Çəpişotu (lat. Galega)[1] — leguminosae fəsiləsinə aid bitki cinsi.[2]
Çəpişotu (lat. Galega) — leguminosae fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Jestřabina (Galega) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to přímé byliny se světle modrými až bělavými květy v hroznovitých květenstvích. Jestřabina lékařská je již odedávna pěstována jako léčivka a pícnina a roste zdomácnělá i v České republice.
Jestřabiny jsou přímé vytrvalé byliny s kůlovým kořenem a většinou s větvenou lodyhou. Listy jsou lichozpeřené, složené z 6 až 12 párů celokrajných lístků, s volnými palisty. Květy jsou světle modré, fialové nebo bílé, v úžlabních nebo vrcholových dlouze stopkatých hroznech. Kalich je zvonkovitý, zakončený 5 laloky. Pavéza je podlouhle vejčitá, na bázi zúžená v krátký nehet. Křídla jsou podlouhlá, lehce připojená k tupému, zahnutému člunku. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je přisedlý, s mnoha vajíčky a šídlovitou čnělkou zakončenou kulovitou bliznou. Lusky pukají 2 švy a obsahují 1 až několik mírně zploštělých semen.[1][2]
Rod jestřabina zahrnuje 5 až 6 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii a horách východní Afriky. Jediným původním evropským druhem je jestřabina lékařská (Galega officinalis), rozšířená v celé jižní Evropě. Na východ zasahuje do jihozápadní Asie a Pákistánu. Původní areál nelze u této staré kulturní rostliny s jistotou určit. V České republice se vyskytuje jako archeofyt.[1][3][4] Na Kavkaze se vyskytuje jestřabina východní (G. orientalis). Zbylé druhy jestřabin jsou rozšířeny ve východní Africe.[5]
Semena jestřabiny lékařské obsahují alkaloid peganin a byl zjištěn i obsah jedovatého kanavaninu, dále cyklitol pinitol a jedovaté aminy galegin a hydroxygalegin. Nať obsahuje flavonový glykosid galuteolin, aminokyseliny, saponiny, hořčiny aj.[1][6] Z farmakologicky významných látek jsou v jestřabině lékařské obsaženy deriváty guanidinu, z nichž zejména smirnovin a sferofysin působí jako látky blokující nervová ganglia.[2] Jestřabiny jsou jedovaté pro kozy. Listí je hořké, způsobuje zvracení a v některých případech i smrt.[2]
Jestřabina lékařská (Galega officinalis) je stará kulturní rostlina, která se pěstovala jako pícnina a léčivá rostlina a v různých oblastech Evropy zdomácněla.[1] V jižní Evropě je pěstována jako půdu zlepšující rostlina která toleruje kyselou půdu, a také jako pastva pro včely.[2] Rostlina je používána v bylinných směsích jako podpůrný prostředek pro zvýšení tvorby mateřského mléka a ke snížení hladiny krevního cukru u cukrovky 2. typu.[6]
Jestřabina (Galega) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to přímé byliny se světle modrými až bělavými květy v hroznovitých květenstvích. Jestřabina lékařská je již odedávna pěstována jako léčivka a pícnina a roste zdomácnělá i v České republice.
Galega ist die einzige Pflanzengattung im Untertribus Galeginae in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae).
Galega-Arten sind aufrechte, vielverzweigte ausdauernde krautige Pflanzen. Die Laubblätter sind unpaarig gefiedert, die Fiedern sind ganzrandig. Die von der Mittelrippe abgewandten (lateralen) Blattrippen sind hervorstehend und reichen ganz bis an den Blattrand. Die Nebenblätter sind tief in zwei bis fünf sehr schmale Lappen eingeschnitten. Das äußere Nebenblatt (entfernt vom Blattstiel) zeigt gerade nach unten.
Die schmalverzweigten rispigen Blütenstände sind achsel- oder endständig. Vorblätter fehlen.
Die zygomorphen Blüten sind klassische Schmetterlingsblüten. Der Kelch ist glockenförmig mit fünf ungleichmäßigen Zähnen. Die Krone ist weiß bis purpurn. Die Fahne ist umgekehrt-eiförmig bis rundlich und unbehaart. Der Nagel, das zugespitzte basale Ende der Fahne, ist kurz. Die Flügel sind wenig kürzer als die Fahne und sitzen basal, nah am Schiffchen, an. Das Schiffchen ist so lang wie die Flügel.
Die Staubblätter sind auf ganzer Länge der Staubfäden verwachsen. Das einzige Fruchtblatt ist oberständig mit vielen Samenanlagen. Der Griffel ist gebogen mit einer endständigen Narbe.
Die linealische, abgeflachte Hülsenfrüchte besitzen eine Kammer, sind an keinem Ende eingedrückt und haben parallel verlaufende starke Rippen auf der Oberfläche.
Das Verbreitungsgebiet der Gattung Galega ist der östliche Mittelmeerraum, das südliche Mitteleuropa, Süd- und Osteuropa sowie Kleinasien. Das Mannigfaltigkeitszentrum, das heißt das Gebiet mit der größten Artenvielfalt, liegt in Kleinasien zwischen dem Schwarzen und dem Kaspischen Meer.
Neben dem eurasischen Verbreitungsgebiet findet sich noch ein zweites natürliches Verbreitungsgebiet in Afrika, in den Staaten Äthiopien, Somalia, Kenia, Sudan und Uganda. Hier finden sich die drei Arten Galega battiscombei, Galega lindblomii und Galega somalensis, die auch in die Sektion Afrogalega zusammengefasst werden.
Galega officinalis und Galega orientalis werden regelmäßig als Futterpflanze angebaut. Sie konnten verwildern, was zu einer großen Zahl an neophytischen Vorkommen führte. So findet sich Galega officinalis auch in Deutschland und in der Schweiz. In den Vereinigten Staaten wurde die Art zuerst in Utah eingeführt und konnte sich von dort aus verbreiten. Auch in Argentinien, Chile, Ecuador und Neuseeland finden sich eingeschleppte Bestände. Die Arten vermehren sich schnell und unkontrolliert und werden als invasiv eingeschätzt. In den USA wurde zumindest Galega officinalis in den „Federal Noxious Weed Act of 1974“ aufgenommen, der das Ziel hat die weitere Ausbreitung einzudämmen.
Fünf Arten der Gattung Galega sind als gültig anerkannt. Dies sind:
Galega ist die einzige Pflanzengattung im Untertribus Galeginae in der Unterfamilie der Schmetterlingsblütler (Faboideae).
Сæгъæхсирæг[1] (лат. Galega, уырыс. Козлятник) — хъæдурхуызты бинонтæм чи хауы, ахæм зайæгойты мыггаг.
Сæгъæхсирæг (лат. Galega, уырыс. Козлятник) — хъæдурхуызты бинонтæм чи хауы, ахæм зайæгойты мыггаг.
Galega, goat's rue, is a genus of flowering plants in the legume family, Fabaceae, native to central and southern Europe, western Asia and tropical east Africa. They are tall, bushy, herbaceous perennials with erect racemes of pea-like flowers in shades of white, pink, blue or mauve. Their preferred habitats are sunny damp meadows or slopes.[2]
The species Galega officinalis and Galega orientalis are familiar in cultivation. Numerous cultivars and garden hybrids have also been produced, of which G. × hartlandii 'Lady Wilson' (bicoloured blue and white)[3] and the white-flowered G. × hartlandii 'Alba'[4] have both gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.[5]
There are about 6[6] to 8[7] species in the genus.
Species include:
Galega, goat's rue, is a genus of flowering plants in the legume family, Fabaceae, native to central and southern Europe, western Asia and tropical east Africa. They are tall, bushy, herbaceous perennials with erect racemes of pea-like flowers in shades of white, pink, blue or mauve. Their preferred habitats are sunny damp meadows or slopes.
The species Galega officinalis and Galega orientalis are familiar in cultivation. Numerous cultivars and garden hybrids have also been produced, of which G. × hartlandii 'Lady Wilson' (bicoloured blue and white) and the white-flowered G. × hartlandii 'Alba' have both gained the Royal Horticultural Society's Award of Garden Merit.
There are about 6 to 8 species in the genus.
Species include:
Galega albiflora Galega battiscombei Galega lindblomii Galega officinalis - goat's rue, professor-weed Galega orientalis - fodder galegaGalega es un género de plantas herbáceas de la familia Fabaceae.
Su nombre proviene del griego que significa "aportar leche" y hace referencia a que se la usaba para estimular la secreción láctea de animales domésticos.
El género Galega, está formado por 6 especies de grandes plantas perennes espesas, que gustan de las exposiciones soleadas húmedas. Se las encuentra en los prados, sobre las vertientes de las colinas y los taludes. Son plantas autóctonas, originarias de Europa Central y del Sur, del oeste de Asia y montañas del África tropical. Las hojas, de 8 a 20 cm de longitud, presentan estípulas sagitadas, son alternas pinnadas, de color verde suave o incluso ligeramente teñidas de azul. Las inflorescencias son manojos axilares de flores de tipo papilionáceas con androceo monadelfo, son blancas, azules, de color de malva o bicolores. Presentan legumbre estrangulada en las semillas. En buenas condiciones, la planta se vuelve a sembrar muy fácilmente, y puede naturalizarse muy rápidamente.
Se usa la galega en casos complementarios de la diabetes y también para estimular el proceso de las glándulas mamarias durante la lactancia. De igual manera, la galega sirve para aplicaciones con ungüentos cicatrizantes para cirugías plásticas.
Galega es un género de plantas herbáceas de la familia Fabaceae.
Su nombre proviene del griego que significa "aportar leche" y hace referencia a que se la usaba para estimular la secreción láctea de animales domésticos.
El género Galega, está formado por 6 especies de grandes plantas perennes espesas, que gustan de las exposiciones soleadas húmedas. Se las encuentra en los prados, sobre las vertientes de las colinas y los taludes. Son plantas autóctonas, originarias de Europa Central y del Sur, del oeste de Asia y montañas del África tropical. Las hojas, de 8 a 20 cm de longitud, presentan estípulas sagitadas, son alternas pinnadas, de color verde suave o incluso ligeramente teñidas de azul. Las inflorescencias son manojos axilares de flores de tipo papilionáceas con androceo monadelfo, son blancas, azules, de color de malva o bicolores. Presentan legumbre estrangulada en las semillas. En buenas condiciones, la planta se vuelve a sembrar muy fácilmente, y puede naturalizarse muy rápidamente.
Kitsehernes (Galega) on liblikõieliste sugukonda kuuluv taimeperekond.
Perekonna looduslik levila asub Euroopa idapoolsetes Vahemere maades ja Musta mere ümbruses.
Eestis leidub sellest perekonnast invasiivse võõrliigina leviv söödataim ida-kitsehernes (G. orientalis).
Vuohenherneet (Galega) on kasvisuku hernekasvien (Fabaceae) heimossa. Sukuun kuuluu viisi lajia.[1]
Pohjoismaissa tavataan kaksi vuohenhernelajia, jotka ovat tulokkaita. Ne ovat monivuotisia melko korkeaksi kasvavia ruohoja, joiden lehdet muodostuvat soikeista parittaisista lehdyköistä ja kukintona on pitkä latvaterttu.[2] Suomessa viljellään Etelä- ja Keski-Euroopasta kotoisin olevaa rohtovuohenhernettä koristekasvina. Rehuvuohenhernettä, joka on kotoisin Kaukasukselta, viljellään nurmi-, rehu- ja koristekasvina. Laji on harvoin levinnyt viljelykarkulaiseksi tai on tulokas.[3]
Vuohenherneet (Galega) on kasvisuku hernekasvien (Fabaceae) heimossa. Sukuun kuuluu viisi lajia.
Galega
Galega (les galégas en français) est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, originaire de l'Ancien Monde (Europe centrale et méridionale, Asie occidentale, Afrique de l'Est), qui comprend cinq espèces acceptées.
Le nom de ce genre est formé sur le grec gala, lait, en référence aux propriétés galactogènes (favorisant la sécrétion du lait) qui étaient attribuées au galéga officinal lorsqu'il est brouté par les chèvres.
Le genre est composé d'espèces de grandes plantes herbacées vivaces buissonnantes, qui aiment les situations ensoleillées humides. On les rencontre dans les prairies, sur les versants des collines et les talus. Ce sont des plantes originaires d'Europe centrale et du Sud, d'Asie de l'ouest et des montagnes de l'est de l'Afrique tropicale.
Les feuilles, de 8 à 20 cm de long, sont alternes pennées, de couleur vert doux voire légèrement teintées de bleu. Les inflorescences sont des grappes axillaires dressées à fleurs de type papilionacées blanches, bleues, mauves ou bicolores.
Dans de bonnes conditions, la plante se ressème très facilement, et peut se naturaliser très vite.
Certaines espèces de Galéga se prêtent bien à l'utilisation en fleurs coupées.
Selon The Plant List (1er septembre 2020)1er_septembre_2020_1-0">1er_septembre_2020-1">[1] :
Galega
Galega (les galégas en français) est un genre de plantes dicotylédones de la famille des Fabaceae, sous-famille des Faboideae, originaire de l'Ancien Monde (Europe centrale et méridionale, Asie occidentale, Afrique de l'Est), qui comprend cinq espèces acceptées.
Le nom de ce genre est formé sur le grec gala, lait, en référence aux propriétés galactogènes (favorisant la sécrétion du lait) qui étaient attribuées au galéga officinal lorsqu'il est brouté par les chèvres.
Le genre est composé d'espèces de grandes plantes herbacées vivaces buissonnantes, qui aiment les situations ensoleillées humides. On les rencontre dans les prairies, sur les versants des collines et les talus. Ce sont des plantes originaires d'Europe centrale et du Sud, d'Asie de l'ouest et des montagnes de l'est de l'Afrique tropicale.
Les feuilles, de 8 à 20 cm de long, sont alternes pennées, de couleur vert doux voire légèrement teintées de bleu. Les inflorescences sont des grappes axillaires dressées à fleurs de type papilionacées blanches, bleues, mauves ou bicolores.
Dans de bonnes conditions, la plante se ressème très facilement, et peut se naturaliser très vite.
Certaines espèces de Galéga se prêtent bien à l'utilisation en fleurs coupées.
Orlovac (lat. Galega), biljni rod iz porodice mahunarki čije su vrste autohtone u srednjoj i južnoj Europi, zapadnoj Aziji i tropskoj istočnoj Africi. U Hrvatskoj raste samo ždraljevina ili ljekoviti orlovac, za čiji se sinonim navodi Accorombona tricolor Benth. ex Walp. [1]
Ime roda galega, dolazzi od grčkog gale (mlijeko) i ega (potaknuti) zbog njwezine upotrebe u poticanju mlijeka kod domaćih životinja[2]
Orlovac (lat. Galega), biljni rod iz porodice mahunarki čije su vrste autohtone u srednjoj i južnoj Europi, zapadnoj Aziji i tropskoj istočnoj Africi. U Hrvatskoj raste samo ždraljevina ili ljekoviti orlovac, za čiji se sinonim navodi Accorombona tricolor Benth. ex Walp.
Ime roda galega, dolazzi od grčkog gale (mlijeko) i ega (potaknuti) zbog njwezine upotrebe u poticanju mlijeka kod domaćih životinja
Rutowka[1] (Galega officinalis) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Šěsć družinow roda Galega su jako płaćiwe póznate. To su:
Jeli eksistuje w druhej rěči hižo bóle wuwity nastawk ze samsnej temu, potom přełožuj a dodawaj z njeho.
Jeli nastawk ma wjace hač jedyn njedostatk, wužiwaj prošu předłohu {{Předźěłuj}}. Nimo toho so awtomatisce kategorija Kategorija:Zarodk wo botanice doda.
Rutowka (Galega officinalis) je rostlina ze swójby łušćinowcow (Fabaceae).
Geitvikkeslekten (Galegaeae) er en planteslekt i Erteblomstfamilien. Slektens naturlige utbredelsesområde er i Midtøsten. Derfra har den spredd seg nordover til Europa og østover til det vestlige Asia og til Pakistan. Geitvikke dyrkes som hageplante i Norden, og dyrkes som fôrplante i mange land. Geitvikke (Galega officinalis) er kjent som medisinplante siden middelalderen, særlig for sine blodsukkerregulerende egenskaper, og dermed lindrende effekt på Diabetes.
Denne botanikkrelaterte artikkelen er foreløpig kort eller mangelfull, og du kan hjelpe Wikipedia ved å utvide den. Geitvikkeslekten (Galegaeae) er en planteslekt i Erteblomstfamilien. Slektens naturlige utbredelsesområde er i Midtøsten. Derfra har den spredd seg nordover til Europa og østover til det vestlige Asia og til Pakistan. Geitvikke dyrkes som hageplante i Norden, og dyrkes som fôrplante i mange land. Geitvikke (Galega officinalis) er kjent som medisinplante siden middelalderen, særlig for sine blodsukkerregulerende egenskaper, og dermed lindrende effekt på Diabetes.
Rutwica (Galega L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Obejmuje co najmniej 5 gatunków[3] rosnących głównie w południowej Europie i południowo-zachodniej Azji. Jeden gatunek rośnie w górach wschodniej Afryki. Rośliny zasiedlają zbiorowiska trawiaste i zaroślowe, przydroża i brzegi rzek[4]. W Polsce dziko rośnie tylko jeden gatunek – rutwica lekarska, poza tym uprawiana bywa rutwica wschodnia[5].
Jeden z rodzajów podrodziny bobowatych właściwych Faboideae w rzędzie bobowatych Fabaceae s.l.[1] W obrębie podrodziny należy do plemienia Galegeae, podplemienia Galeginae[6].
Gromada okrytonasienne (Magnoliophyta Cronquist), podgromada Magnoliophytina Frohne & U. Jensen ex Reveal, klasa Rosopsida Batsch, podklasa różowe (Rosidae Takht.), nadrząd Fabanae R. Dahlgren ex Reveal, rząd bobowce (Fabales Bromhead), rodzina bobowate (Fabaceae Lindl.), podrodzina Galegoideae Schimper in Strasb., plemię Galegeae (Bronn) Dumort., podplemię Galeginae Bronn, rodzaj rutwica (Galega L.)[7].
Rutwica (Galega L.) – rodzaj roślin należący do rodziny bobowatych. Obejmuje co najmniej 5 gatunków rosnących głównie w południowej Europie i południowo-zachodniej Azji. Jeden gatunek rośnie w górach wschodniej Afryki. Rośliny zasiedlają zbiorowiska trawiaste i zaroślowe, przydroża i brzegi rzek. W Polsce dziko rośnie tylko jeden gatunek – rutwica lekarska, poza tym uprawiana bywa rutwica wschodnia.
Galega é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
O género possui 56 espécies descritas das quais 5 são aceites:[1]
Em Portugal está referenciada uma espécie, Galega cirujanoi.[2]
Galega é um género botânico pertencente à família Fabaceae.
O género possui 56 espécies descritas das quais 5 são aceites:
Galega battiscombei (Baker f.) J.B.Gillett Galega lindblomii (Harms) J.B.Gillett Galega officinalis L. Galega orientalis Lam. Galega somalensis (Harms) J.B.GillettGetrutesläktet (Galega) är ett växtsläkte i familjen ärtväxter med fem arter och förekommer i södra Europa, västra Asien och tropiska Östafrika. Två arter odlas som trädgårdsväxter i Sverige.
Galega là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.[1]
Galega là một chi thực vật có hoa trong họ Đậu.
Козля́тник, или Галега (лат. Galéga) — род крупных многолетних травянистых растений семейства Бобовые (Fabaceae).
Научное латинское название рода происходит от др.-греч. γαλα (gala) — молоко. Название было дано в связи в белым соком растения, выступающим при повреждении растения.
Высокие многолетние растения с ветвистым стеблем 40—100 см высотой и непарно-перистосложными листьями 5—20 см длиной со свободными прилистниками.
Цветки многочисленные в терминальных или пазушных кистях. Венчик светло- или тёмно-синий, фиолетовый, реже белый.
Род включает 5 видов[2], распространённых в Юго-Восточной Европе, Западной Азии и тропических районах Восточной Африки. Область наибольшего разнообразия видов находится в Малой Азии между Чёрным и Каспийским морями[уточнить]. Некоторые виды натурализовались на новых территориях.
Род Козлятник (Galega) единственный представитель монотипной подтрибы Galeginae Bronn, входящей в трибу Galegeae подсемейства Мотыльковые (Faboideae) семейства Бобовые (Fabaceae).
На юге России 2 дикорастущих вида, севернее культивируемые как кормовые и медоносные растения:
Козля́тник, или Галега (лат. Galéga) — род крупных многолетних травянистых растений семейства Бобовые (Fabaceae).
山羊豆属（学名：Galega）是蝶形花科下的一个属，为多年生、丛生草本植物。该属共有8种，分布于南欧和西亚。[1]
这是一篇與植物相關的小作品。你可以通过编辑或修订扩充其内容。 
