Štětkoveček[1] (Calothamnus) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to stálezelené keře s jehlicovitými nebo kopinatými listy a květy v klasovitých květenstvích s nápadnými tyčinkami. Květy jsou opylovány zejména ptáky a včelami. Rostliny jsou přizpůsobeny oblastem s periodickými požáry vegetace. Rod zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen výhradně v jihozápadní Austrálii. Štětkovečky jsou podobné jinému, příbuznému a známějšímu rodu štětkovec (Callistemon). Podle nejnovějších taxonomických revizí tribu Melaleuceae je rod Calothamnus vřazen do široce pojatého rodu Melaleuca (kajeput).
Štětkovečky jsou stálezelené aromatické keře ( případně stromy) dorůstající výšky 0,5 až 4 metry. Listy jsou jednoduché, jehlicovité (čárkovité) nebo obkopinaté, tenké nebo kožovité, přisedlé, někdy nahloučené na koncích větví, žláznatě tečkované. Palisty chybějí. Květy jsou drobné až středně velké, oboupohlavné, víceméně pravidelné, čtyř nebo pětičetné, přisedlé, uspořádané v chudých nebo mnohokvětých úžlabních klasech či drobných svazečcích. Klasy jsou často jednostranné. Češule je zvonkovitá nebo trubkovitá, nezřídka částečně zanořená do větévky. Kalich je složen ze 4 nebo 5 trojúhelníkovitých lístků. Koruna je růžová, oranžová, hnědá, zelená nebo žlutá, tvořená 4 nebo 5 volnými korunními lístky. Tyčinek může být různý počet (od 8 asi do 150) a jsou srostlé do 4 nebo 5 sloupkovitých skupin. Semeník je spodní, srostlý ze 3 plodolistů a obsahuje 3 komůrky s mnoha vajíčky. Plodem je pukavá tobolka obsahující větší počet drobných semen. Plody zůstávají u většiny druhů delší dobu na větévkách.[2][3]
Větévka C. rupestris
Detail květů C. rupestris
Plody C. validus
Rod štětkoveček zahrnuje asi 43 druhů.[4] Je to endemický rod jihozápadní Austrálie a jinde se nevyskytuje.[2]
Květy štětkovečků jsou opylovány zejména ptáky živícími se nektarem a různými včelami. Včela Euryglossa tubulifera má velmi dlouhý sosák a je specializována výhradně na opylování květů štětkovečku.
Semena štětkovečku vytrvávají podobně jako u štětkovce (Callistemon) mnoho let na větévkách v neotevřených tobolkách. Tvrdé tobolky chrání semena před účinky periodických požárů. Po požáru nebo po odumření větévky se tobolky otevírají a semena vypadávají na zem. Jejich klíčení napomáhá kontakt s kouřem. Ve studii populace druhu C. rupestris po velkém přirozeném požáru bylo zjištěno, že všechny živé rostliny byly zničeny ohněm. Brzy se objevily nové semenáče, které po 7 letech vykvetly a zhruba po 14 letech se populace obnovila do původní velikosti.[5][6]
Rod Calothamnus je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Melaleuceae. V některých nejnovějších revizích tohoto tribu je na základě fylogenetických výzkumů vřazen podobně jako příbuzný rod Callistemon do rodu Melaleuca. Tato koncepce nebyla dosud všeobecně přijata. Podle kladogramů je Calothamnus bazální větví tribu Melaleuceae. Rod Calothamnus není navzdory podobnému vzhledu sesterskou větví rodu Callistemon. Mezi nejblíže příbuzné skupiny náležejí druhy řazené do tradičních rodů Regelia, Petraeomyrtus, Conothamnus, Eremaea, Phymatocarpus (podle nové koncepce všechny součástí široce pojatého rodu Melaleuca) a některé druhy tradičně řazené do rodu Melaleuca.[7][8][9]
Obrázky, zvuky či videa k tématu štětkoveček ve Wikimedia Commons
Štětkoveček (Calothamnus) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Jsou to stálezelené keře s jehlicovitými nebo kopinatými listy a květy v klasovitých květenstvích s nápadnými tyčinkami. Květy jsou opylovány zejména ptáky a včelami. Rostliny jsou přizpůsobeny oblastem s periodickými požáry vegetace. Rod zahrnuje asi 43 druhů a je rozšířen výhradně v jihozápadní Austrálii. Štětkovečky jsou podobné jinému, příbuznému a známějšímu rodu štětkovec (Callistemon). Podle nejnovějších taxonomických revizí tribu Melaleuceae je rod Calothamnus vřazen do široce pojatého rodu Melaleuca (kajeput).
Calothamnus is a genus of shrubs in the family Myrtaceae and is endemic to the south-west of Western Australia. The common names one-sided bottlebrush or claw flower are given to some species due to their having the flowers clustered on one side of the stem or because of the claw-like appearance of their flowers. Calothamnus species are generally medium to tall woody shrubs with crowded leaves. In most species the leaves are crowded and linear in shape, and the flowers are usually arranged in dense clusters. The petals are small and fall off the flower soon after it opens but the stamens are long, numerous and usually bright red.
Plants in the genus Calothamnus are medium to tall shrubs, sometimes low-growing ground covers. The leaves are linear or narrow lance-shaped with the narrower end towards the base, usually glabrous and have distinct oil glands. The flowers are in small groups or dense spikes on leafless, older stems or between the leaves on younger ones. The sepals are fused to form a bell-shaped cup which is often immersed in the branch and there are four or five petals which usually fall off after the flower has opened. There are many stamens, joined for a large proportion of their length into four or five "claws". In some species the upper two claws are fused together and the lower ones are shorter. The stamens are brightly coloured, crimson to a deep purple or rarely yellow. The fruit is a woody capsule.[2][3][4]
The first species in the genus to be described was Calothamnus sanguineus. It was first formally described in 1806 by the French biologist Jacques Labillardière in Novae Hollandiae Plantarum Specimen, Volume 2.[5][6] The name Calothamnus is derived from the Greek words kalos meaning "beautiful"[7]: 131 and thamnos meaning "a shrub" or "a bush".[7]: 174 [8]
In 2014, Lyndley Craven and others proposed, mainly on the basis of DNA evidence, that species in the genus Calothamnus, along with those in Beaufortia, Conothamnus, Eremaea, Lamarchea, Petraeomyrtus, Phymatocarpus and Regelia be transferred to Melaleuca.[9]
All Calothamnus species are found in the south west botanical province of Western Australia. Some (such as Calothamnus aridus) are adapted to a dry environment whilst others (such as Calothamnus hirsutus) are often found near swamps.[2]
Most species of Calothamnus have been grown in gardens but need full sun and good drainage. Propagation is usually from seeds which are retained in the hard fruits throughout the life of the plant but cuttings can be used to retain the colour of yellow forms.[10]
The following is a list of species recognised by the Western Australian Herbarium:[3][11]
Calothamnus is a genus of shrubs in the family Myrtaceae and is endemic to the south-west of Western Australia. The common names one-sided bottlebrush or claw flower are given to some species due to their having the flowers clustered on one side of the stem or because of the claw-like appearance of their flowers. Calothamnus species are generally medium to tall woody shrubs with crowded leaves. In most species the leaves are crowded and linear in shape, and the flowers are usually arranged in dense clusters. The petals are small and fall off the flower soon after it opens but the stamens are long, numerous and usually bright red.
.jpg)
.JPG)
