Chřestotvaré (Asparagales), zvané také chřestokvěté, jsou velkým řádem jednoděložných rostlin. Zástupci tohoto řádu se vyvinuli ve střední křídě.
Pojetí řádu se v průběhu vývoje systematiky značně měnilo. Starší taxonomické systémy řád neznaly a velkou část zástupců řadily do široce pojaté čeledi liliovité (Liliaceae). Některé novější systémy, jako např. Tachtadžjanův systém mají řád mnohem úžeji pojatý a rozlišují ještě další jako Orchidales, Amaryllidales atd., jiné jako třeba Cronquistův systém ho neznají vůbec. Podle systému APG II sem patří zhruba 14-25 čeledí, podle toho, jak jsou čeledi pojaté; asi 1122 rodů a 26000 druhů (velkou většinu z toho však zabírají vstavačovité).
vstavačovité (Orchidaceae)
boriovité (Boryaceae)
blandfordiovité (Blandfordiaceae)
bičulovité (Asteliaceae)
tvrzeňovité (Hypoxidaceae)
ixiolirionovité (Ixioliriaceae)
šafránovcovité (Tecophilaeaceae)
hůlovcovité (Doryanthaceae)
kosatcovité (Iridaceae)
asfodelovité (Asphodelaceae)
amarylkovité (Amaryllidaceae)
chřestovité (Asparagaceae)
Jsou to převážně vytrvalé byliny, často s cibulemi, hlízami či oddenky. Ale někdy mohou být i stromkovitého charakteru s atypickým druhotným tloustnutím, viz třeba žlutokap. Značně jsou mezi nimi zastoupeny sukulenty, jako agáve, aloe aj., zato vodních rostlin je zde málo. Listy jsou jednoduché, často v přízemních nebo vrcholových růžicích, čepele jsou převážně čárkovité až kopinaté, méně často jiného tvaru, žilnatina je převážně souběžná. Někdy mohou být listy funkčně nahrazeny fylokladii, viz třeba chřest nebo listnatec. Květy se nejčastěji skládají ze 6 okvětních lístků, tyčinek bývá nejčastěji 6, gyneceum se skládá ze 3 plodolistů, semeník může být svrchní i spodní. Plodem je nejčastěji tobolka, méně bobule aj.
Chřestotvaré (Asparagales), zvané také chřestokvěté, jsou velkým řádem jednoděložných rostlin. Zástupci tohoto řádu se vyvinuli ve střední křídě.
Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)