Vitaceae is die druiwe-familie wat hoort tot die orde Vitales. Die bekendste en ekonomies belangrikste spesie van die familie is die tafeldruif genus Vitis.
Vitaceae is die druiwe-familie wat hoort tot die orde Vitales. Die bekendste en ekonomies belangrikste spesie van die familie is die tafeldruif genus Vitis.
Vitaceae ye una familia de plantes maderices, principalmente lianas provistes de bilortos opositifolios. Fueyes alternes xeneralmente palmatilobuladas o plamaticompuestas. Flores pequeñes, hermafrodites o unisexuales, actinomorfes, pentámeres o tetrámeres; mota gamosétalo, pocu desenvueltu; corola de pétalos llibres o concrescentes pela so parte cimeru, caduca; ovariu súperu, con 2 óvulos por lóculo. Inflorescencies diverses, xeneralmente paniculiformes. Frutos en bagues. Unes 600 especies la mayoría de países templaos.
Vitaceae ye una familia de plantes maderices, principalmente lianas provistes de bilortos opositifolios. Fueyes alternes xeneralmente palmatilobuladas o plamaticompuestas. Flores pequeñes, hermafrodites o unisexuales, actinomorfes, pentámeres o tetrámeres; mota gamosétalo, pocu desenvueltu; corola de pétalos llibres o concrescentes pela so parte cimeru, caduca; ovariu súperu, con 2 óvulos por lóculo. Inflorescencies diverses, xeneralmente paniculiformes. Frutos en bagues. Unes 600 especies la mayoría de países templaos.
Üzümkimilər (lat. Vitaceae) — murdarçaçiçəklilər sırasına aid bitki fəsiləsi.[1]
Üzümkimilər (lat. Vitaceae) — murdarçaçiçəklilər sırasına aid bitki fəsiləsi.
Les vitàcies o vitidàcies (Vitaceae o Vitidaceae) són una família de plantes amb flor (angiospermes) que inclou la vinya i està formada per unes 700 espècies agrupades en 15 gèneres. El nom de la família deriva del gènere Vitis.
Es tracta de plantes habitualment llenyoses i normalment en forma de liana, tot i que de vegades són arbusts o herbes, de vegades suculentes. Es desenvolupen des de les regions temperades a les tropicals. Les fulles són alternes i poden ser simples o compostes però molt lobulades, presenten circells oposats a les fulles per agafar-se a qualsevol tipus de suport. Les flors són molt petites, hermafrodites o unisexuals, actinomorfes, pentàmeres o, més rarament, tetràmeres. El fruit és una baia que conté entre 2 i 4 llavors.
El sistema de classificació APG II del 2003, basat en l'anàlisi de la morfologia i en les seqüències d'ARN ribosòmic i d'alguns gens dels cloroplasts, situa aquesta família dins el clade rosids, però sense assignació a cap ordre. Tanmateix actualment la web de l'APG aquesta família apareix dins el seu propi ordre denominat Vitales, hom suposa que serà el seu emplaçament a un proper sistema APG III.
L'espècie més comuna és la vinya (Vitis vinifera) que dóna el raïm. Algunes espècies són utilitzades com a plantes ornamentals enfiladisses que presenten unes fulles molt acolorides a la tardor (Ampelopsis, Cissus, Parthenocissus). Aquesta família també inclou les 70 espècies que havien estat classificades dins la família Leeaceae.
Els 15 gèneres de la família Vitaceae són:
Révovité (Vitaceae) je jediná čeleď řádu révotvaré (Vitales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to liány s úponky nebo řidčeji byliny či dřeviny bez úponků. Květy jsou nenápadné, drobné, opylované hmyzem. Plodem je bobule. Čeleď zahrnuje přes 700 druhů v 15 rodech a je rozšířena téměř po celém světě. V Evropě má jediného zástupce, kterým je réva vinná. Tento druh má rovněž největší hospodářský význam. Některé druhy loubince, révovníku a révy jsou v České republice pěstovány jako okrasné liány. Žumeny a tetrastigma jsou pěstovány jako pokojové rostliny.
Zástupci čeledi révovité jsou úponkaté liány, méně často byliny, keře či stromy bez úponků. Stonky mají často ztlustlé nody. Listy jsou střídavé, jednoduché nebo dlanitě či zpeřeně složené, s opadavými palisty a dlanitou nebo zpeřenou žilnatinou. Úponky jsou nevětvené nebo větvené až do druhého řádu, vyrůstají proti listům a vznikly přeměnou květenství. U některých zástupců (loubinec) jsou ukončeny přísavnými terčíky. Rostliny jsou jednodomé, dvoudomé nebo mnohomanželné. Květenství jsou hroznovitá nebo vrcholičnatá, buď vrcholová anebo vyrůstají naproti bázi řapíku listu. Květy jsou drobné, jednopohlavné nebo oboupohlavné. Kalich je srostlý ze 4 až 6 lístků, někdy je redukovaný jen na drobně zubatý lem. Koruna je tvořena 4 až 6 volnými nebo při vrcholu spojenými (réva) korunními lístky. Tyčinek je 4 až 6 a jsou umístěné proti korunním lístkům. Semeník je synkarpní, svrchní, srostlý ze 2 plodolistů obsahujících po 2 vajíčkách. Mezi kruhem tyčinek a pestíky je obvykle nektáriový terč. Plodem je bobule s 1 až 4 semeny. Semena mají drobné embryo a laločnatý endosperm.[1][2][3]
Čeleď révovité zahrnuje asi 700 až 900 druhů v 15 rodech. Největší rody jsou žumen (Cissus, asi 320 druhů), cyfostema (Cyphostemma, 250), Ampelocissus (96), tetrastigma (Tetrastigma, 70), Cayratia (67) a réva (Vitis, 60 druhů).[4] Největší počet druhů se vyskytuje v tropech Starého i Nového světa, Austrálii a subtropické Severní Americe.[3] Čeleď je téměř kosmopolitně rozšířena, největší druhové bohatství je v tropech a subtropech. V České republice roste jediný zástupce, réva vinná lesní (Vitis vinifera subsp. sylvestris). Réva vinná je rovněž jediným evropským zástupcem.[1][5]
Nenápadné květy tvořící nektar jsou opylovány různými druhy hmyzu. Semena jsou šířena ptáky, savci i rybami.
Cronquist řadil révovité do řádu řešetlákotvaré (Rhamnales) podtřídy Rosidae spolu s čeleděmi řešetlákovité (Rhamnaceae) a Leeaceae. V systému APG byla čeleď révovité zprvu vedena jako nezařazená do řádu v rámci větve dvouděložných označované jako Rosids a byl do ní vřazen rod Leea, do té doby často řazený do samostatné čeledi. V aktualizované verzi APG III z roku je zařazena do samostatného řádu révotvaré (Vitales) stojícího jako sesterská větev skupiny Rosids. Čeleď révovité je členěna na dvě podčeledi: Leeoideae (rod Leea) a Vitoideae (ostatní rody).
Mimo obecně známé révy vinné (Vitis vinifera) poskytují jedlé hrozny i některé jiné druhy révy, např. Vitis rotundifolia a Vitis labrusca. Jedlé plody mají i různé tropické druhy rodu Ampelocissus a některé žumeny. Některé druhy mají medicínský význam.[3] Loubince (Parthenocissus) jsou v České republice často pěstovány jako okrasné liány. Řidčeji se pěstují i některé druhy révy (Vitis) a révovníku (Ampelopsis).[7][8]
Liány z rodu žumen (Cissus) a tetrastigma (Tetrastigma) jsou pěstovány jako pokojové rostliny. Ve specializovaných sbírkách sukulentů se pěstují cyfostemy (Cyphostemma).[9][10]
Acareosperma, Ampelocissus, Ampelopsis, Cayratia, Cissus, Clematicissus, Cyphostemma, Leea, Nothocissus, Parthenocissus, Pterisanthes, Rhoicissus, Tetrastigma, Vitis, Yua[11]
Révovité (Vitaceae) je jediná čeleď řádu révotvaré (Vitales) vyšších dvouděložných rostlin. Jsou to liány s úponky nebo řidčeji byliny či dřeviny bez úponků. Květy jsou nenápadné, drobné, opylované hmyzem. Plodem je bobule. Čeleď zahrnuje přes 700 druhů v 15 rodech a je rozšířena téměř po celém světě. V Evropě má jediného zástupce, kterým je réva vinná. Tento druh má rovněž největší hospodářský význam. Některé druhy loubince, révovníku a révy jsou v České republice pěstovány jako okrasné liány. Žumeny a tetrastigma jsou pěstovány jako pokojové rostliny.
Vin-familien (Vitaceae) er en lille familie, som efter de nyeste revisioner (2003) er placeret i Vin-ordenen (Vitales).
Beskrevne slægter[1]
Weinrebengewächse (Vitaceae) bilden die einzige Familie der Ordnung der Vitales innerhalb der Rosiden, es sind Bedecktsamige Pflanzen (Magnoliopsida). Die etwa 16 Gattungen mit etwa 950 Arten (Stand 2018) gedeihen hauptsächlich in tropischen bis subtropischen Gebieten.[1] Einige Arten sind als Zier- oder Nutzpflanzen bekannt.
Alle Arten sind ausdauernde Pflanzen. Sie gedeihen entweder immergrüne oder sommergrüne Klettersträucher und Lianen, meist mit Wickelranken; oder es sind Sträucher oder sukkulente Pflanzen.
Die Laubblätter sind wechselständig und zweizeilig angeordnet. Die Blattspreiten sind einfach, handförmig gelappt oder zusammengesetzt. Die Blätter sind auf der Unterseite meist filzig oder spinnwebig behaart, diese Deckhaare bestehen aus abgestorbenen Zellen. Auf den Adern sind häufig lebende, ein- oder mehrzellige Trichome vorhanden. Die Blattränder können gezähnt sein. Sie besitzen schnell vergängliche Nebenblätter.
Die Blüten stehen nie einzeln, sondern immer in, oft kompliziert verzweigten, Blütenständen: im Grundaufbau Rispen oder Trugdolden (botanisch gesehen sind es also keine Trauben!), die in den Achsen der Laubblätter entstehen. Unter den Blütenstielen sind immer kleine Hochblätter.
Die zwittrigen oder eingeschlechtigen Blüten sind radiärsymmetrisch und sind vier- oder fünfzählig (selten bis siebenzählig). Die Arten können ein- (monözisch) oder zweihäusig (diözisch) sein. Es ist nur ein Kreis mit je vier oder fünf (bis sieben) Staubblättern vorhanden. Meist aus zwei Fruchtblättern bildet sich der oberständige Fruchtknoten. Es ist ein, meist becher- bis napfförmiger, Diskus vorhanden, das ist eine Scheibe aus nektarabsondernden Drüsen.
Die grundsätzliche Blütenformel ist: ⋆ K 4 − 5 C 4 − 5 A 4 − 5 G ( 2 ) _ {displaystyle star K_{4-5};C_{4-5};A_{4-5};G_{underline {(2)}}} , davon gibt es bei einzelnen Taxa Abweichungen.
Es werden meist weichfleischige Beeren, mit zwei, selten drei bis acht Fächern, gebildet. In jedem Fach sind zwei oder ein Same, mit harter Schale.
Die Familie Vitaceae wurde 1789 durch Antoine-Laurent de Jussieu in Genera Plantarum, Seite 267[2] unter dem Namen „Vites“ aufgestellt. Typusgattung ist Vitis L.[3] Synonyme für Vitaceae Juss. sind: Ampelopsidaceae Kostel., Cissaceae Drejer, Leeaceae Dumort. nom. cons., Pterisanthaceae J.Agardh.[4]
Damit die Familie Vitaceae monophyletisch ist, wurden die Arten der Familie Leeaceae Dumort. als Unterfamilie Leeoideae Burmeister in die Familie Vitaceae Juss. gestellt.[5][1] Die wurde in APG IV bestätigt. Dort wird auch die Familie Vitaceae s. l. als einzige Familie der Ordnung Vitales bestätigt.[6][7] Doch bei einigen Autoren als eigenständige Familien Leeaceae und Vitaceae in der Ordnung Vitales geführt.
Die Familie der Weinrebengewächse (Vitaceae) enthält je nach Autor 14 bis 16 Gattungen[4] mit 850 bis 960 Arten:[8][1]
Durch Wen et al. 2015 wurden aus Cayratia die beiden Gattungen Causonis sowie Afrocayratia ausgegliedert.[9] Nekemias wurde aus Ampelopsis ausgegliedert.[10][9]
Die Familie Vitaceae s. l. wird in zwei Unterfamilien Leeoideae sowie Vitoideae gegliedert. Die Unterfamilie Vitoideae kann man in die fünf Tribus Ampelopsideae J.Wen & Z.L.Nie, Cisseae Rchb., Cayratieae J.Wen & L.M.Lu, Parthenocisseae J.Wen & Z.D.Chen und Viteae Dumort. gliedern:[1][7]
Weinrebengewächse (Vitaceae) bilden die einzige Familie der Ordnung der Vitales innerhalb der Rosiden, es sind Bedecktsamige Pflanzen (Magnoliopsida). Die etwa 16 Gattungen mit etwa 950 Arten (Stand 2018) gedeihen hauptsächlich in tropischen bis subtropischen Gebieten. Einige Arten sind als Zier- oder Nutzpflanzen bekannt.
Phô-tô-kho (Vitaceae)
Vitaceae je porodica dvokotiledonskih cvjetnica, sa 14 rodova i oko 910 poznatih vrsta,[1] uključujući vinovu lozu i Parthenocissus quinquefolia.
Naziv je izveden iz tipskog roda Vitis, a ponekad se pojavljuje kao Vitidaceae, ali Vitaceae je sačuvano ime i zato ima prednost i nad Vitidaceae i nad drugim imenom koje se ponekad nalazi u starijoj literaturi, Ampelidaceae. U sistemu APG III (2009) nadalje porodiva je smještena po vlastitom redoslijedu, u Vitales. Molekularnofilogenetička studija postavlja Vitales kao najosnovniji kladus u Roside.[2]
U Cronquistovom sistemu, porodica je smještena blizu Rhamnaceae u redu Rhamnales.
Većina vrsta ima 38 hromosoma (n = 19), ali i 40 (n = 20) u podrodu Muscadinia, dok Ampelocissus, Parthenocissus i Ampelopsis također imaju 40 hromosoma (n = 20), a Cissus ima 24 hromosoma (n = 12)
Porodica je ekonomski važna jer su bobice vrsta roda Vitis, poznata kao grožđe, važna voćna kultura i, kada fermentira, proizvodi vino.
Vrste roda Tetrastigma služe kao domaćini u parazitskoj biljci u porodici Rafflesiaceae.
Leea, ponekad klasificirana u vlastitu porodicu, Leeaceae, uključena je u Vitaceae prema APG IV (2016) i web-lokacija Angiosperm Phylogeny
The Vitaceae are a faumily o dicotyledonous flouerin plants, wi 14 genera an ca 910 kent species,[1] includin the grapevine an Virginie creeper.
Vitales san en kategorii faan bloosenplaanten mä man ian famile Vitaceae.
Vitales san en kategorii faan bloosenplaanten mä man ian famile Vitaceae.
Vitaceae je porodica dvokotiledonskih cvjetnica, sa 14 rodova i oko 910 poznatih vrsta, uključujući vinovu lozu i Parthenocissus quinquefolia.
Naziv je izveden iz tipskog roda Vitis, a ponekad se pojavljuje kao Vitidaceae, ali Vitaceae je sačuvano ime i zato ima prednost i nad Vitidaceae i nad drugim imenom koje se ponekad nalazi u starijoj literaturi, Ampelidaceae. U sistemu APG III (2009) nadalje porodiva je smještena po vlastitom redoslijedu, u Vitales. Molekularnofilogenetička studija postavlja Vitales kao najosnovniji kladus u Roside.
U Cronquistovom sistemu, porodica je smještena blizu Rhamnaceae u redu Rhamnales.
Većina vrsta ima 38 hromosoma (n = 19), ali i 40 (n = 20) u podrodu Muscadinia, dok Ampelocissus, Parthenocissus i Ampelopsis također imaju 40 hromosoma (n = 20), a Cissus ima 24 hromosoma (n = 12)
Porodica je ekonomski važna jer su bobice vrsta roda Vitis, poznata kao grožđe, važna voćna kultura i, kada fermentira, proizvodi vino.
Vrste roda Tetrastigma služe kao domaćini u parazitskoj biljci u porodici Rafflesiaceae.
Leea, ponekad klasificirana u vlastitu porodicu, Leeaceae, uključena je u Vitaceae prema APG IV (2016) i web-lokacija Angiosperm Phylogeny
The Vitaceae are a faumily o dicotyledonous flouerin plants, wi 14 genera an ca 910 kent species, includin the grapevine an Virginie creeper.
D'Wäiriefplanzen (Vitaceae) ass déi eenzeg Famill aus der Uerdnung vun de Vitales.
D'Wäiriefplanzen (Vitaceae) ass déi eenzeg Famill aus der Uerdnung vun de Vitales.
Вінаградавыя (Vitaceae) — сямейства кветкавых расьлінаў, якое зьмяшчае каля 14 родаў і 910 відаў[1]. Гэта адзінае сямейства ў парадку вінаградакветных.
Ліяны, зрэдка дрэвы. Лісьце чарговае, простае або складанае. Кветкі ў суквецьці; чашалісьцікаў 4–5(9); пялёсткаў (3)4–5(9); тычачкаў (3)4–5(9). Плод — ягада. Насеньне — 1–4 на плод[2].
Распаўсюджаныя пераважна ў трапічных і субтрапічных рэгіёнах сьвету зь некалькімі родамі ва ўмераных рэгіёнах[2].
Вінаградавыя (Vitaceae) — сямейства кветкавых расьлінаў, якое зьмяшчае каля 14 родаў і 910 відаў. Гэта адзінае сямейства ў парадку вінаградакветных.
Жүзүмдөр (лат. Vitaceae) — эки үлүштүүлөр классындагы өсүмдүк тукуму. Көбүнчө сөңгөктүү жана жармашып өсүүчү бадал. Негизинен мелүүн жана жылуу зоналарда таралган. Тамыры түптүү, сабагы жоон, кыска. Жалбырактары жөнөкөй же татаал, түрдүү формада, сабакта кезектешип же туташ жайгашкан. Гүлү майда, туура түзүлүштүү, 4-5 мүчөлүү, бир же эки жыныстуу, бир же эки үйлүү. Мөмөсү ширелүү же кургак жемиш. Кайчылаш (анемофилия, энтомофилия) же өзүн-өзү чаңдаштырат (клейстогалия да кездешет). Жер жүзүндө 700дөй түрү белгилүү. Жүзүмдөрдүн Cissus уруусунун 350 түрү субтропик жана тропик кеңдигиндеги токойдо, өзөндүү жерде, тоонун күнгөй бетинде өсөт. КМШ өлкөлөрүндө 3 уруусунун 15 түрү тараган. Кыргызстанда Жүзүмдөрдүн 3 түрү кезигет. Алардан узун акмат жүзүмү Кыргызстандын Кызыл китебине катталган. Көбү кооздук үчүн жана жашыл тосмо катары өстүрүлөт.
Жүзүмдөр (лат. Vitaceae) — эки үлүштүүлөр классындагы өсүмдүк тукуму. Көбүнчө сөңгөктүү жана жармашып өсүүчү бадал. Негизинен мелүүн жана жылуу зоналарда таралган. Тамыры түптүү, сабагы жоон, кыска. Жалбырактары жөнөкөй же татаал, түрдүү формада, сабакта кезектешип же туташ жайгашкан. Гүлү майда, туура түзүлүштүү, 4-5 мүчөлүү, бир же эки жыныстуу, бир же эки үйлүү. Мөмөсү ширелүү же кургак жемиш. Кайчылаш (анемофилия, энтомофилия) же өзүн-өзү чаңдаштырат (клейстогалия да кездешет). Жер жүзүндө 700дөй түрү белгилүү. Жүзүмдөрдүн Cissus уруусунун 350 түрү субтропик жана тропик кеңдигиндеги токойдо, өзөндүү жерде, тоонун күнгөй бетинде өсөт. КМШ өлкөлөрүндө 3 уруусунун 15 түрү тараган. Кыргызстанда Жүзүмдөрдүн 3 түрү кезигет. Алардан узун акмат жүзүмү Кыргызстандын Кызыл китебине катталган. Көбү кооздук үчүн жана жашыл тосмо катары өстүрүлөт.
Лози (науч. Vitaceae) — фамилија дикотиледонски цветни растенија каде спаѓаат виновата и петолисната лоза. Го носи името на типскиот род лоза (Vitis).
Сродноста помеѓу членовите не е јасна, а самата фамилија нема блиски сродници. Во Кронквистовиот систем, фамилијата е сместена близу до Крушини (Rhamnaceae) во редот Крушиновидни (Rhamnales). Припаѓа на кладот розиди, но Групата за истражување на филогенијата на скриеносемените растенија (APG) не ја класификува во ниеден ред. APG III (2009) ги сместува Лозите во свој сопствен ред наречен лозовидни (Vitales). Филогенетските анализи ги поддржуваат Лозивидните како сродни на сите други розиди.[2]
Видовите од родот лоза (Vitis) имаат по 38 хромозоми (n=19), со исклучок на подродот Muscadinia, кој има 40 (n=20). Родовите Ampelocissus, Parthenocissus и Ampelopsis исто така имаат по 40 хромозоми (n=20), додека Cissus има 24 (n=12).
Фамилијата има стопанско значење поради видовите на лози (Vitis) од кои се добива грозје и се прави вино.
Видовите од родот тетрастигма (Tetrastigma) се домаќини на паразитските растенија од фамилијата рафлезии (Rafflesiaceae).
Мрежата за истражување на фило филогенијата на скриеносемениците и APG, во Лози го вбројуваат родот Leea.
Лозници во Усје
Винови Лози во село Василево
Лозници во Усје
Лозја на зајдисонце во село Раштак
Лозови насади во село Раштак
Лози (науч. Vitaceae) — фамилија дикотиледонски цветни растенија каде спаѓаат виновата и петолисната лоза. Го носи името на типскиот род лоза (Vitis).
Сродноста помеѓу членовите не е јасна, а самата фамилија нема блиски сродници. Во Кронквистовиот систем, фамилијата е сместена близу до Крушини (Rhamnaceae) во редот Крушиновидни (Rhamnales). Припаѓа на кладот розиди, но Групата за истражување на филогенијата на скриеносемените растенија (APG) не ја класификува во ниеден ред. APG III (2009) ги сместува Лозите во свој сопствен ред наречен лозовидни (Vitales). Филогенетските анализи ги поддржуваат Лозивидните како сродни на сите други розиди.
Видовите од родот лоза (Vitis) имаат по 38 хромозоми (n=19), со исклучок на подродот Muscadinia, кој има 40 (n=20). Родовите Ampelocissus, Parthenocissus и Ampelopsis исто така имаат по 40 хромозоми (n=20), додека Cissus има 24 (n=12).
Фамилијата има стопанско значење поради видовите на лози (Vitis) од кои се добива грозје и се прави вино.
Видовите од родот тетрастигма (Tetrastigma) се домаќини на паразитските растенија од фамилијата рафлезии (Rafflesiaceae).
Мрежата за истражување на фило филогенијата на скриеносемениците и APG, во Лози го вбројуваат родот Leea.
वाइटेसिए (Vitaceae) सपुष्पक द्विबीजपत्री वनस्पतियों का एक जीववैज्ञानिक कुल है, जिसमें १४ वंश और अनुमानित ९१० जातियाँ आती हैं, जिनमें अंगूरबेल शामिल है। कुल का नाम वाइटिस वंश से उत्पन्न हुआ है। सन् २००९ से वाइटेसिए कुल को अकेले अपने अलग वाइटालेस (Vitales) जीववैज्ञानिक गण में श्रेणीकृत करा गया है।[1]
वाइटेसिए से मिलती-जुलती आकृति रखने वाले इण्डोवाइटिस चितालेयाए (Indovitis chitaleyae) नामक जाति के बीच मध्य भारत में दक्कन पठार क्षेत्र में मिले हैं। यह ६.६ करोड़ वर्ष पुराने जीवाश्म (फ़ॉसिल) क्रिटेशस कल्प के अन्त में पाए गए हैं और अंगूर कुल के सबसे पुराने ज्ञात जिवाश्म हैं। आधुनिक वाइटिस वंश की जातियों की भांति इनमें भी हर फल में ४ से ६ बीज हैं।[2]
वाइटेसिए (Vitaceae) सपुष्पक द्विबीजपत्री वनस्पतियों का एक जीववैज्ञानिक कुल है, जिसमें १४ वंश और अनुमानित ९१० जातियाँ आती हैं, जिनमें अंगूरबेल शामिल है। कुल का नाम वाइटिस वंश से उत्पन्न हुआ है। सन् २००९ से वाइटेसिए कुल को अकेले अपने अलग वाइटालेस (Vitales) जीववैज्ञानिक गण में श्रेणीकृत करा गया है।
వైటేసి (ఆంగ్లం: Vitaceae) పుష్పించే మొక్కలలో ద్రాక్ష కుటుంబం. దీన్ని కొన్నిసార్లు వైటిడేసి )Vitidaceae) అని కూడా పిలుస్తారు.
ఇవి ద్విదళబీజాలకు చెందినవి. దీని పేరు వైటిస్ (Vitis) ప్రజాతి మూలంగా వచ్చినది.
The relationships of Vitaceae are unclear and the family does not appear to have any close relatives. In the Cronquist system, the family was placed near the family Rhamnaceae in order Rhamnales. The family was placed in the Rosid clade, but not classified in an order, by the Angiosperm Phylogeny Group (APG). APG III (2009) places Vitaceae in its own order, Vitales. Phylogenetic analyses support Vitaceae as the sister-group to all other rosids (Jansen et al. 2006).
Most Vitis species have 38 chromosomes (n=19), but 40 (n=20) in subgenus Muscadinia, while Ampelocissus, Parthenocissus, and Ampelopsis also have 40 chromosomes (n=20) and Cissus has 24 chromosomes (n=12).
The family is economically important as grapes (Vitis species) are an important fruit crop and, when fermented, produce wine.
Species of the genus Tetrastigma serve as hosts to parasitic plants in the family Rafflesiaceae.
Leea, sometimes classified in its own family, Leeaceae, is included in Vitaceae by the APG and the Angiosperm Phylogeny Web.
వైటేసి (ఆంగ్లం: Vitaceae) పుష్పించే మొక్కలలో ద్రాక్ష కుటుంబం. దీన్ని కొన్నిసార్లు వైటిడేసి )Vitidaceae) అని కూడా పిలుస్తారు.
ఇవి ద్విదళబీజాలకు చెందినవి. దీని పేరు వైటిస్ (Vitis) ప్రజాతి మూలంగా వచ్చినది.
The relationships of Vitaceae are unclear and the family does not appear to have any close relatives. In the Cronquist system, the family was placed near the family Rhamnaceae in order Rhamnales. The family was placed in the Rosid clade, but not classified in an order, by the Angiosperm Phylogeny Group (APG). APG III (2009) places Vitaceae in its own order, Vitales. Phylogenetic analyses support Vitaceae as the sister-group to all other rosids (Jansen et al. 2006).
Most Vitis species have 38 chromosomes (n=19), but 40 (n=20) in subgenus Muscadinia, while Ampelocissus, Parthenocissus, and Ampelopsis also have 40 chromosomes (n=20) and Cissus has 24 chromosomes (n=12).
The family is economically important as grapes (Vitis species) are an important fruit crop and, when fermented, produce wine.
Species of the genus Tetrastigma serve as hosts to parasitic plants in the family Rafflesiaceae.
Leea, sometimes classified in its own family, Leeaceae, is included in Vitaceae by the APG and the Angiosperm Phylogeny Web.
Le Vitacee (Vitaceae Juss.) le è na famejade piante de 'l orden Rhamnales, quasi tute ranpeganti.
Al sistema Cronquist al met la fameja de le Vitaceae 'te 'l orden Rhamnales, ma 'l Angiosperm Phylogeny Group (APG) al la atrubuiss a 'l clade Rosidi.
La comprende na quindesina de generi e oltre 700 specie:
La classificažion AGP la include inte sta fameja anca al genere Leea, che al sistema Cronquist al considera inveže inte na fameja a sè stante (Leeaceae).
The Vitaceae are a family of flowering plants, with 14 genera and around 910 known species,[1] including common plants such as grapevines (Vitis spp.) and Virginia creeper (Parthenocissus quinquefolia). The family name is derived from the genus Vitis.
Most Vitis species have 38 chromosomes (n=19), but 40 (n=20) in subgenus Muscadinia, while Ampelocissus, Parthenocissus, and Ampelopsis also have 40 chromosomes (n=20) and Cissus has 24 chromosomes (n=12).
The family is economically important as the berries of Vitis species, commonly known as grapes, are an important fruit crop and, when fermented, produce wine.
Species of the genus Tetrastigma serve as hosts to parasitic plants in the family Rafflesiaceae.
The name sometimes appears as Vitidaceae, but Vitaceae is a conserved name and therefore has priority over both Vitidaceae and another name sometimes found in the older literature, Ampelidaceae. In the APG III system (2009) onwards, the family is placed in its own order, Vitales. Molecular phylogenetic studies place the Vitales as the most basal clade in the rosids.[2] In the Cronquist system, the family was placed near the family Rhamnaceae in order Rhamnales.
Plants of the World Online currently includes the following genera, placed in two subfamilies:
Five tribes are now recognised in this subfamily:[3]
Well preserved-fruits of Indovitis chitaleyae containing seeds with similar morphology to the Vitaceae have been recovered from Late Cretaceous Deccan Intertrappean beds of several sites in central India. These fruits and their dispersed seeds found in the same sediments, about 66 million years old, represent the oldest known fossils of the grape family. The fossil fruits containing 4 to 6 seeds are very similar to extant Vitis.[4]
The Vitaceae are a family of flowering plants, with 14 genera and around 910 known species, including common plants such as grapevines (Vitis spp.) and Virginia creeper (Parthenocissus quinquefolia). The family name is derived from the genus Vitis.
Most Vitis species have 38 chromosomes (n=19), but 40 (n=20) in subgenus Muscadinia, while Ampelocissus, Parthenocissus, and Ampelopsis also have 40 chromosomes (n=20) and Cissus has 24 chromosomes (n=12).
The family is economically important as the berries of Vitis species, commonly known as grapes, are an important fruit crop and, when fermented, produce wine.
Species of the genus Tetrastigma serve as hosts to parasitic plants in the family Rafflesiaceae.
La vitacoj (Vitaceae) estas insekto- kaj mempolenitaj plantoj kun ligneca tigo. La folioj ĝenerale entranĉitaj, kontraŭ tiuj kreskas ĉiroj aŭ infloreskoj. La korolo estas reduktita, la bero estas multgrajna.
Floroformulo: Ka3-7Ko3-7A37G(1-8) ovario supre staranta.
La vincela vito (Vitis vinifera) estas kulturata jam 6-8000 jarojn. Ties praplanto estas verŝajne la Vitus sylvestris. La familio havas ĉ. 50 speciojn kun 3 gravaj kulturitaj areoj.
Oni plimultigas ilin per vegetativaj metodoj (vergoj)
Las vitáceas (Vitaceae) son una familia de plantas leñosas, principalmente lianas provistas de zarcillos opositifolios. Hojas alternas generalmente palmatilobuladas o palmaticompuestas. Flores pequeñas, hermafroditas o dioicas, actinomorfas, pentámeras o tetrámeras; cáliz gamosétalo, poco desarrollado; corola de pétalos libres o concrescentes por su parte superior, caduca; ovario súpero, con 2 óvulos por lóculo. Inflorescencias diversas, generalmente paniculiformes. Frutos en bayas. Existen unas 600 especies, la mayoría de países cálidos.
Las vitáceas (Vitaceae) son una familia de plantas leñosas, principalmente lianas provistas de zarcillos opositifolios. Hojas alternas generalmente palmatilobuladas o palmaticompuestas. Flores pequeñas, hermafroditas o dioicas, actinomorfas, pentámeras o tetrámeras; cáliz gamosétalo, poco desarrollado; corola de pétalos libres o concrescentes por su parte superior, caduca; ovario súpero, con 2 óvulos por lóculo. Inflorescencias diversas, generalmente paniculiformes. Frutos en bayas. Existen unas 600 especies, la mayoría de países cálidos.
Viinapuulised (Vitaceae) on õistaimede sugukond türnpuulaadsete seltsist.
Eestis ei kasva sellesse sugukonda kuuluvaid pärismaiseid taimeliike.
Viinapuulised (Vitaceae) on õistaimede sugukond türnpuulaadsete seltsist.
Eestis ei kasva sellesse sugukonda kuuluvaid pärismaiseid taimeliike.
Vitaceae, (latinetik “Vitis” euskaraz "Mahatsondoa") landare loredunen familia bat da. 15 genero eta 700 espezie dauzka. Klima tropikaletan eta epeletan bizi dira.
Vitaceae gehienak igokariak dira baina zuhaixka , eta belarkara bakan batzuk ere egon.
Vitaceae, (latinetik “Vitis” euskaraz "Mahatsondoa") landare loredunen familia bat da. 15 genero eta 700 espezie dauzka. Klima tropikaletan eta epeletan bizi dira.
Viiniköynnöskasvit (Vitaceae) on kasviheimo. Siihen kuuluu enimmäkseen köynnöksiä mutta myös joitakin varpuja ja muutamia ruohovartisia kasveja. Heimon suvuista viiniköynnöksiä kasvatetaan hedelmiensä takia, kissuksia ja villiviinejä koristekasveina.[2]
Viiniköynnöskasvit ovat usein köynnöksiä, joilla on yleensä lehtiä vastapäätä sijaitsevat kärhet ja kukinnot. Varsien nivelet ovat usein turvonneita, ja varret ovat usein korkkihuokosellisia ja hilseileviä. Uudet haarat kasvavat edellisvuoden versoihin. Lehdet ovat sormilehdykkäisiä, -liuskaisia tai yksinkertaisia ja kourasuonisia, hammaslaitaisia; korvakkeet varisevat pian. Kukinto on terminaalinen, viuhkomainen. Kukat ovat pieniä, 3-7-lukuisia, ja niissä on yhdislehtinen verhiö. Heteitä ja terälehtiä on yhtä monta ja ne sijaitsevat kohdakkain. Sikiäin on tavallisesti kahdesta emilehdestä muodostunut ja ainakin kärjestään yksilokeroinen, luotti pallomainen ja enemmän tai vähemmän vartaloton. Siemenaiheita sikiäimessä on tavallisesti neljä. Hedelmä on marja; siementen endospermi on usein kirjava ja näkyy poikkileikkauksessa T:n muotoisena.[3]
Viiniköynnöskasvien heimo kasvaa kaikkialla tropiikissa ja osin (lämpimän)lauhkeassa vyöhykkeessä.[4]
Viiniköynnöskasvisukuja on 14 ja lajeja 850, ja ne jaetaan kahdeksi alaheimoksi.[5]
Leeoideae-alaheimossa on vain 34-lajinen leeojen suku (Leea), johon kuuluu ruohoja, pensaita ja puita. Niiden lehdet sijaitsevat kierteisesti ja ovat kahteen kertaan lehdykkäisiä, hammaslaitaisia ja korvakkeellisia; korvakkeet sijaitsevat tuppimaisesti lehtiruodin laidassa. Kukassa on tyvestään yhdislehtinen teriö, johon heteet ovat tyvestään kasvaneet yhteen; teriötorvessa on heteiden lomassa joutohedemäisiä tai mesirauhasina toimivia liuskoja. Sikiäin koostuu kolmesta tai harvemmin neljästä yhteen kasvaneesta emilehdestä ja on joskus puoleksi kehänalainen. Leeat kasvavat enimmäkseen Etu- ja Taka-Intiassa, muutama laji Afrikassa ja Madagaskarissa.[6]
Vitoideae-alaheimoon kuuluu enimmäkseen liaaneja, jotka kiipeilevät lehtivastaisten, kärhiksi muuntuneiden varsien avulla, mutta myös tukevarunkoisia puita ja ruohoja; joidenkin lajien juuristo on turvonnut. Lehdet sijaitsevat vastakkaisesti, kierteisesti tai kahdessa rivissä, ja ovat tavallisesti sormilehdykkäisiä, harvoin yksinkertaisia tai parilehdykkäisiä; lehdykät ovat sahalaitaisia. Korvakkeet ovat toisinaan kasvaneet yhteen. Kukinto sijaitsee tavallisesti lehtivastaisesti, harvemmin verson päässä terminaalisesti. Kukan mesiäinen sijaitsee sikiäimen pinnalla ja sen liuskat vuorottelevat heteiden kanssa; toisinaan mesiäinen on rengasmainen, ja joskus se puuttuu. Sikiäin on kahden yhteenkasvaneen emilehden muodostama. Alaheimossa on 14 sukua ja 825 lajia, jotka kasvavat tropiikissa ja (lämpimän)lauhkeilla alueilla. Runsaslajisimmat suvut ovat kissukset (Cissus, 350 lajia), pulskiot (Cyphostemma, 150 lajia), Ampelocissus (100 lajia), kastanjaviinit (Tetrastigma, 95 lajia), viiniköynnökset (Vitis, 65 lajia) ja Cayratia (65 lajia). [7]
Viiniköynnöskasveihin kuuluu 15 sukua: [8] [9]
Viiniköynnöskasvit (Vitaceae) on kasviheimo. Siihen kuuluu enimmäkseen köynnöksiä mutta myös joitakin varpuja ja muutamia ruohovartisia kasveja. Heimon suvuista viiniköynnöksiä kasvatetaan hedelmiensä takia, kissuksia ja villiviinejä koristekasveina.
Les Vitacées (Vitaceae) sont une famille de plantes dicotylédones comprenant 700 espèces réparties en 17 genres. Ce sont principalement des lianes ou des arbrisseaux, parfois des plantes herbacées ou succulentes, des régions au climat tempéré ou de type méditerranéen.
Les variétés les plus connues de cette famille sont les vignes domestiques du genre Vitis (essentiellement celles de l'espèce Vitis vinifera) ainsi que les vignes-vierges des genres Parthenocissus et Ampelopsis.
Le nom vient du genre type Vitis, qui, selon Fournier, est le nom latin ancien de la vigne, primitivement « plante à vrille », sans rapport étymologique avec vinum, vin[1]. Une autre source affirme que Vitis est le nom latin d'une vigne, dont le nom dériverait de weytis proto-indo-européen, mot désignant quelque chose qui s'enroule, plie ou tourne[2].
Le mot Vitis a été historiquement utilisé pour désigner beaucoup de plantes n'ayant aucun lien taxonomique avec le Vitis sensu stricto, notamment Vaccinium (Ericaceae)[3].
La classification phylogénétique APG II (2003) rattache cette famille directement à la base des Rosidées et y inclut les 70 espèces du genre Leea anciennement placées dans les Leeaceae. Le Angiosperm Phylogeny Website [21 janvier 2008] place cette famille dans l'ordre Vitales, choix confirmé par classification phylogénétique APG III (2009).
Selon Angiosperm Phylogeny Website (4 mai 2010)[4] :
Selon DELTA Angio (4 mai 2010)[6] :
Les Vitacées (Vitaceae) sont une famille de plantes dicotylédones comprenant 700 espèces réparties en 17 genres. Ce sont principalement des lianes ou des arbrisseaux, parfois des plantes herbacées ou succulentes, des régions au climat tempéré ou de type méditerranéen.
Les variétés les plus connues de cette famille sont les vignes domestiques du genre Vitis (essentiellement celles de l'espèce Vitis vinifera) ainsi que les vignes-vierges des genres Parthenocissus et Ampelopsis.
Lozolike (lat. Vitales), biljni red dvosupnica (Magnoliopsida) kojemu pripada jedino porodica lozovke (Vitaceae) sa 16 rodova i 985 priznatih vrsta. Porodicu je Cronquist pripisivao redu Rhamnales i podrazredu Rosidae a Takhtajan nadredu Vitanae, gdje je sa porodicom Leeaceae (danas Leeoideae) činila red Vitales.
Najvažniji rod Vitis čini vrsta Vitis vinifera sa dvije podvrste, Vitis vinifera var. multiloba i Vitis vinifera var. palmata.
Takozvana podvrsta Vitis vinifera subsp. sylvestris, sinonim je za V. vinifera.
Lozolike (lat. Vitales), biljni red dvosupnica (Magnoliopsida) kojemu pripada jedino porodica lozovke (Vitaceae) sa 16 rodova i 985 priznatih vrsta. Porodicu je Cronquist pripisivao redu Rhamnales i podrazredu Rosidae a Takhtajan nadredu Vitanae, gdje je sa porodicom Leeaceae (danas Leeoideae) činila red Vitales.
Najvažniji rod Vitis čini vrsta Vitis vinifera sa dvije podvrste, Vitis vinifera var. multiloba i Vitis vinifera var. palmata.
Takozvana podvrsta Vitis vinifera subsp. sylvestris, sinonim je za V. vinifera.
Winowe rostliny (Vitaceae) je jenička swójba znutřka porjada Vitales symjencowych rostlinow (Spermatophytina).
Vitales su najbóle bazalny porjad Rosidow a Sotroska skupina klady z Eurosidow I a Eurosidow II.[1]
K swójbje winowych rostlinow (Vitaceae) słuša 16 rodow z 850 družinami [2]:
Winowe rostliny (Vitaceae) je jenička swójba znutřka porjada Vitales symjencowych rostlinow (Spermatophytina).
Vitaceae atau Vitidaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut sistem klasifikasi APG II suku ini termasuk ke dalam klad Rosidae, dikotil sejati inti atau core Eudikotil, dan dikotil sejati atau Eudikotil tetapi tidak dimasukkan ke dalam bangsa apa pun. Penelitian lanjutan dari Jansen et al. (2006)[1] menegaskan posisi Vitaceae sebagai kerabat Rosidae, tetapi bukan bagiannya, sehingga versi revisi yang tercantum dalam Angiosperm Phylogeny Website menempatkannya dalam bangsa tersendiri, Vitales.[2].
Anggota yang paling dikenal orang adalah anggur (Vitis). Tetrastigma adalah inang bagi padma parasit, Rafflesia. Berikut ini adalah marga yang tergabung di dalam suku ini:
Vitaceae atau Vitidaceae adalah salah satu suku anggota tumbuhan berbunga. Menurut sistem klasifikasi APG II suku ini termasuk ke dalam klad Rosidae, dikotil sejati inti atau core Eudikotil, dan dikotil sejati atau Eudikotil tetapi tidak dimasukkan ke dalam bangsa apa pun. Penelitian lanjutan dari Jansen et al. (2006) menegaskan posisi Vitaceae sebagai kerabat Rosidae, tetapi bukan bagiannya, sehingga versi revisi yang tercantum dalam Angiosperm Phylogeny Website menempatkannya dalam bangsa tersendiri, Vitales..
Anggota yang paling dikenal orang adalah anggur (Vitis). Tetrastigma adalah inang bagi padma parasit, Rafflesia. Berikut ini adalah marga yang tergabung di dalam suku ini:
Acareosperma Ampelocissus Ampelopsis Cayratia Cissus Clematicissus Cyphostemma Leea Nothocissus Parthenocissus Pterisanthes Pterocissus Rhoicissus Tetrastigma Vitis - anggur YuaLe Vitacee (Vitaceae Juss., 1789) sono una famiglia di piante angiosperme eudicotiledoni quasi tutte rampicanti, l'unica appartenente all'ordine Vitales.[1] Appartiene a questa famiglia la vite comune (Vitis vinifera).
Le specie del genere Tetrastigma rappresentano le piante ospiti delle grandi Rafflesie.
La classificazione APG IV attribuisce Vitaceae ad un proprio ordine Vitales nel clade Eudicotiledoni centrali (core eudicots).[1]
Comprende 17 generi e oltre 700 specie:[2]
Il sistema Cronquist collocava invece la famiglia delle Vitaceae nell'ordine Rhamnales e classificava il genere Leea in una famiglia a sé stante (Leeaceae).[3]
Le Vitacee (Vitaceae Juss., 1789) sono una famiglia di piante angiosperme eudicotiledoni quasi tutte rampicanti, l'unica appartenente all'ordine Vitales. Appartiene a questa famiglia la vite comune (Vitis vinifera).
Le specie del genere Tetrastigma rappresentano le piante ospiti delle grandi Rafflesie.
Vitaceae sunt familia plantarum florentium ordinis Vitalium, Vitem viniferam et Parthenocissum quinquefoliam comprehendens. Nomen familiae ex genere Vite ducitur.
Vitaceae sunt familia plantarum florentium ordinis Vitalium, Vitem viniferam et Parthenocissum quinquefoliam comprehendens. Nomen familiae ex genere Vite ducitur.
Vynmediniai (Vitaceae) – magnolijūnų (Magnoliophyta) šeima, kuriai priklauso daugiamečiai, ūsais laipiojantieji augalai. Lapai įvairūs. Vaisius – uoga.
Šeimoje apie 700 rūšių, kurių dauguma auga tropikuose ir subtropikuose. Lietuvoje auga šių genčių augalai:
De wijnstokfamilie (Vitaceae) is een plantenfamilie. Het zijn meestal lianen, maar ook kruidachtige planten en struiken. De familie komt overal in de tropen voor, maar ook in (warmere) gematigde streken.
De bekendste soort is de wijnstok (Vitis vinifera), vanwege de druiven. Deze soort is ook in Nederland in cultuur en komt soms verwilderd voor.
Het gaat om een middelgrote familie van honderden soorten. Een lijst van geslachten:
De wijnstokfamilie werd in het Cronquist-systeem (1981) ondergebracht in de orde Rhamnales. In het APG II-systeem (2003) is de familie niet in een orde geplaatst. De APWebsite en de 23e druk van de Heukels plaatsen de familie in de orde Vitales
Vroeger werd ook wel de spelling Vitidaceae gebruikt; ook is wel Ampelidaceae gebruikt.
De wijnstokfamilie (Vitaceae) is een plantenfamilie. Het zijn meestal lianen, maar ook kruidachtige planten en struiken. De familie komt overal in de tropen voor, maar ook in (warmere) gematigde streken.
De bekendste soort is de wijnstok (Vitis vinifera), vanwege de druiven. Deze soort is ook in Nederland in cultuur en komt soms verwilderd voor.
Het gaat om een middelgrote familie van honderden soorten. Een lijst van geslachten:
Acareosperma, Ampelocissus, Ampelopsis, Cayratia, Cissus, Clematicissus, Cyphostemma, Leea, Nothocissus, Parthenocissus, Pterisanthes, Pterocissus, Rhoicissus, Tetrastigma, Vitis, YuaDe wijnstokfamilie werd in het Cronquist-systeem (1981) ondergebracht in de orde Rhamnales. In het APG II-systeem (2003) is de familie niet in een orde geplaatst. De APWebsite en de 23e druk van de Heukels plaatsen de familie in de orde Vitales
Vroeger werd ook wel de spelling Vitidaceae gebruikt; ook is wel Ampelidaceae gebruikt.
Vinfamilien eller vinrankefamilien (Vitaceae) er en plantefamilie av Rosidae med usikker ordensplassering i APG III-systemet (2009) plasseres familien i en egen orden, Vitales, som søstergruppen til alle andre Rosidae.[1]
Familien omfatter ca. 700 arter fordelt på 15 planteslekter. Den økonomisk viktigste arten i familien er ekte vinranke (Vitis vinifera). Vin lages av saften fra denne artens frukter, vindruer. Vinranker omfatter svært mange varianter.
Vinfamilien eller vinrankefamilien (Vitaceae) er en plantefamilie av Rosidae med usikker ordensplassering i APG III-systemet (2009) plasseres familien i en egen orden, Vitales, som søstergruppen til alle andre Rosidae.
Familien omfatter ca. 700 arter fordelt på 15 planteslekter. Den økonomisk viktigste arten i familien er ekte vinranke (Vitis vinifera). Vin lages av saften fra denne artens frukter, vindruer. Vinranker omfatter svært mange varianter.
Winoroślowate (Vitaceae Juss.) – rodzina roślin należąca do rzędu winoroślowców.
Rodzina w ujęciu APweb jest jedynym rodzajem w obrębie monotypowego rzędu winoroślowców Vitales. Dzielona jest na dwie podrodziny, podnoszone w niektórych systemach (np. Reveala z lat 1994-1999 i Takhtajana z roku 1997) do rangi rodziny (Reveal w propozycji klasyfikacji okrytonasiennych z 2007 tak jak APweb łączy obie grupy w obrębie jednej rodziny).
Podrodzina Leeoideae Burmeister (syn. Leeaceae Dumortier)
Podrodzina Viticoideae Eaton – obejmuje 14 rodzajów z 825 gatunkami występującymi na różnych kontynentach w strefie klimatu tropikalnego i umiarkowanego ciepłego[2][3]:
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Vitanae Takht. ex Reveal, rząd winoroślowce (Vitales Reveal), rodzina winoroślowate Vitaceae Juss.[2]. W ujęciu z lat 1994-1999 Reveal oddzielał rodzaj Leea w odrębną rodzinę Leeaceae.
Winoroślowate (Vitaceae Juss.) – rodzina roślin należąca do rzędu winoroślowców.
Vitaceae, a família das videiras, é uma família pertencente à ordem Vitales, que é composta por 15 gêneros e 850 espécies. A família tem distribuição pantropical e também ocorre em áreas de clima temperado.
São usualmente lianas, com gavinhas opostas às folhas. Raramente são pequenas árvores ou ervas suculentas. As flores podem ser hermafroditas, ou de sexos separados. Florescem de novembro a fevereiro com período de maturação dos frutos de dezembro a fevereiro. O fruto é uma baga.
A uva é cultivada desde 4000 a.C. na Síria e no Egito, e desde 2500 a.C na região do mar Egeu. Muitos acreditam que foram os fenícios que introduziram na Grécia, Sicília, Itália, e em regiões como Marselha na França. Conforme a observação de dados arqueológicos, é possível constatar que a uva já existia na França desde 10000 a.C.[1]
Leeales De Candolle - Vitanae Reveal [2]
Vitaceae é composta por 15 gêneros: Ampelocissus, Ampelopsis, Cayratia, Cissus, Clematicissus, Cyphostemma, Leea, Nothocissus, Parthenocissus, Pterisanthes, Pterocissus, Rhoicissus, Tetrastigma, Vitis, e Yua.
A família compreende 15 gêneros de distribuição cosmopolita. Os principais centros de diversidade são a América do Sul e do Norte, África e Sudeste da Ásia. Ocorrem em matas, desertos, savanas, vegetação ribeirinha, ambientes alagados e vegetação de altitude.
O gênero Cissus é o maior da família com cerca de 350 espécies de distribuição pantropical e quase exclusivamente do Hemisfério Sul. Na América do Sul apresenta dois centros de diversidade, na região Amazônica e na Mata Atlântica.
Os membros dessa família podem ser: lianas, lenhosas ou herbáceas e raramente arbustos ou árvores; geralmente monóicas (ou raramente dióicas) apresentam ramos de crescimento simpodial, mesofítico, ou xerofítico, gavinhas (podendo ser ramificadas ou não) quase sempre opostas às folhas e ramos com escamas diminutas.[2]
As plantas dessa família estão amplamente distribuídas de Norte a Sul do Brasil apesar de não ser endêmica no país.
Presentes nos seguintes domínios fitogeográficos: Amazônia, Caatinga, Cerrado, Mata Atlântica, e Pantanal.[3]
Ocorrem também nos seguintes tipos vegetacionais: Vegetação de Área Antrópica, Caatinga (stricto sensu), Campinarana, Campo de Altitude, Campo de Várzea, Campo Limpo, Campo Rupestre, Carrasco, Cerrado (lato sensu), Floresta Ciliar ou Galeria, Floresta de Igapó, Floresta de Terra Firme, Floresta de Várzea, Floresta Estacional Decidual, Floresta Estacional Perenifólia, Floresta Estacional Semidecidual, Floresta Ombrófila, Floresta Ombrófila Mista, Palmeiral, Restinga, Savana Amazônica, Vegetação Sobre Afloramentos Rochosos.[4]
Possui cambio de cortiça; nós tri-pentalacunares, ou multilacunar; tecidos vasculares primários envolvendo um anel de feixes; feixes corticais ausentes, não possui feixes medulares, espessamento secundário desenvolvido a partir de um anel cambial convencional, ou anômalo ocasionalmente via câmbio concêntrico, tetrastigma; raios medulares primários largos (geralmente), ou misturados largos e estreitos.
As folhas são alternas, simples (geralmente), ou compostas; quando composto ternado, ou pinado, ou palmado; estipuladas; pecioladas; lobadas ou não.
Composta por inflorescência cimosa, racemosa, panícula ou tirso, quase sempre opostas às folhas, axilares ou extra-axilares, com ramos e pedicelos subtendidos por brácteas diminutas.
Possuem flores subsésseis, hipóginas, bissexuadas, ou raro funcionalmente unissexuadas, actinomorfas; sépalas 4-5meras unidas; pétalas 4-5meras valvares, unidas pelo ápice em Vitis ou livres entre si, mas coerentes nas margens em caliptra no botão.
Geralmente caducas na antese, ou raro persistentes no fruto; estames polistêmones , opostos às pétalas, livres entre si, anteras bitecas; disco nectarífero ausente ou presente, sendo assim intra-estaminal, composto por cinco glândulas livres entre si ou anular e polisulcado ou lobado, livre ou adjunto à parede do ovário; ovário súpero, bi-carpelar, bi-tetralocular, apresenta dois óvulos por lóculo, com placentação basal, estilete único central, às vezes nulo, único estima e pontual, discóide, capitado ou tetrafido.
Fruto baga com 1-4 sementes, composto por embrião diminuto, endosperma abundante comumente trilobado ou ruminado.[5]
As análises filogenéticas provenientes da combinação de dados fornecem dados condizentes para a reconstituição da filogenia de Vitaceae.
Cayratia, Tetrastigma e Cyphostemma formam um clado, sendo que Cyphostemma e Tetrastigma são monofiléticos, e Cayratia pode ser parafilético. Ampelopsis é parafilético com o gênero africano Rhoicissus, onde o gênero sul-americano Cissus striata está inserido.
As espécies de folhas compostas pinadas de Ampelopsis formam um subclado, e as de folhas simples e palmadas constituem outro com subclados contendo espécies Asiáticas e Americanas.
Especies de Cissus da Asia e da América Central são monofiléticas, mas na America do Sul, C. striata não se encaixa dentro do grupo de outras especies de Cissus.
A espécie asiática endêmica Nothocissos e Pterisanthes formam um clado com a asiática Ampelocissus e A. javalesis da America Central, que é irmã desse clado.
Vitis é monofilético e forma um grande clado com Ampelocissus, Pterisantes e Nothocissus.
Cientistas Norte Americanos e do Leste Asiático desmembraram Parthenocissus, formando um clado com Yua austro-orientalis, uma especie cujo sequenciamento gênico ainda é pouco conhecido, que é proveniente da China e do Himalaya.
Desta forma, Vitaceae demonstra uma complexa e múltipla co-relação entre espécies do Hemisfério Norte e Sul.[6]
A espécie mais cultivada no mundo é a Vitis vinifera, apresentando grande número de cultivares, tanto de uvas para vinho como também de uvas de mesa e de uvas para a produção de passas.
Na Ásia as espécies distribuem-se desde a Sibéria até a Indonésia, com 29 espécies descritas. No continente americano, com 34 espécies descritas, a ocorrência natural da videira vai desde o Canadá até a Venezuela. Em ambos os casos, Ásia e América, há uma grande diversidade genética, com espécies adaptadas a diferentes condições ambientais.
No continente europeu ocorrem apenas duas espécies, Vitis vinífera e Vitis silvestris. Entre as espécies americanas, apenas três apresentam variedades cultivadas: Vitis labrusca, Vitis bourquina e Vitis rotundifolia.
A segunda espécie em importância pela área cultivada no mundo é Vitis labrusca. O número de variedades cultivadas desta espécie limita-se a algumas dezenas.
As uvas de V. labrusca são utilizadas para consumo in natura e para processamento, em especial para a elaboração de suco de uva; em alguns países da América e da Ásia também são elaborados vinhos com uvas labruscas.
O cultivo de Vitis bourquina limita-se poucas cultivares e está restrito a poucas zonas de cultivo. O número de variedades cultivadas de Vitis rotundifolia também é pequeno, e seu cultivo comercial tem importância apenas no Centro-Sul dos Estados Unidos.
As cultivares destas espécies, assim como cultivares híbridas interespecíficas, são todas classificadas, no Brasil, como "uvas comuns".[7]
|url=
(ajuda). Jardim Botânico do Rio de Janeiro. Consultado em 23 de janeiro de 2017 |acessodata=
requer |url=
(ajuda) |acessodata=
(ajuda) Vitaceae, a família das videiras, é uma família pertencente à ordem Vitales, que é composta por 15 gêneros e 850 espécies. A família tem distribuição pantropical e também ocorre em áreas de clima temperado.
São usualmente lianas, com gavinhas opostas às folhas. Raramente são pequenas árvores ou ervas suculentas. As flores podem ser hermafroditas, ou de sexos separados. Florescem de novembro a fevereiro com período de maturação dos frutos de dezembro a fevereiro. O fruto é uma baga.
A uva é cultivada desde 4000 a.C. na Síria e no Egito, e desde 2500 a.C na região do mar Egeu. Muitos acreditam que foram os fenícios que introduziram na Grécia, Sicília, Itália, e em regiões como Marselha na França. Conforme a observação de dados arqueológicos, é possível constatar que a uva já existia na França desde 10000 a.C.
Vitaceae este o familie de plante angiosperme dicotiledonate. Numele familiei este derivat de la genul Vitis. Ea include plante lemnoase, adesea agățătoare prin cârcei (liane). Frunzele sunt alterne, stipelate, cel mai des palmat divizate. Florile sunt mici, actinomorfe, pe tipul 4 sau 5, grupate în inflorescențe cimoase sau racemo-cimoase. Ele au stamine epipetale, gineceu bicarpelar, ovar bilocular, cu cate doua ovule anatrope in fiecare loja, cu glande sau disc nectarifer prezent la baza ovarului, între filamentele staminale. Fructul este o bacă.
Vitaceae este o familie de plante angiosperme dicotiledonate. Numele familiei este derivat de la genul Vitis. Ea include plante lemnoase, adesea agățătoare prin cârcei (liane). Frunzele sunt alterne, stipelate, cel mai des palmat divizate. Florile sunt mici, actinomorfe, pe tipul 4 sau 5, grupate în inflorescențe cimoase sau racemo-cimoase. Ele au stamine epipetale, gineceu bicarpelar, ovar bilocular, cu cate doua ovule anatrope in fiecare loja, cu glande sau disc nectarifer prezent la baza ovarului, între filamentele staminale. Fructul este o bacă.
Viničovité (Vitaceae) je čeľaď dvojklíčnolistových rastlín; dreviny, sčasti liany; kvety obojpohlavné alebo jednopohlavné, plod bobuľa; rastú prevažne v trópoch. 12 rodov, asi 700 druhov. Na Slovensku sa vyskytujú najmä rody vinič (Vitis) a pavinič (Parthenocissus).
Starou kultúrnou rastlinou je vinič hroznorodý (vrátane viniča lesného). Ako podpníky odolné voči fyloxére sú americké druhy vinič skalný a vinič pobrežný, ako samorodé sorty sa pestuje vinič líščí. Okrasné - divé viniče sú z rodu pavinič.
Viničovité (Vitaceae) je čeľaď dvojklíčnolistových rastlín; dreviny, sčasti liany; kvety obojpohlavné alebo jednopohlavné, plod bobuľa; rastú prevažne v trópoch. 12 rodov, asi 700 druhov. Na Slovensku sa vyskytujú najmä rody vinič (Vitis) a pavinič (Parthenocissus).
Starou kultúrnou rastlinou je vinič hroznorodý (vrátane viniča lesného). Ako podpníky odolné voči fyloxére sú americké druhy vinič skalný a vinič pobrežný, ako samorodé sorty sa pestuje vinič líščí. Okrasné - divé viniče sú z rodu pavinič.
Vinväxter (Vitaceae) är enda växtfamiljen i ordningen Vitales. Tidigare placerades den i ordningen Rhamnales. Familjen delas upp i de två underfamiljerna Leeoideae, med släktet Leea, samt Vitoideae som omfattar övriga släkten.[1]
Familj Vitaceae
Vinväxter (Vitaceae) är enda växtfamiljen i ordningen Vitales. Tidigare placerades den i ordningen Rhamnales. Familjen delas upp i de två underfamiljerna Leeoideae, med släktet Leea, samt Vitoideae som omfattar övriga släkten.
Familj Vitaceae
Underfamilj Leeoideae Leeasläktet (Leea) Underfamilj Vitoideae Cissussläktet (Cissus) Pepparvinsläktet (Ampelopsis) Kastanjevinsläktet (Tetrastigma) Faskvinsläktet (Cyphostemma) Kungscissussläktet (Rhoicissus) Vildvinsläktet (Parthenocissus) Vinsläktet (Vitis)Asmagiller (Vitaceae), vantuzlu, tırmanıcı çalı görünümünde sarılgan bitkileri içeren bitki familyası.
Karmaşık yapılı, kahverengi gövdesi olan yarı odunsu bir bitkilerdir. Parçalı, üzeri tüylerle kaplı yaprakları vardır. Küçük ve yeşil renkli çiçekleri salkım biçiminde olur. Sarı, yeşil, siyah meyveleri vardır. Güneşi çok seven, yağış alan yerlerde iyi gelişen bir bitkidir. Her türlü toprak koşuluna dayanıklıdır. Islah amaçlı olarak tohum ile genellikle çelikle üretilir. Asma, bahçe duvarına sardırılabilir ya da çardak oluşturulabilir.
Asmagiller (Vitaceae), vantuzlu, tırmanıcı çalı görünümünde sarılgan bitkileri içeren bitki familyası.
Karmaşık yapılı, kahverengi gövdesi olan yarı odunsu bir bitkilerdir. Parçalı, üzeri tüylerle kaplı yaprakları vardır. Küçük ve yeşil renkli çiçekleri salkım biçiminde olur. Sarı, yeşil, siyah meyveleri vardır. Güneşi çok seven, yağış alan yerlerde iyi gelişen bir bitkidir. Her türlü toprak koşuluna dayanıklıdır. Islah amaçlı olarak tohum ile genellikle çelikle üretilir. Asma, bahçe duvarına sardırılabilir ya da çardak oluşturulabilir.
Виноградові, або Виноградні, або Ампелідеї (лат. Vitáceae) — родина дводольних рослин з багатопелюстковим віночком.
Чагарники (тільки в роді Leea зустрічаються деревовидні форми) з вузлувато членистими, круглими, іноді сильно сплюсненими, часто дуже соковитими, переважно з пористої деревиною гілками, що лазять за допомогою вусів, протилежних листю (стебло не лазаюче — у роду Leea і у багатьох бразильських степових видів з роду Cissus).
Прості, часто долонеподібні, з 3-5 лопатями, рідко перисті або багато перисті листки, часто з прилистками, мають черешок з потовщеною підставою і з'єднані зі стеблом за допомогою зчленування. Квіти зібрані у волоть або мутовку, протилежну листю; одна або кілька гілок суцвіття перетворені на вуса або в утворення, середні між вусами і гілками суцвіття. Окремі правильні, переважно дрібні і непоказні, часто зелені квітки мають по 4 (у Cissus), по 5 (у Vitis) або по 4 і 5 (у Ampelopsis) частин в кожному кружку; крім того, вони переважно двостатеві, рідко багатодомні або однодомні. Дрібна чашечка цільнокрая (у вигляді блюдця) або злегка 4-5-зубчаста; 4 або 5 пелюсток абсолютно вільні або з'єднані один з одним верхівками і при розкритті квітки відвалюються разом у вигляді шапочки (Vitis), або ж вони зрослися біля основи з пиляками, також зрослими в такому випадку в трубочку (Leea). У більшості ж сидять перед пелюстками 4-5 тичинок абсолютно вільні, причому між ними і зав'яззю знаходиться диск у вигляді пластинки, кільця або бокальчика, часто лопасного або залізистого.
Зав'язь дво- або багатогніздова, іноді з неповними перегородками; біля основи кожного гнізда по 1 або по 2 насіннєві бруньки; стовпчик короткий або зовсім нерозвинений, рильце булавоподібне, або пласке, або ж злегка лопатеве. Плід — ягода, 1-6-гніздова, в кожному гнізді з 1-2 насінням, часто ж всього 1-2-насіння. Насіння, оточені твердою, як кістка, оболонко. що, містять хрящеподібний білок, а у його початку невеликий зародок. У цій родині, найближчій до родини крушинових (Rhamnaceae, найрізкіше відрізняющимся своїм твердим плодом — кістянкою, рідше коробочкою), налічується близько 250 властивих тропікам і теплим країнам помірного поясу видів; в Америці представників родини небагато, а ще менше в Австралії. Родина виноградових містить 16 родів.
Деякі ліани мають їстівні, але непридатні для переробки на вино ягоди.
Виноградові, або Виноградні, або Ампелідеї (лат. Vitáceae) — родина дводольних рослин з багатопелюстковим віночком.
Чагарники (тільки в роді Leea зустрічаються деревовидні форми) з вузлувато членистими, круглими, іноді сильно сплюсненими, часто дуже соковитими, переважно з пористої деревиною гілками, що лазять за допомогою вусів, протилежних листю (стебло не лазаюче — у роду Leea і у багатьох бразильських степових видів з роду Cissus).
Прості, часто долонеподібні, з 3-5 лопатями, рідко перисті або багато перисті листки, часто з прилистками, мають черешок з потовщеною підставою і з'єднані зі стеблом за допомогою зчленування. Квіти зібрані у волоть або мутовку, протилежну листю; одна або кілька гілок суцвіття перетворені на вуса або в утворення, середні між вусами і гілками суцвіття. Окремі правильні, переважно дрібні і непоказні, часто зелені квітки мають по 4 (у Cissus), по 5 (у Vitis) або по 4 і 5 (у Ampelopsis) частин в кожному кружку; крім того, вони переважно двостатеві, рідко багатодомні або однодомні. Дрібна чашечка цільнокрая (у вигляді блюдця) або злегка 4-5-зубчаста; 4 або 5 пелюсток абсолютно вільні або з'єднані один з одним верхівками і при розкритті квітки відвалюються разом у вигляді шапочки (Vitis), або ж вони зрослися біля основи з пиляками, також зрослими в такому випадку в трубочку (Leea). У більшості ж сидять перед пелюстками 4-5 тичинок абсолютно вільні, причому між ними і зав'яззю знаходиться диск у вигляді пластинки, кільця або бокальчика, часто лопасного або залізистого.
Зав'язь дво- або багатогніздова, іноді з неповними перегородками; біля основи кожного гнізда по 1 або по 2 насіннєві бруньки; стовпчик короткий або зовсім нерозвинений, рильце булавоподібне, або пласке, або ж злегка лопатеве. Плід — ягода, 1-6-гніздова, в кожному гнізді з 1-2 насінням, часто ж всього 1-2-насіння. Насіння, оточені твердою, як кістка, оболонко. що, містять хрящеподібний білок, а у його початку невеликий зародок. У цій родині, найближчій до родини крушинових (Rhamnaceae, найрізкіше відрізняющимся своїм твердим плодом — кістянкою, рідше коробочкою), налічується близько 250 властивих тропікам і теплим країнам помірного поясу видів; в Америці представників родини небагато, а ще менше в Австралії. Родина виноградових містить 16 родів.
Деякі ліани мають їстівні, але непридатні для переробки на вино ягоди.
Họ Nho, tên khoa học Vitaceae[1] (hay Vitidaceae) là danh pháp khoa học của một họ thực vật hai lá mầm, bao gồm các loài nho (bồ đào) và một số loài khác như trinh đằng. Danh pháp này có được là từ danh pháp khoa học của chi chứa các loài nho là Vitis.
Quan hệ của họ Vitaceae với các họ, bộ khác hiện nay vẫn chưa được làm sáng tỏ. Trong hệ thống Cronquist, họ này được đặt trong bộ Rhamnales (trong các tài liệu về thực vật bằng tiếng Việt gọi bộ này là bộ Táo/bộ Táo ta). Còn theo Angiosperm Phylogeny Group (APG) thì họ này nằm trong nhánh hoa Hồng (rosids), nhưng không được đặt vào bộ đã có nào. Trên trang web của Angiosperm Phylogeny Group thì người ta đặt họ Vitaceae là họ duy nhất của bộ Vitales (bộ Nho).
Chi Leea đôi khi được tách ra thành một họ riêng là Leeaceae, nhưng theo APG thì nó thuộc họ Vitaceae.
Họ Nho Vitaceae
Họ Nho, tên khoa học Vitaceae (hay Vitidaceae) là danh pháp khoa học của một họ thực vật hai lá mầm, bao gồm các loài nho (bồ đào) và một số loài khác như trinh đằng. Danh pháp này có được là từ danh pháp khoa học của chi chứa các loài nho là Vitis.
Quan hệ của họ Vitaceae với các họ, bộ khác hiện nay vẫn chưa được làm sáng tỏ. Trong hệ thống Cronquist, họ này được đặt trong bộ Rhamnales (trong các tài liệu về thực vật bằng tiếng Việt gọi bộ này là bộ Táo/bộ Táo ta). Còn theo Angiosperm Phylogeny Group (APG) thì họ này nằm trong nhánh hoa Hồng (rosids), nhưng không được đặt vào bộ đã có nào. Trên trang web của Angiosperm Phylogeny Group thì người ta đặt họ Vitaceae là họ duy nhất của bộ Vitales (bộ Nho).
Chi Leea đôi khi được tách ra thành một họ riêng là Leeaceae, nhưng theo APG thì nó thuộc họ Vitaceae.
Vitaceae Juss. (1789), nom. cons.
Синонимы Типовой род ПодсемействаВиногра́довые[3], или Виногра́дные[3], или Ампелиде́и (лат. Vitáceae) — семейство двудольных растений с многолепестным венчиком. Единственное семейство виноградоцветных (Vitales), базального порядка розидов[4].
Кустарники (только в роде Leea встречаются древовидные формы) с узловато-членистыми, круглыми, угловатыми, иногда сильно сплюснутыми, часто очень сочными, обыкновенно с пористой древесиной ветвями, лазящими при посредстве усов, противоположных листьям (стебель не лазящий — у рода Leea и у многих бразильских степных видов из рода Cissus).
Простые, часто угловатые или дланевидные, с 3—5 лопастями, редко перистые или многократно — перистые листья, часто с прилистниками, имеют черешок с утолщённым основанием и соединены со стеблем при помощи сочленения. Цветы собраны в метёлку или мутовку, противоположную листьям; одна или несколько ветвей соцветия превращены в усы или в образования, средние между усами и ветвями соцветия. Отдельные правильные, обыкновенно мелкие и невзрачные, часто зелёные цветки имеют по 4 (у Cissus), по 5 (у Vitis) или по 4 и 5 (у Ampelopsis) частей в каждом кружке; кроме того, они обыкновенно обоеполые, редко многобрачные или однодомные. Мелкая чашечка цельнокрайная (и тогда обыкновенно в виде блюдца) или слегка 4—5-зубчатая; 4 или 5 лепестков совершенно свободны или соединены друг с другом верхушками и при раскрывании цветка отваливаются вместе в виде шапочки (Vitis), или же они срослись у основания с пыльниками, также сросшимися в таком случае в трубочку (Leea). У большинства же сидящие перед лепестками 4—5 тычинок совершенно свободны, причём между ними и завязью находится обыкновенно диск в виде пластинки, кольца или бокальчика, часто лопастной или железистый.
Завязь дву- или многогнёздная, иногда с неполными перегородками; у основания каждого гнезда по 1 или по 2 семяпочки; столбик короткий или совсем неразвитый, рыльце булавовидное, или плоское, или же слегка лопастное. Плод — ягода, 1—6-гнёздная, в каждом гнезде с 1—2 семенами, часто же всего 1—2-семянная. Семена, окружённые твёрдою, как кость, оболочкою, содержат хрящевидный белок, а у его основания мелкий зародыш. В семействе этом, более всего близком семейству крушиновых (Rhamnaceae, резче всего отличающемуся своим твёрдым плодом — костянкой, реже коробочкой), насчитывается около 250 свойственных тропикам и тёплым странам умеренного пояса видов; в Америке представителей семейства немного, а ещё меньше в Австралии. Семейство виноградовых содержит 16 родов.
Некоторые лианы имеют съедобные, но непригодные для переработки на вино ягоды.
Виногра́довые, или Виногра́дные, или Ампелиде́и (лат. Vitáceae) — семейство двудольных растений с многолепестным венчиком. Единственное семейство виноградоцветных (Vitales), базального порядка розидов.
葡萄科(学名:Vitaceae)是真双子叶植物蔷薇类葡萄目(Vitales)下唯一的科。《克朗奎斯特分类法》将其列入鼠李目,属于蔷薇亚纲。《APG 分类法》将其单列为独立的目,置于蔷薇类植物分支之下[1]。
葡萄科有16屬,約有770種,其中火筒樹屬約有70種。《克朗奎斯特分类法》将火筒树属单列为一个科,《APG 分类法》将其列入葡萄科。多分布于热带和温带地区,中国有7属约110种,全国均有分布。
本科植物除火筒樹屬外均为藤本或草本,借卷须攀缘;花细小;果实为浆果。
有些種類是著名的景觀爬藤,如蛇葡萄屬、白粉藤屬、地錦屬、崖爬藤屬的植物,其中產自中國及日本的地錦與產於北美的五葉地錦是著名的例子[2]。
某些葡萄科植物為著名的藥用植物,如白蘞、四稜粉藤(英语:Cissus quadrangularis)、三葉崖爬藤[2]。
葡萄科許多植物為鱗翅類幼蟲的宿主[3]。
葡萄科(学名:Vitaceae)是真双子叶植物蔷薇类葡萄目(Vitales)下唯一的科。《克朗奎斯特分类法》将其列入鼠李目,属于蔷薇亚纲。《APG 分类法》将其单列为独立的目,置于蔷薇类植物分支之下。
葡萄科有16屬,約有770種,其中火筒樹屬約有70種。《克朗奎斯特分类法》将火筒树属单列为一个科,《APG 分类法》将其列入葡萄科。多分布于热带和温带地区,中国有7属约110种,全国均有分布。
ブドウ科 (ブドウか、学名: Vitaceae) はブドウ目の科。ブドウ、ヤマブドウ、ノブドウ、ツタや、雑草のヤブガラシなどを含む。いずれもつる性の木本または草本で、巻きひげまたは吸盤をもつ。約15属700種が世界の熱帯から温帯に分布する。
形態的にはクロウメモドキ科に類似点が多いため、従来クロウメモドキ目に入れていた。しかし分子系統学的には特に近縁ではないと考えられ、APG植物分類体系では独立の科としている。ウドノキ科(形態的にブドウ科に似るが直立し、熱帯に分布)もここに入れている。
花は放射相称で4-5数性、子房上位、集散花序または円錐花序になる。
東南アジアのミツバカズラ属植物は寄生植物ラフレシアの寄主となる。
ブドウなどが果樹として食用にされるほか、園芸用に栽培されるものも多い。
ブドウ科に含まれる属は、以下の通り[1]
クロンキスト体系では、ウドノキ科に属していたが、APG植物分類体系ではブドウ科に入れられた。
ブドウ科 (ブドウか、学名: Vitaceae) はブドウ目の科。ブドウ、ヤマブドウ、ノブドウ、ツタや、雑草のヤブガラシなどを含む。いずれもつる性の木本または草本で、巻きひげまたは吸盤をもつ。約15属700種が世界の熱帯から温帯に分布する。
形態的にはクロウメモドキ科に類似点が多いため、従来クロウメモドキ目に入れていた。しかし分子系統学的には特に近縁ではないと考えられ、APG植物分類体系では独立の科としている。ウドノキ科(形態的にブドウ科に似るが直立し、熱帯に分布)もここに入れている。
포도과(葡萄科, 학명: Vitaceae 비타케아이[*])는 진정쌍떡잎식물군의 단형 목인 포도목(葡萄目, 학명: Vitales 비탈레스[*])에 속하는 유일한 과이다.[1][2] 포도와 미국담쟁이덩굴 등을 포함한다. 포도과의 유연 관계들은 명확하지 않고, 그 과는 어떤 밀접한 관계를 보이지 않는다.
크론퀴스트 체계에서, 포도과는 갈매나무목의 갈매나무과와 가까운 위치에 있었다. 포도과는 APG 체계에서는 장미군(rosids)에 속하지만, 하나의 목으로 분류되지 않았다. APG 웹사이트는 포도과를 하나의 목인 포도목(Vitales)으로 분류하고 있다. 최근의 계통 분류 분석은 포도과를 모든 기타 장미군과 자매 그룹으로 하는 것을 지지하고 있다 (Jansen et al. 2006).
대부분의 포도속(Vitis)은 38개의 염색체(n=19)를 갖고 있지만, 무스카디니아속(Muscadinia)은 40개(n=20)이고, 암펠로키수스속(Ampelocissus)과 담쟁이덩굴속(Parthenocissus) 그리고 암펠롭시스속(Ampelopsis)도 또한 40개(n=20)이며, 키수스속(Cissus)은 24개(n=12)의 염색체를 갖고 있다.
포도과는 포도(포도속(Vitis) 종)가 중요한 과일이며, 발효시켜서 포도주를 생산하기 때문에, 경제적으로 중요하다. 테트라스티그마속(Tetrastigma)의 종들은 라플레시아과 기생 식물의 숙주로써 이용된다. 리아속 (Leea)은 때때로 리아과(Leeaceae)로 분류되기도 하였지만, APG 분류 체계에서는 포도과로 분류한다.
주로 열대 및 아열대 지역에 많으며, 세계적으로 10속의 약 500종 정도가 알려져 있는데, 한국에는 포도나무·왕머루·개머루·담쟁이덩굴·새머루·거지덩굴 등의 4속 6종이 분포하고 있다. 대부분이 교목으로서 덩굴손을 내어 감아올라가지만 종에 따라서는 초본이면서 곧게 서는 것도 있다. 잎은 어긋나는데, 턱잎이 있으며 홑잎인 것과 손꼴 겹잎인 것이 있다. 꽃은 작으며, 여러 개가 모여 원추꽃차례 또는 취산꽃차례를 이룬다. 각각의 꽃은 4-5개의 꽃받침조각·꽃잎·수술을 가지고 있으며 씨방은 상위이다.[3]
다음은 장미군 속씨식물의 계통 분류이다.[4]
장미군 콩군 COM군 질소고정군 아욱군포도과(葡萄科, 학명: Vitaceae 비타케아이[*])는 진정쌍떡잎식물군의 단형 목인 포도목(葡萄目, 학명: Vitales 비탈레스[*])에 속하는 유일한 과이다. 포도와 미국담쟁이덩굴 등을 포함한다. 포도과의 유연 관계들은 명확하지 않고, 그 과는 어떤 밀접한 관계를 보이지 않는다.
크론퀴스트 체계에서, 포도과는 갈매나무목의 갈매나무과와 가까운 위치에 있었다. 포도과는 APG 체계에서는 장미군(rosids)에 속하지만, 하나의 목으로 분류되지 않았다. APG 웹사이트는 포도과를 하나의 목인 포도목(Vitales)으로 분류하고 있다. 최근의 계통 분류 분석은 포도과를 모든 기타 장미군과 자매 그룹으로 하는 것을 지지하고 있다 (Jansen et al. 2006).
대부분의 포도속(Vitis)은 38개의 염색체(n=19)를 갖고 있지만, 무스카디니아속(Muscadinia)은 40개(n=20)이고, 암펠로키수스속(Ampelocissus)과 담쟁이덩굴속(Parthenocissus) 그리고 암펠롭시스속(Ampelopsis)도 또한 40개(n=20)이며, 키수스속(Cissus)은 24개(n=12)의 염색체를 갖고 있다.
포도과는 포도(포도속(Vitis) 종)가 중요한 과일이며, 발효시켜서 포도주를 생산하기 때문에, 경제적으로 중요하다. 테트라스티그마속(Tetrastigma)의 종들은 라플레시아과 기생 식물의 숙주로써 이용된다. 리아속 (Leea)은 때때로 리아과(Leeaceae)로 분류되기도 하였지만, APG 분류 체계에서는 포도과로 분류한다.
주로 열대 및 아열대 지역에 많으며, 세계적으로 10속의 약 500종 정도가 알려져 있는데, 한국에는 포도나무·왕머루·개머루·담쟁이덩굴·새머루·거지덩굴 등의 4속 6종이 분포하고 있다. 대부분이 교목으로서 덩굴손을 내어 감아올라가지만 종에 따라서는 초본이면서 곧게 서는 것도 있다. 잎은 어긋나는데, 턱잎이 있으며 홑잎인 것과 손꼴 겹잎인 것이 있다. 꽃은 작으며, 여러 개가 모여 원추꽃차례 또는 취산꽃차례를 이룬다. 각각의 꽃은 4-5개의 꽃받침조각·꽃잎·수술을 가지고 있으며 씨방은 상위이다.