Psoun prériový (Cynomys ludovicianus) je denní hlodavec, který žije od jihozápadní Kanady až po severní Mexiko. Jedná se o jeden z pěti druhů psounů.
Své aktivity přizpůsobují počasí, preferují travnaté biomy. Obývají planiny v nadmořských výškách 1 300–2 000 m. Dorůstají 30–40 cm. Váží kolem 0,9–1,3 kg. Ocas je dlouhý 7–11 cm. Konečky srsti jsou v zimě černé a létě bílé.
Samice rodí po 30 dnech březosti 4–5 slepých a holých mláďat. Ta opouštějí noru po 6 týdnech. Převážně mají srst pískově hnědou. Konečná třetina ocasu a hmatavé fousky jsou černé. Živí se rostlinami například: pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu a v létě aromatickými keříky Chrysothamnus nauseosus, v zimě pak bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin.
Mláďata z obrovských kolonií jsou v omezeném počtu odchytávána a prodávána jako domácí mazlíčci. Dovoz z USA do Evropské unie byl v roce 2003 zakázán z důvodu ochrany před rizikem opičích neštovic (Monkey Pox).[zdroj?] Tato nemoc afrického tropického pralesa,[zdroj?] se v USA přirozeně nevyskytuje.[zdroj?] K nakažení jedné skupiny psounů prériových došlo lidskou nedbalostí, kdy byli umístěni do stejné ubikace s nemocnými hlodavci importovanými z Afriky.[zdroj?] V roce 2008 byl zákaz zrušen.[zdroj?]
Hlavní společenskou jednotkou psouna je rodina (rodinný klan). Je složený z jednoho samce, několika samiček a jejich potomků. Několik rodin tvoří strážní skupinu, jejichž úkol je hlídat a hájit teritoria a doupata, přičemž vyskakují, štěkají, klapou s vyceněními zuby a ježí se jim srst na ocase. Strážní skupiny vytvářejí společenství tzv. města, na ploše 65 hektarů. Každá rodina má svoji vlastní soustavu nor, jejich vchod je chráněn valem ze zeminy, aby do nor nenatekla voda.
Když se potkávají dva psouni z různých rodin, pozdraví se letmým polibkem a očichají si navzájem řitní žlázy.
Psoun prériový je chován přibližně ve 180 evropských zoo. Nejvíce přitom v Německu, kde se jedná o více jak 50 zařízení.[3] V Česku je chován v pěti zoo. Jedná se o tato zařízení:[4]
Chov tohoto druhu započal v roce 2000 a od té doby jsou jen s krátkou přestávkou (2010–2011) chováni do současnosti.[5] Ke konci roku 2017 bylo chováno devět jedinců.[4]
Psouni byli v Zoo Praha několik let chováni v horní části zoo, konkrétně ve výběhu bizonů, kde vedle bernešek doplňovali druhovou skladbu severoamerických prérijních zvířat. Relativně neomezený život skupiny přinesl její samovolný přesun do výběhu velbloudů a následně i dále do okolí (např. do tehdejších expozic jelenů lyrorohých, anoa nížinných či kiangů[6]). V tom stavu však již byla péče o tento druh velice obtížná, a tak byli přestěhováni do historické expozice ohraničené kamennou zídkou v dolní části[5], která byla dříve určená pro chov dikobrazů. Ta v roce 2018 ustoupila nově budované expozici australské fauny.
Obrázky, zvuky či videa k tématu psoun prériový ve Wikimedia Commons
Psoun prériový (Cynomys ludovicianus) je denní hlodavec, který žije od jihozápadní Kanady až po severní Mexiko. Jedná se o jeden z pěti druhů psounů.
Své aktivity přizpůsobují počasí, preferují travnaté biomy. Obývají planiny v nadmořských výškách 1 300–2 000 m. Dorůstají 30–40 cm. Váží kolem 0,9–1,3 kg. Ocas je dlouhý 7–11 cm. Konečky srsti jsou v zimě černé a létě bílé.
Samice rodí po 30 dnech březosti 4–5 slepých a holých mláďat. Ta opouštějí noru po 6 týdnech. Převážně mají srst pískově hnědou. Konečná třetina ocasu a hmatavé fousky jsou černé. Živí se rostlinami například: pýrem, bizoní trávou, určitými druhy slézu a v létě aromatickými keříky Chrysothamnus nauseosus, v zimě pak bodláky, kaktusy, kořeny a podzemními cibulemi. Když jsou jejich oblíbené druhy trav spaseny, nechají toto území ležet ladem, dokud tráva opět nenaroste. A naopak – jsou natolik chytří, že se snaží vyhubit druhy rostlin, které jim zrovna příliš nechutnají. Vždy ukousnou jejich výhonky a tím získají prostor pro žádané druhy rostlin.
Mláďata z obrovských kolonií jsou v omezeném počtu odchytávána a prodávána jako domácí mazlíčci. Dovoz z USA do Evropské unie byl v roce 2003 zakázán z důvodu ochrany před rizikem opičích neštovic (Monkey Pox).[zdroj?] Tato nemoc afrického tropického pralesa,[zdroj?] se v USA přirozeně nevyskytuje.[zdroj?] K nakažení jedné skupiny psounů prériových došlo lidskou nedbalostí, kdy byli umístěni do stejné ubikace s nemocnými hlodavci importovanými z Afriky.[zdroj?] V roce 2008 byl zákaz zrušen.[zdroj?]
