Monilinia je rod hub z čeledi hlízenkovitých. Roste především na jaře, na opadavých částech hlohu (Crataegus monogyna). Velikost plodnice se pohybuje přibližně kolem 10-30 mm a klobouku 5-20 mm. Klobouk je kalichovitého tvaru a světle hnědé barvy, okraj klobouku je jemně brvitý. Třeň se pohybuje okolo velikosti 0,5-1,5×10-20 mm a má stejnou barvu jako plodnice. Směrem ke klobouku se třeň jemně rozšiřuje. Dužnina je chrupavčitá, bez výrazné chuti či zápachu. Houba bývá často zaměňována za jiné druhy hlízenek, ale růst na starých plodech hlohu ji jednoznačně určuje.
Existuje asi třicet známých hub tohoto druhu. Většina studií se zaměřuje na jejich patogenní účinky na jablka, hrušky, třešně a jiné plody. Choroba je v podobě hnědé hniloby a je označována jako Monilióza.
Monilia je v Japonsku používána v medicíně.
Někdy nemoci bývá přezdíváno hnědá hniloba nebo monilionová spála. Výtrusy houby Monilinia způsobují velké zráty na úrodě. Parazitují především na čeledích růžovitých (Rosaceae) a vřesovcovitých (Ericaceae) a napadají hlavně jejich plody. Někdy ale mohou napadat i jejich květy a z květů se pak choroba šíří na plody. V některých případech napadá i listy nebo dřevo. Po napadení houba vniká do pletiv svými houbovými vlákny - hyfy a tvoří podhoubí (tzv. mycelium). Z místa napadení se poté uvolňují konidie. Původcem této choroby je ve většině případech monilia fructicola. Plody postižené touto chorobou pevně drží na větvích po celou zimu a na jaře bývají prvotním důvodem napadení nových plodů. Choroba se šíří jak přímo, tak větrem, proto je nejlepší ihned postižené plody a květy likvidovat.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Monilinia ve Wikimedia Commons
Monilinia je rod hub z čeledi hlízenkovitých. Roste především na jaře, na opadavých částech hlohu (Crataegus monogyna). Velikost plodnice se pohybuje přibližně kolem 10-30 mm a klobouku 5-20 mm. Klobouk je kalichovitého tvaru a světle hnědé barvy, okraj klobouku je jemně brvitý. Třeň se pohybuje okolo velikosti 0,5-1,5×10-20 mm a má stejnou barvu jako plodnice. Směrem ke klobouku se třeň jemně rozšiřuje. Dužnina je chrupavčitá, bez výrazné chuti či zápachu. Houba bývá často zaměňována za jiné druhy hlízenek, ale růst na starých plodech hlohu ji jednoznačně určuje.
Existuje asi třicet známých hub tohoto druhu. Většina studií se zaměřuje na jejich patogenní účinky na jablka, hrušky, třešně a jiné plody. Choroba je v podobě hnědé hniloby a je označována jako Monilióza.
