).

Los labios apretados de Linaria se les puede hacer abrir sus fauces presionando el resorte con un simple tirón de las flores. Esto ejerce una gran fascinación entre los pequeños de la casa, especialmente cuando va acompañado del efecto sonoro apropiado "uitch uitch " para los pequeños conejitos.

Melampyrum nemorosum

Entre los géneros presentes en España se pueden citar:

• Los verbascos (género Verbascum).
• Las linarias (género Linaria).
• Las dedaleras (género Digitalis).
• Las melampiras (género Melampyrum).
• Las eufrasias (género Euphrasia) con cerca de 150 especies.
• Las pedicularias (género Pedicularis) con cerca de 250 especies.
• Las crestas de gallo (género Rhinanthus) y las clandestinas (género Lathraea).
• Las escrofularias (género Scrophularia) con 17 especies Scrophularia canina la escrofularia de los perros.

Nota: las verónicas (género Veronica), dedaleras (género Digitalis), linarias (género Linaria) y otros géneros, tradicionalmente estaban clasificados dentro de la familia Scrophulariaceae, sin embargo con la clasificación filogenética APG están incluidas en la familia Plantaginaceae.^[1]​^[2]​^[3]​

Las eufrasias son plantas semi-parásitas mientras que las clandestinas son parásitas completas.

La clasificación filogenética APG sitúa esta familia en el orden de las Lamiales así mismo dentro del grupo de las Lamiidae.

Orobanche se sitúa a veces en su propia familia, Orobanchaceae.

Géneros

• Véase: Anexo:Géneros de Scrophulariaceae

Atención: algunos géneros han sido transferidos a otras familias, indicados con "→"