Brachychiton (kurrajong o arbre de foc) és un gènere de plantes amb flors que té 31 espècies. Pertany a la família esterculiàcia (la mateixa que la del gènere Theobroma del cacau). Són arbres i arbustos grans monoics i són plantes natives d'Austràlia (amb 30 espècies) i de Nova Guinea (una espècie). Els seus fòssils daten del Cenozoic.
Arriben a fer entre 4 a 30 metres d'alt i algunes espècies són caducifòlies durant l'estació seca. Algunes espècies tenen un tronc molt curt en relació a la seva mida total i en ell emmagatzemen aigua.
El color de les seves flors varia segons les espècies. Les espècies forestals més orientals perden la fulla abans de florir però en les regions seques acostumen a florir amb fulles a les plantes.
Brachychiton deriva del grec brachys, curt, i chiton, túnica, fent referència al fet que les seves llavors estan cobertes.
Kurrajong és una paraula d'un idioma aborigen australià que significa "planta de fibra", i es refereix a l'ús tradicional de la seva escorça.
Algunes espècies són plantes ornamentals i es planten també a la regió mediterrània i d'altres temperades càlides. Hi ha híbrids, com per exemple: B. populneo-acerifolius.
blanques, kurrajong negre, kurrajong septentrional
Brachychiton (kurrajong o arbre de foc) és un gènere de plantes amb flors que té 31 espècies. Pertany a la família esterculiàcia (la mateixa que la del gènere Theobroma del cacau). Són arbres i arbustos grans monoics i són plantes natives d'Austràlia (amb 30 espècies) i de Nova Guinea (una espècie). Els seus fòssils daten del Cenozoic.
Arriben a fer entre 4 a 30 metres d'alt i algunes espècies són caducifòlies durant l'estació seca. Algunes espècies tenen un tronc molt curt en relació a la seva mida total i en ell emmagatzemen aigua.
El color de les seves flors varia segons les espècies. Les espècies forestals més orientals perden la fulla abans de florir però en les regions seques acostumen a florir amb fulles a les plantes.
Brachychiton[1] (Brachychiton) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to převážně opadavé stromy s jednoduchými střídavými listy s dlanitou žilnatinou a pětičetnými bezkorunnými květy, které se nejčastěji rozvíjejí v bezlistém stavu. Některé druhy mají ztlustlé kmeny a připomínají baobab. Plodem je souplodí dřevnatých měchýřků. Rod zahrnuje 31 druhů. Je rozšířen v Austrálii a v malé míře i na Nové Guineji. V Austrálii zasahují některé druhy i do vyprahlého srdce kontinentu. Brachychitony se pěstují v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny. S brachychitonem topolovitým se lze setkat i ve Středomoří. Jsou také zdrojem vláken a potravy pro domorodé Aboridžince.
Brachychitony jsou opadavé nebo řidčeji stálezelené, jednodomé či dvoudomé stromy dorůstající výšky až 45 metrů, případně keře. Některé druhy ze suchých oblastí (např. brachychiton skalní) mají ztlustlý kmen podobně jako baobab. Brachychiton topolovitý má hlízovitě ztlustlý hlavní kořen. Listy jsou střídavé, jednoduché, celistvé nebo dlanitě laločnaté či členěné, řapíkaté, s opadavými nebo vytrvalými palisty. Žilnatina je dlanitá. Květy jsou funkčně jednopohlavné, uspořádané v latách nebo hlávkách. Kalich je zvonkovitý, většinou pětičetný, zbarvený (nejčastěji červený, bledě zelený nebo bílý) a nahrazující chybějící korunu. Tyčinek je 10 až 30 a jsou nepravidelně nahloučené. Semeník je srostlý z 5 plodolistů a nese 5 čnělek zakončených štítovitými bliznami. Plodem je souplodí dřevnatých měchýřků obsahujících 2 až mnoho semen.[2][3]
Rod brachychiton zahrnuje asi 31[2][3] druhů. Je rozšířen v Austrálii a na Nové Guineji. Převážná většina druhů roste v Austrálii, a to zejména v severních a západních oblastech kontinentu. Nejvíce druhů je uváděno z Queenslandu (asi 17), Západní Austrálie (12) a Severního teritoria (9), naopak ve Victorii a Jižní Austrálii roste pouze po jediném druhu. Na Nové Guineji se vyskytují 2 druhy, z toho jeden endemický.[4][5] Rozsáhlý areál má zejména brachychiton topolovitý (B. populneus) ve východních částech Austrálie, B. diversifolius na severu a B. gregorii v západní polovině kontinentu. Některé druhy rostou v oblastech blízko pobřeží (např. brachychiton javorolistý a B. discolor ve východní Austrálii), jiné zasahují do samotného vyprahlého srdce kontinentu.[4] Brachychitony rostou ponejvíce v tropických oblastech s velmi výrazným obdobím sucha. V subtropických oblastech jižní Austrálie roste jen několik druhů.[6]
Převážná většina druhů jsou opadavé stromy kvetoucí v bezlistém stavu. Některé druhy jsou poloopadavé a pouze brachychiton topolovitý je stálezelený. Listy opadávají povětšině v první polovině suchého období, u některých druhů z vlhčích oblastí (brachychiton javorolistý a B. discolor) až na začátku období vlhkého.[6] Brachychitony patří mezi živné rostliny housenek některých motýlů z čeledi babočkovití (Polyura sempronius, Phaedyma shepherdi), modráskovití (Candalides helenita, C. absimilis, Anthene seltuttus, Erysichton lineata) a soumračníka Netrocoryne repanda.[7]
Rod Brachychiton je v rámci čeledi slézovité řazen do podčeledi Sterculioideae, která byla v minulosti (před systémem APG) vedena jako samostatná čeleď Sterculiaceae (lejnicovité). Rod je dále členěn do 5 sekcí: Brachychiton (20 druhů), Trichosiphon (4), Poecilodermis (3), Oxystele (2) a Delabechea (2 druhy).[6] V minulosti byl rod Brachychiton spojován s blízce příbuzným a podobným druhem Sterculia (lejnice). Podle výsledků molekulárních analýz náleží mezi nejblíže příbuzné rody Acropogon (25 druhů výhradně na Nové Kaledonii), Argyrodendron (4 druhy v jv. Asii a Austrálii) a monotypický australský rod Franciscodendron.[8]
Brachychitony jsou v tropech a subtropech vysazovány jako okrasné dřeviny. Mezi nejčastěji pěstované náleží zejména brachychiton javorolistý, brachychiton skalní, B. discolor a kříženec B. hybridus (B. acerifolius x B. populneus). Brachychiton javorolistý je považován z jeden z nejkrásnějších červeně kvetoucích stromů světa. Pochází z pralesů ve východní Austrálii a je i v přírodě velmi nápadný, neboť v dospělosti převyšuje korunní patro pralesa.[10][11] Ve Středomoří je dosti často pěstován brachychiton topolovitý.[9]
Z kůry brachychitonů získávali domorodí Aboridžinci vlákna používaná zejména ke zhotovování rybářských sítí a provazů. Od tohoto významu je odvozeno i domorodé jméno currajong (strom poskytující vlákno). Vařená semena B. diversifolius a některých dalších druhů jsou jedlá.[11][12] Aboridžinci také vyhledávají v suchých oblastech severní Austrálie mladé kořeny druhu B. multicaulis jako osvěžující potravu.[13] Listy stálezeleného brachychitonu topolovitého slouží ve východní Austrálii v období sucha jako krmivo pro dobytek.[11]
Brachychiton (Brachychiton) je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to převážně opadavé stromy s jednoduchými střídavými listy s dlanitou žilnatinou a pětičetnými bezkorunnými květy, které se nejčastěji rozvíjejí v bezlistém stavu. Některé druhy mají ztlustlé kmeny a připomínají baobab. Plodem je souplodí dřevnatých měchýřků. Rod zahrnuje 31 druhů. Je rozšířen v Austrálii a v malé míře i na Nové Guineji. V Austrálii zasahují některé druhy i do vyprahlého srdce kontinentu. Brachychitony se pěstují v tropech a subtropech jako okrasné dřeviny. S brachychitonem topolovitým se lze setkat i ve Středomoří. Jsou také zdrojem vláken a potravy pro domorodé Aboridžince.
Brachychiton oder Flaschenbäume,[1] ist eine Pflanzengattung in der Familie der Malvengewächse (Malvaceae). Der botanische Name (griechisch: brachys = kurz, chiton = Umhüllung) bezieht sich auf die für die Gattung typische Umhüllung der Samen.
Es sind Bäume oder Sträucher, die Wuchshöhen von 1 bis 45 Meter erreichen. Die Stämme sind zwiebel- oder säulenförmig angeschwollen; manchmal sind sie mehrtriebig, oft sind sie sukkulent. Sie werfen ihre Laubblätter ganz oder teilweise ab oder sie sind immergrün. Die Rinde bleibt oft jahrzehntelang grün, also lebend ohne Bildung einer korkigen Borke. Die wechselständig stehenden, gestielten Blätter sind meist ungeteilt, manchmal drei- bis neunlappig.
Sie sind einhäusig getrenntgeschlechtig (monözisch). Die Blütenstände sind meist lockere Rispen mit wenigen bis vielen, eingeschlechtigen und gestielten Blüten. Die Blütenhülle besteht aus vier bis acht zu einer glocken- oder röhrenförmigen Gestalt verschmolzenen Tepalen mit frei stehenden Zipfeln. Die männlichen Blüten tragen ein gestieltes Bündel aus 10, 15 oder 20 bis 32 röhrenförmig verwachsenen Staubfäden (Androeceum). Die weiblichen Blüten haben einen freien, einfächrigen Fruchtknoten mit fünfteiligem Griffel und fünfstrahliger Narbe. In männlichen Blüten bleibt die Narbe unentwickelt, in weiblichen Blüten bleiben die Pollensäcke unterentwickelt, so dass die Staubfäden zu Staminodien werden. Die aus den ellipsoiden 2 bis 20 cm langen, bootförmigen, bespitzten, holzigen und innen behaarten Balgfrüchten herausfallenden Samen sind teilweise von einer (steif)haarigen Hülle (Exotesta) umgeben.
Die mehr als 30 Arten enthaltende Gattung Brachychiton ist in Australien und Neuguinea beheimatet. Verbreitungsschwerpunkt ist der küstennahe Bereich Queenslands, im Landesinneren kommen dagegen nur sehr wenige Arten vor. Die in Neuguinea heimischen Arten sind sehr selten und gefährdet.
In der Literatur ist vielfach noch die Zugehörigkeit der Gattung zur Pflanzenfamilie der Stinkbaumgewächse (Sterculiaceae) angegeben, doch wird diese jetzt als Unterfamilie Sterculioideae der Malvengewächse (Malvaceae) angesehen.
Synonyme sind: Delabechea Lindl., Poecilodermis Schott, Trichosiphum Schott & Endl.
Drei weitere, „gute“ Arten sind bisher noch nicht offiziell beschrieben.
Hierzu kommen acht weite Taxa, die Populationen natürlicher Hybriden darstellen, die sich jedoch im Prozess der Artenbildung befinden.
Neben einigen anderen Arten sind Brachychiton australis und Brachychiton rupestris in Australien weit verbreitete Zierpflanzen, die häufig in Parks und Gärten anzutreffen sind. Ihr Laub und weiches Holz wird auch als Viehfutter verwendet.
Brachychiton oder Flaschenbäume, ist eine Pflanzengattung in der Familie der Malvengewächse (Malvaceae). Der botanische Name (griechisch: brachys = kurz, chiton = Umhüllung) bezieht sich auf die für die Gattung typische Umhüllung der Samen.
Брахихитон ( латин Brachychiton ) — стеркулия котырса корья пу увтыр. Сійӧ быдмӧ Австралияын.
Брахихитон ( лат. Brachychiton ) — Sterculiaceae семьяысь Австралилэн куаро писпу но бадӟым куак. Дуннеын тодмо ог 31 пӧртэм.
Брахихитон ( лат. Brachychiton ) — стеркулия котырись корья пу увтыр. Брахихитон увтырӧ пырöны 31 вид. Брахихитон пантасьӧ Австралияын.
Брахихитон ( лат. Brachychiton ) — стеркулия котырись корья пу увтыр. Брахихитон увтырӧ пырöны 31 вид. Брахихитон пантасьӧ Австралияын.
Брахихитон ( латин Brachychiton ) — стеркулия котырса корья пу увтыр. Сійӧ быдмӧ Австралияын.
Брахихитон ( лат. Brachychiton ) — Sterculiaceae семьяысь Австралилэн куаро писпу но бадӟым куак. Дуннеын тодмо ог 31 пӧртэм.
Brachychiton (kurrajong, bottletree) is a genus of 31 species of trees and large shrubs, native to Australia (the centre of diversity, with 30 species), and New Guinea (one species). Fossils from New South Wales and New Zealand are estimated to be 50 million years old, corresponding to the Paleogene.
They grow to 4 – 30m tall, and some are dry-season deciduous. Several species (though not all) are pachycaul plants with a very stout stem for their overall size, used to store water during periods of drought. The leaves show intraspecific variation and generally range from entire to deeply palmately lobed with long slender leaflet-like lobes joined only right at the base. Their sizes range from 4 – 20 cm long and wide.
All species are monoecious with separate male and female flowers on the same plant. The flowers have a bell-shaped perianth consisting of a single series of fused lobes which is regarded as a calyx despite being brightly coloured in most species. The female flowers have five separate carpels that can each form a woody fruit containing several seeds. The flower colour is often variable within species. Eastern forest species drop their foliage before flowering but those of the drier regions carry the flowers while in leaf.
A few species of Kurrajong, as the tree is known in the Dharuk language, are popular garden trees and have been introduced to hot dry regions including the Mediterranean, South Africa and the western United States. These species are also hybridised for horticultural purposes, B. populneo-acerifolius being one example. Kurrajongs are known to bloom erratically in cultivation.
The name Brachychiton is derived from the Greek brachys, short, and chiton, tunic, in referring to its loose seed coats. The generic name is often misconstrued as being of neuter gender, with the specific epithets then incorrectly amended. Thus B. rupestre and B. populneum are sometimes seen in horticultural books and magazines.
Kurrajong comes from Dharuk garrajuŋ "fishing line", as fishing lines were made from kurrajong bark.[1]
Species include:[2]
Brachychiton (kurrajong, bottletree) is a genus of 31 species of trees and large shrubs, native to Australia (the centre of diversity, with 30 species), and New Guinea (one species). Fossils from New South Wales and New Zealand are estimated to be 50 million years old, corresponding to the Paleogene.
They grow to 4 – 30m tall, and some are dry-season deciduous. Several species (though not all) are pachycaul plants with a very stout stem for their overall size, used to store water during periods of drought. The leaves show intraspecific variation and generally range from entire to deeply palmately lobed with long slender leaflet-like lobes joined only right at the base. Their sizes range from 4 – 20 cm long and wide.
All species are monoecious with separate male and female flowers on the same plant. The flowers have a bell-shaped perianth consisting of a single series of fused lobes which is regarded as a calyx despite being brightly coloured in most species. The female flowers have five separate carpels that can each form a woody fruit containing several seeds. The flower colour is often variable within species. Eastern forest species drop their foliage before flowering but those of the drier regions carry the flowers while in leaf.
A few species of Kurrajong, as the tree is known in the Dharuk language, are popular garden trees and have been introduced to hot dry regions including the Mediterranean, South Africa and the western United States. These species are also hybridised for horticultural purposes, B. populneo-acerifolius being one example. Kurrajongs are known to bloom erratically in cultivation.
Brachychiton es un género con 31 especies perteneciente a la subfamilia (para algunos autores, familia) de las esterculiáceas (la misma del género Theobroma, el cacao) de árboles y grandes arbustos monoicos, nativo de Australia (el centro de diversidad tiene 30 especies) y Nueva Guinea (con una especie).
La antigüedad de los fósiles de Nueva Gales del Sur y de Nueva Zelanda se estima en 50 millones de años, correspondiendo al Terciario.
Crecen entre 4 y 30 metros de altura y algunos son caducifolios durante la estación seca. Algunas especies son paquicaules con un tronco muy corto en relación a su tamaño total, donde almacenan agua para los periodos de sequía. Las hojas muestran variación intraespecífica, de entera a profundamente palmeado-lobuladas incluso con largos y finos folíolos; el tamaño de la hoja oscila entre los 4 y los 20 cm de largo y de ancho.
Todas las especies son monoicas pero con flores separadas, masculinas y femeninas, en el mismo pie. Las flores tienen un perianto campanulado, consistente en una serie de lóbulos fusionados semejando un cáliz, brillantemente coloreado en muchas especies. Las flores femeninas tienen 5 carpelos separados, cada uno de los cuales forma un fruto leñoso que contiene varias semillas. El color de la flor varía según las especies. Las especies forestales más orientales pierden las hojas antes de florecer pero las de regiones secas suelen florecer con hojas.
Brachychiton deriva del idioma griego brachys, corto, y chiton, túnica, en referencia a sus semillas cubiertas. El nombre botánico genérico es con frecuencia mal interpretado como de género neutro, por lo que en libros y revistas de horticultura frecuentemente se usan los nombres específicos incorrectos de B. rupestre y B. populneum, en lugar de B. rupestris y B. populneus.
Kurrajong es una palabra aborigen australiana para "planta de fibra", y se refiere al uso de la corteza de algunas de sus especies para confeccionar tejidos, ropas, canastas, etc. Algunas especies se utilizan como ornamentales y fueron introducidas en regiones cálidas incluido el Mediterráneo, Sudáfrica y el oeste de EE. UU. Esas especies también se hibridan para horticultura. B. populneo-acerifolius es un ejemplo.
A los miembros el género se los llama comúnmente "kurrajong", "árbol de fuego" o "brachichito".
Brachychiton es un género con 31 especies perteneciente a la subfamilia (para algunos autores, familia) de las esterculiáceas (la misma del género Theobroma, el cacao) de árboles y grandes arbustos monoicos, nativo de Australia (el centro de diversidad tiene 30 especies) y Nueva Guinea (con una especie).
La antigüedad de los fósiles de Nueva Gales del Sur y de Nueva Zelanda se estima en 50 millones de años, correspondiendo al Terciario.
Pullopuut (Brachychiton) ovat malvakasveja (heimo Malvaceae)[1], joita pidetään huonekasveina. Niistä voi kasvattaa myös bonsaipuita[2].
Pullopuut (Brachychiton) ovat malvakasveja (heimo Malvaceae), joita pidetään huonekasveina. Niistä voi kasvattaa myös bonsaipuita.
Brachychiton est un genre de 31 espèces d'arbres et de grand buissons originaires pour 30 d'entre eux de l'Australie et pour 1 de Nouvelle-Guinée. Elles sont quelquefois appelées arbres-bouteilles. C'est un genre de la famille des Sterculiaceae. Les études de fossiles en Nouvelle-Galles du Sud et en Nouvelle-Zélande montrent qu'ils existaient déjà au Tertiaire, il y a 50 millions d'années.
Ils mesurent entre 4 et 30 mètres de haut et quelques-uns perdent leurs feuilles en saison sèche. Plusieurs espèces ont un tronc pansu, bombé, utilisé pour stocker de l'eau en saison sèche. Les feuilles peuvent être simples, entières, palmées ou lobées. Elles mesurent de 4 à 20 centimètres de long et de large.
Toutes les espèces sont monoïques avec des fleurs mâles et des fleurs femelles sur le même arbre. Le calice, en forme de cloche, est fortement coloré dans la plupart des espèces. les fleurs femelles ont cinq carpelles séparés qui donnent chacun un fruit contenant plusieurs graines. la couleur des fleurs est variable avec les espèces. Les espèces qui poussent dans l'est perdent leurs feuilles avant de fleurir mais ceux des régions plus sèches les gardent.
Espèces selon The Plant List[1] :
Brachychiton est un genre de 31 espèces d'arbres et de grand buissons originaires pour 30 d'entre eux de l'Australie et pour 1 de Nouvelle-Guinée. Elles sont quelquefois appelées arbres-bouteilles. C'est un genre de la famille des Sterculiaceae. Les études de fossiles en Nouvelle-Galles du Sud et en Nouvelle-Zélande montrent qu'ils existaient déjà au Tertiaire, il y a 50 millions d'années.
Ils mesurent entre 4 et 30 mètres de haut et quelques-uns perdent leurs feuilles en saison sèche. Plusieurs espèces ont un tronc pansu, bombé, utilisé pour stocker de l'eau en saison sèche. Les feuilles peuvent être simples, entières, palmées ou lobées. Elles mesurent de 4 à 20 centimètres de long et de large.
Toutes les espèces sont monoïques avec des fleurs mâles et des fleurs femelles sur le même arbre. Le calice, en forme de cloche, est fortement coloré dans la plupart des espèces. les fleurs femelles ont cinq carpelles séparés qui donnent chacun un fruit contenant plusieurs graines. la couleur des fleurs est variable avec les espèces. Les espèces qui poussent dans l'est perdent leurs feuilles avant de fleurir mais ceux des régions plus sèches les gardent.
Brahihiton (lat. Brachychiton), biljni rod iz nekadašnje porodice lajničevki, danas potporodica sljezovki. Sastoji se od 40 vrsta[1] listopadnog i vazdazelenog drveća iz Australije i Nove Gvineje, odakle su neke vrste uvezene istočnoegejske otoke, Španjolsku, Siciliju, Norfolk i Trinidad i Tobago[2].
Pripadnici aboridžinskih plemena Darug i Eora iz australske države Novi Južni Wales, od kore ovih stabala izrađivali su ribarske povraze koje su nazivali garrajuŋ, pa je otuda rod vernakularno nazvan kurrajong[3], a nazivaju ga i bottletree.
Brahihiton (lat. Brachychiton), biljni rod iz nekadašnje porodice lajničevki, danas potporodica sljezovki. Sastoji se od 40 vrsta listopadnog i vazdazelenog drveća iz Australije i Nove Gvineje, odakle su neke vrste uvezene istočnoegejske otoke, Španjolsku, Siciliju, Norfolk i Trinidad i Tobago.
Pripadnici aboridžinskih plemena Darug i Eora iz australske države Novi Južni Wales, od kore ovih stabala izrađivali su ribarske povraze koje su nazivali garrajuŋ, pa je otuda rod vernakularno nazvan kurrajong, a nazivaju ga i bottletree.
Brachychiton Schott & Endl., 1832 è un genere di piante della famiglia Malvaceae, diffuso in Australia e Nuova Guinea.[1]
Il genere comprende le seguenti specie:[1]
Brachychiton Schott & Endl., 1832 è un genere di piante della famiglia Malvaceae, diffuso in Australia e Nuova Guinea.
Brachychiton is een geslacht van bomen en grote struiken uit de kaasjeskruidfamilie (Malvaceae). De soorten uit het geslacht komen voor in Australië en Nieuw-Guinea.[1]
Brachychiton is een geslacht van bomen en grote struiken uit de kaasjeskruidfamilie (Malvaceae). De soorten uit het geslacht komen voor in Australië en Nieuw-Guinea.
Brachychiton (Schott & Endl.) é um género botânico que agrupa pequenas árvores e alguns grandes arbustos pertencentes à família das Malvaceae (anteriormente na família Sterculiaceae). O género inclui 31 espécies, incluindo algumas utilizadas como árvores ornamentais, em geral conhecidas pelos nomes comuns de kurrajong ou braquiquito. Este táxon tem distribuição natural limitada à Austrália (30 espécies) e Nova Guiné (1 espécie).
Com o seu centro de diversidade na Austrália, o género Brachychiton consta do registo fóssil daquela região biogeográfica desde o Paleógeno, tendo sido encontrados fósseis em New South Wales e na Nova Zelândia em formações datadas de há 50 milhões de anos antes do presente.
As espécies que integram o género são pequenas árvores ou grandes arbustos, com 4 a 30 m de altura, geralmente com troncos espessos e curtos. Algumas espécies (mas não todas) apresentam marcada paquicaulia, com paquicaules desproporcionadamente espessos face à altura do espécime, utilizados como reserva de água para a estação seca.
Como adaptação à seca, para além da pauquicaulia, algumas espécies são decíduas de estação seca, deixando cair as folhas durante a época de menor pluviosidade.
As folhas em geral apresentam marcada variação morfológica intra-específica, com espécies apresentando folhas inteiras e outras entre as formas palmatilobadas com indentações profundas a lobadas com lobos em forma de folíolo apenas aderentes na base. O tamanho das folhas varia de 4 a 20 cm de comprimento.
Todas as espécies são monóicas, com flores femininas e masculinas separadas ocorrendo na mesma planta. As flores têm um perianto em forma de sino, composto por uma única série de lóbulos fundidos, considerado como um cálice apesar de ser colorida na maior parte das espécies. As flores femininas têm cinco carpelos separados, cada um dos quais pode formar um fruto lenhoso contendo várias sementes. A cor da flor é muitas vezes variável dentro da mesma espécie.
As espécies florestais oriundas do leste da Autrália deixam cair a folhagem antes da floração, mas as oriundas das regiões mais secas produzem as flores enquanto recobertas pela folhagem.
O nome genérico Brachychiton é derivado do grego brachys ("curto") e chiton ("túnica"), uma referência aos frutos que quando abertos aparentam curtas coberturas soltas sobre as sementes. O nome genérico é muitas vezes mal interpretado como sendo de género neutro, levando a que os epítetos específicos sejam construídos de forma incorreta, razão pela qual os binomes B. rupestre e B. populneum são frequentemente utilizados em livros e revistas de horticultura e jardinagem.
A designação «kurrajong», hoje comum na maioria das línguas europeias, vem da palavra «garrajuŋ», um vocábulo da língua dharuk que significa «linha de pesca», um uso que devido à utilização de tiras do ritidoma de algumas espécies na manufactura de linhas de pesca artesanais.[1]
Algumas espécies de kurrajong são árvores de jardim muito populares e foram introduzidas em regiões quentes e secos de todo o mundo, incluindo a região do Mediterrâneo, a África do Sul e o oeste dos Estados Unidos. Algumas espécies também são hibridizadas para fins ornamentais, sendo Brachychiton × populneo-acerifolius F.v.M. um dos casos mais conhecidos. Apesar do seu uso frequente e popularidade, os kurrajongs são contudo considerados como de florescimento irregular.
O género Brachychiton inclui as seguintes espécies:
Brachychiton (Schott & Endl.) é um género botânico que agrupa pequenas árvores e alguns grandes arbustos pertencentes à família das Malvaceae (anteriormente na família Sterculiaceae). O género inclui 31 espécies, incluindo algumas utilizadas como árvores ornamentais, em geral conhecidas pelos nomes comuns de kurrajong ou braquiquito. Este táxon tem distribuição natural limitada à Austrália (30 espécies) e Nova Guiné (1 espécie).
Brachychitonsläktet (Brachychiton[1]) är ett växtsläkte familjen malvaväxter med 11 arter som förekommer i Australien och på Madagaskar. Några arter odlas som krukväxter i Sverige. De är också vanliga parkträd i varmare länder.
Brachychitonsläktet (Brachychiton) är ett växtsläkte familjen malvaväxter med 11 arter som förekommer i Australien och på Madagaskar. Några arter odlas som krukväxter i Sverige. De är också vanliga parkträd i varmare länder.
Brachychiton là một chi thực vật có hoa gồm 31 loài cây thân gỗ và cây bụi lớn, có nguồn gốc từ Úc (đây cũng là trung tâm của sự đa dạng, với 30 loài), và New Guinea (một loài). Những hóa thạch tại New South Wales và New Zealand được ước tính có niên đại 50 triệu năm (kỷ Paleogen).
Chúng phát có chiều cao từ 4 – 30m, và một số loài rụng lá mùa khô. Nhiều (nhưng không phải tất cả) loài có gốc cây rất lớn so với kích thước tổng thể, được dùng để trữ nước cho mùa hạn. Lá thường dài từ 4 – 20 cm. Chúng có hoa đực và hoa cái tách riêng trên cùng một cây.
Brachychiton là một chi thực vật có hoa gồm 31 loài cây thân gỗ và cây bụi lớn, có nguồn gốc từ Úc (đây cũng là trung tâm của sự đa dạng, với 30 loài), và New Guinea (một loài). Những hóa thạch tại New South Wales và New Zealand được ước tính có niên đại 50 triệu năm (kỷ Paleogen).
Chúng phát có chiều cao từ 4 – 30m, và một số loài rụng lá mùa khô. Nhiều (nhưng không phải tất cả) loài có gốc cây rất lớn so với kích thước tổng thể, được dùng để trữ nước cho mùa hạn. Lá thường dài từ 4 – 20 cm. Chúng có hoa đực và hoa cái tách riêng trên cùng một cây.
Брахи́хитон (лат. Brachychiton) — род растений семейства Мальвовые (Malvaceae), включающий более 30 вид деревьев и кустарников. Большинство видов произрастает в Австралии.
Название рода происходит от греческих слов «брахис» (короткий) и «хитон». Под «коротким хитоном» подразумевается оболочка семени[2].
Брахихитон — дерево или кустарник, достигает в высоту от 1 до 45 м.
Все виды — однодомные, мужские и женские цветки располагаются на одном растении. Цветки имеют колоколообразный околоцветник, состоящий из одного ряда лепестков, у большинства видов яркоокрашенный. Женский цветок имеет пять отдельных пестиков
.
По информации базы данных The Plant List, род включает 38 видов[3]:
Брахи́хитон (лат. Brachychiton) — род растений семейства Мальвовые (Malvaceae), включающий более 30 вид деревьев и кустарников. Большинство видов произрастает в Австралии.
Название рода происходит от греческих слов «брахис» (короткий) и «хитон». Под «коротким хитоном» подразумевается оболочка семени.