Olacaceae ye una familia de plantes dicotiledónees qu'entiende 26 xéneros y 250 especies lactíferas y non lactíferas d'árboles, parrotales y lianas, dalgunes de les cualos delles parasitan los raigaños de los sos anfitriones. Habiten les rexones tropical y subtropical.
Los frutos del xéneru Ximenia son comestibles.
Son árboles, parrotales o raramente bejucos escandentes, autotróficos o hemiparásitos, dacuando armaos con escayos axilares; plantes hermafrodites (en Nicaragua) o raramente monoiques. Fueyes alternes, marxes enteros; peciolaes, exestipulaes. Inflorescencies axilares, frecuentemente fasciculadas; flores actinomorfes; mota pequeñu, dacuando acrescente; pétalos llibres o connaos, valvaos; estames en númberu igual o doble al de los pétalos, filamentos xeneralmente llibres, anteres ditecas, casi siempres con dehiscencia llonxitudinal; ovariu súperu o raramente semiínfero, 2–5-locular, óvulos 2–5, pendilexos, estilu simple, estigma frecuentemente 3-lobáu. Frutu xeneralmente drupáceo; grana 1, endosperma abondosa.[1]
Olacaceae ye una familia de plantes dicotiledónees qu'entiende 26 xéneros y 250 especies lactíferas y non lactíferas d'árboles, parrotales y lianas, dalgunes de les cualos delles parasitan los raigaños de los sos anfitriones. Habiten les rexones tropical y subtropical.
Olacàcia (Olacaceae) és una família de plantes amb flors. Són plantes llenyoses natives de les regions tropicals de tot el món.
El sistema APG de 1998 i 2003 l'assigna a l'ordre Santalales, la circumscripció d'aquesta família varia segons els autors.[1] S'accepten un total de 15 gèneres per a la família olacàcia però alguns autors els reparteixen en altres famílies.
Olacàcia (Olacaceae) és una família de plantes amb flors. Són plantes llenyoses natives de les regions tropicals de tot el món.
El sistema APG de 1998 i 2003 l'assigna a l'ordre Santalales, la circumscripció d'aquesta família varia segons els autors. S'accepten un total de 15 gèneres per a la família olacàcia però alguns autors els reparteixen en altres famílies.
Olaxovité (Olacaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu santálotvaré (Santalales). Jsou to dřeviny, často poloparazitické, vyskytující se v tropech všech kontinentů. Vyznačují se střídavými jednoduchými listy a drobnými květy s různým počtem květních částí.
Taxonomie této čeledi je dosud nedořešena. Bylo prokázáno, že čeleď je v současné podobě parafyletická a v budoucnosti bude pravděpodobně rozdělena na několik různých monofyletických čeledí.
Olaxovité jsou stromy, keře a liány se střídavými jednoduchými listy bez palistů. Některé rody jsou poloparazitické, získávající minerální živiny z kořenů hostitelských rostlin. U některých zástupců je přítomen bílý latex, patrný při nalomení tenké větévky nebo listu. Čepel listů je celokrajná, se zpeřenou žilnatinou nebo jednožilná (výjimečně je žilnatina dlanitá nebo od báze vícežilná.
Květy jsou malé, pravidelné, většinou oboupohlavné, jednotlivé úžlabní nebo v latách, hroznech nebo hlávkách. V květech je vyvinut číškovitý nebo kruhovitý nektáriový disk. Kalich je srostlý, miskovitý, ze 3 až 6 lístků, zpočátku drobný, později se u některých zástupců zvětšuje a podepírá nebo obaluje plod. Korunní lístky jsou volné nebo srostlé, ve stejném počtu jako kališní. Tyčinek je 3 až 18, jsou volné nebo navzájem srostlé, přirostlé ke koruně nebo nepřirostlé. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 3 (2 až 5) plodolistů, se stejným počtem komůrek nebo s jedinou komůrkou. Čnělka je jediná, s laločnatou bliznou. V každém plodolistu je 1 vajíčko. Plodem je peckovice nebo oříšek, plod je často obalen zdužnatělou češulí nebo podepřen zvětšeným vytrvalým kalichem.[1][2][3][4]
Čeleď olaxovité (v širokém pojetí) zahrnuje asi 27 rodů a okolo 180 druhů. Je pantropicky rozšířena, s nehojnými přesahy do teplých oblastí mírného pásu.[4] V Evropě není zastoupena.[5]
Taxonomie čeledi Olacaceae a příbuzných skupin řádu Santalales dosud není uspokojivě prozkoumána. V taxonomické studii řádu santálotvaré (Santalales) z roku 2010 byly rody čeledi Olacaceae rozděleny celkem do 7 čeledí:
Toto rozdělení nebylo v následující verzi systému APG (APG IV z roku 2016) přijato s tím, že výsledky prozatím nejsou dostatečně průkazné, a čeleď byla prozatím ponechána v původním smyslu s tím, že je parafyletická.[7]
Drobné květy olaxovitých jsou vonné a opylovány především hmyzem. Dužnaté plody jsou šířeny zvířaty. Plody se zvětšeným vytrvalým křídlatým kalichem (např. Chaunochiton) se šíří větrem.[4]
Některé stromy z čeledi olaxovité (např. Minquartia guianensis z tropické Ameriky) poskytují kvalitní dřevo. Ximenia americana má vonné dřevo, používané jako náhrada santalu. Plody Ximenia americana jsou jedlé, semena mají projímavý účinek.[4]
(ve smyslu APG IV)
Anacolosa, Aptandra, Brachynema, Cathedra, Chaunochiton, Coula, Curupira, Diogoa, Douradoa, Dulacia, Engomegoma, Erythropalum, Harmandia, Heisteria, Hondurodendron, Maburea, Malania, Minquartia, Ochanostachys, Octoknema, Olax, Ongokea, Petalocaryum, Phanerodiscus, Ptychopetalum, Scorodocarpus, Strombosia, Strombosiopsis, Tetrastylidium, Ximenia[9][7]
Olaxovité (Olacaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu santálotvaré (Santalales). Jsou to dřeviny, často poloparazitické, vyskytující se v tropech všech kontinentů. Vyznačují se střídavými jednoduchými listy a drobnými květy s různým počtem květních částí.
Taxonomie této čeledi je dosud nedořešena. Bylo prokázáno, že čeleď je v současné podobě parafyletická a v budoucnosti bude pravděpodobně rozdělena na několik různých monofyletických čeledí.
Die Olacaceae sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Sandelholzartigen (Santalales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen (Magnoliopsida).
Es sind verholzende Pflanzen: Sträucher, Bäume oder Lianen. Einige Arten sind Wurzelparasiten (Hemiparasiten). Die einfachen, ganzrandigen Laubblätter sind spiralig oder zweizeilig wechselständig an den Zweigen angeordnet. Nebenblätter sind keine vorhanden.
Die Pflanzen sind selten zweihäusig getrenntgeschlechtig (diözisch). Die relativ kleinen, radiärsymmetrischen Blüten sind drei- bis sechszählig und meist zwittrig. Die Blütenhüllblätter sind in Kelch- und Kronblätter differenziert. Die Staubblätter sind untereinander nicht verwachsen; ihre Zahl ist je nach Taxon unterschiedlich: 3 bis 6, oder 6 bis 12, oder 9 bis 18. Die meistens drei (selten auch zwei oder fünf) Fruchtblätter sind zu einem oberständigen oder halboberständigen Fruchtknoten verwachsen.
Die Früchte enthalten immer nur einen Samen und es sind entweder Steinfrüchte oder Nüsse. Sie haben zwei bis acht (!) Keimblätter.[1]
Die Pflanzen akkumulieren Aluminium-Ionen.
Die Familie Olacaceae ist in zwei oder drei Unterfamilien gegliedert, die zusammen 14 (bei einigen Autoren auch bis zu 27) Gattungen mit etwa 103 (bis 250) Arten umfassen. Nach Daniel L. Nickrent et al. in Taxon, Band 59, Seite 538–558, 2010 wurden zur Familie nur noch die Gattungen Dulacia, Olax und Ptychopetalum gerechnet. Dies hat sich aber nicht durchgesetzt.
Die Familie Olacaceae R.Br. nom. cons. enthält nach APG IV[2] (dort wurde die unsichere Systematik aus APG III[3] übernommen) die Gattungen der ehemaligen Familien Aptandraceae Miers, Coulaceae Tiegh., Erythropalaceae Planch. ex Miq. nom. cons., Octoknemaceae Soler. nom. cons., Strombosiaceae Tiegh., Ximeniaceae Horan. Dabei handelt es sich in diesem Umfang nicht um eine monophyletische Verwandtschaftsgruppe, doch stehen die Daten zur Klärung noch 2016 aus.[2]
Das Verbreitungsgebiet der Familie Olacaceae liegt weltweit, außerhalb kalter Gebiete. Besonders artenreich ist die Familie in den Tropen.
Die Olacaceae sind eine Pflanzenfamilie in der Ordnung der Sandelholzartigen (Santalales) innerhalb der Bedecktsamigen Pflanzen (Magnoliopsida).
Erythropalaceae Planch. ex Miq.[1] is a family of flowering plants. The family has been recognized by few taxonomists, the plants often being included in family Olacaceae.
The APG II system, of 2003 (unchanged from the APG system, of 1998), does not recognize this family.
Erythropalaceae Planch. ex Miq. is a family of flowering plants. The family has been recognized by few taxonomists, the plants often being included in family Olacaceae.
The APG II system, of 2003 (unchanged from the APG system, of 1998), does not recognize this family.
Hog Plum (Ximenia americana)Olacaceae es una familia de plantas dicotiledóneas que comprende 26 géneros y 250 especies lactíferas y no lactíferas de árboles, arbustos y lianas, algunas de las cuales parasitan las raíces de sus anfitriones. Habitan las regiones tropicales y subtropicales.
Los frutos del género Ximenia son comestibles.
Son árboles, arbustos o raramente bejucos escandentes, autotróficos o hemiparásitos, a veces armados con espinas axilares; plantas hermafroditas (en Nicaragua) o raramente monoicas. Hojas alternas, márgenes enteros; pecioladas, exestipuladas. Inflorescencias axilares, frecuentemente fasciculadas; flores actinomorfas; cáliz pequeño, a veces acrescente; pétalos libres o connados, valvados; estambres en número igual o doble al de los pétalos, filamentos generalmente libres, anteras ditecas, casi siempre con dehiscencia longitudinal; ovario súpero o raramente semiínfero, 2–5-locular, óvulos 2–5, péndulos, estilo simple, estigma frecuentemente 3-lobado. Fruto generalmente drupáceo; semilla 1, endosperma abundante.[1]
Olacaceae es una familia de plantas dicotiledóneas que comprende 26 géneros y 250 especies lactíferas y no lactíferas de árboles, arbustos y lianas, algunas de las cuales parasitan las raíces de sus anfitriones. Habitan las regiones tropicales y subtropicales.
Olacaceae on pieni trooppinen kasviheimo koppisiemenisten Santalales-lahkossa.
Kasvien lehtiasento on kaksirivinen. Kukat ovat 4-6-lukuisia, joskus erilaisvartaloisia, joskus verhiöttömiä. Heteitä on sama määrä kuin terälehtiä tai kaksi kertaa enemmän; suvussa Dulacia on kolme toimivaa hedettä ja 3-6 joutohedettä. Sikiäimessä on kalvottomia tai joskus yksikalvoisia siemenaiheita. Hedelmä on toisinaan hyvin kookkaan verhiön suojaama.[1]
Heimo on pienuudestaan huolimatta levinnyt kaikkialle tropiikkiin.[2]
Olacaceae sisältää kolme sukua ja 57 lajia, joista 40 kuuluu sukuun Olax.[3] Muut suvut ovat Dulacia ja Ptychopetalum.[4] Heimo on aikaisemmin käsitetty paljon laajemmaksi, mutta on nyttemmin hajonnut useaksi pikkuheimoksi sukulaisuustutkimusten ja fylogenian selvittämisen edistyessä.
Olacaceae on pieni trooppinen kasviheimo koppisiemenisten Santalales-lahkossa.
Les Ximeniaceae (Ximeniacées) sont une famille pantropicale de plantes à fleurs appartenant à l'ordre des Santalales, validée par la classification APG IV[1] (anciennement incluses dans la famille des Olacaceae). Elle comprend 2 genres.
Les Ximeniaceae (Ximeniacées) sont une famille pantropicale de plantes à fleurs appartenant à l'ordre des Santalales, validée par la classification APG IV (anciennement incluses dans la famille des Olacaceae). Elle comprend 2 genres.
Olacaceae, biljna porodica u rodu santalolike (Santalales). Po nekim izvorima postoji pedesetak vrsta unutar pet rodova[1], ali je na popisu znatno veći broj rodova i vrsta. ime je došlo po rodu Olax
Olacaceae, biljna porodica u rodu santalolike (Santalales). Po nekim izvorima postoji pedesetak vrsta unutar pet rodova, ali je na popisu znatno veći broj rodova i vrsta. ime je došlo po rodu Olax
Olacaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Santalales, klad dikotil sejati inti (core Eudikotil) namun tidak termasuk ke dalam dua kelompok besar, Rosidae dan asteridae.
Olacaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut Sistem klasifikasi APG II suku ini dimasukkan ke dalam bangsa Santalales, klad dikotil sejati inti (core Eudikotil) namun tidak termasuk ke dalam dua kelompok besar, Rosidae dan asteridae.
Olacaceae è una famiglia di piante appartenente all'ordine delle Santalales con 91 generi e 180 specie.[2]
Si tratta di piante legnose, endemiche delle regioni tropicali.
Il sistema APG del 1998 e il sistema APG II del 2003 hanno assegnato la famiglia all'ordine Santalales. Prima dell'avvento dei dati molecolari, la circoscrizione della famiglia delle Olacaceae variava ampiamente tra le diverse autorità.[3] Tra queste varie classificazioni nella famiglia sono stati inclusi circa 30 generi; il Germplasm Resources Information Network attribuisce alle Olacaceae 15 generi.
L'indagine filogenetica pubblicata nel 2008 ha recuperato sette cladi ben supportate da caratteri molecolari e morfologici, ma non è stata proposta alcuna riorganizzazione tassonomica formale della famiglia. Per questo motivo, la famiglia Olacaceae in senso lato, è stata adottata dal sistema APG III.[1]
La riconfigurazione formale di questa famiglia (così come il resto dell'ordine Santalales) è stata pubblicata da Nickrent e collaboratori nel 2010 [4] e questo concetto è mostrato di seguito. Le Olacaceae in senso lato sono state suddivise in sette famiglie in cui il genere Schoepfia è stato collocato con Arjona e Quinchamalium (entrambe precedentemente Santalaceae) nella famiglia delle Schoepfiaceae.
Olacaceae è una famiglia di piante appartenente all'ordine delle Santalales con 91 generi e 180 specie.
Si tratta di piante legnose, endemiche delle regioni tropicali.
Olacaceae is een botanische naam, voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt algemeen erkend door systemen voor plantentaxonomie, en ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
De omschrijving van de familie staat ter discussie: de APWebsite en de "Parasitic Plant Connection" -website [9 feb 2008] gaan ervan uit dat de familie gesplitst gaat worden.
Het gaat om een niet al te grote familie van houtige planten. Veel soorten zijn wortelparasieten, te weten halfparasieten.
Olacaceae is een botanische naam, voor een familie van tweezaadlobbige planten. Een familie onder deze naam wordt algemeen erkend door systemen voor plantentaxonomie, en ook door het APG-systeem (1998) en het APG II-systeem (2003).
De omschrijving van de familie staat ter discussie: de APWebsite en de "Parasitic Plant Connection" -website [9 feb 2008] gaan ervan uit dat de familie gesplitst gaat worden.
Het gaat om een niet al te grote familie van houtige planten. Veel soorten zijn wortelparasieten, te weten halfparasieten.
Olacaceae er en plantefamilie av løvtrær og lianer i ordenen Santalales. Familien inneholder 15-25 slekter, med om lag 250 arter. Artene vokser overveiende i tropene.
Familien har hatt svært ulik avgrensing og er trolig parafyletisk, men noen ny familieoppdeling gjøres ikke i APG III-systemet fordi slektskapet foreløpig er såpass uavklart. Imidlertid skilles den en del slekter ut i familien Schoepfiaceae.
De 15 hovedslektene plasseres i fire hovedgrupper:
(* Schoepfia (flyttet til Schoepfiaceae i APG III)
Olacaceae er en plantefamilie av løvtrær og lianer i ordenen Santalales. Familien inneholder 15-25 slekter, med om lag 250 arter. Artene vokser overveiende i tropene.
Familien har hatt svært ulik avgrensing og er trolig parafyletisk, men noen ny familieoppdeling gjøres ikke i APG III-systemet fordi slektskapet foreløpig er såpass uavklart. Imidlertid skilles den en del slekter ut i familien Schoepfiaceae.
Przemierżlowate (Olacaceae) – rodzina w szerokim ujęciu systematycznym obejmuje blisko 30 rodzajów roślin tropikalnych i subtropikalnych. Powiązania filogenetyczne, a tym samym i układ systematyczny w obrębie tej rodziny jest bardzo niejasny i jest przedmiotem badań i dyskusji. W systemie APG III z 2009 rodzina jest szeroko ujmowana i tak też zdefiniowana jest tutaj. Należą tu głównie drzewa i krzewy, niektóre z nich są półpasożytami korzeniowymi.
przemierżlowate Olacaceae
gązewnikowate Loranthaceae
sandałowcowate Santalaceae (w tym dawne jemiołowate Viscaceae)
+ gałecznicowate (Balanophoraceae) – rodzina o nieokreślonej pozycji filogenetycznej w obrębie rzędu.
Dawniej (do systemu APG II z roku 2003 włącznie) rodzina obejmowała jako takson parafiletyczny liczne rodzaje wyodrębnione później w rodziny Erythropalaceae, Srombosiaceae, Coulaceae, Ximeniaceae i Aptandraceae[1].
Przemierżlowate (Olacaceae) – rodzina w szerokim ujęciu systematycznym obejmuje blisko 30 rodzajów roślin tropikalnych i subtropikalnych. Powiązania filogenetyczne, a tym samym i układ systematyczny w obrębie tej rodziny jest bardzo niejasny i jest przedmiotem badań i dyskusji. W systemie APG III z 2009 rodzina jest szeroko ujmowana i tak też zdefiniowana jest tutaj. Należą tu głównie drzewa i krzewy, niektóre z nich są półpasożytami korzeniowymi.
Erythropalaceae é uma família de plantas com flor com 4 géneros e 40 espécies, de distribuição pantropical.[1] Esta família tem sido reconhecida por poucos taxonomistas e os seus membros são muitas vezes colocados na família Olacaceae.
O sistema APG II, de 2003, sem alteração desde o sistema APG de 1998, não reconhece esta família.
O sistema APG III, de 2009, também não reconheceu esta família.
O sistema APWeb reconhece esta família e coloca-a na ordem Santalales.[1]
Erythropalaceae é uma família de plantas com flor com 4 géneros e 40 espécies, de distribuição pantropical. Esta família tem sido reconhecida por poucos taxonomistas e os seus membros são muitas vezes colocados na família Olacaceae.
O sistema APG II, de 2003, sem alteração desde o sistema APG de 1998, não reconhece esta família.
O sistema APG III, de 2009, também não reconheceu esta família.
O sistema APWeb reconhece esta família e coloca-a na ordem Santalales.
Olacaceae (Олаксові) — родина квіткових рослин, котра включає в себе 16 родів. Входить в порядок Санталоцвіті.
Олаксові поширені в тропічних і почасти субтропічних областях Африки, мусонній Азії, Австралії та Південній Америці.
Olacaceae (Олаксові) — родина квіткових рослин, котра включає в себе 16 родів. Входить в порядок Санталоцвіті.
Олаксові поширені в тропічних і почасти субтропічних областях Африки, мусонній Азії, Австралії та Південній Америці.
Họ Dương đầu (danh pháp khoa học: Olacaceae) là một họ thực vật hạt kín trong bộ Santalales. Chúng là các loài thực vật có thân gỗ, bản địa của khu vực nhiệt đới rộng khắp trên thế giới.
Hệ thống APG năm 1998, cũng như hệ thống APG II năm 2003 và hệ thống APG III năm 2009 đều gán nó vào bộ Santalales trong nhánh core eudicots. Tuy nhiên, giới hạn định nghĩa của họ này thì không thống nhất giữa các tác giả khác nhau và ngay cả trong các hệ thống phân loại của APG[1]. Trong APG III, họ này chứa khoảng 25-28 hay 29 chi với khoảng 165-172 loài (nghĩa rộng, tùy tác giả), nhưng trên website của APG thì họ này chỉ chứa 3 chi với 57 loài (nghĩa hẹp). Theo phân tích phát sinh chủng loài của Malécot & ctv., 2004) thì họ Olacaceae theo nghĩa rộng là cận ngành[2]. Phân tích tiếp theo do Malécot & Nickrent tiến hành năm 2008 cho thấy họ Olacaceae nghĩa rộng nên tách ra thành bảy nhánh[1] và điều này được ghi nhận trên website của APG như là các họ Erythropalaceae, Strombosiaceae, Coulaceae, Ximeniaceae, Aptandraceae, Olacaceae sensu stricto và Octoknemaceae[3].
L. Watson và M.J. Dallwitz còn xếp chi Schoefia (sô phi, thanh bì) trong họ Olacaceae, nhưng hiện tại chi này là một trong 3 chi hợp thành họ Schoepfiaceae được APG III cũng như GRIN công nhận[16][17].
Họ Dương đầu (danh pháp khoa học: Olacaceae) là một họ thực vật hạt kín trong bộ Santalales. Chúng là các loài thực vật có thân gỗ, bản địa của khu vực nhiệt đới rộng khắp trên thế giới.
Hệ thống APG năm 1998, cũng như hệ thống APG II năm 2003 và hệ thống APG III năm 2009 đều gán nó vào bộ Santalales trong nhánh core eudicots. Tuy nhiên, giới hạn định nghĩa của họ này thì không thống nhất giữa các tác giả khác nhau và ngay cả trong các hệ thống phân loại của APG. Trong APG III, họ này chứa khoảng 25-28 hay 29 chi với khoảng 165-172 loài (nghĩa rộng, tùy tác giả), nhưng trên website của APG thì họ này chỉ chứa 3 chi với 57 loài (nghĩa hẹp). Theo phân tích phát sinh chủng loài của Malécot & ctv., 2004) thì họ Olacaceae theo nghĩa rộng là cận ngành. Phân tích tiếp theo do Malécot & Nickrent tiến hành năm 2008 cho thấy họ Olacaceae nghĩa rộng nên tách ra thành bảy nhánh và điều này được ghi nhận trên website của APG như là các họ Erythropalaceae, Strombosiaceae, Coulaceae, Ximeniaceae, Aptandraceae, Olacaceae sensu stricto và Octoknemaceae.
Olacaceae R.Br.
Типовой род РодыОлаксовые (лат. Olacaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Санталоцветные, включающее в себя 16 родов.
Роды семейства распространены в тропических и отчасти субтропических областях Африки, муссонной Азии, Австралии и Южной Америки.
Олаксовые (лат. Olacaceae) — семейство двудольных растений, входящее в порядок Санталоцветные, включающее в себя 16 родов.
Роды семейства распространены в тропических и отчасти субтропических областях Африки, муссонной Азии, Австралии и Южной Америки.
铁青树科共有14属约103种,分布在全世界的热带和亚热带地区,中国有3属约5种,生长在秦岭以南各地。
本科植物为乔木、灌木或木质藤本,单叶互生;花两性,辐射对称,花瓣3-6;果实为核果、坚果或浆果。
1981年的克朗奎斯特分类法包括有25属约250种,但1998年根据基因亲缘关系分类的APG 分类法认为只有其中的14属属于本科,分为三个族。
本文参照
オラクス科(学名 : Olacaceae[2])は、 ビャクダン目に属する被子植物である。 木本植物であり、熱帯世界の地域に自生している。
1998年のAPG体系および2003年のAPG体系2版では、オラクス科は、コア真正双子葉類ビャクダン目に分類された。分子レベルで分類される前は、オラクス科の範囲は、学者により大きく異なっていた[3]。これらの様々な分類の中で、オラクス科には、約30属含まれていたが、15属はGRINによって認識されていた。 2008年に発表された系統の調査により、分子的そして形態的な特徴から7つのクレードに編成されたが、正式な再編成は提案されなかった。 このため、APG III体系では、「広義のオラクス科」として分類されたが[4]、2010年にNickrentらによって、「広義のオラクス科」は7つの科に分割され、ボロボロノキ属は、ArjonaとQuinchamalium(両方ともビャクダン科に属していた)とともに、ボロボロノキ科とされた[5]。
The Plant Listより
プティコペタルム属(Ptychopetalum)には薬用となる「ムイラプアマ(Muira Puama)」がある[6]。
オラクス科(学名 : Olacaceae)は、 ビャクダン目に属する被子植物である。 木本植物であり、熱帯世界の地域に自生している。
1998年のAPG体系および2003年のAPG体系2版では、オラクス科は、コア真正双子葉類ビャクダン目に分類された。分子レベルで分類される前は、オラクス科の範囲は、学者により大きく異なっていた。これらの様々な分類の中で、オラクス科には、約30属含まれていたが、15属はGRINによって認識されていた。 2008年に発表された系統の調査により、分子的そして形態的な特徴から7つのクレードに編成されたが、正式な再編成は提案されなかった。 このため、APG III体系では、「広義のオラクス科」として分類されたが、2010年にNickrentらによって、「広義のオラクス科」は7つの科に分割され、ボロボロノキ属は、ArjonaとQuinchamalium(両方ともビャクダン科に属していた)とともに、ボロボロノキ科とされた。
올락스과는 단향목에 속하는 속씨식물의 과이다. 목본식물로 전 세계의 열대 지방에 두루 자생한다.
1998년의 APG 분류 체계와 2003년의 APG II 분류 체계는 이 과를 진정쌍떡잎식물군에 속하는 단향목으로 분류했다. 올락스과에 포함되는 식물의 범위는 전문가들마다 다양하다.[1] 생식질자원정보네트워크(Germplasm Resources Information Network)는 총 15개 속을 포함시키지만, 몇몇 다른 저자들은 몇 개의 과로 더 쪼갠다.
올락스과는 단향목에 속하는 속씨식물의 과이다. 목본식물로 전 세계의 열대 지방에 두루 자생한다.
1998년의 APG 분류 체계와 2003년의 APG II 분류 체계는 이 과를 진정쌍떡잎식물군에 속하는 단향목으로 분류했다. 올락스과에 포함되는 식물의 범위는 전문가들마다 다양하다. 생식질자원정보네트워크(Germplasm Resources Information Network)는 총 15개 속을 포함시키지만, 몇몇 다른 저자들은 몇 개의 과로 더 쪼갠다.